Politická reflexe o budoucnosti Evropské unie

Evropská rada

V návaznosti na výsledky referenda ve Spojeném království se hlavy států a předsedové vlád sedmadvacítky setkali 16. září 2016 v Bratislavě, aby zahájili politickou reflexi o budoucnosti EU složené z 27 členských států.

V Bratislavském prohlášení vedoucí představitelé vytyčili obecné zásady pro další činnost:

  • zaměřovat se na očekávání občanů a lépe sloužit jejich potřebám;
  • zlepšit komunikaci a spolupráci mezi členskými státy;
  • plnit sliby a zajistit úspěch EU s 27 členskými státy.

Vedoucí představitelé se dohodli na Bratislavském plánu, jímž se v dalších měsících řídila činnost EU. Lídři sedmadvacítky se znovu setkali 3. února 2017 na Maltě a proces reflexe završili 25. března 2017 v Římě, u příležitosti 60. výročí podpisu Římských smluv.

Formální zasedání Evropské rady, která proběhla v říjnu a prosinci 2016 a v březnu 2017, umožnila na cíle dohodnuté v Bratislavě navázat prostřednictvím konkrétních opatření.

2017

25. března

60. výročí podpisu Římských smluv

Hlavy států a předsedové vlád zemí EU se dne 25. března 2017 setkali v Římě, aby oslavili 60. výročí podpisu Římských smluv. Toto setkání bylo příležitostí k reflexi o stavu Evropské unie a o budoucnosti integračního procesu.

Na konci oslav vedoucí představitelé přijali a podepsali Římské prohlášení, které nastiňuje společnou vizi pro nadcházející roky. „Spojili jsme své síly, abychom dosáhli změny k lepšímu. Evropa je naší společnou budoucností,“ uvedli v prohlášení.

Vedoucí představitelé prohlásili, že se s ohledem na obavy občanů EU zavazují k naplňování Římské agendy a k práci na dosažení těchto cílů:

  • bezpečná a chráněná Evropa;
  • prosperující a trvale udržitelná Evropa;
  • sociální Evropa;
  • silnější Evropa ve světě.

10. března

Neformální zasedání hlav států a předsedů vlád

V pátek 10. března se konalo neformální setkání 27 vedoucích představitelů, kteří se na něm věnovali přípravám na 60. výročí podpisu Římských smluv a jednali o hlavních prvcích Římského prohlášení.

Při rozpravě se zaměřili na budoucnost EU a diskutovali i o myšlence vícerychlostní Evropy.

„Někteří chtějí systémové změny, které by uvolnily vazby uvnitř EU a posílily úlohu jednotlivých států ve vztahu ke společenství. A jiní mají naopak zájem na novém, hlubším rozměru integrace,“ shrnul diskuse Donald Tusk.

Zdůraznil, že s ohledem na zájmy společenství 27 zemí v souvislosti s nadcházejícím jednáním o brexitu a s ohledem na dlouhodobé strategické zájmy EU bude apelovat na všechny členy, aby usilovali o zachování politické jednoty mezi sedmadvacítkou.

„Při projednávání jednotlivých scénářů pro Evropu by naším hlavním cílem mělo být posílení vzájemné důvěry a jednoty mezi všemi 27 členskými státy. A po dnešní rozpravě mohu upřímně říci, že všech 27 vedoucích představitelů s tímto cílem souhlasí,“ uvedl Tusk.

1. března

Bílá kniha o budoucnosti Evropy

Evropská komise tento dokument zveřejnila u příležitosti nadcházejícího 60. výročí Římských smluv. Nastiňuje v něm pět scénářů možného vývoje Unie do roku 2025 v závislosti na krocích, které Evropa zvolí.

Představené scénáře popisují možné proměny Evropy v nadcházejícím desetiletí – od vlivu nových technologií na společnost a pracovní místa přes obavy související s globalizací a s bezpečností až po sílící populismus.

3. února

Neformální summit hlav států a předsedů vlád zemí EU na Maltě

Na neformálním summitu na Maltě, který uspořádal maltský premiér Joseph Muscat a jemuž předsedal předseda Evropské rady Donald Tusk, se 27 vedoucích představitelů věnovalo přípravám na blížící se oslavu 60. výročí podpisu Římských smluv, která se uskuteční dne 25. března 2017.

Diskuse navázaly na politickou reflexi o budoucnosti EU s 27 členskými státy, která byla zahájena ihned poté, co se Spojené království v referendu dne 23. června 2016 vyslovilo pro odchod z Evropské unie, a která pokračovala na zasedání v Bratislavě dne 16. září 2016.

