Jednotný digitální trh v Evropě

Co je strategie pro jednotný digitální trh?

Strategie je plánem EU na vytvoření volného a bezpečného jednotného digitálního trhu, na němž budou lidé moci nakupovat on-line bez ohledu na hranice a podniky budou moci prodávat napříč EU bez ohledu na to, ve které zemi Unie se nacházejí. Má rozšířit digitální ekonomiku EU, a nabídnout tak spotřebitelům lepší služby za lepší ceny a podpořit podniky v růstu.

Strategie, kterou Komise zveřejnila dne 6. května 2015, má tři cíle:

  • usnadnit spotřebitelům a podnikům přístup ke zboží a službám on-line v celé Evropě,
  • zlepšit podmínky, které digitálním sítím a službám napomohou k růstu a prosperitě,
  • podpořit růst evropské digitální ekonomiky.

Proč je tato strategie zapotřebí?

Občané Unie jsou při používání on-line služeb a nástrojů omezováni různými překážkami. On-line trhy jsou stále z velké části omezeny na danou zemi: jen 15 % občanů nakupuje na internetu zboží nebo služby z jiné země EU a pouhých 7 % malých a středních podniků prodává v jiné zemi EU.

Přetrvávající regulační bariéry a roztříštěnost trhu vedou k tomu, že občané nemohou využívat nabídky některého zboží a služeb a že se zpomaluje růst podniků.

Podle Komise by plně funkční jednotný digitální trh mohl hospodářství EU každoročně přinést až 415 miliard EUR navíc. V zájmu uvolnění tohoto potenciálu plánuje EU rozsáhlé reformy, od nového rámce upravujícího autorská práva až po zásilkové služby a telekomunikace.

Další informace

Jednotný digitální trh pro Evropu – COM (2015) 192

Součástí strategie Komise pro jednotný digitální trh je několik legislativních a nelegislativních opatření, která mají být zveřejněna v průběhu let 2015 a 2016. Uvedená opatření jsou rozdělena do tří „pilířů“:

  • lepší přístup k výrobkům a službám on-line,
  • lepší podmínky, které digitálním sítím a službám napomohou k růstu a prosperitě,
  • podpořit růst evropské digitální ekonomiky.

1. Lepší přístup k on-line výrobkům a službám

Reforma pravidel pro přeshraniční on-line prodej

Součástí této reformy je návrh Komise na harmonizaci pravidel EU upravujících pořizování digitálního obsahu, jako jsou aplikace nebo e-knihy, práva EU týkající se přeshraničního prodeje hmotného zboží na internetu a posílená práva spotřebitelů.

Lepší doručování zásilek do zahraničí

Do této části budou zahrnuta opatření, jejichž cílem je zvýšit transparentnost cen a regulatorní dohled nad trhem přeshraničních zásilkových služeb.

Ukončení „zeměpisného blokování“

Komise předložila návrh nařízení, které má ukončit takzvané „zeměpisné blokování“, tedy znemožňování přístupu na internetové stránky spravované v jiné zemi EU nebo účtování rozdílných cen v závislosti na místě, kde se zákazník nachází.

Reforma unijních předpisů v oblasti autorského práva

Komise navrhne opatření, která mají zajistit, že služby poskytující obsah, například videoslužby, budou moci být používány přeshraničně. To by znamenalo, že film nebo hudbu, které jsme si koupili doma, si budeme moci užít i na cestách po Evropě. Komise bude rovněž razantněji postupovat proti porušování práv duševního vlastnictví.

Omezení byrokracie související s DPH

Do této části spadají opatření, která mají prodejcům hmotného zboží umožnit využití systému jednotné elektronické registrace a platby, a zavedení jednotného limitu pro sazbu DPH, což by mělo začínajícím podnikům umožnit fungování on-line.

2. Lepší podmínky, které digitálním sítím a službám napomohou k růstu a prosperitě

Reforma právních předpisů EU v oblasti telekomunikací

Do této oblasti spadají opatření, která Komise navrhne s cílem:

  • usnadnit koordinaci a správu spektra,
  • stimulovat investice do vysokorychlostních širokopásmových sítí,
  • zlepšit regulatorní institucionální rámec.

Přezkum pravidel pro audiovizuální média

Patří sem přezkum směrnice o audiovizuálních mediálních službách, opatření na podporu evropských děl, pravidla pro ochranu nezletilých osob a pravidla týkající se reklamy.

Posouzení úlohy on-line platforem

Komise se bude v této souvislosti zabývat mimo jiné nedostatečnou transparentností výsledků vyhledávání, tím, jak on-line platformy používají shromažďované informace, vazbami mezi platformami a poskytovateli a omezením možnosti přepínat mezi platformami.

