Pařížská dohoda o změně klimatu

Rada EU

Pařížská dohoda je celosvětovou dohodou o změně klimatu, které bylo dosaženo dne 12. prosince 2015 v Paříži. Dohoda představuje akční plán zaměřený na omezení globálního oteplování na úroveň „výrazně nižší“ než 2°C. Zahrnuje období od roku 2020.

  • Hlavní prvky nové Pařížské dohody:
  • dlouhodobý cíl: vlády se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a budou pokračovat v úsilí udržet ji pod 1,5°C;
  • příspěvky: před pařížskou konferencí a během ní země předložily komplexní národní akční plány v oblasti klimatu zaměřené na snížení svých emisí;
  • ambice: vlády se dohodly, že každých 5 let budou informovat o svých příspěvcích s cílem stanovit ambicióznější cíle;
  • transparentnost: souhlasily rovněž s tím, že pro zajištění transparentnosti a dohledu budou sobě navzájem i veřejnosti poskytovat zprávy o tom, jak se jim daří cíle plnit;
  • solidarita: EU a další rozvinuté země budou i nadále poskytovat finanční prostředky na opatření v oblasti klimatu, aby rozvojovým zemím pomohly snížit emise a také budovat odolnost vůči dopadům změny klimatu.

Změna klimatu je závažným celosvětovým problémem, který ovlivňuje každého z nás. Na této časové ose jsou znázorněny etapy procesu vedoucího k dosažení nové celosvětové právně závazné dohody o změně klimatu – Pařížské dohody – a navazující opatření. Rovněž zahrnuje úlohu EU v tomto procesu.

2016

4. listopadu

Pařížská dohoda vstoupila v platnost

Dne 4. listopadu 2016 vstoupila Pařížská dohoda v platnost. Stalo se tak 30 dní poté, co byly dne 4. října splněny příslušné podmínky – dohodu ratifikovalo alespoň 55 zemí, které odpovídají za nejméně 55 % celosvětového objemu emisí skleníkových plynů.

25. října

EU zvýší svůj příspěvek k mezinárodnímu financování v oblasti změny klimatu v rámci cíle pro průmyslové země, jímž je dosáhnout do roku 2020 částky 100 miliard dolarů ročně a tuto částku následně zachovat až do roku 2025. Před rokem 2025 pak smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu stanoví nový společný cíl.

V roce 2015 činila celková výše příspěvků EU a jejích členských států 17,6 miliardy eur, což představuje výrazný nárůst ve srovnání s rokem 2014. Příspěvky byly úspěšně využity na iniciativy uskutečňované v rozvojových zemích v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí.

Příspěvek je vnímán jako důležitý krok k provádění Pařížské dohody.

11. října

Rada pro hospodářské a finanční věci přijala závěry Rady o financování opatření v oblasti klimatu. Rada zdůraznila, že veřejné prostředky nadále zůstávají důležitým prvkem boje proti změně klimatu. Ministři rovněž potvrdili, že částky veřejných prostředků na opatření v oblasti klimatu budou v nadcházejících letech navýšeny. Příspěvky členských států budou oznámeny před zasedáním COP 22.

7. října

Uložení listin o ratifikaci Pařížské dohody

EU na oficiálním ceremoniálu uspořádaném v newyorském sídle OSN slavnostně uvítala uložení listin o ratifikaci Pařížské dohody.

5. října

EU oficiálně ratifikovala Pařížskou dohodu

Zástupci předsednictví Rady a Evropské komise uložili oficiální listiny o ratifikaci Pařížské dohody u generálního tajemníka OSN, který je depozitářem této dohody.

4. října

Rada přijala rozhodnutí o ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Rozhodnutí bude během několika příštích dnů uloženo u generálního tajemníka OSN. Okamžikem uložení rozhodnutí nabývá ratifikace ze strany EU účinku.

30. září

Rada pro životní prostředí rozhodla, že přistoupí k ratifikaci na úrovni EU. Členské státy provedou ratifikaci buď společně s EU, pokud dokončily své vnitrostátní postupy, nebo co nejdříve poté.

Jakmile Evropský parlament vyjádří svůj souhlas, Rada formálně přijme rozhodnutí o uzavření dohody. Poté bude moci EU dohodu ratifikovat.

20. června

Rada pro životní prostředí přijala prohlášení k ratifikaci Pařížské dohody. Znění prohlášení bylo formulováno tak, aby vyslalo jednoznačný a jasný politický signál o závazku EU udržet dynamiku pařížského zasedání a usilovat o brzký vstup Pařížské dohody v platnost a o její účinné provádění.

22. dubna

Podpis Pařížské dohody

EU podepsala Pařížskou dohodu.

Nizozemská ministryně životního prostředí a předsedkyně Rady Sharon Dijksmová a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič dohodu podepsali jménem EU při slavnostním podpisu na vysoké úrovni v New Yorku (Spojené státy).

Dohodu je od této chvíle možné podepsat po dobu jednoho roku.

17.–18. března

Evropská rada zdůraznila, že Evropská unie a její členské státy musí Pařížskou dohodu ratifikovat co nejdříve a včas, aby se staly jejími stranami ode dne, kdy vstoupí v platnost.

Rovněž vyzdvihla závazek EU snížit domácí emise skleníkových plynů a zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů a zlepšit energetickou účinnost, jak bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady v říjnu 2014. Prioritou je úprava právních předpisů nezbytná k provádění tohoto rámce.

