Ochrana a prosazování lidských práv

V roce 2000 vyhlásily Evropský parlament, Evropská komise a Rada Listinu základních práv EU. Tento dokument vymezil základní práva a svobody uznávané Evropskou unií.

Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost v roce 2009 se práva, svobody a zásady podrobně uvedené v listině staly pro EU a členské státy při provádění práva EU právně závaznými. Smlouva rovněž Evropskou unii vyzývá, aby přistoupila k Evropské úmluvě o lidských právech.

Lisabonská smlouva stanoví povinnost:

  • respektovat základní práva v Evropské unii,
  • prosazovat a konsolidovat lidská práva v rámci vnější činnosti EU.

Rada dbá na to, aby základní práva byla zohledňována při vypracovávání právních předpisů a opatření EU. Usiluje rovněž o prosazování lidských práv ve vztazích se třetími zeměmi a s mezinárodními institucemi, jakož i při vyjednávání mezinárodních smluv.

Lidská práva uvnitř EU

Ochrana základních práv je horizontální otázkou, která se dotýká všech oblastí činnosti EU. To znamená, že základní práva musí při své činnosti zohledňovat všechny orgány Rady bez ohledu na svou úroveň či tematiku, jíž se zabývají.

Kromě toho se všemi otázkami přímo souvisejícími se základními právy zabývá zvláštní orgán – Pracovní skupina pro základní práva, občanská práva a volný pohyb osob (FREMP).

Mezi některé z hlavních oblastí činnosti Rady, pokud jde o základní práva, patří:

  • uplatňování Listiny základních práv EU,
  • přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech.

Uplatňování Listiny základních práv EU

Reforma ochrany údajů

Ochrana osobních údajů je podle práva EU základním právem. Rada a Evropský parlament v dubnu 2016 přijaly legislativní balíček, jehož účelem je reforma a modernizace ochrany osobních údajů.

V případě nutnosti přijímá EU právní předpisy k zajištění ochrany práv vymezených v listině. Jedná se o otázky jako právo na spravedlivý proces a ochrana osobních údajů.

Rada kromě toho v roce 2011 přijala závěry, v nichž definuje svou úlohu při zajišťování efektivního uplatňování listiny EU. Tyto závěry vymezují povinnost Rady jednat v několika oblastech, včetně tří hlavních aspektů.

1. Výroční zpráva Komise o uplatňování listiny

Komise předkládá vždy na jaře výroční zprávu o uplatňování listiny. Tato zpráva je příležitostí k tomu, aby Rada uspořádala vlastní každoroční rozpravu o listině. Po výměně názorů přijímá Rada ke zprávě Komise závěry. V roce 2016 byly závěry zaměřeny na několik otázek, včetně povědomí o listině, bezpečnosti, rasismu a xenofobie a souladu mezi vnitřními a vnějšími politikami.

2. Spolupráce s Agenturou EU pro základní práva

Rada úzce spolupracuje s Agenturou EU pro základní práva. Tato spolupráce zahrnuje:

  • přijímání právního základu a víceletého rámce agentury,
  • zajištění činnosti navazující na výroční zprávu agentury a další studie a zprávy relevantní pro práci Rady.

V roce 2016 byly informace o činnosti navazující na tuto výroční zprávu začleněny do závěrů Rady o uplatňování listiny v roce 2015.

3. Základní práva v legislativním procesu

Veškeré přípravné orgány Rady musí v textech, které projednávají, zajistit respektování základních práv. Pro usnadnění tohoto úkolu vypracovala pracovní skupina FREMP spolu s právní službou Rady řadu obecných zásad pro kontrolu slučitelnosti se základními právy. Tyto zásady byly naposledy aktualizovány v roce 2014.

Přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech

Evropskou úmluvu o lidských právech přijatou v roce 1950 ratifikovalo všech 47 členských zemí Rady Evropy. Stranami úmluvy je všech 28 členských států EU.

V zájmu zajištění toho, aby EU a její právo podléhaly stejným normám jako členské státy, stanoví Lisabonská smlouva Evropské unii povinnost přistoupit k úmluvě. Přistoupením by byla ochrana práv občanů EU kompletní a došlo by k posílení základních hodnot. Zlepšila by se též účinnost právních předpisů EU a přispělo by to k jednotnější ochraně základních práv v Evropě.

