Jaké kroky EU proti změně klimatu podniká?

Změna klimatu je důležitým celosvětovým tématem. Pokud nebudou přijata opatření ke snížení celosvětových emisí skleníkových plynů, v důsledku globálního oteplování se teplota pravděpodobně zvýší o více než 2 °C oproti úrovním před průmyslovou revolucí, a do konce tohoto století by mohla vzrůst dokonce až o 5 °C. To by mělo značný dopad na krajinu i hladiny moří a oceánů na celém světě. 

Cíle 20-20-20

V prvním balíčku opatření EU v oblasti klimatu a energetiky byly stanoveny 3 základní cíle pro rok 2020:

  • snížení emisí skleníkových plynů o 20 %;
  • zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 20 %;
  • zvýšení energetické účinnosti o 20 %.

Označují se jako „cíle 20-20-20“.

Opatření zaměřená na boj proti změně klimatu a na omezení emisí skleníkových plynů jsou proto pro EU prioritou. Vedoucí představitelé EU se zavázali, že budou usilovat zejména o to, aby se z Evropy stala nízkouhlíková ekonomika vyznačující se vysokou energetickou účinností. EU si rovněž stanovila za cíl snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80–95 % oproti úrovním v roce 1990.

První balíček opatření EU v oblasti klimatu a energetiky byl přijat v roce 2008 a vymezoval cíle pro rok 2020. EU je na dobré cestě ke splnění těchto cílů. Aby však bylo možno poskytnout investorům větší jistotu, je zapotřebí integrovaný rámec pro období do roku 2030. EU proto schválila rámec v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, který stanovuje řadu klíčových cílů a politických opatření pro období let 2020–2030.

Společně se všemi svými 28 členskými státy je EU signatářem Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), Kjótského protokolu a nové Pařížské dohody o změně klimatu. 

Úloha Rady

V současné době se v oblasti změny klimatu jedná o několika tématech, v souvislosti s nimiž Radě náleží významná úloha.

1. Rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030

Rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 stanoví rámec politiky EU v oblasti klimatu a energetiky v období let 2020–2030. Je v něm obsažena řada cílů a opatření, jež mají zvýšit konkurenceschopnost, bezpečnost a udržitelnost ekonomiky a energetického systému EU. Jeho cílem je také podporovat investice do zelených technologií, které by přispěly k vytváření pracovních míst a posílení konkurenceschopnosti Evropy. 

2. EU ETS a jeho reforma

Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) byl zřízen na podporu snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Systém omezuje objem skleníkových plynů, které mohou určitá průmyslová odvětví vypouštět do ovzduší. Počet emisních povolenek je zastropován na určité úrovni, kterou určuje EU, a podnikům se jednotlivé povolenky přidělují nebo si je podniky kupují. 

Hospodářská krize poptávku po těchto povolenkách oslabila, což přispělo k tomu, že se na trhu postupně vytvořil jejich nadbytek. Rada a Evropský parlament v zájmu řešení této situace nedávno přijaly rozhodnutí o vytvoření rezervy tržní stability pro EU ETS. Cílem rezervy tržní stability je zajistit, aby byl systém odolnější vůči nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou v oblasti emisních povolenek. Systém bude vytvořen v roce 2018 a zprovozněn 1. ledna 2019.

Komise také předložila návrh na rozsáhlý přezkum EU ETS. Jeho cílem je zajistit, aby tento systém byl i v příštím desetiletí nejúčinnějším a nejhospodárnějším způsobem snižování emisí EU. Návrh je rovněž prvním konkrétním legislativním krokem k provedení závazku EU snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů nejméně o 40 %.

3. Mezinárodní dohody v oblasti změny klimatu

Z globální povahy změny klimatu vyplývá, že je důležitá spolupráce a opatření na mezinárodní úrovni. EU proto přispěla k dosažení pokroku v mezinárodních jednáních v oblasti změny klimatu. Byla jedním z klíčových aktérů při práci na Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC), na Kjótském protokolu a nejnověji na Pařížské dohodě o změně klimatu.