Řecko: třetí ekonomický ozdravný program

Časová osa

20. 3. 2017

Euroskupina vyzývá k urychlenému uzavření dohody na úrovni pracovních útvarů

20. 2. 2017

Euroskupina vítá pokrok dosažený při jednáních o řeckém programu

23. 1. 2017

Evropský mechanismus stability (ESM) a Evropský nástroj finanční stability (EFSF) schválily krátkodobá opatření ke zmírnění dluhového břemene Řecka

7. 11. 2016

Zasedání Euroskupiny

25. 10. 2016

Správní rada schválila vyplacení částky 2,8 miliardy eur Řecku

Třetí ekonomický ozdravný program pro Řecko byl zahájen 19. srpna 2015 a měl by probíhat do 20. srpna 2018.

V rámci tohoto programu poskytne Evropský mechanismus stability (ESM) finanční pomoc ve výši až 86 miliard eur.

Získání finanční pomoci je podmíněno uskutečněním řady opatření a reforem, ke kterým se Řecko zavázalo a které jsou nezbytné pro vyřešení jeho stávajících hospodářských problémů.

Obecným cílem programu je obnovit v Řecku udržitelný hospodářský růst.

Přehled

Dne 8. července 2015 Řecko oficiálně požádalo o stabilizační podporu ve formě vládní půjčky z ESM. Tuto žádost Řecko předložilo, aby mohlo uhradit své dluhové závazky a zabezpečit stabilitu svého finančního systému.

Téhož dne Rada guvernérů ESM pověřila Evropskou komisi, aby posoudila, zda existují rizika ohrožující finanční stabilitu eurozóny, zda je řecký dluh udržitelný a jakou má Řecko potenciální potřebu financování. Toto hodnocení je nutné provést předtím, než mohou začít jednání o programu.

Na základě hodnocení, které Evropská komise provedla ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) a které vydala 10. července 2015, se Rada guvernérů ESM dohodla, že jednání o novém programu finanční pomoci Řecku lze zahájit.

Udržitelnost dluhu

Z analýzy udržitelnosti řeckého dluhu provedené Evropskou komisí ve spolupráci s ECB vyplynulo, že udržitelnosti dluhu lze dosáhnout rozsáhlým a důvěryhodným programem reforem a dodatečnými dluhovými opatřeními bez nominálních škrtů.

V souladu s prohlášením eurosummitu z 12. července Euroskupina dne 14. srpna 2015 potvrdila, že je připravena zvážit možná dodatečná opatření s cílem zajistit, aby hrubé potřeby financování Řecka zůstaly na udržitelné úrovni. Tato opatření by mohla zahrnovat případné prodloužení období odkladu splácení a doby splatnosti a budou podmíněna tím, že budou v plném rozsahu uskutečněna opatření dohodnutá v programu.

Na zasedání konaném dne 24. května 2016 se Euroskupina dohodla na řadě opatření k zajištění udržitelnosti řeckého veřejného dluhu. Tato opatření jsou rozdělena na krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá. Některá mají být provedena před koncem programu a jiná po jeho úspěšném dokončení. Rozsah druhé skupiny opatření bude stanoven na základě aktualizované analýzy udržitelnosti dluhu.

Dne 5. prosince 2016 Euroskupina potvrdila celý soubor krátkodobých opatřeních ke zmírnění dluhového břemene Řecka. Tato opatření budou mít významný pozitivní dopad na udržitelnost řeckého veřejného dluhu. Mezi ně patří:

  • vyrovnání splatnostního profilu Řecka v rámci stávající vážené průměrné splatnosti půjček v délce až 32,5 let,
  • snížení úrokového rizika pomocí strategie financování EFSF a ESM, aniž by vznikly dodatečné náklady pro země, s nimiž byl v minulosti sjednán ozdravný program,
  • zrušení navýšené úrokové marže na rok 2017, jež souvisí s tranší zpětného odkupu dluhu v rámci 2. řeckého programu

Správní rady ESM a EFSF formálně schválily daná opatření dne 23. ledna 2017 a umožnily tak jejich provádění.

Opatření, která bylo třeba učinit předem

V návaznosti na vyhodnocení rizik, potřeb financování a udržitelnosti dluhu dosáhli vedoucí představitelé zemí eurozóny 13. července 2015 s Řeckem dohody o souboru opatření, která je nutné uskutečnit ještě předtím, než bude možné zahájit jednání o podmínkách, jež budou vymezeny v memorandu o porozumění.

