Energetická unie pro Evropu

Cílem balíčku opatření pro energetickou unii je zajistit cenově dostupnou, bezpečnou a udržitelnou energii pro Evropu a její občany. Specifická opatření se týkají pěti klíčových oblastí, k nimž patří bezpečné dodávky energie, energetická účinnost a dekarbonizace.

Balíček opatření pro energetickou unii, který v roce 2015 navrhla Evropská komise, spočívá na třech pilířích:

  • rámcová strategie, v níž jsou podrobně uvedeny cíle a konkrétní kroky pro vytvoření energetické unie;
  • koncepce EU ohledně celosvětové Pařížské dohody o klimatu;
  • plán pro dosažení cíle 10% propojení elektroenergetických sítí do roku 2020.

Energetika EU v číslech

  • EU dováží 53 % veškeré energie, kterou spotřebovává;
  • šest členských států je při dovozu plynu zcela závislých na jediném externím dodavateli;
  • 75 % obytných budov v EU nesplňuje podmínky energetické účinnosti;
  • doprava z 94 % závisí na ropných produktech, které jsou z 90 % dováženy;
  • velkoobchodní ceny jsou v případě elektřiny o 30 % a v případě plynu o více než 100 % vyšší než v USA.

    Zdroj: Evropská komise

Proč ji potřebujeme?

Energetická unie přispěje k posílení ekonomiky EU, její bezpečnosti a odhodlání bojovat proti změně klimatu.

EU potřebuje snížit výdaje na dovoz energie. Tyto výdaje činí každoročně přibližně 400 miliard eur, a EU je tak největším dovozcem energie na světě. Řada členských států je navíc silně závislá na omezeném počtu dodavatelů. Z tohoto důvodu jsou tyto státy zranitelné vůči narušení dodávek energie.

Kromě toho musí EU splnit cíle stanovené v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, které jsou zaměřeny na fosilní paliva a emise skleníkových plynů.

Evropská unie musí rovněž modernizovat stárnoucí energetickou infrastrukturu, plně integrovat své trhy s energií a zajistit koordinaci vnitrostátních cen energií.

Vytvoření zcela funkční energetické unie přinese spotřebitelům a podnikům v EU větší možnost volby a nižší ceny.

2017

9. října

Rada přijala nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu

V návaznosti na přijetí Radou vstoupí revidované nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu v platnost čtvrtým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Obecným cílem nařízení je posílit energetickou bezpečnost Evropské unie, omezit její závislost na dodávkách energie ze třetích zemí a umožnit jí rychleji a účinněji řešit případné krize v oblasti dodávek plynu.

Přispěje rovněž k lepšímu fungování vnitřního trhu s energií.

Napomůže vedle toho i k vybudování větší důvěry a solidarity jak v rámci EU, tak i s našimi partnery z Energetického společenství.

26. dubna

Rada přijala nařízení o označování energetické účinnosti štítky

Nové nařízení o označování energetickými štítky zajistí, aby si byli spotřebitelé více vědomi energetické účinnosti a spotřeby energie u domácích spotřebičů. To jim pomůže snížit náklady na energii a přispěje ke zmírnění poptávky po energii.

Konečným cílem nařízení je zajistit splnění hlavních cílů Evropské unie pro rok 2020 a jejích cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030.

Ministři se obecně shodli na tom, že zvýšení energetické účinnosti bude mít velké přínosy z environmentálního i energetického hlediska.

Několik členských států však upozornilo na specifické vnitrostátní podmínky a na to, že je důležité po roce 2020 zohledňovat již zahájená dlouhodobá opatření.

Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku se dohodla rovněž na postoji ke dvěma revidovaným směrnicím:

  • směrnici o vyšší energetické účinnosti – v zájmu dosažení pokroku při plnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky;
  • směrnici o energetické náročnosti budov – v zájmu zvýšení úspor energie a zajištění lepších životních podmínek.

