Pařížská dohoda o změně klimatu

Rada EU

Pařížská dohoda je celosvětovou dohodou o změně klimatu, které bylo dosaženo dne 12. prosince 2015 v Paříži. Dohoda představuje akční plán zaměřený na omezení globálního oteplování na úroveň „výrazně nižší“ než 2°C. Zahrnuje období od roku 2020.

  • Hlavní prvky nové Pařížské dohody:
  • dlouhodobý cíl: vlády se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a budou pokračovat v úsilí udržet ji pod 1,5°C;
  • příspěvky: před pařížskou konferencí a během ní země předložily komplexní národní akční plány v oblasti klimatu zaměřené na snížení svých emisí;
  • ambice: vlády se dohodly, že každých 5 let budou informovat o svých příspěvcích s cílem stanovit ambicióznější cíle;
  • transparentnost: souhlasily rovněž s tím, že pro zajištění transparentnosti a dohledu budou sobě navzájem i veřejnosti poskytovat zprávy o tom, jak se jim daří cíle plnit;
  • solidarita: EU a další rozvinuté země budou i nadále poskytovat finanční prostředky na opatření v oblasti klimatu, aby rozvojovým zemím pomohly snížit emise a také budovat odolnost vůči dopadům změny klimatu.

Změna klimatu je závažným celosvětovým problémem, který ovlivňuje každého z nás. Na této časové ose jsou znázorněny etapy procesu vedoucího k dosažení nové celosvětové právně závazné dohody o změně klimatu – Pařížské dohody – a navazující opatření. Rovněž zahrnuje úlohu EU v tomto procesu.

2017

22. června

Závěry Evropské rady o Pařížské dohodě

„Dohoda zůstává základním kamenem celosvětového úsilí o účinné zvládání změny klimatu a nelze o ní jednat znovu,“ uvedli vedoucí představitelé EU.

Hlavy států a předsedové vlád znovu potvrdili, že je EU odhodlána rychle a v plném rozsahu provádět Pařížskou dohodu o změně klimatu, včetně cílů týkajících se financování opatření v oblasti klimatu, a stát v čele celosvětového přechodu k čisté energii. Vyzdvihli posílenou spolupráci EU s mezinárodními partnery, která prokazuje solidaritu s budoucími generacemi a odpovědnost za celou planetu.

19. června

„Pařížská dohoda odpovídá svému účelu a nelze o ní znovu jednat.“

Rada přijala závěry o změně klimatu v návaznosti na rozhodnutí vlády Spojených států odstoupit od Pařížské dohody. V těchto závěrech Rada vyjadřuje politování nad rozhodnutím vlády Spojených států odstoupit od Pařížské dohody a vítá pevné odhodlání dalších zemí tuto dohodu naplňovat.

Práce na plnění závazků dohodnutých na základě Pařížské dohody musí pokračovat včetně pomoci rozvojovým zemím zaměřené na to, aby dosáhly svého cíle mobilizovat do roku 2020 na opatření v oblasti klimatu částku 100 miliard USD ročně.

6. března

Závěry o diplomatické činnosti EU v oblastech klimatu a energetiky

V rámci provádění globální strategie EU přijala Rada závěry o diplomatické činnosti EU v oblastech klimatu a energetiky. Diplomatická činnost EU v oblasti klimatu se zaměřuje na provádění Pařížské dohody a na klimatickou bezpečnost. Diplomatická činnost EU v oblasti energetiky se soustředí na energetickou bezpečnost a diverzifikaci.

V závěrech je stanovena řada opatření a jsou v nich vytyčeny celkové priority pro rok 2017.

2016

4. listopadu

Pařížská dohoda vstoupila v platnost

Dne 4. listopadu 2016 vstoupila Pařížská dohoda v platnost. Stalo se tak 30 dní poté, co byly dne 4. října splněny příslušné podmínky – dohodu ratifikovalo alespoň 55 zemí, které odpovídají za nejméně 55 % celosvětového objemu emisí skleníkových plynů.

25. října

EU zvýší svůj příspěvek k mezinárodnímu financování opatření v oblasti klimatu

EU zvýší svůj příspěvek k mezinárodnímu financování opatření v oblasti klimatu v rámci cíle pro průmyslové země, jímž je dosáhnout do roku 2020 částky 100 miliard dolarů ročně a tuto částku následně zachovat až do roku 2025. Před rokem 2025 pak smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu stanoví nový společný cíl.