Součástí těchto dohodnutých opatření, která bylo třeba učinit předem, byly:

  • reformní kroky v oblasti DPH a důchodů;
  • provedení směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (pravidel bankovní unie) do vnitrostátního práva;
  • zabezpečení nezávislosti řeckého statistického úřadu ELSTAT;
  • přijetí občanského soudního řádu.

Tato dohodnutá opatření, která bylo třeba učinit předem, provedlo Řecko do 14. srpna 2015.

Euroskupina souhlasila, aby byla jednání o novém programu zahájena 16. července 2015, a Rada guvernérů ESM 17. července 2015 rámcově rozhodla o poskytnutí stabilizační podpory Řecku.

Memorandum o porozumění

Memorandum o porozumění obsahující reformní politiky, které má Řecko splnit, potvrdily v souladu se svými vnitrostátními postupy členské státy ESM a následně je 19. srpna 2015 schválila Rada guvernérů ESM.

Téhož dne Rada guvernérů schválila i smlouvu o půjčce (tzv. smlouvu o rámcové facilitě finanční pomoci).

V červnu 2016 byl během prvního přezkumu programu podepsán dodatek k memorandu o porozumění. Specifikovalo úkoly, které má země v oblastech původního memoranda o porozumění splnit, čímž byly stanovené podmínky aktualizovány až do třetího čtvrtletí 2017.

Řecký program: klíčové body

Reformy dohodnuté v memorandu o porozumění lze rozdělit do čtyř hlavních skupin:

  • obnovení fiskální udržitelnosti;
  • zajištění finanční stability;
  • uskutečnění reforem podporujících růst a zaměstnanost;
  • modernizace veřejného sektoru.

Řecko se mimo jiné zavázalo, že bude při přípravě reforem plně využívat technickou pomoc, která je mu ze strany EU k dispozici. Tu koordinuje nový Útvar na podporu strukturální reformy, který je součástí Evropské komise.

Obnovení fiskální udržitelnosti

Co je primární přebytek?

Stát hospodaří s primárním přebytkem, pokud jsou jeho běžné příjmy vyšší než běžné výdaje (bez zahrnutí úroků ze státního dluhu). Dosahování primárních přebytků po delší dobu umožňuje snížit veřejný dluh a obnovit fiskální udržitelnost, což jsou podmínky nezbytné k tomu, aby se ekonomika vrátila na cestu udržitelného růstu.

Řecko by mělo ve střednědobém horizontu dosahovat primárního přebytku ve výši 3,5 % HDP. K tomuto cíli by ho měly dovést především:

  • fiskální reformy zahrnující reformy systému DPH a důchodového systému, které budou podpořeny ambiciózním programem pro důslednější dodržování daňových předpisů a lepší správu veřejných financí;
  • boj proti daňovým únikům při současném zajištění přiměřené ochrany zranitelných skupin.

Postup fiskální korekce k dosažení primárního přebytku byl dohodnut takto:

  • -0,25 % v roce 2015;
  • 0,5 % v roce 2016;
  • 1,75 % v roce 2017;
  • 3,5 % v roce 2018.

Zajištění finanční stability

Řecko by mělo podniknout opatření k tomu, aby jeho finanční sektor znovu získal pevné základy.

Podmínky dohodnuté v memorandu o porozumění zahrnují:

  • řešení nesplácených úvěrů v bankovním sektoru;
  • rekapitalizaci bank;
  • posílení správy Řeckého fondu finanční stability (HFSF) a správy a řízení bank.

Rekapitalizace bank

Na podzim 2015 provedla ECB komplexní hodnocení největších řeckých bank a přezkum kvality jejich aktiv. Banky, u nichž byly identifikovány nedostatky, byly následně rekapitalizovány v souladu s prohlášením Euroskupiny ze 14. srpna 2015.

Za tímto účelem uvolnil Evropský mechanismus stability Řeckému fondu finanční stability 5,4 miliardy eur, aby jimi bylo možné poté, co Evropská komise vydá potřebná rozhodnutí ohledně státní podpory, doplnit soukromý kapitál, který banky získaly.

Růst, konkurenceschopnost a investice

Řecko by mělo vypracovat a zavést celou řadu reforem, které podpoří vyšší růst, konkurenceschopnost a investice. Reformy by se měly týkat především trhů práce a trhů zboží a služeb včetně trhu s energií. Měly by zajistit úplný soulad s požadavky EU a usilovat o přiblížení se evropským osvědčeným postupům.

