Terorismus není v Evropě novým jevem. Představuje hrozbu pro naši bezpečnost, pro hodnoty našich demokratických společností a práva a svobody evropských občanů. V letech 2009–2013 došlo v členských státech EU k 1010 neúspěšným, zmařeným nebo dokonaným útokům, při nichž zahynulo 38 osob. Několik evropských občanů bylo navíc uneseno či usmrceno teroristickými skupinami po celém světě. Jev, kdy bojovníci z Evropy cestují na různá místa, aby se zúčastnili džihádu, bude pravděpodobně přetrvávat i v nadcházejících letech, stejně jako bezpečnostní hrozba, kterou mohou po svém návratu představovat v EU.

Vzhledem k tomu, že tyto hrozby neznají hranice, je třeba jim čelit na úrovni jednotlivých států i na úrovni mezinárodní.

Strategie EU

Cílem strategie EU pro boj proti terorismu je bojovat celosvětově proti terorismu při současném dodržování lidských práv, učinit Evropu bezpečnější a umožnit jejím občanům žít v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Členské státy Evropské unie jsou odhodlány bojovat proti terorismu společně a poskytovat svým občanům co nejlepší ochranu. Rada za tímto účelem přijala v roce 2005 strategii EU pro boj proti terorismu. 

Strategie je zaměřena na čtyři hlavní pilíře činnosti: předcházet, chránit, pronásledovat a reagovat. V souvislosti s těmito pilíři je ve strategii zdůrazněn význam spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními institucemi.

Předcházet

Jednou z priorit EU v oblasti boje proti terorismu je identifikovat a řešit faktory, které přispívají k radikalizaci a k procesům, jejichž prostřednictvím jsou jednotlivé osoby získávány k páchání teroristických činů. Rada za tímto účelem přijala strategii EU pro boj proti radikalizaci a náboru teroristů. S ohledem na nové tendence – například na jev osamělých či zahraničních bojovníků nebo rostoucí potenciál sociálních médií pro mobilizaci a komunikaci – Rada v červnu 2014 přijala revidované znění této strategie.

V souvislosti s revidovanou strategií EU pro boj proti radikalizaci a náboru teroristů přijali ministři spravedlnosti a vnitra v prosinci 2014 řadu pokynů. Tyto pokyny stanovují několik opatření, která mají být prováděna EU a členskými státy.

Chránit

Druhou prioritou strategie EU pro boj proti terorismu je ochrana občanů a infrastruktury a snížení zranitelnosti vůči útokům. Zahrnuje mimo jiné ochranu vnějších hranic, lepší zabezpečení dopravy, ochranu strategických cílů a snížení zranitelnosti kritické infrastruktury. V této oblasti EU v současné době pracuje na právních předpisech, které mají regulovat využívání údajů jmenné evidence cestujících pro účely vymáhání práva.

Pronásledovat

EU usiluje o to, aby teroristům zabránila v plánování a organizování akcí a aby byli teroristé postaveni před soud. V zájmu dosažení těchto cílů se EU zaměřila na posilování schopností jednotlivých zemí, zlepšení praktické spolupráce a výměny informací mezi policejními a justičními orgány (zejména prostřednictvím Europolu a Eurojustu), řešení otázky financování terorismu a zajištění toho, aby byli teroristé připraveni o prostředky, které využívají k útokům a komunikaci.

V květnu 2015 přijaly Rada a Evropský parlament nová pravidla pro předcházení praní peněz a financování terorismu.

Reagovat

Čtvrtým cílem strategie EU pro boj proti terorismu je připravit se v duchu solidarity na zvládání a minimalizaci následků teroristického útoku, a sice zlepšováním schopností zvládat následky, koordinovat reakci a řešit potřeby obětí. Priority v této oblasti zahrnují vypracování koordinačních opatření EU pro případ krize, revizi mechanismu civilní ochrany, rozvoj hodnocení rizik či sdílení osvědčených postupů týkajících se poskytování pomoci obětem teroristických činů.

Mezi priority v posledních letech patřily:

  • vymezení způsobu provádění doložky solidarity Evropskou unií v rozhodnutí Rady, které bylo přijato v červnu 2014;
  • přezkum opatření EU pro koordinaci při mimořádných událostech a krizích, která byla v červnu 2013 nahrazena integrovanými opatřeními EU pro politickou reakci na krize (IPCR);
  • revize právních předpisů EU v oblasti civilní ochrany provedená koncem roku 2013.

Spolupráce s mezinárodními partnery

Bezpečnost Evropské unie úzce souvisí s vývojem v dalších zemích, zejména v sousedních státech, a strategie EU pro boj proti terorismu tak musí být globální povahy.

 Ve strategických směrech pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí, které byly přijaty v červnu 2014, vyzvala Evropská rada k prosazování účinné politiky boje proti terorismu, která spojuje vnitřní a vnější aspekty. Dne 12. února 2015 hlavy států a předsedové vlád zemí EU zdůraznili význam větší spolupráce EU s třetími zeměmi v otázkách týkajících se bezpečnosti a boje proti terorismu.

Do vztahů mezi EU a třetími zeměmi se agenda týkající se boje proti terorismu promítá mnoha způsoby – v politických dialozích na vysoké úrovni, přijímáním doložek a dohod o spolupráci či specifickými projekty pomoci a budování kapacit pro strategické země. V boji proti terorismu spolupracuje EU se zeměmi na západním Balkáně, v oblasti Sahelu, severní Africe, na Blízkém východě, v oblasti Afrického rohu, Severní Americe i v Asii.

Zásadně důležitým prvkem strategie EU je spolupráce s USA. V posledních letech bylo dosaženo dohod o spolupráci v oblastech jako financování terorismu, doprava a hranice, vzájemná právní pomoc či vydávání. Orgány USA stále intenzivněji spolupracují s Europolem a Eurojustem.

Dalším důležitým prvkem vnějšího rozměru boje proti terorismu je úzká spolupráce s dalšími mezinárodními a regionálními organizacemi, jejímž cílem je zajistit konsensus mezinárodního společenství a prosadit pro boj proti terorismu mezinárodní standardy. Evropská unie spolupracuje s mezinárodními organizacemi včetně OSN a Globálního fóra pro boj proti terorismu a s regionálními organizacemi, jako je Rady Evropy, OBSE, Liga arabských států či Organizace islámské spolupráce.

V rámci spolupráce s OSN a v návaznosti na řadu rezolucí Rady bezpečnosti OSN přijala EU některá omezující opatření namířená proti osobám či subjektům spojeným se sítí al-Káida.