24. dubna

Předběžná dohoda o bezpečnosti dodávek zemního plynu

Rada a Evropský parlament dosáhly dočasné dohody ohledně revidovaného nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

Hlavními novými prvky nařízení jsou:

  • posílená regionální spolupráce a koordinace podle skupin členských států vytvořených na základě posouzení rizik;
  • regionální plány preventivních opatření, plány pro stav nouze a regionální posouzení rizik, jež mají vypracovávat členské státy;
  • mechanismus solidarity pro mimořádně krizové situace;
  • větší míra monitorování ustanovení obsažených ve smlouvách o dodávkách plynu;
  • specifické povinnosti členských států EU ve vztahu k Energetickému společenství a pravomoci Komise s cílem koordinovat uplatňování právního rámce mezi EU a Energetickým společenstvím.

27. února

Čistá energie pro všechny Evropany

Ministři vyjádřili své prvotní reakce na legislativní balíček Komise týkající se čisté energie pro všechny Evropany. Tato iniciativa má tři hlavní cíle:

  • upřednostnění energetické účinnosti;
  • dosažení celosvětového vedoucího postavení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;
  • zajištění spravedlivých podmínek pro spotřebitele.

Součástí balíčku týkajícího se čisté energie jsou návrhy zaměřené na důležité oblasti, jako je uspořádání trhu s elektřinou, energetická účinnost, bezpečnost dodávek, obnovitelné zdroje energie a pravidla správy.

Celkovým cílem strategie je do roku 2030 transformovat Evropskou unii v nízkouhlíkové hospodářství. Ministři uznali význam těchto legislativních předpisů a zdůraznili, že je v souvislosti se všemi návrhy zapotřebí dosáhnout pokroku.

2016

5. prosince

Rada pro energetiku jednala o bezpečnosti dodávek zemního plynu

Rada jednala o návrhu nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu v celé EU.

Cílem nařízení je vytvořit nákladově efektivní regionální rámec EU, který bude schopen snížit dopad potenciálního narušení dodávek plynu. Ministři EU dosáhli kompromisu ohledně těchto hlavních otázek:

  • regionální spolupráce: na základě skupin členských států stanovených podle hlavních rizik pro dodávky plynu do EU;
  • výměna informací: dlouhodobé smlouvy, které v dané zemi EU zajišťují 40 nebo více procent roční spotřeby plynu, by se oznamovaly Evropské komisi a vnitrostátním orgánům;
  • solidarita: členské státy mohou při výpočtu kompenzací brát v potaz rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

20. a 21. října

Evropská rada vyzvala k dotvoření energetické unie

Evropská rada vyzvala k tomu, aby byla do roku 2018 dotvořena a realizována energetická unie.

6. a 7. června

Postoj k výměně informací o dohodách v oblasti energetiky

Rada se dohodla na obecném přístupu k návrhu rozhodnutí, kterým se zavádí mechanismus pro výměnu informací o mezinárodních dohodách mezi členskými státy a zeměmi mimo EU v oblasti energetiky.

Tato iniciativa je jedním ze základních prvků strategie energetické unie. Jejím cílem je:

  • zlepšit fungování vnitřního trhu s energií;
  • zvýšit transparentnost a konzistentnost vnějších vztahů EU v oblasti energetiky;
  • posílit vyjednávací pozici EU ve vztahu ke třetím zemím.

Rada jednala rovněž o návrhu revidovaného nařízení o zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu minimalizací dopadu jejich případného přerušení. Související opatření mají za cíl zlepšit spolupráci mezi členskými státy. Vycházejí z výsledků, jichž se podařilo dosáhnout v rámci vnitřního trhu s energií. Hlavními navrhovanými změnami jsou:

  • větší regionální spolupráce a koordinace;
  • regionální plány preventivních opatření, plány pro stav nouze a regionální posouzení rizik;
  • nová zásada solidarity pro mimořádně krizové situace;
  • přísnější povinnosti s cílem zajistit dostupnost nezbytné infrastruktury.