Reformy trhů práce by měly spočívat v revizi rámců pro kolektivní vyjednávání a stanovování mezd, protestní akce zaměstnanců a hromadné propouštění. K prioritám by mělo patřit i řešení problému nehlášené práce.

Program privatizace

Řecko by také mělo realizovat privatizační program a politiky podporující investice. Řecké orgány se zavázaly přijmout právní předpisy, které zajistí transparentní privatizaci.

Kromě toho je součástí podmínek programu požadavek zřídit nezávislý fond, který budou spravovat řecké orgány pod dohledem příslušných institucí EU. Tento fond bude mít za úkol privatizovat řecký státní majetek, přičemž ten bude podléhat nezávislému ocenění.

Podle prohlášení eurosummitu z 12. července 2015 budou prostředky, které by privatizační program měl přinést, využity na účely:

  • splacení rekapitalizace bank a jiných aktiv,
  • snížení poměru dluhu k HDP Řecka,
  • investic.

Modernizace státní a veřejné správy

Modernizace státní a veřejné správy patří mezi hlavní priority programu. Zvláště důležitý cíl představuje zvýšení efektivity veřejného sektoru při poskytování základních veřejných statků a služeb.

Program obsahuje opatření, jež mají zlepšit efektivnost soudního systému a posílit boj proti korupci. Vyžaduje též zvýšení institucionální a operační nezávislosti vnitrostátních institucí, jako jsou daňová správa a statistický úřad ELSTAT.

Finanční pomoc v rámci programu

Evropský mechanismus stability je připraven poskytnout finanční pomoc ve výši až 86 miliard eur. Finanční prostředky získává ESM na finančních trzích a následně poskytuje půjčky řecké vládě.

Pokud by pro Řecko vytvořil nový program také Mezinárodní měnový fond (MMF), částka potřebná z ESM by se snížila.

Vedle toho by mohl objem potřebné finanční pomoci klesnout, kdyby Řecko bylo znovu schopno získávat prostředky na finanční trzích již v průběhu provádění programu. Svou roli hraje i to, jak budou Řeckem uskutečňovaná reformní opatření, včetně privatizace státního majetku, úspěšná.

Podpora z evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM)

V červenci 2015, během jednání o novém programu, poskytl EFSM Řecku překlenovací půjčku ve výši 7 miliard eur.

Tato půjčka byla splacena v okamžiku zahájení programu ESM a byla započítána do celkové částky 86 miliard eur stanovené pro program ESM.

Vyplácení finanční pomoci

Finanční pomoc Řecku se poskytuje v samostatných tranších, které se dále dělí na dílčí tranše a jejich části.

Vyplácení jednotlivých částí závisí na tom, zda byly splněny dohodnuté podmínky.

První tranše v rámci programu ESM činí 26 miliard eur; byla uvolněna na základě schválení Rady guvernérů ESM dne 19. srpna 2015 a Řecku byla vyplacena celková částka 24,1 miliardy eur.

Dne 24. května 2016 Euroskupina potvrdila dohodu na úrovni pracovních útvarů o prvním přezkumu programu, což otevřelo cestu k tomu, aby ESM vyplatil po příslušných potvrzujících postupech ze strany ESM a členských států eurozóny druhou tranši (10,3 miliardy eur) finanční pomoci v několika částech.

Dne 9. června 2016 Evropská komise v rámci prvního přezkumu programu zveřejnila zprávu o dodržování memoranda o porozumění. Ta obsahuje vedle aktualizované analýzy udržitelnosti dluhu celkově pozitivní hodnocení plnění programu a konstatuje, že uvolnění další části finanční pomoci na pokrytí potřebné obsluhy dluhu a vyrovnání nedoplatků bude možné.

TranšeČástkaDostupnost
1. tranše26 miliard eurUvolněna po schválení finanční pomoci Radou guvernérů ESM 19. srpna 2015.
1. dílčí tranše10 miliard eurVyčleněna na rekapitalizaci a řešení krizí bank. K dispozici je od 23. listopadu 2015. V prosinci 2015 bylo z odděleného účtu při ESM uvolněno Řeckému fondu finanční stability (HFSF) 5,4 miliardy eur, poté co Evropská komise vydala potřebná rozhodnutí ohledně státní podpory. Zbývající částka zatím využita nebyla.
2. dílčí tranše16 miliard eurVyplacena v několika částech.
První část 2. dílčí tranše13 miliard eurUvolněna 20. srpna 2015.
Druhá část 2. dílčí tranše2 miliardy eurUvolněna 24. listopadu 2015 po úspěšném splnění prvního souboru průběžných cílů.
Třetí část 2. dílčí tranše1 miliarda eurUvolněna 23. prosince 2015 po úspěšném splnění druhého souboru průběžných cílů.
tranše 10,3 miliardy eur Druhá tranše byla schválena správní radou ESM 17. června 2016.
dílčí tranše 2. tranše 7,5 miliardy eurVyplacení bylo schváleno správní radou ESM 17. června 2016.
dílčí tranše 2. tranše 1,1 miliardy eur

