Evropský fond pro strategické investice

Evropský fond pro strategické investice (EFSI) představuje stěžejní prvek investičního plánu pro Evropu, jenž má povzbudit dlouhodobý hospodářský růst a konkurenceschopnost v Evropské unii.

Tento fond má pomoci využít prostředky z veřejných zdrojů, mj. z rozpočtu EU, s cílem aktivovat soukromé investice pro celou řadu projektů realizovaných v EU. Jedná se o projekty v oblastech, jako jsou infrastruktura, výzkum a inovace, vzdělávání, zdravotnictví, informační a komunikační technologie a další oblasti.

Fond je oddělenou a transparentní jednotkou a samostatným účtem spravovaným Evropskou investiční bankou (EIB). Byl zřízen v červenci 2015 nařízením o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů.

Nový návrh týkající se EFSI

Od září 2016 připravovala Rada nový návrh týkající se Evropského fondu pro strategické investice, jehož cílem je pozměnit nařízení o EFSI z roku 2015.

Rada se dohodla na postoji pro jednání s Evropským parlamentem o návrhu nařízení v prosinci 2016. Jednání budou zahájena poté, co Parlament se dohodne na svém postoji.

Postoj Rady k pozměněnému nařízení: klíčové body

Rada souhlasí s většinou navrhovaných změn a předložila řadu vlastních návrhů.

Doba trvání a finanční podmínky fondu

Podle vyjednávacího postoje Rady:

  • by činnost fondu měla být prodloužena do roku 2020,
  • záruka z rozpočtu EU by se navýšila o 10 miliard eur na celkovou částku 26 miliard eur (z toho by 16 miliard eur původní záruky bylo k dispozici do poloviny roku 2018),
  • příspěvek Evropské investiční banky (EIB) by byl navýšen na 7,5 miliardy eur (ze současných 5 miliard eur),
  • celkový investiční cíl fondu by se zvýšil na 500 miliard eur,
  • podpora z EFSI by v případě potřeby byla snadno kombinovatelná s podporou poskytovanou z jiných fondů EU, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy a další.

Způsobilé projekty a oblasti

Obecný přístup Rady navrhuje rozšířit financování z EFSI do oblastí, jako jsou zemědělství, lesnictví, rybolov, akvakultura a další odvětví biohospodářství.

Účelem návrhu je též zajistit, aby žádný projekt s podporou EFSI nepoužíval struktur pro vyhýbání se daňovým povinnostem, jako jsou agresivní daňové plánování a podobné systémy, ani se do takových struktur nezapojoval.

Změna klimatu

Rada navrhuje, aby EFSI přispíval k plnění cílů EU v boji proti změně klimatu. Nejméně 40 % finančních prostředků z EFSI přidělených na kombinované cíle v oblasti infrastruktury a inovací má podle návrhu přispívat k opatřením v oblasti klimatu. Rada navrhuje, aby tento výpočet nezahrnoval podíl fondu vyhrazený pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací.

Řešení případů selhání trhu a odhalování překážek pro investice

Fond by byl posílen, aby se podpořily ty projekty, které jednoznačně napomáhají řešit zjištěná selhání trhu či nepříznivé investiční situace.

Rada rovněž navrhuje, aby EIB sdílela s Evropskou komisí zjištění, která prostřednictvím operací EFSI získala ohledně investičních překážek. Rada vybízí Komisi, aby tyto informace využívala při své práci na zlepšování právního prostředí s cílem podpořit investice (v rámci tzv. „třetího pilíře“ investičního plánu pro Evropu).

Další zpráva o činnosti fondu

Rada navrhuje, aby Evropská komise vyhodnocovala činnost fondu, využívání záruky EU, jakož i fungování Evropského centra pro investiční poradenství, a aby Radě předkládala zprávy.

Dále navrhuje, aby první zpráva byla předložena do 30. června 2018 a druhá do 31. prosince 2019. Prosincová zpráva by měla posloužit jako základ pro další rozhodnutí, zda po roce 2020 prodloužit činnost fondu nebo ji ukončit.

Transparentnost

Rada souhlasí s tím, aby se rozhodnutí o poskytnutí podpory z EFSI na projekty a zdůvodnění těchto rozhodnutí zpřístupňovala veřejnosti. Navrhuje, aby zveřejnění těchto rozhodnutí následovalo po schválení operací EFSI správní radou EIB.

