Co je Východní partnerství?

Cílem Východního partnerství je posílit politické přidruženíhospodářskou integraci šesti východoevropských a jihokavkazských partnerských zemí:

  • Arménie,
  • Ázerbájdžánu,
  • Běloruska,
  • Gruzie,
  • Moldavské republiky,
  • Ukrajiny.

Rámec Východního partnerství nezahrnuje Rusko a Turecko, kterým byl kontextu vztahů s EU přiznán odlišný status:

  • Turecko – přistupující země,
  • Rusko – strategické partnerství.

Východní partnerství představuje specifický východní rozměr evropské politiky sousedství. Prostřednictvím evropské politiky sousedství Evropská unie spolupracuje se svými jižními a východními sousedy v zájmu dosažení co nejužšího politického přidružení a nejvyššího možného stupně hospodářské integrace.

Proč Východní partnerství?

Jednou z priorit EU je bezpečnost, stabilita a prosperita, jakož i demokracie a právní stát na východě Evropy a v oblasti jižního Kavkazu.

V červnu 2008 vyzvala Evropská rada Komisi, aby vypracovala návrh „evropského partnerství“, jež podpoří regionální spolupráci a posílí vztahy mezi EU a jejími východními sousedy.

S ohledem na konflikt v Gruzii a jeho dopad na stabilitu regionu vyzvala Evropská rada na mimořádném zasedání dne 1. září 2008 k urychlení práce na tomto návrhu.

Ukázalo se, že je nezbytné stanovit jednotný soudržný rámec politiky vůči zemím, které se staly novými východními sousedy EU.

Východní partnerství vzniklo v roce 2009 jako společná iniciativa:

  • Evropské unie,
  • členských států EU,
  • šesti východoevropských a jihokavkazských partnerských zemí: Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny.

Diferenciace a inkluzivnost

EU je odhodlána rozvíjet intenzivní, diferencovanou a vzájemně prospěšnou spolupráci se všemi šesti zeměmi Východního partnerství, bez ohledu na úroveň ambicí jednotlivých partnerů, pokud jde o jejich vztahy s EU.

V návaznosti na provádění politických a hospodářských reforem Východní partnerství nabízí:

  • nové smluvní vztahy,
  • prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu,
  • opatření směřující k uvolnění vízového režimu a mnohostranný rámec pro jednání o těchto záležitostech.

Východní partnerství:

  • skýtá stabilní rámec pro mnohostrannou spolupráci,
  • pomáhá prohlubovat dvoustrannou spolupráci s EU.

Zapojení širší společnosti

Východní partnerství nezohledňuje pouze zájmy vlád, ale též:

• postoje občanské společnosti
• hlediska místních a regionálních orgánů
• názory předních představitelů podnikatelské sféry
• postoje parlamentních shromáždění

Mnohostranná spolupráce

Mnohé z výzev, jimž partnerské země čelí, jsou společné. Jejich společné řešení podporuje spolupráci a výměnu osvědčených postupů.

Mnohostranná spolupráce se v rámci Východního partnerství uskutečňuje v celé řadě oblastí:

  • posilování institucí a řádné správy věcí veřejných, včetně odolnosti vůči vnějším změnám,
  • vytváření tržních příležitostí pomocí hospodářské integrace a obchodních dohod,
  • zajištění energetické bezpečnosti a lepší propojenosti v energetice a dopravě,
  • zvyšování mobility a posilování kontaktů mezi lidmi prostřednictvím jednání v rámci dialogu o vízovém režimu.

Dvoustranná spolupráce

Dohody o přidružení

EU předložila prostřednictvím nové generace dohod o přidružení konkrétní návrhy pro jednotlivé východní partnerské země. Těmito dohodami se nahrazují dohody o partnerství a spolupráci uzavřené s partnerskými zeměmi na konci 90. let 20. století.

EU vyjednala se zeměmi Východního partnerství řadu dohod o přidružení, v nichž se stanoví:

  • posílení politických vztahů,
  • prohloubení politického dialogu,
  • užší spolupráce v otázkách spravedlnosti a bezpečnosti.