Bude rovněž provedena analýza způsobů, jak bojovat proti nelegálnímu obsahu na internetu.

Posílení důvěry v souvislosti s nakládáním s osobními údaji v rámci digitálních služeb

Tato část zahrnuje případný přezkum směrnice o soukromí a elektronických komunikacích, která se v současnosti vztahuje pouze na tradiční telekomunikační společnosti, avšak ostatních poskytovatelů digitálních služeb se netýká. Komise tento přezkum provede poté, co vstoupí v platnost nová pravidla EU pro ochranu údajů.

Součástí tohoto pilíře bude i vytvoření partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti.

3. Podpora růstu evropské digitální ekonomiky

Budování ekonomiky založené na datech

Komise předloží:

  • evropskou iniciativu zaměřenou na volný tok dat, která má odstranit překážky nesouvisející s ochranou osobních údajů, jež brání volnému pohybu údajů napříč EU,
  • evropskou iniciativu v oblasti tzv. cloud computingu, včetně certifikace služeb cloud computingu.

Vymezení priorit v oblasti standardů a interoperability

V této souvislosti bude věnována pozornost oblastem, které mají pro jednotný digitální trh klíčový význam, jako je elektronické zdravotnictví, plánování cest, elektronická podpora nákladní dopravy nebo inteligentní měření spotřeby energií.

Budování inkluzivního jednotného digitálního trhu

Patří sem mimo jiné opatření, která mají zlepšit digitální dovednosti občanů a která Komise začlení do budoucích iniciativ týkajících se dovedností a odborné přípravy.

Součástí bude i nový akční plán pro elektronickou veřejnou správu na období 2016–2020. Komise v této souvislosti:

  • zahájí pilotní projekt s cílem vyzkoušet fungování zásady „pouze jednou“, podle níž mají orgány veřejné správy interně sdílet určité údaje, aby v případě, že je budou opět potřebovat, o ně nemusely žádat znovu,
  • bude usilovat o propojení obchodních rejstříků v celé EU,
  • bude pracovat na vytvoření jednotné digitální brány prostřednictvím integrace stávajících evropských portálů a služeb.

Související činnost Evropské rady

Vedoucí představitelé EU na zasedání konaném v říjnu roku 2013 vyzvali k vytvoření jednotného digitálního trhu, který bude vstřícný vůči spotřebitelům i podnikům. Uvedli, že tento trh má zásadní význam pro růst a konkurenceschopnost Evropy v globalizovaném světě.

Na zasedání v červnu roku 2014 Evropská rada znovu označila dotvoření jednotného digitálního trhu do roku 2015 jako jednu z priorit EU.

Na zasedání konaném dne 18. prosince 2014 Evropská rada požádala Komisi, aby před zasedáním Evropské rady v červnu roku 2015 předložila ambiciózní sdělení týkající se jednotného digitálního trhu.

Na zasedání konaném ve dnech 25. a 26. června 2015 vedoucí představitelé EU příslušnou strategii podpořili a uvedli, že by měla být použita k podpoře inkluzivního růstu ve všech regionech EU. Naléhavě vyzvali k přijetí opatření, která zabrání dalšímu tříštění trhu, k vybudování nezbytné digitální infrastruktury a k podpoře digitalizace evropského průmyslu. Vyzvali rovněž k urychlenému přijetí nových pravidel týkajících se telekomunikací, kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů.

Související činnost Rady

Mezi ministry kultury proběhla první výměna názorů ohledně audiovizuálních aspektů strategie na zasedání konaném ve dnech 18. a 19. května 2015. Ministři podpořili přeshraniční přenositelnost obsahu a boj proti nelegálnímu obsahu a uvedli, že je třeba nalézt vyvážený přístup v otázce autorských práv. Dále rovněž uvedli, že pro vytváření obsahu je důležitá zásada teritoriality, což znamená, že zeměpisné blokování je třeba omezit, avšak v některých případech může být odůvodněné.

Ministři souhlasili s tím, že stávající směrnici o audiovizuálních mediálních službách je třeba přizpůsobit technologickým změnám. Přezkum této směrnice by měl:

  • zaručit svobodu sdělovacích prostředků a podporu kulturní rozmanitosti,
  • zachovat zásadu země původu (poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb vždy spadají do jurisdikce pouze jednoho členského státu),
  • zjednodušit postup, který členské státy používají v případech, kdy se stanou cílem nepřijatelného obsahu pocházejícího z jiného členského státu.