Činnost Rady

15. prosince 2016: Evropská rada uvítala dohodu dosaženou v Radě ohledně prodloužení činnosti EFSI.

6. prosince 2016: Rada se dohodla na svém vyjednávacím postoji k návrhu prodloužit činnost EFSI.

20. a 21. října 2016: Evropská rada vyzvala Radu, aby se v prosinci 2016 dohodla na vyjednávacím postoji k novému návrhu týkajícímu se EFSI, a zohlednila přitom nezávislé externí hodnocení, které mělo být provedeno v listopadu 2016.

Září 2016: Rada se začala zabývat novým návrhem pozměnit nařízení o EFSI z roku 2015 tak, aby byla prodloužena činnost fondu a zavedeny technické změny v Evropském centru pro investiční poradenství.

25. června 2015: Rada přijala nařízení o EFSI poté, co jej 24. června 2015 schválil Evropský parlament. Nařízení vstoupilo v platnost začátkem července 2015.

28. května 2015: Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o návrhu tohoto nařízení.

23. dubna 2015: Rada a Evropský parlament zahájily jednání o konečném znění nařízení o Evropském fondu pro strategické investice.

10. března 2015: Rada přijala k navrženému nařízení svůj vyjednávací postoj (tzv. obecný přístup Rady).

Evropský fond pro strategické investice

Hlavní cíle Evropského fondu pro strategické investice:

  • zajistit větší schopnost nést riziko v souvislosti s investičními operacemi EIB,
  • řešit mezery na trhu a situace, kdy je investiční činnost příliš nízká,
  • přispět k vytvoření dodatečných investic ve výši přibližně 315 miliard eur během tří let.

Účel

Hlavním úkolem EFSI je převzít některá z rizik spojených s činnostmi, které provádí Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond.

Posílená schopnost nést riziko, kterou fond EIB poskytuje, umožňuje této bance investovat do projektů s vyšším rizikovým profilem než obvykle. Očekává se, že investice EIB s podporou záruky EU přilákají soukromé investice.

Odhaduje se, že fond v celkové výši 21 miliard eur dosáhne souhrnného multiplikační efektu 1:15, čímž vytvoří nové investice v objemu přibližně 315 miliard eur.

To znamená, že fond o objemu 21 miliard eur umožňuje EIB vypůjčit si přibližně třikrát tolik prostředků, t.j. přibližně 63 miliard eur, na investice a financování projektů.

Uvedených 63 miliard eur, které budou k dispozici pro investice, by pak podle předpokladů mělo přilákat investice od soukromých investorů, přičemž celkem by mělo být dosaženo přibližně 315 miliard eur.

Odhad týkající se multiplikačního efektu vychází ze zkušeností EIB a Evropské komise s podobnými projekty v minulosti.

Struktura

EFSI je odděleným a transparentním subjektem a samostatným účtem spravovaným EIB. Doplňuje běžné investiční činnosti EIB.

EFSI staví na:

  • záruce z rozpočtu EU ve výši 16 miliard eur (8 miliard eur vyčleněných v rozpočtu EU na podporu záruky ve výši 16 miliard eur),
  • částce 5 miliard eur od Evropské investiční banky.

Řízení

Evropský fond pro strategické investice má dvě úrovně řízení:

  • řídící radu
  • investiční výbor

Za každodenní řízení EFSI je odpovědný výkonný ředitel, který rovněž předsedá zasedáním investičního výboru. Výkonný ředitel pravidelně podává zprávy řídící radě.

Kandidáta na pozici výkonného ředitele vybírá řídící rada. Jeho výběr schvaluje po slyšení Evropský parlament.

Řídící rada

Řídící rada se skládá ze čtyř členů: tři jsou jmenování Evropskou komisí a jeden je jmenován EIB. Řídící rada EFSI rozhoduje o:

  • celkové strategii EFSI,
  • rizikovém profilu EFSI,
  • provozních politikách a postupech EFSI a o
  • pravidlech pro investiční platformy a národní podpůrné banky.

Rozhoduje na základě konsensu.

Investiční výbor

Investiční výbor posuzuje projekty a rozhoduje o tom, které z nich jsou způsobilé pro využití záruky EU. Investiční výbor je odpovědný řídící radě.

Výbor je složen z 8 nezávislých odborníků se zkušeností s příslušnými trhy a výkonného ředitele. Odborníky jmenuje řídící rada v návaznosti na otevřené a transparentní výběrové řízení na funkční období až tří let, které lze jednou prodloužit.