Dne 18. prosince 2014 vydal Soudní dvůr EU negativní posudek ohledně slučitelnosti návrhu příslušné dohody se Smlouvami EU. Jedná se o novém řešení, které umožní splnění povinnosti přistoupení vyplývající ze Smlouvy a zohlední všechny aspekty uvedené v posudku Soudního dvora.

Lidská práva vně EU

Respektování lidských práv je základní součástí veškerých vztahů EU se třetími zeměmi a mezinárodními institucemi. Například veškeré smlouvy a dohody, které EU podepisuje, musí být v souladu s lidskými právy vymezenými v listině EU. Znamená to, že všechny orgány Rady zabývající se zahraničními věcmi musí lidská práva začlenit do své práce.

Prosazování lidských práv je navíc prioritou samo o sobě. Hlavním referenčním dokumentem pro činnost EU v této oblasti je akční plán pro lidská práva a demokracii, přijatý v červenci 2015 na období let 2015 až 2019.

Na mezinárodní záležitosti přímo související s lidskými právy se v Radě zaměřuje specializovaný orgán, kterým je Pracovní skupina pro lidská práva (COHOM).

Mezi některé z hlavních aspektů práce Rady, pokud jde o základní práva, patří:

  • stanovování priorit EU v rámci fór OSN o lidských právech,
  • přijímání tematických obecných zásad na podporu vnější činnosti EU,
  • zahajování dialogů o lidských právech se třetími zeměmi,
  • přijímání výroční zprávy o lidských právech a demokracii.

Stanovování priorit EU v rámci fór OSN

Rada rovněž schvaluje priority, o které se EU zasazuje v rámci Valného shromáždění OSN.

Priority EU pro 71. zasedání Valného shromáždění OSN, včetně několika bodů týkajících se lidských práv, přijala Rada dne 18. července 2016.

Rada má na starosti vymezování strategických priorit Evropské unie v rámci fór OSN o lidských právech. Za tímto účelem přijímá jednou ročně závěry, v nichž jsou stanoveny hlavní směry činnosti EU v nadcházejících měsících. Některé z bodů stanovených pro rok 2017 jsou:

  • prosazovat bezpečné a příznivé prostředí pro nevládní organizace působící v oblasti lidských práv a pro obránce lidských práv,
  • zajistit plné zaměření pozornosti na zoufalou situaci v oblasti lidských práv a humanitární situaci v Sýrii,
  • zdůrazňovat závažné porušování lidských práv v souvislosti s konfliktem na východě Ukrajiny,
  • vystupovat proti popravám a zasazovat se o zrušení trestu smrti,
  • zastávat pevný postoj v otázce prosazování absolutního zákazu mučení za všech okolností,
  • odsuzovat porušování lidských práv, jehož se dopouštějí teroristické skupiny vůči ženám a dětem, včetně Dá’iš a Boko Haram,
  • prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, jakož i zásad rovnosti a nediskriminace,
  • ochrana práv žadatelů o azyl, uprchlíků, migrantů a všech vysídlených osob.

Přijímání tematických obecných zásad

Rada rovněž vypracovává a přijímá tematické obecné zásady. Tyto zásady skýtají podporu pro vnější činnost EU a úředníci EU v nich naleznou praktické informace, jak přispět k prosazování konkrétních práv.

Zahajování dialogů o lidských právech

Evropská unie vede prostřednictvím Evropské služby pro vnější činnost pravidelné dialogy o lidských právech se třetími zeměmi. Každý z dialogů je zahájen v souladu s obecnými zásadami EU týkajícími se lidských práv, které Rada přijala v roce 2001 a naposledy aktualizovala v roce 2008.

Podle těchto zásad musí jakémukoli rozhodnutí o zahájení dialogu předcházet posouzení situace v oblasti lidských práv v dané zemi. Toto posouzení vypracovává Pracovní skupina pro lidská práva v koordinaci s dalšími příslušnými pracovními skupinami.

Po vymezení cílů a po sérii předběžných rozhovorů s danou zemí přijímá Rada přijetím závěrů konečné rozhodnutí o zahájení dialogu.

Podávání zpráv: lidská práva a demokracie

Veškerá práce a pokrok EU při prosazování lidských práv prostřednictvím její vnější činnosti jsou podrobně popsány ve zprávě o lidských právech a demokracii, kterou Rada přijímá jednou ročně. Dne 20. června 2016 přijala Rada tematickou část výroční zprávy EU za rok 2015. Dne 20. září 2016 přijala Rada část výroční zprávy EU za rok 2015, která se zabývá otázkami týkajícími se jednotlivých zemí a regionů.