Rada pro zahraniční věci (FAC)

Rada EU

Rada pro zahraniční věci je odpovědná za vnější činnost EU, která zahrnuje zahraniční politiku, obranu a bezpečnost, obchod, rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc.

Jak Rada pro zahraniční věci pracuje?

V Radě pro zahraniční věci zasedají ministři zahraničí ze všech členských států EU. V závislosti na projednávaných tématech se zasedání Rady účastní rovněž:

  • ministři obrany (společná bezpečnostní a obranná politika);
  • ministři pro rozvoj (rozvojová spolupráce);
  • ministři obchodu (společná obchodní politika).

Zasedáním Rady pro zahraniční věci předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Tuto funkci v současnosti zastává Federica Mogheriniová. Vysokému představiteli je nápomocna Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ).

Pokud však Rada pro zahraniční věci jedná o otázkách společné obchodní politiky, jejímu zasedání předsedá zástupce členského státu EU, který v Radě EU vykonává šestiměsíční rotující předsednictví.

Rada pro zahraniční věci zasedá jednou měsíčně.

O zahraniční politice

Hlavním úkolem Rady je společně s Evropskou komisí a za pomoci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zajišťovat jednotnost, soudržnost a účinnost vnější činnosti EU.

Na základě pokynů Evropské rady také vymezuje a provádí zahraniční a bezpečnostní politiku EU. V zájmu dosažení míru a bezpečnosti, které patří mezi cíle EU, může Rada zejména zahájit operace EU pro řešení krizí v podobě civilních misí nebo vojenských operací. Může také přijmout opatření nezbytná k provádění zahraniční a bezpečnostní politiky EU, včetně případných sankcí.

Rada společně s Evropským parlamentem přijímá opatření k provádění společné obchodní politiky EU, která spadá do výlučné pravomoci EU. Týkají se například obchodních a investičních vztahů, práv duševního vlastnictví či přímých zahraničních investic. V obchodní politice nese Komise odpovědnost za sjednávání a řízení obchodních dohod zahrnujících změny sazeb, celní a obchodní ustanovení a ochranná opatření. Ústřední úlohu v této oblasti má nicméně Rada, neboť zmocňuje Komisi k zahájení jednání a poskytuje jí směrnice pro jednání.

Priority Rady pro zahraniční věci během maltského předsednictví

Rada bude věnovat zvláštní pozornost dalšímu rozvoji a upevnění evropské politiky sousedství, vztahů EU s Tureckem a strategickému partnerství s Afrikou, jakož i rozvojové politice a politice v oblasti humanitární pomoci. Středem zájmu předsednictví bude rovněž region Středomoří.

V únoru roku 2017 předsednictví uspořádá na Maltě zasedání, jehož cílem bude zhodnotit provádění společného Vallettského akčního plánu, přijatého na summitu o migraci konaném v roce 2015 ve Vallettě, a naplánovat další postup.

Rada bude usilovat o provádění nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi a pracovat na zajištění toho, aby bylo i nadále prováděno prohlášení EU a Turecka.

Prioritou zůstanou významné bezpečnostní výzvy v širším regionu Blízkého východu. V této souvislosti mezi hlavní úkoly patří: nastolení míru v Libyi a Sýrii, podpora úsilí o prolomení patové situace v mírovém procesu na Blízkém východě a podpora a prohlubování vztahů s Ligou arabských států.

Pokud jde o oblasti rozvoje a humanitární pomoci, prioritou je provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 napříč politikami EU a činnost směřující k dosažení nového Evropského konsensu o rozvoji.

Klíčovou politickou oblastí bude v průběhu maltského předsednictví mezinárodní obchod; předsednictví bude nadále pracovat na stanovení postoje EU s ohledem na Konferenci ministrů WTO, která se má uskutečnit v prosinci 2017, a rovněž zajistí, aby se Rada dále angažovala v jednáních o dohodě o obchodu se službami a dohodě o environmentálních produktech. Maltské předsednictví bude rovněž usilovat o dosažení pokroku v probíhajících jednáních s Japonskem a bude sledovat vývoj jednání s Tuniskem, Mercosurem, Mexikem a zeměmi ASEAN. Jeho dalším cílem pak bude dosáhnout významného pokroku ve věci dohody o investicích mezi EU a Čínou.

Zvláštní pozornost bude maltské předsednictví věnovat reformě nástrojů na ochranu obchodu, včetně jejich modernizace, a nové metodice v oblasti antidumpingu s cílem zohlednit vývoj na úrovni WTO.