EFSI je organizován takovým způsobem, aby byla zajištěna operační nezávislost investičního výboru.

Výbor rozhoduje prostou většinou.

Financované projekty

EFSI se zaměřuje na projekty v široké škále oblastí, včetně:

  • rozvoje infrastruktury,
  • výzkumu a vývoje a inovací,
  • investic do vzdělávání a odborné přípravy, zdraví, informačních a komunikačních technologií,
  • a rozvoje odvětví energetiky.

Přibližně jedna čtvrtina prostředků fondu je věnována na projekty podporující malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací. Společnost se střední tržní kapitalizací je společnost s nejvýše 3 000 zaměstnanci, která není malým ani středním podnikem.

EFSI neposkytuje granty ani dotace.

Kritéria výběru projektů

Způsobilé projekty musejí:

  • být ekonomicky a technicky životaschopné,
  • podporovat cíle EU,
  • mít potenciál mobilizovat další zdroje financování a
  • představovat projekty, které vyžadují podporu EFSI a nemohou být provedeny pouze prostřednictvím stávajících nástrojů EU a EIB.

Projekty mohou být realizovány kdekoliv v EU v kterémkoli ze způsobilých odvětví: nejsou uplatňovány žádné zeměpisné ani odvětvové kvóty. Bude zajištěno, aby se EIB nedostala do situace nadměrné angažovanosti vůči konkrétnímu odvětví nebo lokalitě.

Pokyny pro investování

Pokyny pro investování uvedené v příloze nařízení o ESFI stanoví podrobnější kritéria výběru projektů.

Tyto pokyny využívá investiční výbor při přijímání rozhodnutí o využití záruky EU pro jednotlivé projekty.

Tyto pokyny lze změnit akty v přenesené pravomoci.

Záruka

Podle nařízení o ESFI poskytuje EU na podporu investičních a finančních operací EIB záruku ve výši 16 miliard eur. Za tímto účelem bude vytvořen záruční fond v objemu 8 miliard eur, který bude rozpočet EU chránit před případnými ztrátami, jež by mohly v důsledku činností EFSI vzniknout.

Záruční fond bude naplňován postupně ze souhrnného rozpočtu EU, aby dosáhl cílové úrovně 8 miliard eur. Tato částka bude představovat 50 % celkové záruky, kterou EU na základě nařízení o EFSI poskytne.

Záruka je financována přerozdělením těchto prostředků:

  • 2,8 miliardy eur z Nástroje pro propojení Evropy,
  • 2,2 miliardy eur z programu Horizont 2020 a
  • 3 miliardy eur z nevyužitého rozpětí pod rozpočtovým stropem.

Doba trvání fondu

Podle nařízení o zřízení fondu má Evropská komise vyhodnotit fungování EFSI a to, zda fond dosáhl cílů stanovených v nařízení. V závislosti na výsledku tohoto hodnocení může Komise navrhnout, aby se činnost fondu prodloužila.

Po hodnocení, které bylo provedeno na počátku roku 2016, navrhla Evropská komise pozměnit nařízení o EFSI tak, aby období činnosti EFSI bylo prodlouženo do 31. prosince 2020.

Pravidla Paktu o stabilitě a růstu a investice

Evropská komise navrhuje, aby se k příspěvkům členských států do EFSI nepřihlíželo při uplatňování pravidel preventivní ani nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu.

Kdo se může účastnit činností podporovaných z EFSI?

Členské státy EU

Členské státy EU mohou do EFSI přispívat ve formě záruk nebo v hotovosti.

Mohou se účastnit prostřednictvím „investičních platforem“, jež budou zřízeny na podporu skupin projektů. Mohou rovněž přispívat na financování konkrétních projektů.

Členské státy mají dále možnost přispívat prostřednictvím svých národních podpůrných bank – veřejných institucí, které vykonávají finanční činnosti na podporu veřejného rozvoje v členských státech.

Jiní investoři

Na projekty nebo do investičních platforem mohou přispívat i jiní investoři z veřejného i soukromého sektoru. Příspěvky do EFSI nezakládají právo jakkoli ovlivňovat řízení a správu fondu.

Další kroky

Rada zahájí jednání o návrhu pozměněného nařízení o EFSI s Evropským parlamentem, jakmile Parlament přijme svůj vyjednávací postoj.