31 January

Dopis o budoucnosti Evropy

„Jednotni vytrváme, rozděleni padneme“, prohlásil Donald Tusk před summitem na Maltě.

V dopise adresovaném 27 hlavám států a předsedům vlád poukázal předseda Donald Tusk na tři hlavní hrozby, které jsou nebezpečné pro stabilitu Evropy. Tyto hrozby souvisejí s:

  • novou geopolitickou situací: stupňující se asertivita Číny, agresivní politika Ruska vůči Ukrajině a sousedním zemím, války, teror a chaos v regionu Blízkého východu a v Africe (kde zásadní roli hraje radikální islám) a znepokojivá prohlášení nové americké vlády – všechny tyto skutečnosti přispívají k tomu, že naši budoucnost lze jen velmi stěží předvídat;
  • vnitřní situací: vzestup nacionalistických, stále xenofobnějších nálad v samotné EU;
  • názorovým rozpoložením proevropských elit: úbytek víry v politickou integraci, příklon k populistickým argumentům a pochybnosti ohledně základních hodnot liberální demokracie.

Předseda Donald Tusk v dopise vyzval vedoucí představitele k zachování jednoty.

„Musí být naprosto jasně řečeno, že rozpad Evropské unie nepovede k obnovení jakési mýtické, úplné svrchovanosti jejích členských států, nýbrž k jejich reálné a faktické závislosti na velkých supervelmocech: Spojených státech, Rusku a Číně. Pouze společně můžeme být zcela nezávislými státy,“ uvedl Donald Tusk.

2016

13. prosince

Rada se dohodla na vyjednávacím postoji k nástrojům na ochranu obchodu

Výbor stálých zástupců (Coreper) se dohodl na vyjednávacím postoji Rady k návrhu na modernizaci nástrojů EU na ochranu obchodu.

Navrhované nařízení pozměňuje stávající antidumpingová a antisubvenční nařízení tak, aby lépe reagovala na nekalé obchodní praktiky. Účelem je chránit výrobce z EU před újmou způsobenou nekalou soutěží, a zajistit tak volný a spravedlivý obchod.

7. prosince

Dohoda o systematických kontrolách na vnějších hranicích

Výbor stálých zástupců schválil kompromisní znění dohodnuté s Evropským parlamentem o změně Schengenského hraničního kodexu s cílem posílit kontroly na vnějších hranicích na základě příslušných databází.

7. prosince

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zahajuje činnost týmu pro rychlé nasazení

Tým pro rychlé nasazení sestává z 1 500 příslušníků pohraniční stráže, které přidělily členské státy EU a země přidružené k Schengenu. V krizové situaci budou okamžitě k dispozici agentuře Frontex, která je může využít k nasazení do pěti pracovních dnů.

6. prosince

Rada se dohodla, že prodlouží činnost Evropského fondu pro strategické investice

Rada odsouhlasila svůj postoj k návrhu na prodloužení doby existence Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Tento fond je stěžejním prvkem tzv. investičního plánu pro Evropu.

Součástí dohodnutého kompromisu je prodloužení doby trvání EFSI i navýšení jeho finanční kapacity, díky čemuž by se měly do roku 2020 mobilizovat investice v rozsahu nejméně půl bilionu eur. Kompromis také zavádí řadu operačních zlepšení na základě poznatků získaných během prvního roku fungování fondu.

6. prosince

Společný soubor návrhů pro provádění společného prohlášení EU a NATO

Rada přijímá závěry o provádění společného prohlášení EU a NATO, přičemž potvrdila 40 návrhů v 7 oblastech. Tyto návrhy tentýž den potvrdila Severoatlantická rada.

14. listopadu

Prováděcí plán v oblasti bezpečnosti a obrany

Ministři zahraničí a obrany zemí EU jednají o prováděcím plánu v oblasti bezpečnosti a obrany v rámci globální strategie EU. Stanoví úroveň ambicí a další postup v souvislosti s budoucím rozvojem bezpečnostní a obranné politiky EU.

30. října

Podpis dohody CETA

Předseda Evropské rady Donald Tusk, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a kanadský premiér Justin Trudeau se setkali v Bruselu na 16. summitu EU–Kanada. Podepsali Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (CETA) mezi EU a Kanadou a dohodu o strategickém partnerství a vydali společné prohlášení o partnerství mezi EU a Kanadou.