Mezi ministry pro konkurenceschopnost proběhla první výměna názorů v rámci Rady ohledně strategie na zasedání ve dnech 28. a 29. května 2015. Ministři se shodli na tom, že strategie se zabývá aspekty, které jsou pro budování jednotného digitálního trhu nejdůležitější. Zdůraznili, že je třeba vypracovat pravidla pro autorská práva, která budou náležitě sloužit svému účelu, aktualizovat pravidla elektronického obchodování a posílit důvěru, informovanost a ochranu spotřebitelů, a vyzdvihli nezbytnost opatření pro zlepšení digitálních dovedností a posílení pravidel na ochranu údajů.

Vymezili rovněž několik prioritních opatření:

  • vytvoření vhodných podmínek pro malé a střední podniky, zejména ty začínající,
  • podpora digitalizace evropského průmyslu,
  • používání a rozšiřování elektronických systémů ve veřejné správě,
  • zvyšování investic do digitální infrastruktury a sítí,
  • posouzení dopadu fiskálních pravidel na digitální nástroje,
  • posouzení možnosti uplatňovat zásadu „automatické digitalizace“ pro všechny nové právní předpisy EU.

Ministři rovněž podpořili vytvoření evropské agendy v oblasti otevřené vědy, která by umožnila otevřený přístup k odborným publikacím financovaným z veřejných prostředků a k souvisejícím údajům. Uvedli, že výzkum by měl v rámci strategie digitálního trhu hrát významnější úlohu a měl by přispívat k inovacím v digitální oblasti.

O strategii pro jednotný digitální trh jednali i ministři pro telekomunikace, a to na zasedání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku konaném ve dnech 11. a 12. června 2015. Uvítali její cíle a znovu poukázali na význam, který má digitalizovaná ekonomika pro podporu zaměstnanosti a růstu a pro zvyšování konkurenceschopnosti EU.

Ministři se zabývali zejména těmito otázkami:

  • úloha digitalizace při podpoře podnikání a růstu malých a středních podniků,
  • nutnost posílit kybernetickou bezpečnost a budovat důvěru v elektronické služby,
  • potřeba lepší infrastruktury a lepšího přístupu k širokopásmovému připojení pro všechny občany,
  • nutnost zvýšit transparentnost cen zásilkových služeb v celé EU.

Ministři rovněž zdůraznili, že pro zajištění účinného provádění strategie je zapotřebí řádná koordinace na vnitrostátní úrovni.

Dne 15. června 2015 dosáhli ministři spravedlnosti obecného přístupu k nařízení o ochraně údajů. Mohla tak být zahájena jednání mezi Radou a Evropským parlamentem. Uvedené nařízení zlepší ochranu osobních údajů a současně zajistí příznivější podmínky pro podniky na jednotném digitálním trhu.

V květnu 2016 se Rada pro konkurenceschopnost dohodla na hlavních zásadách pro zajištění přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu. Dosažení této dohody Radě umožnilo zahájit jednání s Evropským parlamentem.

Rada také přijala závěry týkající se technologií pro jednotný digitální trh a modernizace veřejných služeb.

Rada se 28. listopadu 2016 dohodla na návrhu nařízení, kterým se zakazuje neopodstatněné zeměpisné blokování mezi členskými státy. Hlavním cílem návrhu je předcházet diskriminaci spotřebitelů a podniků, pokud jde o přístup k cenám a k prodejním nebo platebním podmínkám při nákupu zboží a služeb v jiné zemi EU.

Jakmile Evropský parlament zaujme stanovisko, budou zahájena jednání mezi Radou, Parlamentem a Komisí.

Maltské předsednictví dosáhlo dne 7. února 2017 předběžné dohody se zástupci Evropského parlamentu s cílem odstranit v rámci vnitřního trhu překážky přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah. Velvyslanci EU dohodu potvrdili dne 15. února. Po formálním přijetí nařízení Radou a Parlamentem se nová pravidla začnou používat v první polovině roku 2018 (devět měsíců po vyhlášení nařízení v Úředním věstníku Evropské unie). Díky nim budou mít spotřebitelé, kteří ve své domovské zemi odebírají on-line služby poskytující obsah nebo si tyto služby zakoupili, k těmto službám přístup, i když budou dočasně přítomni v jiné zemi v rámci EU.

Dne 20. února 2017 se Rada dohodla na obecném přístupu k posílení spolupráce mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitele. Cílem tohoto návrhu je modernizovat spolupráci za účelem dalšího omezování újmy způsobené spotřebitelům v důsledku přeshraničních porušení předpisů EU v oblasti ochrany spotřebitele.

Obecný přístup umožní Radě zahájit jednání s Evropským parlamentem v rámci řádného legislativního postupu EU.