4. března

Ministři na zasedání Rady pro životní prostředí jednali o opatřeních v návaznosti na Pařížskou dohodu o změně klimatu a jejích důsledcích pro politiku EU v oblasti klimatu.

Za významný projev odhodlání EU splnit cíle Pařížské dohody bylo označeno včasné provedení rámce politiky EU v oblasti klimatu a energie do roku 2030. Ministři rovněž zdůraznili význam urychlené ratifikace dohody.

15. února

Rada pro zahraniční věci přijala závěry Rady o evropské diplomatické činnosti v oblasti klimatu po 21. zasedání konference smluvních stran (COP 21). Rada zdůraznila význam evropské diplomacie v oblasti klimatu pro podporu provádění celosvětové Pařížské dohody o změně klimatu, jíž bylo dosaženo v prosinci 2015. 

Akční plán diplomatické činnosti v oblasti klimatu pro rok 2016 se zaměřuje na tři hlavní oblasti:

  • prosazování cílů v oblasti změny klimatu jakožto strategická priorita v diplomatických jednáních, ve veřejné diplomacii a v nástrojích vnější politiky;
  • provedení Pařížské dohody a zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků v kontextu nízkoemisního rozvoje odolného vůči změně klimatu;
  • spojitost mezi změnou klimatu, přírodními zdroji, prosperitou, stabilitou a migrací.

2015

17.–18. prosince

Vedoucí představitelé EU uvítali historicky významnou dohodu o změně klimatu, která byla dohodnuta na 21. zasedání konference smluvních stran (COP 21) v Paříži, a vyzvali Komisi a Radu, aby výsledky této konference vyhodnotily do března 2016, zejména s ohledem na rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, a aby se věnovaly přípravě dalších kroků.

12. prosince

Dosažení Pařížské dohody

Dne 12. prosince bylo dosaženo nové celosvětové dohody o změně klimatu. Tato dohoda je vyváženým výsledkem jednání a přináší akční plán, jehož cílem je omezit globální oteplování na úroveň výrazně nižší než 2 °C a pokračovat v úsilí o jeho omezení na 1,5 °C.

Pařížská dohoda bude otevřena k podpisu v New Yorku od 22. dubna 2016 po dobu jednoho roku.

Dohoda se vztahuje na období počínaje rokem 2020 a vstoupí v platnost, jakmile ji ratifikuje 55 zemí, které nesou odpovědnost za alespoň 55 % celosvětového objemu emisí.

30. listopadu–11. prosince

Pařížská konference COP 21 o změně klimatu

Ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2015 se uskutečnila pařížská konference o změně klimatu. Tato konference byla 21. zasedáním konference smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a 11. zasedáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP 11). Do jednání o nové celosvětové právně závazné dohodě o změně klimatu se zapojily delegace z přibližně 150 zemí.

10. listopadu

Rada pro hospodářské a finanční věci přijala na zasedání dne 10. listopadu 2015 závěry o financování opatření v oblasti klimatu. V závěrech se uznává úloha financování opatření v oblasti klimatu jako jednoho ze způsobů, jak nastoupit na cestu k udržení globálního oteplování na úrovni do 2 °C a dosáhnout transformačního přechodu k ekonomikám vyznačujícím se odolností vůči změně klimatu, nízkými emisemi skleníkových plynů a udržitelností. Ministři se zaměřili rovněž na příspěvky EU na financování opatření v oblasti klimatu s tím, že cílem rozvinutých zemí je do roku 2020 každoročně uvolňovat ze široké škály zdrojů částku 100 miliard USD. Shodli se, že značné zdroje budou zapotřebí na pomoc rozvojovým zemím s odpovídajícím řešením změny klimatu.

18. září

Rada pro životní prostředí přijala závěry, ve kterých je stanoven postoj EU pro konferenci OSN o změně klimatu konající se v Paříži. Ministři se dohodli, že EU bude usilovat o dosažení ambiciózní, právně závazné a dynamické dohody s cílem udržet nárůst globální teploty pod hodnotou 2 °C.

Rada zdůraznila, že k dosažení tohoto cíle je nutno, aby celosvětové emise skleníkových plynů dosáhly vrcholu nejpozději do roku 2020, aby byly do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 sníženy nejméně o 50 % a aby se do roku 2100 blížily nule nebo byly nižší.

6. března

EU před pařížskou konferencí o změně klimatu předložila svůj zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC). Tento zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek EU je vyjádřením jejího odhodlání jednat o nové, právně závazné dohodě o změně klimatu s cílem udržet nárůst globální teploty pod hodnotou 2 °C. EU jím rovněž potvrdila závazný cíl snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti roku 1990, jak je uvedeno v závěrech Evropské rady z října 2014.

2014

23. října

Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030

Vedoucí představitelé EU se dohodli na rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Evropská rada potvrdila 4 cíle:

  • závazný cíl EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 % oproti roku 1990;
  • zajišťovat v roce 2030 nejméně 27 % spotřebovávané energie z obnovitelných zdrojů;
  • zvýšit energetickou účinnost ve srovnání s prognózami o 27 %;
  • dokončit vnitřní trh s energií dosažením minimálního cíle 10% propojení stávajících elektrických sítí do roku 2020, přinejmenším pokud jde o tzv. energetické ostrovy – zejména pobaltské státy a Pyrenejský poloostrov.