Podstatou je plán reforem, kterými tyto partnerské země uvedou své právní předpisy a normy do souladu s předpisy a normami EU, a tím se jí přiblíží. Znatelně se tak zlepší život jejich obyvatel.

Dohody o volném obchodu

Jako součást dohod o přidružení uzavřela EU jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu (DCFTA) s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou s cílem:

  • zlepšit přístup ke zboží a službám,
  • snížit cla, kvóty a překážky obchodu,
  • zajistit stabilní právní prostředí,
  • sladit postupy a normy.

Současný stav

  • Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina: dohoda o přidružení a prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu, uzavřené v roce 2014, jsou již prozatímně uplatňovány a představují novou úroveň vztahů mezi těmito partnerskými zeměmi a EU,
  • Arménie, Ázerbájdžán a Bělorusko: v souvislosti se vztahy s těmito zeměmi zaujme EU diferencovanější a individuálnější přístup.

Dialog o vízovém režimu

Země Východního partnerství mohly jako jedny z prvních využívat výhod partnerství v oblasti mobility, díky němuž se mohou jejich občané snadněji a bezpečně pohybovat po celé Evropě.

Dohody o zjednodušení vízového režimu a o zpětném přebírání osob podporují prostřednictvím zjednodušení vízového režimu mobilitu občanů východních partnerských zemí a stanoví prostřednictvím dohod o zpětném přebírání osob pravidla pro navracení nelegálních migrantů.

Prostřednictvím dialogů o uvolnění vízového režimu podniká EU postupné kroky, jejichž dlouhodobým cílem je zavést pro občany určitých zemí Východního partnerství režim bezvízového styku.

V rámci Rady

Odpovědné subjekty

Pracovní skupina pro východní Evropu a Střední Asii (COEST) se zabývá všemi aspekty vztahů a spolupráce EU se zeměmi:

  • východní Evropy: Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Moldavskem, Gruzií, Ruskem a Ukrajinou,
  • Střední Asie: Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Uzbekistánem.

Při sjednávání a uzavírání obchodních dohod se zeměmi Východního partnerství Komisi také poskytuje poradenství a napomáhá Výbor pro obchodní politiku.

Jednání o mezinárodních dohodách s východními partnery

Rada je zapojena do všech fází projednávání a přijímání mezinárodních dohod s uvedenými šesti východoevropskými a jihokavkazskými partnerskými zeměmi:

  • uděluje mandát k jednání,
  • podepisuje dohodu jménem EU,
  • přijímá konečné rozhodnutí o provedení dohody do práva EU.

Podrobněji

U těchto konkrétních dohod týkajících se oblastí spadajících do sdílené pravomoci musejí mandát k jednání udělit zástupci vlád členských států.

Po skončení jednání Rada na základě návrhu Komise a vysokého představitele rozhoduje o podpisu a uzavření dohody.

Rada rovněž přijímá konečné rozhodnutí o uzavření dohody poté, co souhlas vyjádří Evropský parlament (je vyžadován v oblastech, v nichž se uplatňuje postup spolurozhodování) a dohodu ratifikují všechny členské státy EU.

Rada může rovněž přijmout rozhodnutí o pozastavení uplatňování mezinárodní dohody nebo o jejím ukončení. Přijímá rozhodnutí na základě návrhu Komise nebo vysokého představitele.

Podpora při pořádání summitů Východního partnerství

Prostřednictvím summitů na úrovni hlav států nebo předsedů vlád vytváří Východní partnerství pevnější komunikační kanály.

Summity jsou pořádány každé dva roky a poskytují politické pokyny pro další rozvoj Východního partnerství.

Evropskou unii na těchto summitech navenek zastupuje předseda Evropské rady, obvykle společně s předsedou Evropské komise.

V rámci Východní partnerství jsou rovněž pořádána každoroční setkání ministrů zahraničních věcí zemí EU a ministrů zahraničních věcí z východních partnerských zemí. Tato setkání probíhají při zasedání Rady pro obecné záležitosti nebo Rady pro zahraniční věci.

Summity Východního partnerství

24. listopadu 2017 – Brusel, Belgie

28. a 29. listopadu 2013 – Vilnius, Litva

29. a 30. září 2011 – Varšava, Polsko

7. května 2009 – Praha, Česká republika