17. a 18. března

Závazek snížit emise skleníkových plynů EU

Evropská rada zdůraznila závazek EU snížit domácí emise skleníkových plynů.

Vedoucí představitelé rovněž přislíbili zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů a zlepšit energetickou účinnost, jak bylo dohodnuto na úrovni Evropské rady v říjnu 2014.

2015

17. a 18. prosince

Evropská rada posoudila pokrok při budování energetické unie

Evropská rada posoudila pokrok dosažený při budování energetické unie a vyzvala:

  • k urychlenému předložení příslušných legislativních návrhů v souladu s jejími předchozími pokyny;
  • k úplnému provedení právních předpisů týkajících se obnovitelné energie, energetické účinnosti a dalších opatření, jako je zlepšení investičních příležitostí, tak aby se dosáhlo cíle pro rok 2020;
  • k vypracování integrované strategie pro výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

12. prosince

Změna klimatu: dosažení Pařížské dohody

Během pařížské konference o klimatu, která se konala od 30. listopadu do 12. prosince, bylo dosaženo nové celosvětové dohody o změně klimatu.

Součástí této dohody je akční plán, jehož cílem je omezit globální oteplování na úroveň „výrazně nižší“ než 2°C a usilovat o jeho další omezení až na 1,5°C.

26. listopadu

Pokrok v oblasti správy a energetické účinnosti

Rada přijala závěry o struktuře správy energetické unie. Tyto závěry mají Komisi posloužit jako vodítko při její činnosti.

Systém správy monitoruje společný pokrok EU při plnění cílů EU v oblasti energetiky a klimatu. Zahrnuje pět širokých oblastí, jimiž jsou:

  • bezpečnost dodávek energie, solidarita a důvěra;
  • vnitřní trh s energií:
  • snížení poptávky po energii pomocí energetické účinnosti;
  • dekarbonizace ekonomiky;
  • výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

Ministři EU rovněž přijali obecný přístup k návrhu nařízení, kterým se stanoví rámec pro označování energetické účinnosti štítky.

Energetické štítky napomáhají spotřebitelům při výběru energeticky účinných výrobků. Přispívají rovněž k celkovému snižování poptávky po energii na úrovni EU tím, že spotřebitelům umožňují činit informovaná rozhodnutí.

Hlavním cílem návrhu byla podpora inovací a výroby energeticky stále účinnějších výrobků.

8. června

Závěry o provádění energetické unie

Rada přijala závěry o provádění rámcové strategie k vytvoření energetické unie.

Rada se zaměřila na to, jak spotřebitelům – domácnostem i podnikům – poskytnout bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Vyzvala rovněž k podpoře nezbytných investic v odvětví energetiky.

Ministři se dohodli na základních prvcích energetické politiky EU:

  • rozmanitost dodavatelských tras a zdrojů;
  • regionální spolupráce;
  • trh s energií;
  • rozvoj infrastruktury.

Ministři energetiky také posoudili provádění strategie energetické bezpečnosti a diskutovali o jejím dalším vývoji, zejména pokud jde o bezpečnost dodávek.

19. a 20. března

Evropská rada jednala o energetické bezpečnosti a transparentnosti

Evropská rada se dohodla na prvních krocích k vytvoření energetické unie. Vedoucí představitelé EU se v rámci diskuse zaměřili na energetickou bezpečnost a transparentnost. Podle nich by všechny smlouvy o dodávkách plynu měly splňovat tyto podmínky:

  • být v souladu s právem EU;
  • být transparentnější;
  • nemít negativní dopad na energetickou bezpečnost Evropy.

Hlavy států a předsedové vlád zemí EU se dohodli rovněž na vypracování inovativních strategií pro novou generaci obnovitelných zdrojů energie, zvýšení energetické účinnosti a zintenzivnění diplomatické činnosti EU v oblasti klimatu v zájmu úspěšného dosažení Pařížské dohody.

