Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (SVV)

Rada EU

Rada pro spravedlnost a vnitřní věci rozvíjí spolupráci a společné politiky v různých přeshraničních záležitostech s cílem vytvořit evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva.

Jak Rada pro spravedlnost a vnitřní věci pracuje?

V Radě pro spravedlnost a vnitřní věci (SVV) zasedají ministři spravedlnosti a vnitra ze všech členských států EU. Ministři spravedlnosti se obecně zabývají justiční spoluprací v civilních a trestních věcech a základními právy, zatímco ministři vnitra jsou odpovědní mimo jiné za migraci, správu hranic a policejní spolupráci. V členských státech však nejsou úkoly mezi ministry rozděleny stejným způsobem. Rada SVV také odpovídá za civilní ochranu.

Rada pro spravedlnost a vnitřní věci obvykle zasedá jednou za tři měsíce.

Jak je uvedeno ve Smlouvách o EU, Dánsko, Spojené království a Irsko se uplatňování některých opatření v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí neúčastní v plném rozsahu, případně se jej účastní za určitých podmínek.

V oblastech souvisejících se schengenským acquis probíhají jednání ve formátu smíšeného výboru. Tento formát tvoří členské státy EU plus čtyři země, které nejsou členy EU, avšak jsou stranami Schengenské dohody (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko). Legislativní opatření jsou po projednání ve smíšeném výboru přijímána na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci s tím, že Spojené království a Irsko nehlasují.

Politika v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí

Rada přijímá zpravidla společně s Evropským parlamentem právní předpisy, jejichž cílem je zaručit základní práva, zajistit volný pohyb osob v rámci EU a poskytnout občanům vysokou úroveň ochrany. Odpovídá za azylovou a přistěhovaleckou politiku, justiční spolupráci v občanských a trestních věcech, civilní ochranu a boj proti závažné a organizované trestné činnosti a terorismu. Zabývá se rovněž otázkami, které souvisejí s evropským schengenským prostorem bez hranic.

Úkolem Rady je rovněž usnadňovat a zlepšovat koordinaci činnosti členských států v oblasti vnitřní bezpečnosti. Za tímto účelem věnuje pozornost ochraně vnějších hranic a usiluje o posílení policejní a celní spolupráce.

Priority estonského předsednictví

Spravedlnost

Předsednictví má v úmyslu pokračovat v jednání o přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech a k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí.

Předsednictví bude dále pracovat na částečné harmonizaci právních předpisů upravujících insolvenční řízení s cílem zlepšit v zemích EU podnikatelské prostředí. Rovněž bude pracovat na aktualizaci pravidel pro přeshraniční řízení v případech týkajících se rodin a dětí.

V boji proti terorismu bude estonské předsednictví usilovat o dosažení dohody s Evropským parlamentem o návrhu směrnice o boji proti praní peněz prostředky trestního práva. Bude rovněž pokračovat v jednáních o pravidlech pro vzájemné uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci.

Vnitřní věci

Během estonského předsednictví se Rada pro spravedlnost a vnitřní věci zaměří na legální migraci, nelegální migraci, ochranu vnějších hranic a spolupráci se třetími zeměmi.

Bude usilovat o revizi směrnice o modré kartě, jejímž cílem je usnadnit vysoce kvalifikovaným pracovníkům vstup do EU a mobilitu v rámci EU.

Společně s třetími zeměmi bude usilovat o nalezení řešení prvotních příčin nelegální migrace a zvýšení míry navracení. Předsednictví bude rovněž pokračovat ve svém úsilí zaměřeném na reformu evropského azylového systému a společné vízové politiky EU.

Ve druhé polovině roku 2017 se Rada pro spravedlnost a vnitřní věci zaměří na uzavření politické práce na zřízení systému EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS). Rovněž bude usilovat o dosažení dohody s Evropským parlamentem o nových pravidlech pro Schengenský informační systém druhé generace.