20 a 21. října

Evropská rada, 20. a 21. října 2016

Vedoucí představitelé vyhodnotili aktuální stav provádění Bratislavského plánu. Premiér Robert Fico je stručně informoval o dosavadních výsledcích, mimo jiné pokud jde o ratifikaci Pařížské dohody a zahájení činnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

6. října

Zahájení činnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

Dne 6. října 2016 byla oficiálně zahájena činnost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. Akce u příležitosti oficiálního zahájení činnosti agentury proběhla na hraničním přechodu Kapitan Andrejevo nacházejícím se na bulharských vnějších hranicích s Tureckem.

„Díky zahájení činnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže vytváříme na našich vnějších hranicích novou situaci. Jde o hmatatelný výsledek závazku, který jsme společně přijali v Bratislavském plánu, a také o praktickou ukázku jednoty mezi členskými státy,“ uvedl Robert Fico, premiér Slovenska, které v současnosti vykonává rotující předsednictví Rady. Pomůže nám plně obnovit fungování schengenského prostoru,“ dodal.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž bude důkladně monitorovat vnější hranice EU a spolupracovat s členskými státy s cílem rychle identifikovat a řešit jakékoli potenciální bezpečnostní hrozby pro vnější hranice EU.

5. října

EU ratifikovala Pařížskou dohodu

EU oficiálně ratifikovala Pařížskou dohodu, čímž byl rovněž aktivován její vstup v platnost. Zástupci předsednictví Rady a zástupci Evropské komise uložili oficiální ratifikační dokumenty u generálního tajemníka OSN.

Dohoda vstoupí v platnost 30 dní poté, co ji ratifikuje alespoň 55 zemí, které společně nesou odpovědnost za nejméně 55 % celosvětového objemu emisí skleníkových plynů. Ratifikací dohody ze strany EU a řady jejích členských států bylo tohoto prahu dosaženo.

Dohoda vstoupí v platnost před zahájením marrákešské konference o změně klimatu, která se koná ve dnech 7. až 18. listopadu 2016.

16. září

Bratislavský summit, 16. září 2016

Hlavy států a předsedové vlád sedmadvacítky se setkali v Bratislavě, aby zahájili politickou reflexi o dalším rozvoji EU složené z 27 členských států.

Lídři se dohodli na Bratislavském prohlášení a plánu, které stanoví cíle pro nadcházející měsíce:

  • obnovit plnou kontrolu nad vnějšími hranicemi;
  • zajistit vnitřní bezpečnost a bojovat proti terorismu;
  • posílit spolupráci EU v oblasti vnější bezpečnosti a obrany;
  • posílit jednotný trh a nabídnout lepší příležitosti mladým Evropanům.

18. srpna – 15. září

Konzultace před bratislavským summitem

V srpnu a září 2016 konzultoval předseda Tusk všechny vedoucí představitele EU před zasedáním v Bratislavě.

„Nepochybuji o tom, že třemi hlavními výzvami jsou nekontrolovaná nelegální migrace, terorismus a obavy související s globalizací,“ uvedl předseda Tusk před setkáním se švédským premiérem Stefanem Löfvenem ve Stockholmu. „Budu usilovat o to, abychom se v Bratislavě dohodli na hlavních prioritách a na souvisejících krocích, jež bude třeba v následujících měsících podniknout.“

Dne 8. září odcestoval předseda Tusk do Londýna, kde jednal s britskou premiérkou Theresou Mayovou.

29. června

Neformální zasedání 27 hlav států a předsedů vlád EU, 29. června 2016

Lídři sedmadvacítky se neformálně setkali, aby v návaznosti na referendum, které se dne 23. června 2016 konalo ve Spojeném království, projednali další postup.

„Jsme odhodláni zůstat jednotní a úsilím v rámci EU čelit výzvám 21. století a nalézat řešení v zájmu našich národů a našeho lidu,“ uvedli vedoucí představitelé ve společném prohlášení.

Lídři se dohodli na těchto zásadách:

  • jednání se Spojeným královstvím nemohou být zahájena, dokud nebude aktivován článek 50;
  • v budoucnosti by Spojené království mělo být blízkým partnerem EU;
  • dohody budou muset být založeny na rovnováze mezi právy a povinnostmi;
  • přístup na jednotný trh je podmíněn přijetím všech čtyř svobod.

Vedoucí představitelé sedmadvacítky se dohodli, že se znovu sejdou v září 2016, aby v rozhovorech o budoucnosti EU pokračovali.