Politické schválení ze strany Euroskupiny proběhlo 10. října 2016. Rada guvernérů ESM vyplacení schválila 25. října. Tato částka má být použita na obsluhu dluhu.

dílčí tranše 2. tranše 1,7 miliardy eur Správní rada ESM 25. října schválila vyplacení poté, co obdrží kladné hodnocení ohledně vyrovnání čistých nedoplatků ze strany Řecka. Tato částka bude vyplacena na zvláštní účet pro vyrovnávání nedoplatků.

 

Průběžné cíle

Průběžnými cíli jsou podmínky obsažené v programu, po jejichž naplnění je možné vyplatit dohodnutou část finanční pomoci. Vyplacení dvou částí první tranše bylo například vázáno na dvě sady průběžných cílů.

Během prvního přezkumu programu se instituce a řecké orgány dohodly na 15 konkrétních průběžných cílech, které mají být naplněny do konce září 2016 a které se týkají těchto oblastí:

  • důchodová reforma
  • správa a řízení bank,
  • reforma odvětví energetiky,
  • dokončení prací na zřizování privatizačního fondu,
  • zřízení nezávislé daňové správy.

(Podrobný seznam průběžných cílů je k dispozici v kapitole 5 zprávy o dodržování memoranda o porozumění, která byla vypracována v červnu 2016.)

Dne 10. října Euroskupina uvítala skutečnost, že Řecko dohodnutých 15 průběžných cílů splnilo, a vyjádřila názor, že dá-li k tomu souhlas Rada guvernérů ESM, bude možné další dílčí tranši ve výši 1,1 miliardy eur určenou na potřebnou obsluhu řeckého dluhu vyplatit.

Zapojení MMF

V souladu se smlouvou o ESM se současně s programem ESM zpravidla usiluje o paralelní program MMF. V případě třetího programu pro Řecko bude rozhodnutí MMF o tom, zda Řecku poskytne další finanční podporu, záležet na tom, jak vyhodnotí, zda:

  • byly dokončeny veškeré fiskální a strukturální reformy a reformy finančního sektoru, jež jsou součástí prvního přezkumu plnění programu ESM;
  • byla zvážena potřeba přijmout další opatření;
  • bylo dosaženo dohody o případném zmírnění dluhového břemene, aby byla zajištěna udržitelnost dluhu.

Dne 24. května 2016 MMF vyjádřil záměr doporučit Výkonné radě MMF, aby do konce roku 2016 schválila finanční ujednání, které podpoří provedení dohodnutých reforem v Řecku.

Monitorování

Pokrok při plnění programu monitoruje Evropská komise ve spolupráci s ECB, ESM, a kdykoliv je to možné, s MMF. Kontrolní mise do Athén se mají uskutečňovat každé tři měsíce, přičemž v mezidobí mohou být doplněny misemi dalšími.

V rámci přezkumů je možné aktualizovat makroekonomické předpoklady a podmínky programu – v závislosti na tom, jakého pokroku řecké orgány při jeho naplňování dosahují.

Předchozí programy

V období 2010–2015 absolvovalo Řecko dva ozdravné programy.

První program

Při prvním ozdravném programu bylo financování zajišťováno formou dvoustranných půjček, které Řecku poskytly členské státy eurozóny prostřednictvím tzv. úvěrového nástroje pro Řecko. Tento program oznámila Euroskupina 2. května 2010.

V rámci prvního programu obdrželo Řecko finanční pomoc v celkové výši 52,9 miliardy eur. Dalších přibližně 20 miliard eur poskytl MMF.

Druhý program

První program byl následně nahrazen druhým programem. Druhý program Euroskupina potvrdila 9. března 2012 a probíhal do června 2015.

Financování poskytovaly členské státy eurozóny prostřednictvím Evropského nástroje finanční stability (EFSF). V tomto období uvolnil EFSF celkem 141,8 miliardy eur a MMF přibližně 12 miliard eur.