V roce 2015 činila celková výše příspěvků EU a jejích členských států 17,6 miliardy eur, což představuje výrazný nárůst ve srovnání s rokem 2014. Příspěvky byly úspěšně využity na iniciativy uskutečňované v rozvojových zemích v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí.

Příspěvek je vnímán jako důležitý krok k provádění Pařížské dohody.

11. října

Závěry Rady o financování opatření v oblasti klimatu

Rada pro hospodářské a finanční věci přijala závěry Rady o financování opatření v oblasti klimatu. Rada zdůraznila, že veřejné prostředky nadále zůstávají důležitým prvkem boje proti změně klimatu. Ministři rovněž potvrdili, že částky veřejných prostředků na opatření v oblasti klimatu budou v nadcházejících letech navýšeny. Příspěvky členských států budou oznámeny před zasedáním COP 22.

7. října

Uložení listin o ratifikaci Pařížské dohody

EU na oficiálním ceremoniálu uspořádaném v newyorském sídle OSN slavnostně uvítala uložení listin o ratifikaci Pařížské dohody.

5. října

EU oficiálně ratifikovala Pařížskou dohodu

Zástupci předsednictví Rady a Evropské komise uložili oficiální listiny o ratifikaci Pařížské dohody u generálního tajemníka OSN, který je depozitářem této dohody.

4. října

Dohoda o ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU

Rada přijala rozhodnutí o ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Rozhodnutí bude během několika příštích dnů uloženo u generálního tajemníka OSN. Okamžikem uložení rozhodnutí nabývá ratifikace ze strany EU účinku.

30. září

Rada pro životní prostředí se dohodla na ratifikaci Pařížské dohody

Rada pro životní prostředí rozhodla, že přistoupí k ratifikaci na úrovni EU. Členské státy provedou ratifikaci buď společně s EU, pokud dokončily své vnitrostátní postupy, nebo co nejdříve poté.

Jakmile Evropský parlament vyjádří svůj souhlas, Rada formálně přijme rozhodnutí o uzavření dohody. Poté bude moci EU dohodu ratifikovat.

20. června

Prohlášení k ratifikaci Pařížské dohody

Rada pro životní prostředí přijala prohlášení k ratifikaci Pařížské dohody. Znění prohlášení bylo formulováno tak, aby vyslalo jednoznačný a jasný politický signál o závazku EU udržet dynamiku pařížského zasedání a usilovat o brzký vstup Pařížské dohody v platnost a o její účinné provádění.

22. dubna

Podpis Pařížské dohody

EU podepsala Pařížskou dohodu.

Nizozemská ministryně životního prostředí a předsedkyně Rady Sharon Dijksmová a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič dohodu podepsali jménem EU při slavnostním podpisu na vysoké úrovni v New Yorku (Spojené státy).

Dohodu je od této chvíle možné podepsat po dobu jednoho roku.

17.–18. března

Evropská rada zdůraznila, že Evropská unie a její členské státy musí Pařížskou dohodu ratifikovat co nejdříve a včas, aby se staly jejími stranami ode dne, kdy vstoupí v platnost.

Rovněž vyzdvihla závazek EU snížit domácí emise skleníkových plynů a zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů a zlepšit energetickou účinnost, jak bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady v říjnu 2014. Prioritou je úprava právních předpisů nezbytná k provádění tohoto rámce.

4. března

Rada pro životní prostředí jednala o opatřeních navazujících na Pařížskou dohodu

Ministři na zasedání Rady pro životní prostředí jednali o opatřeních navazujících na Pařížskou dohodu o změně klimatu a jejích důsledcích pro politiku EU v oblasti klimatu.

Za významný projev odhodlání EU splnit cíle Pařížské dohody bylo označeno včasné provedení rámce politiky EU v oblasti klimatu a energie do roku 2030. Ministři rovněž zdůraznili význam urychlené ratifikace dohody.

15. února

Akční plán diplomatické činnosti v oblasti klimatu na rok 2016

Rada pro zahraniční věci přijala závěry Rady o evropské diplomatické činnosti v oblasti klimatu po 21. zasedání konference smluvních stran (COP 21). Rada zdůraznila význam evropské diplomacie v oblasti klimatu pro podporu provádění celosvětové Pařížské dohody o změně klimatu, jíž bylo dosaženo v prosinci 2015.

Akční plán diplomatické činnosti v oblasti klimatu pro rok 2016 se zaměřuje na tři hlavní oblasti:

  • prosazování cílů v oblasti změny klimatu jakožto strategická priorita v diplomatických jednáních, ve veřejné diplomacii a v nástrojích vnější politiky;
  • provádění Pařížské dohody a zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků v kontextu nízkoemisního rozvoje odolného vůči změně klimatu;
  • spojitost mezi změnou klimatu, přírodními zdroji, prosperitou, stabilitou a migrací.

