Jak funguje evropský semestr?

Evropský semestr má jasně stanovený harmonogram, v souladu s nímž členské státy obdrží rady („pokyny“) na úrovni EU a poté předkládají své plány politik („národní programy reforem“ a „programy stability nebo konvergenční programy“), které je třeba posoudit na úrovni EU.

Po vyhodnocení těchto plánů jsou jednotlivým členským státům podána příslušná doporučení („doporučení pro jednotlivé země“) týkající se jejich vnitrostátních rozpočtových a reformních politik. Očekává se, že členské státy tato doporučení zohlední při sestavování svého rozpočtu na následující rok a při přijímání rozhodnutí týkajících se hospodářské politiky, politik v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání i jiných oblastech.

V nezbytných případech obdrží členské státy rovněž doporučení k nápravě makroekonomické nerovnováhy.

Přípravná fáze: analýza situace a činnosti navazující na předchozí rok

Listopad a prosinec

Komise vydá roční analýzu růstu a zprávu mechanismu varování pro nadcházející rok. Předloží také návrh doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

V roční analýze růstu je představen názor Komise ohledně politických priorit EU na nadcházející rok. Členské státy jsou vyzvány, aby tyto priority zohlednily při koncipování svých hospodářských politik na nadcházející rok.

Ve zprávě mechanismu varování je posuzován makroekonomický vývoj v jednotlivých členských státech EU.

Na jejím základě se Komise může rozhodnout, že provede hloubkový přezkum situace v zemích, u nichž je riziko potenciální makroekonomické nerovnováhy považováno za vysoké.

Tyto přezkumy napomáhají určit, zda existuje potenciální makroekonomická nerovnováha, a pokud ano, jaká je její přesná povaha a rozsah. Umožňují rovněž Komisi předložit členským státům doporučení týkající se politik.

V návrhu doporučení týkajícím se hospodářské politiky eurozóny jsou členské státy eurozóny vyzvány k provádění politik, které jsou pro ně jako pro takové specifické. Cílem je dosáhnout v rámci správy ekonomických záležitostí EU lepšího propojení dimenze eurozóny s dimenzí členských států.

První fáze: politické pokyny na úrovni EU

Leden a únor

Rada EU jedná o roční analýze růstu, stanovuje celkové politické pokyny a přijímá závěry.

Projedná a případně pozmění také návrh doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, a dohodne se na něm.

Evropský semestr má vliv na celou řadu politik a Rada EU o něm jedná v rámci různých složení.

Roční analýzu růstu projednává rovněž Evropský parlament, který může zveřejnit zprávu z vlastního podnětu. Vydává také stanovisko k hlavním směrům politik zaměstnanosti.

Parlament se do evropského semestru zapojuje rovněž prostřednictvím hospodářského dialogu. Evropský parlament může k projednání otázek týkajících se evropského semestru přizvat předsedu Rady, Komisi a případně předsedu Evropské rady nebo předsedu Euroskupiny. Možnost účastnit se výměny názorů může být nabídnuta i jednotlivým členským státům.

Březen

Komise zveřejňuje zprávy o jednotlivých zemích pro všechny členské státy, které se účastní evropského semestru. Zprávy o jednotlivých zemích zahrnují hloubkové přezkumy makroekonomické nerovnováhy pro členské státy, u nichž bylo riziko této nerovnováhy podle odhadů vysoké.

Na základě těchto přezkumů může Komise pro příslušné členské státy navrhnout doporučení za účelem nápravy zjištěné nerovnováhy. Tato doporučení lze vydat současně se zveřejněním hloubkového přezkumu nebo později, spolu s dalšími doporučeními pro jednotlivé země.

Evropská rada poskytuje politické směry, které vycházejí z roční analýzy růstu, jakož i z rozboru provedeného Radou EU a z jejích závěrů.

Členské státy jsou vyzvány, aby tyto směry a závěry ze zpráv o jednotlivých zemí zohlednily při přípravě svých programů stability nebo konvergenčních programů a národních programů reforem. V těchto programech jsou nastíněny rozpočtové politiky členských států a jejich politiky na podporu růstu a konkurenceschopnosti.

Druhá fáze: cíle, politiky a plány jednotlivých zemí

Duben

Členské státy předkládají své plány politik:

  • programy stability a konvergenční programy, v nichž je nastíněna střednědobá rozpočtová strategie členských států, a
  • národní programy reforem, v nichž jsou uvedeny plány členských států v oblasti strukturálních reforem zaměřené na podporu růstu a zaměstnanosti.

Od členských států se očekává, že tyto programy předloží do 15. dubna, nebo nejpozději do konce dubna.

Květen

Evropská komise vyhodnocuje plány politik jednotlivých členských států a předkládá návrhy doporučení pro jednotlivé země.

Červen

Rada EU navržená doporučení pro jednotlivé země projedná a dohodne se na jejich konečném znění.

Konečné znění doporučení poté potvrdí Evropská rada.

Červenec

Rada EU přijímá doporučení pro jednotlivé země a členské státy jsou vyzvány k jejich provedení.

Třetí fáze: provádění

Červenec – konec roku

V období zbývajících šesti měsíců, které je někdy nazýváno „národním semestrem“, zohlední členské státy daná doporučení při sestavování státních rozpočtů pro nadcházející rok.

Členské státy eurozóny musejí předložit Komisi a Euroskupině do poloviny října své návrhy rozpočtových plánů.

Členské státy přijmou své státní rozpočty na konci roku.

Začátek dalšího cyklu

Cyklus je znovu zahájen koncem roku, kdy Komise podává přehled o hospodářské situaci v rámci roční analýzy růstu na nadcházející rok.

Komise začíná vyhodnocovat pokrok, jehož jednotlivé země při provádění doporučení dosáhly.