Soubory cookie používáme, abychom zajistili co nejlepší prohlížení našich webových stránek. Další informace naleznete na stránce jak používáme soubory cookies a jak můžete změnit svá nastavení.

Jaké má Evropská rada úkoly?

Evropská rada vymezuje obecné politické směry a priority EU. Není legislativním orgánem EU, a není tudíž zapojena do jednání o právních předpisech EU nebo jejich přijímání. Stanovuje však politickou agendu EU; obvykle tak činí prostřednictvím „závěrů“ přijímaných na zasedáních Evropské rady, v nichž jsou určeny otázky, jež jsou pro EU důležité, a opatření, jež je třeba přijmout. 

Evropská rada nedávno přijala „strategickou agendu“ prioritních oblastí pro dlouhodobější opatření EU, jimž je třeba věnovat pozornost.

Jak Evropská rada pracuje?

Členové

Členy Evropské rady jsou hlavy států nebo předsedové vlád 28 členských států EU, předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.

Pokud se jedná o zahraničněpolitických otázkách, zasedání Evropské rady se účastní rovněž vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Rozhodovací proces

Evropská rada přijímá většinu rozhodnutí na základě konsensu. V některých specifických případech, které jsou stanoveny ve Smlouvách EU, nicméně přijímá rozhodnutí jednomyslně nebo kvalifikovanou většinou.

Hlasování se neúčastní předseda Evropské rady ani předseda Komise.

Zasedání Evropské rady 

Evropská rada zasedá nejméně dvakrát za půl roku. Její zasedání, jež jsou často označována jako „summity EU“, se konají v Bruselu v budově Justus Lipsius.

Zasedání řídí předseda Evropské rady. Předseda může také v případě potřeby svolávat mimořádná zasedání Evropské rady.

Na začátku každého zasedání je přítomen předseda Evropského parlamentu, aby Radu informoval o jeho stanoviscích. V závislosti na projednávaných tématech mohou být k účasti na zasedání přizvány i další osoby, například prezident Evropské centrální banky.

Jak se Evropská rada utvářela

Evropská rada byla vytvořena v roce 1974 jako neformální fórum pro diskusi hlav států nebo předsedů vlád členských států EU.  Brzy poté se vyprofilovala jako subjekt odpovědný za stanovování cílů a priorit EU.

Oficiální status a úlohu přiznala Evropské radě Maastrichtská smlouva z roku 1992, podle níž Evropská rada poskytuje Unii nezbytné podněty a vymezuje její obecné politické směry.

V roce 2009 se v důsledku změn zavedených Lisabonskou smlouvou Evropská rada stala jedním ze 7 orgánů EU.