Hlavní cíle:

  • aktivovat do roku 2018 dodatečné investice v objemu 315 miliard eur,
  • zajistit, aby investice odpovídaly potřebám reálné ekonomiky,
  • zlepšit investiční prostředí.

Investiční plán pro Evropu má za cíl aktivovat do roku 2018 veřejné i soukromé investice v objemu alespoň 315 miliard eur. Jeho účelem je:

  • povzbudit investice,
  • posílit konkurenceschopnost,
  • podpořit v EU dlouhodobý hospodářský růst.

Tento plán navrhla Evropská komise v listopadu 2014 poté, co Evropská rada na svém zasedání v červnu 2014 vyzvala k řešení problému nízké míry investic v EU s cílem stimulovat růst a zaměstnanost.

Investiční plán pro Evropu: tři pilíře

Investiční plán pro Evropu obsahuje tři hlavní prvky:

  • Evropský fond pro strategické investice
  • zajištění toho, aby se investice dostaly do reálné ekonomiky,
  • zlepšení investičního prostředí.

1. Evropský fond pro strategické investice

Fond byl zřízen v roce 2015 jako samostatně spravovaný účet v rámci Evropské investiční banky (EIB). Využívá veřejné finanční prostředky k aktivaci dalších soukromých investic a zajišťuje úvěrovou ochranu pro financování poskytované Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem (EIF).

Jednou z funkcí fondu je převzetí určitých rizik od EIB, která tudíž bude moci investovat do rizikovějších projektů. Účast EIB by zároveň měla k těmto projektům přilákat soukromé investory.

Evropský fond pro strategické investice (EFSI) se zaměřuje na investice v široké škále odvětví včetně infrastruktury, energetiky, výzkumu a inovací, širokopásmových sítí a vzdělávání. Fond může také (převážně prostřednictvím Evropského investičního fondu) podporovat malé a střední podniky.

Fond v současnosti tvoří záruka ve výši 16 miliard eur z rozpočtu EU a částka 5 miliard eur od Evropské investiční banky.

Očekává se, že pomocí zmíněných 21 miliard eur bude tento fond schopen dosáhnout celkového multiplikačního efektu 1:15, a tím vygeneruje investice o úhrnném objemu až 315 miliard eur. To znamená, že každé euro z veřejných peněz, které fond použije, by na sebe mělo navázat 12 eur od soukromých investorů a 3 eura od EIB. Přesná výše multiplikačního efektu je u každého projektu jiná.

Nový návrh týkající se EFSI

V prosinci 2016 se Rada dohodla na vyjednávacím postoji k novému návrhu nařízení, který prodlužuje dobu trvání fondu do 31. prosince 2020 a zavádí řadu technických zlepšení v rámci fondu i v Evropském centru pro investiční poradenství.

Vedle prodloužení doby trvání fondu mezi hlavní změny EFSI, na nichž se Rada dohodla, patří:

  • zvýšení investičního cíle na 500 miliard eur;
  • navýšení záruky z rozpočtu EU na 26 miliard eur (z čehož bude do poloviny roku 2018 pro účely čerpání záruky k dispozici 16 miliard eur);
  • navýšení příspěvku Evropské investiční banky na 7,5 miliardy eur (ze stávajících 5 miliard eur).

Zlepšení mají navíc za cíl zajistit, aby fond podporoval co nejvíce zemí EU a poskytoval finanční prostředky na širší spektrum oblastí než doposud, jako například zemědělství, lesnictví, rybolov a další odvětví biohospodářství, jakož i opatření týkající se klimatu.

Podpora z fondu by měla rovněž zahrnovat odvětví, jež mohou získat podporu EIB v méně rozvinutých přechodových regionech. A konečně zlepšení obsahují také ustanovení o transparentnosti.

Rada zahájí jednání s Evropským parlamentem o konečném znění návrhu nařízení, jakmile se Parlament dohodne na vyjednávacím postoji.

2. Zajištění toho, aby se investice dostaly do reálné ekonomiky

S cílem pomoci investicím nalézt cestu do reálné ekonomiky byly zřízeny Evropský portál investičních projektů a Evropské centrum pro investiční poradenství.

Centrum poskytuje technickou pomoc a podporu. Sdružuje stávající programy technické pomoci, které nabízí EIB, a poskytuje další poradenské služby, které jejich součástí zatím nejsou.

Portál projektů bude pomáhat potenciálním investorům nalézt informace o jednotlivých projektech a investičních příležitostech.

