Energetická unie: bezpečná, udržitelná, konkurenceschopná a cenově dostupná energie pro Evropu

Co je energetická unie?

Cílem balíčku opatření pro energetickou unii je zajistit cenově dostupnou, bezpečnou a udržitelnou energii pro Evropu a její občany. Jsou navržena specifická opatření v pěti hlavních oblastech, včetně energetické bezpečnosti, energetické účinnosti a dekarbonizace.

Balíček opatření pro energetickou unii, který zveřejnila Komise dne 25. února 2015, sestává ze tří sdělení:

  • rámcová strategie k vytvoření energetické unie, obsahující podrobné informace o cílech energetické unie a konkrétních krocích, které budou přijaty za účelem jejího vytvoření;
  • sdělení o koncepci EU ohledně nové celosvětové dohody o klimatu, jež má být dohodnuta v prosinci 2015 v Paříži;
  • sdělení o opatřeních nutných k dosažení cíle 10% propojení elektrických sítí do roku 2020.

Energetika EU v číslech

  • 6 členských států je při dovozu plynu zcela závislých na jediném externím dodavateli;
  • EU dováží 90 % ropy a 66 % zemního plynu;
  • 75 % obytných budov v EU nesplňuje podmínky energetické účinnosti;
  • doprava z 94 % závisí na ropných produktech, jejichž dovoz dosahuje 90 %;
  • velkoobchodní ceny elektřiny jsou o 30 % vyšší a ceny plynu o více než 100 % vyšší než v USA.

    Zdroj: Evropská komise

Proč ji potřebujeme?

EU je v současnosti největším dovozcem energie na světě; dováží 53 % veškeré energie, kterou spotřebuje, v ceně přibližně 400 miliard € za rok. Řada členských států je silně závislá na omezeném počtu dodavatelů, zejména pokud jde o dodávky plynu. Z tohoto důvodu jsou zranitelné vůči narušení dodávek energie.

Spotřebitelé a podniky v EU navíc v důsledku stárnoucí energetické infrastruktury v Evropě, nedostatečně integrovaných trhů s energií – zejména přeshraničních – a nekoordinovaných vnitrostátních energetických politik nemají k dispozici větší výběr nebo nižší ceny energie.

Lepší propojení energetických soustav mezi členskými státy a modernizace infrastruktury by přispěly k minimalizaci narušení dodávek a energetické závislosti. Dotvoření vnitřního trhu s energií by navíc usnadnilo přístup na trhy s energií za hranicemi jednotlivých států. Tím by se zlepšila cenová dostupnost energie a konkurenceschopnost cen energie pro občany a podniky.

V souladu s cíli EU dohodnutými podle rámce pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 musí EU také snížit svou celkovou závislost na fosilních palivech a emise skleníkových plynů.

Podrobně

1. Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie – dokument COM(2015)80

Rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030

Rámec do roku 2030 zahrnuje cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a rozsáhlejšího využívání energie z obnovitelných zdrojů

Rámcová strategie Komise o energetické unii je založena na třech dlouhodobých cílech energetické politiky EU:

  • zabezpečení dodávek;
  • udržitelnost;
  • konkurenceschopnost.

Vychází z rámce pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 a ze strategie energetické bezpečnosti z roku 2014 a spojuje několik politických oblastí do jediné soudržné strategie.

Strategie je uspořádána do pěti úzce souvisejících oblastí:

  1. Bezpečnost dodávek energie, solidarita a důvěra
    Tato priorita vychází ze strategie energetické bezpečnosti, kterou Komise přijala v květnu 2014. Cílem je zajistit, aby EU byla méně zranitelná vůči vnějším energetickým otřesům, a snížit její závislost na konkrétních palivech, dodavatelích energie a trasách. Cílem navrhovaných opatření je zajistit diverzifikaci dodávek (zdroje, dodavatelé a přepravní trasy energie), podpořit spolupráci mezi členskými státy a energetickým průmyslem s cílem zajistit zabezpečení dodávek a zvýšit transparentnost dodávek plynu – zejména pro dohody o nákupu energie ze zemí mimo EU.
  2. Vnitřní trh s energií
    Cílem je poskytnout nový impuls pro dotvoření vnitřního trhu s energií. Mezi priority proto patří zlepšení propojení energetických soustav, zajištění úplného provedení a prosazování stávajících právních předpisů týkajících se energetiky, lepší spolupráce mezi členskými státy při rozvíjení politik v oblasti energetiky a usnadnění výběru dodavatelů energie pro občany.
  3. Energetická účinnost jakožto příspěvek ke zmírnění poptávky po energii
    EU by měla usilovat o dosažení cíle stanoveného Evropskou radou v říjnu 2014, kterým je alespoň 27% zvýšení energetické účinnosti do roku 2030. Opatření zahrnují zvýšení energetické účinnosti ve stavebnictví, zejména zlepšením systémů vytápění a chlazení, a zlepšení v oblasti emisí a účinnosti paliv v odvětví dopravy.
  4. Dekarbonizace hospodářství
    Strategie energetické unie vychází z ambiciózní politiky EU v oblasti klimatu, jejímž základem je závazek snížit domácí emise skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990 alespoň o 40 %. Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) by rovněž měl hrát v plné míře svou roli při podpoře investic do nízkouhlíkových technologií. Strategie si klade za cíl, aby se EU stala světovou špičkou v oblasti obnovitelné energie a globálním centrem pro vývoj nové generace technicky vyspělých a konkurenceschopných obnovitelných zdrojů energie.
  5. Výzkum, inovace a konkurenceschopnost
    Cílem je zajistit ústřední postavení výzkumu a inovací v rámci energetické unie. EU by měla mít vedoucí postavení v oblasti inteligentních sítí, technologií pro inteligentní domácnosti, čisté dopravy, čistých fosilních paliv a světově nejbezpečnější výroby jaderné energie. Nový přístup k výzkumu a inovacím v oblasti energetiky by vycházel z programu Horizont 2020 a měl by urychlit transformaci energetického systému.

V rámcové strategii je rovněž podrobně uvedeno 15 akčních bodů pro vytvoření energetické unie. 

Komise též plánuje navrhnout dynamický integrovaný proces správy a monitorování s cílem zajistit, aby opatření na všech úrovních přispívala k cílům energetické unie. 

2. Pařížský protokol – boj proti celosvětové změně klimatu po roce 2020 – dokument COM(2015)81

V tomto sdělení je stanovena koncepce EU ohledně nové celosvětové dohody o změně klimatu (tzv. Pařížský protokol), jež má být přijata v prosinci 2015 v Paříži. Ve sdělení je zejména formálně stanoven cíl 40% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, na němž se dohodla Evropská rada v říjnu 2014; tento emisní cíl je návrhem EU pro účely Pařížského protokolu. Cíle, jež jsou rovněž označovány jako „zamýšlené vnitrostátně stanovené příspěvky“, musí být předloženy konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) do konce března 2015.

Sdělení rovněž:

  • nastiňuje cíle, k jejichž dosažení by měl Pařížský protokol přispět a jež mimo jiné souvisejí se snižováním emisí, udržitelným rozvojem a investicemi do rozvoje vyznačujícího se nízkými emisemi a odolností vůči změně klimatu;
  • vyzdvihuje potřebu stanovit postup pro přezkum a posilování závazků učiněných v rámci Pařížského protokolu;
  • zdůrazňuje význam přísných pravidel ohledně monitorování, podávání zpráv, ověřování a započítávání platných pro všechny strany Pařížského protokolu;
  • podrobně uvádí způsoby podpory provádění a spolupráce, jako je mobilizace veřejného a soukromého financování a podpora vývoje a zavádění technologií v oblasti klimatu;
  • zdůrazňuje potřebu zintenzivnit úsilí v oblasti změny klimatu prostřednictvím dalších politik, například politiky výzkumu a vývoje.

Ve sdělení jsou rovněž podrobně uvedeny další kroky, které musí EU přijmout před zasedáním v Paříži v prosinci 2015.

3. Dosažení cíle 10% propojení elektrických sítí – dokument COM(2015)82

Toto sdělení se zabývá způsoby, jak dosáhnout cíle 10% propojení elektrických sítí do roku 2020, který potvrdila Evropská rada na svém zasedání v říjnu 2014. Sdělení se zaměřuje především na:

  • zlepšení situace ve 12 členských státech s mírou propojení nižší než 10 % (Irsko, Itálie, Rumunsko, Portugalsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Spojené království, Španělsko, Polsko, Kypr a Malta);
  • projekty plánované v rámci nařízení TEN-E a Nástroje pro propojení Evropy (CEF), které přispějí k dosažení cíle propojení elektrických sítí;
  • dostupné finanční nástroje a způsoby jejich plného využití pro podporu projektů propojení elektrických sítí;
  • způsoby posílení regionální spolupráce.