2015

17.–18. prosince

Závěry Evropské rady o energetické unii s politikou v oblasti klimatu zaměřenou do budoucnosti

Vedoucí představitelé EU uvítali historicky významnou dohodu o změně klimatu, která byla dohodnuta na 21. zasedání konference smluvních stran (COP 21) v Paříži, a vyzvali Komisi a Radu, aby výsledky této konference vyhodnotily do března 2016, zejména s ohledem na rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, a aby se věnovaly přípravě dalších kroků.

12. prosince

Dosažení Pařížské dohody

Dne 12. prosince bylo dosaženo nové celosvětové dohody o změně klimatu. Tato dohoda je vyváženým výsledkem jednání a přináší akční plán, jehož cílem je omezit globální oteplování na úroveň výrazně nižší než 2 °C a pokračovat v úsilí o jeho omezení na 1,5 °C.

Pařížská dohoda bude otevřena k podpisu v New Yorku od 22. dubna 2016 po dobu jednoho roku.

Dohoda se vztahuje na období počínaje rokem 2020 a vstoupí v platnost, jakmile ji ratifikuje 55 zemí, které nesou odpovědnost za alespoň 55 % celosvětového objemu emisí.

30. listopadu–11. prosince

Pařížská konference COP 21 o změně klimatu

Ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2015 se uskutečnila pařížská konference o změně klimatu. Tato konference byla 21. zasedáním konference smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a 11. zasedáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP 11). Do jednání o nové celosvětové právně závazné dohodě o změně klimatu se zapojily delegace z přibližně 150 zemí.

10. listopadu

Rada pro hospodářské a finanční věci přijala na zasedání dne 10. listopadu 2015 závěry o financování opatření v oblasti klimatu. V závěrech se uznává úloha financování opatření v oblasti klimatu jako jednoho ze způsobů, jak nastoupit na cestu k udržení globálního oteplování na úrovni do 2 °C a dosáhnout transformačního přechodu k ekonomikám vyznačujícím se odolností vůči změně klimatu, nízkými emisemi skleníkových plynů a udržitelností. Ministři se zaměřili rovněž na příspěvky EU na financování opatření v oblasti klimatu s tím, že cílem rozvinutých zemí je do roku 2020 každoročně uvolňovat ze široké škály zdrojů částku 100 miliard USD. Shodli se, že značné zdroje budou zapotřebí na pomoc rozvojovým zemím s odpovídajícím řešením změny klimatu.

18. září

Postoj EU pro konferenci OSN o změně klimatu v Paříži

Rada pro životní prostředí přijala závěry, ve kterých je stanoven postoj EU pro konferenci OSN o změně klimatu konající se v Paříži. Ministři se dohodli, že EU bude usilovat o dosažení ambiciózní, právně závazné a dynamické dohody s cílem udržet nárůst globální teploty pod hodnotou 2 °C.

Rada zdůraznila, že k dosažení tohoto cíle je nutno, aby celosvětové emise skleníkových plynů dosáhly vrcholu nejpozději do roku 2020, aby byly do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 sníženy nejméně o 50 % a aby se do roku 2100 blížily nule nebo byly nižší.

6. března

Zamýšlené vnitrostátně stanovené příspěvky EU

EU před pařížskou konferencí o změně klimatu předložila svůj zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC). Tento zamýšlený vnitrostátně stanovený příspěvek EU je vyjádřením jejího odhodlání jednat o nové, právně závazné dohodě o změně klimatu s cílem udržet nárůst globální teploty pod hodnotou 2 °C. EU jím rovněž potvrdila závazný cíl snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti roku 1990, jak je uvedeno v závěrech Evropské rady z října 2014.

2014

23. října

Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030

Vedoucí představitelé EU se dohodli na rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Evropská rada potvrdila 4 cíle:

  • závazný cíl EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 % oproti roku 1990;
  • zajišťovat v roce 2030 nejméně 27 % spotřebovávané energie z obnovitelných zdrojů;
  • zvýšit energetickou účinnost ve srovnání s prognózami o 27 %;
  • dokončit vnitřní trh s energií dosažením minimálního cíle 10% propojení stávajících elektrických sítí do roku 2020, přinejmenším pokud jde o tzv. energetické ostrovy – zejména pobaltské státy a Pyrenejský poloostrov.