6. března

Projednávání návrhu o energetické unii probíhá podle plánu

Ministři životního prostředí EU jednali o aspektech balíčku opatření pro energetickou unii týkajících se politiky v oblasti klimatu, a to zejména o dekarbonizaci ekonomiky.

Ministři upozornili na to, že dekarbonizace by měla být součástí rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, který Evropská rada odsouhlasila již v říjnu 2014.

Ministři se shodli na tom, že klíčovou úlohu pro dosažení cíle EU v oblasti snižování emisí pro rok 2030 má systém obchodování s emisemi (ETS).

Výsledky rozprav ministrů životního prostředí posloužily jako obecné podklady pro diskusi o energetické unii na zasedání Evropské rady ve dnech 19. a 20. března.

5. března

První diskuse o balíčku opatření pro energetickou unii

V Radě pro dopravu, telekomunikace a energetiku se uskutečnila výměna názorů na návrh Evropské komise týkající se strategického rámce pro energetickou unii. Ministři jednali zejména o otázkách, jako je:

  • bezpečnost dodávek energie;
  • dotvoření vnitřního trhu s energií;
  • energetická účinnost;
  • dekarbonizace ekonomiky;
  • konkurenceschopnost.

Ministři zaujali obezřetný postoj ke zvýšení transparentnosti smluv týkajících se mezivládních dohod a obchodních dodávek. Zdůraznili rovněž, že je nutno respektovat vnitrostátní pravomoci členských států, pokud jde o jejich rozhodnutí v oblasti energetiky.

Rada kromě toho vedla politickou rozpravu o vývoji situace ohledně energetické infrastruktury a o souvisejících prioritách.

25. února

Evropská komise předložila návrh o energetické unii

Balíček opatření pro energetickou unii, který vypracovala Evropská komise, má za cíl dokončit vytváření jednotného trhu s energií a současně zreformovat výrobu, přepravu a spotřebu energie v Evropě.

Součástí tohoto balíčku jsou tři „sdělení“:

  • rámcová strategie pro energetickou unii, její cíle a konkrétní kroky;
  • opatření nezbytná pro dosažení cíle 10% přeshraničního propojení elektroenergetických soustav do roku 2020;
  • koncepce EU pro pařížskou konferenci o klimatu, která se má konat od 30. listopadu do 12. prosince 2015.

2014

18. prosince

Vedoucí představitelé EU požádali o předložení návrhu týkajícího se energetické unie

Vedoucí představitelé EU požádali Evropskou komisi o předložení návrhu týkajícího se evropské energetické unie, která by přeshraničně propojovala energetické sítě, zvýšila energetickou bezpečnost Evropy a snížila její emise.

23. a 24. října

Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030

Evropská rada zdůraznila svoji výzvu k vytvoření energetické unie, která by poskytla cenově dostupnou, bezpečnou a udržitelnou energii.

Současně doporučila další opatření ke snížení energetické závislosti EU a ke zvýšení bezpečnosti jejích dodávek elektřiny a plynu.

Vedoucí představitelé EU se dohodli na rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Potvrdili tyto čtyři cíle:

  • závazný cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 % oproti úrovním z roku 1990;
  • cíl zajišťovat v roce 2030 nejméně 27 % spotřebovávané energie z obnovitelných zdrojů;
  • zvýšení energetické účinnosti o 27 %;
  • dotvoření vnitřního trhu s energií.

26. a 27. června

Evropská rada: energetická unie je strategickým cílem EU

Evropská rada stanovila vytvoření energetické unie jako jeden z pěti hlavních cílů evropské strategické agendy, která vytyčuje priority EU pro nadcházející roky.

Cíl týkající se energetické unie má tyto tři dílčí aspekty:

  • zajistit cenově dostupnou energii pro podniky a spotřebitele;
  • zabezpečit energii pro všechny země EU snížením energetické závislosti EU;
  • vyrábět více energie z obnovitelných zdrojů a pokračovat v boji proti změně klimatu.