Činnost Rady

Ministři pro energetiku vyjádřili své názory na energetickou unii poprvé na zasedání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku konaném 5. března 2015. Ministři uvítali návrhy Komise a zdůraznili zejména význam vnitřního trhu s energií a potřebu snížit energetickou závislost. Rada rovněž projednala potřebu respektovat pravomoci jednotlivých členských států ohledně jejich skladby zdrojů energie.

Jednání pokračovala na zasedání Rady pro životní prostředí konaném dne 6. března 2015. Ministři životního prostředí uvedli, že rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 by měl být základem pro ty aspekty energetické unie, které souvisí s dekarbonizací. Jednali rovněž o strukturách správy, přičemž zdůraznili, že tyto struktury by měly zabránit administrativní zátěži a respektovat svobodu členských států, pokud jde o stanovení jejich skladby zdrojů energie.

Výsledek uvedených dvou jednání Rady posloužil jako podklad pro jednání Evropské rady o energetické unii na zasedání ve dnech 19. a 20. března 2015.

Na zasedání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku dne 8. června 2015 ministři energetiky jednali o provádění energetické unie a přijali závěry. Hlavním tématem závěrů je, jak zajistit bezpečnou, udržitelnou a cenově dostupnou energii pro spotřebitele – domácnosti i podniky – a jak podpořit investice.

V rámci téhož zasedání ministři energetiky rovněž jednali o současném stavu provádění strategie energetické bezpečnosti a o jejím dalším vývoji. Jednání byla zaměřena na zajištění bezpečnosti dodávek. Ministři se shodli, že je důležitá rozmanitost dodavatelských tras a zdrojů, regionální spolupráce, struktura trhu s energií a rozvoj infrastruktury.

Na zasedání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku konaném dne 26. listopadu 2015 ministři přijali závěry týkající se správy energetické unie. Tyto závěry by měly Komisi poskytnout vedení pro vypracování nástroje správy.

Systém správy bude monitorovat společný pokrok EU při dosahování cílů EU v oblasti energetiky a klimatu a jejích obecných politických cílů napříč všemi pěti rozměry. Rovněž se tak poskytne ucelený a transparentní přehled o stavu energetické unie.

Stanovení politické agendy EU

V červnu 2014 přijala Evropská rada „strategickou agendu“ zahrnující pět prioritních oblastí činnosti EU.

Činnost Evropské rady

Energetická unie byla jednou z pěti priorit strategické agendy Evropské rady přijaté ve dnech 26. a 27. června 2014.  Čelní představitelé EU zdůraznili, že energetická unie je důležitá, aby se zabránilo závislosti EU na dovozech energie. Evropská rada cíl vytvoření energetické unie znovu zopakovala i na svém zasedání konaném ve dnech 23. a 24. října 2014.

Na zasedání konaném dne 18. prosince 2014 Evropská rada požádala Komisi, aby před zasedáním Evropské rady konajícím se v březnu 2015 předložila ucelený návrh týkající se energetické unie.

Návrhy důkladně projednali čelní představitelé EU na zasedání Evropské rady ve dnech 19. a 20. března 2015. Jednání se zaměřila na konkrétní aspekty balíčku opatření pro energetickou unii, zejména na energetickou bezpečnost a vnitřní trh s energií. Čelní představitelé EU se kromě jiného dohodli na:

  • urychleném dokončení projektů infrastruktury v oblasti elektroenergetických a plynárenských sítí;
  • posílení bezpečnosti dodávek elektrické energie a plynu zvýšením energetické účinnosti a využíváním domácích zdrojů energie a nízkouhlíkových technologií;
  • zajištění větší transparentnosti smluv o nákupu plynu uzavřených s vnějšími dodavateli a jejich plné slučitelnosti s pravidly EU pro energetickou bezpečnost;
  • rozvíjení inovačních strategií pro novou generaci obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti;
  • zintenzivnění diplomatické činnosti v oblasti klimatu před pařížskou konferencí o změně klimatu konající se v prosinci 2015. 

 

Na zasedání Evropské rady konaném ve dnech 17. a 18. prosince 2015 byl zdůrazněn význam diverzifikace dodavatelů, zdrojů a přepravních tras, což je jeden z cílů energetické unie.