Vzhledem k rostoucí nestabilitě v jižním sousedství EU se zvýšil počet osob, které se snaží dostat do Evropské unie. EU a její členské státy zvyšují úsilí s cílem vytvořit účinnou, humanitární a bezpečnou evropskou migrační politiku.

Evropská rada hraje při tomto úsilí důležitou úlohu, neboť určuje strategické priority. Na základě těchto priorit pak Rada EU stanovuje určité směry činnosti a uděluje mandáty k jednáním se třetími zeměmi. Rovněž přijímá právní předpisy a definuje zvláštní programy.

V uplynulých měsících Rada a Evropská rada usilovaly o zajištění rozhodné reakce v několika oblastech. Časová osa týkající se migračních tlaků poskytuje přehled klíčových momentů v činnosti Rady a Evropské rady zaměřené na zajištění reakce EU na migrační tlaky.

Summit o migraci ve Vallettě – interaktivní mapa
Po kliknutí na obrázek se zobrazí interaktivní mapa (k dispozici pouze v angličtině a francouzštině)

Předsednictví Rady rovněž aktivovalo integrovaná opatření pro politickou reakci na krize (IPCR). Tato opatření poskytují nástroje pro intenzivnější podporu reakce Rady v případě krize, a to jak na politické, tak na pracovní úrovni spolu s Komisí, ESVČ a příslušnými agenturami.

Migrační politika EU zahrnuje tyto oblasti:

  • spolupráce se zeměmi původu a tranzitu
  • posílení vnějších hranic EU
  • řízení migračních toků a boj proti činnostem souvisejícím s převaděčstvím migrantů
  • reforma společného evropského azylového systému
  • poskytnutí možností legální migrace
  • podpora integrace státních příslušníků třetích zemí

Spolupráce se zeměmi původu a tranzitu

Globální přístup k migraci a mobilitě je souhrnným rámcem pro vztahy EU s třetími zeměmi. V souvislosti s tímto globálním přístupem bylo zahájeno a rozvinuto několik dialogů o migraci a byly vytvořeny rámce pro spolupráci s příslušnými třetími zeměmi. V roce 2015 se vedoucí představitelé EU dohodli ve Vallettě na akčním plánu s cílem reagovat na příliv migrantů, zejména z afrických zemí, do EU. V roce 2016 Evropská rada schválila vytvoření nového rámce pro migrační partnerství s cílem posílit spolupráci s klíčovými zeměmi původu. V témže roce bylo přijato prohlášení EU a Turecka s cílem řešit nelegální migrační toky přes Turecko do EU. EU kromě toho přijímá opatření pro pokrytí naléhavých humanitárních potřeb syrských uprchlíků v Turecku, Jordánsku a Libanonu.

Posílení vnějších hranic EU

Účinná správa vnějších hranic EU má zásadní význam pro řádné fungování volného pohybu v rámci EU. V říjnu 2016 zahájila svou činnost Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, v návaznosti na výzvu k posílení kontrol na vnějších hranicích, kterou v září 2015 vydala Evropská rada. V současné době se jedná o přijetí posílených kontrol na vnějších hranicích, jakož i o zlepšení kontrol využíváním nových technologií.

Klíčové pojmy

Dohoda o zpětném přebírání osob: stanoví pravidla pro návrat neoprávněně pobývajících osob do země původu nebo tranzitu.

Relokace: přesun osoby, jež požádala o mezinárodní ochranu, z členského státu pověřeného posouzením její žádosti (v současné době Řecko nebo Itálie) do jiného členského státu EU.

Přesídlení: přesun vysídlené osoby, která pochází ze třetí země a která jednoznačně potřebuje mezinárodní ochranu, ze třetí země do členského státu EU.

Řízení migračních toků a boj proti převaděčům migrantů

Jednou z klíčových priorit migrační politiky EU je předcházení nelegální migraci, jakož i navracení nelegálních migrantů do jejich zemí původu. Směrnice o navracení stanoví jasná, transparentní a spravedlivá pravidla týkající se navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Dohody EU o zpětném přebírání osob mají zásadní význam pro provádění návratové politiky EU. EU rovněž stanovila sérii námořních operací určených na zabezpečení hranic EU, záchranu životů migrantů na moři a boj proti sítím obchodníků s lidmi a převaděčům.

Reforma společného evropského azylového systému

Migrační krize ukázala na nutnost reformovat společný evropský azylový systém. Podle stávajícího rámce se s žadateli o azyl nezachází jednotně a míra uznávání se liší, což může podpořit druhotný pohyb žadatelů a spekulativní podávání žádostí o azyl (tzv. asylum shopping). Rada v současnosti přezkoumává sedm legislativních návrhů reformy společného evropského azylového systému předložených Evropskou komisí.

Poskytnutí možností legální migrace

EU je odhodlána poskytnout bezpečné a legální způsoby migrace do Evropy osobám, které potřebují mezinárodní ochranu. V červenci 2015 se členské státy dohodly přesídlit 22 504 osob. Prohlášení EU a Turecka z března 2016 stanoví, že za každého syrského občana navraceného z řeckých ostrovů do Turecka bude jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU. Komise dne 13. července 2016 navrhla stálý rámec EU pro přesídlování s cílem stanovit společné normy a postupy. Rada navíc v současnosti projednává návrh na zlepšení směrnice o modré kartě s cílem přilákat vysoce kvalifikované talentované lidi, které hospodářství EU potřebuje.

Podpora integrace státních příslušníků třetích zemí

Opatření v oblasti relokace a přesídlování přijatá v reakci na uprchlickou a migrační krizi zdůraznila potřebu podporovat členské státy, které mají méně zkušeností s integrací. Státní příslušníci třetích zemí v rámci EU skutečně často čelí překážkám v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začlenění. Ve svých závěrech z prosince 2016 Rada vyzvala členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy v oblasti integrace státních příslušníků třetích zemí, zlepšily sledování a hodnocení integrace a zabývaly se otázkou uznávání kvalifikací a dovedností státních příslušníků třetích zemí.