V prosinci 2016 se Rada dohodla na vyjednávacím postoji k návrhu na zavedení technických zlepšení Evropského centra pro investiční poradenství.

Cílem návrhu je usnadnit Evropskému centru pro investiční poradenství poskytování cílenějších služeb technické pomoci na místní úrovni v celé EU. Jeho cílem je rovněž usnadnit kombinování finančních prostředků z EFSI s podporou poskytovanou z dalších zdrojů financování EU, včetně evropských strukturálních a investičních fondů.

Unie kapitálových trhů

Cílem iniciativy unie kapitálových trhů je dále integrovat kapitálové trhy členských států EU.

3. Zlepšení investičního prostředí

Cílem je povzbuzení investic zlepšením podnikatelského prostředí a usnadněním přístupu k financování, zejména pro malé a střední podniky.

Obecným cílem je odstranění překážek, které investování ztěžují, a vytvoření jednodušší, kvalitnější a předvídatelnější právní úpravy v EU, a to především v infrastrukturních odvětvích, kde je investování záležitostí několika let nebo i desetiletí.

Ke zlepšení podmínek financování v EU má plán přispět vytvořením unie kapitálových trhů, aby se omezila roztříštěnost finančních trhů a rozšířila nabídka kapitálu pro podniky a investiční projekty.

V prosinci 2016 přijala Rada závěry k řadě problémů, jež mají v EU vliv na investice a jež vytipoval Výbor pro hospodářskou politiku. Závěry by se měly následně promítnout do doporučení, která budou členským státům podána v rámci unijního procesu monitorování politik známého jako evropský semestr.

Činnost Rady

6. prosince 2016: Rada přijala vyjednávací postoj k novému návrhu týkajícímu se EFSI, který by měl prodloužit životnost fondu do roku 2020 a zvýšit investiční cíle fondu na 500 miliard EUR, rozpočtové záruky EU na 26 miliard EUR a příspěvek EIB na 7.5 miliard EUR. Dohoda umožňuje předsednictví Rady jednat s Evropským parlamentem o konečném znění legislativního aktu, jakmile Parlament přijme svůj vyjednávací postoj.

20. a 21. října 2016: Evropská rada vyzvala Radu, aby se v prosinci 2016 dohodla na vyjednávacím postoji k novému návrhu týkajícímu se EFSI a zohlednila přitom nezávislé externí hodnocení, které má být provedeno v listopadu.

Září 2016: Rada se začala zabývat návrhem Komise týkajícím se nařízení o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice a zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství.

12. července 2016: Rada zhodnotila činnost, která byla vykonána v oblasti odstraňování překážek bránících investicím, tedy na třetím pilíři investičního plánu pro Evropu. Hospodářský a finanční výbor identifikoval tři oblasti, ve kterých by mohly členské státy přijmout opatření: insolvenční rámce, přístup k financování a přeshraniční synergie, především v síťových odvětvích. Rada Hospodářský a finanční výbor požádala, aby ve své činnosti v této sféře pokračoval a znovu se touto problematikou zabýval na některém z budoucích zasedání.

25. června 2015: Rada přijala nařízení o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI) poté, co jej 24. června schválil Evropský parlament. Nařízení vstoupilo v platnost začátkem července 2015.

28. května 2015: Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o návrhu tohoto nařízení.

23. dubna 2015: Rada a Evropský parlament zahájily jednání o konečném znění nařízení o EFSI.

10. března 2015: Rada přijala vyjednávací postoj (obecný přístup) k návrhu nařízení.

19. ledna 2015: Rada se začala zabývat návrhem nařízení o EFSI, který na počátku ledna 2015 předložila Komise.

18. prosince 2014: Evropská rada podpořila investiční plán pro Evropu.

Stanovení politické agendy EU

V červnu 2014 přijala Evropská rada „strategickou agendu“ zahrnující pět prioritních oblastí činnosti EU.

Proč je zapotřebí více investovat?

Míra investic v EU je již řadu let výrazně nižší, než byla v roce 2007 v období před krizí.

Nízká úroveň investic je považována za jeden z faktorů, které mohou za to, že hospodářské oživení je v EU, a především v eurozóně pomalé. Trvale nízké investice mohou mít rovněž negativní vliv na dlouhodobý růst a konkurenceschopnost.

Souvislosti

Podpora investic je pro Evropu jednou ze strategických prioritních oblastí na období 2014–2019 stanovených ve strategické agendě EU. Společně se strukturálními reformami a fiskální odpovědností patří rovněž mezi priority hospodářských politik v EU.