Soubory cookie používáme, abychom zajistili co nejlepší prohlížení našich webových stránek. Další informace naleznete na stránce jak používáme soubory cookies a jak můžete změnit svá nastavení.

Závěry Rady – Rovnost žen a mužů v oblasti rozhodování

Rada EU
  • 7. 12. 2015
  • 11:30
  • Tisková zpráva
  • 896/15
  • Sociální věci
  • Zaměstnanost
7. 12. 2015
Kontakt pro tisk

Evi Liaskou
tisková referentka
+32 22815272
+32 470960477

KONSTATUJÍC, ŽE:

1.       Rovnost žen a mužů je základní zásadou Evropské unie zakotvenou ve Smlouvách, jakož i jedním z cílů a úkolů Evropské unie, a že prosazování zásady rovnosti žen a mužů ve všech činnostech je zvláštním posláním Unie.

2.       Listina základních práv Evropské unie stanoví, že „rovnost žen a mužů musí být zajištěna ve všech oblastech včetně zaměstnání, práce a odměny za práci“ a že „zásada rovnosti nebrání zachování nebo přijetí opatření poskytujících zvláštní výhody ve prospěch nedostatečně zastoupeného pohlaví“.

3.       Ve své strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015 určila Evropská komise jako jednu z prioritních oblastí činnosti rovnost žen a mužů při rozhodování.

4.       V Evropském paktu pro rovnost žen a mužů Rada zdůraznila, že je naléhavě nutné přijmout „opatření pro odstranění rozdílů mezi ženami a muži a boj proti genderové segregaci na trhu práce“, včetně podpory „rovného zastoupení žen a mužů při rozhodování na všech úrovních a ve všech oblastech v zájmu plného využití všech talentů“.

5.       Předkládaný soubor závěrů navazuje na předchozí práci a na politické závazky Evropského parlamentu, Rady, Komise a dalších příslušných zúčastněných stran v této oblasti, včetně dokumentů uvedených v příloze II.

6.       V Evropské unii je stále zapotřebí dosáhnout skutečné rovnosti žen a mužů, což vyžaduje mnohostranný přístup včetně legislativy a zvyšování povědomí v zájmu prosazování změn postojů a programů pozitivních opatření.

7.       Více než polovinu obyvatel a voličů EU tvoří ženy, ženy jsou také vysoce vzdělané, a přesto je jejich zastoupení v rozhodovacích pozicích na všech úrovních nadále nedostatečné. Rovná účast žen a mužů na rozhodování je otázkou spravedlnosti, dodržování lidských práv a řádné správy. Rovnost žen a mužů při rozhodování je nezbytná proto, aby lépe odrážela složení společnosti a  v zájmu posilování demokracie a prosazování jejího řádného fungování. Lze také předpokládat, že rovnost žen a mužů při rozhodování prospívá hospodářskému růstu EU a její konkurenceschopnosti.

8.       Na neformálním zasedání uspořádaném lucemburským předsednictvím ve dnech 16. a 17. července 2015 se ministři pro rovnost žen a mužů a zaměstnanosti zabývali tématem „Změny na trhu práce jakožto výzva pro ženy a muže“. Při jednáních se zaměřili na měnící se úlohy žen a mužů, na problematiku dovolených a pružnější organizace práce pro ženy a muže a na podnětné změny v podnikové kultuře. K dalším opatřením, s jejichž pomocí lze usnadnit dosažení větší rovnosti při rozhodování, patří vytváření pracovišť a politik umožňujících slaďování pracovního a soukromého života s větším zaměřením na rovnost a vybízení k vyváženějšímu rozdělení povinností mezi ženami a muži.

9.       Rada již zdůraznila nutnost zvýšit zastoupení žen v rozhodovacích orgánech, a to nejen v hospodářské a politické oblasti, ale i v oblastech, jako jsou věda a výzkum, sdělovací prostředky a sport. Členské státy a Komise přijaly v tomto směru nejrůznější opatření. Existují jasné známky toho, že celková situace se v řadě členských států zlepšuje. Nicméně pravdou zůstává, že ženy jsou nadále nedostatečně zastoupeny v rozhodovacích pozicích ve všech oblastech života. Otázka genderové vyváženosti při rozhodování proto nadále vyžaduje zvláštní pozornost ze strany tvůrců politik a výzkumných pracovníků.

10.     Jedna z kritických oblastí zájmu určených v rámci Pekingské akční platformy byla označena jako „Ženy u moci a v procesu rozhodování“ (oblast G). Tato problematika zahrnuje dva strategické cíle, a to přijetí opatření s cílem zajistit rovný přístup žen k mocenským strukturám a k rozhodování a jejich plnou účast na nich (G1) a zvýšení schopnosti žen účastnit se rozhodování a vedení (G2). Tato kritická oblast zájmu byla v Radě podrobena přezkumu v letech 1999, 2003 a 2008. Na základě nezávislé monitorovací zprávy Evropského institutu pro rovnost žen a mužů(EIGE) z roku 2014 nazvané „Peking + 20“ přijala Rada závěry, ve kterých se zavázala řešit zbývající výzvy v oblasti rovnosti žen a mužů, včetně rozdílů mezi ženami a muži v procesu rozhodování. Evropská unie a její členské státy tento svůj závazek v roce 2015 obnovily s cílem zintenzivnit činnost a opatření, a zajistit tak plné a účinné provádění Pekingské deklarace a akční platformy.

VÍTAJÍC

11.     Zprávu o přezkumu provádění Pekingské akční platformy v členských státech EU nazvanou Rovnost žen a mužů u moci a v procesu rozhodování[1], kterou na žádost lucemburského předsednictví vypracoval EIGE a která poskytuje přehled o účasti žen a mužů na politickém, ekonomickém a sociálním rozhodování v období 2003 až 2014. Tato zpráva uvádí rovněž příklady iniciativ přijatých členskými státy na podporu účasti žen, zejména na vedoucích pozicích.

12.     Zpráva dále popisuje obecné trendy ohledně rozhodování v několika dalších oblastech, ve kterých jsou srovnatelné údaje k dispozici, jako jsou výzkumné ústavy a akademická obec, sdělovací prostředky a sportovní organizace.

KONSTATUJÍC, ŽE:

13.     Zpráva EIGE jasně dokládá povzbudivý pokrok, jehož bylo v posledních letech dosaženo, i když situace je v jednotlivých členských státech značně odlišná. Znatelně se zvýšil zejména podíl žen v nejvyšších vedoucích pozicích v zákonodárných a výkonných politických orgánech a ve veřejné správě. Mírné zlepšení bylo konstatováno také v organizacích zaměstnanců a zaměstnavatelů jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. V hospodářství se zastoupení žen v nejvyšších rozhodovacích orgánech největších kotovaných společností rovněž postupně zlepšuje, přičemž nejvýznamnějšího pokroku dosáhly země, které v této oblasti přijaly legislativní opatření. Na druhé straně ve finančním sektoru je zlepšení dosahováno mnohem pomalejším tempem.

14.     Pokud jde o akademickou obec a výzkum, zpráva EIGE ukazuje, že ženy jsou v nejvyšší rozhodovací hierarchii zastoupeny menšinově, přestože celkově se situace začíná obracet k lepšímu. V organizacích sdělovacích prostředků se podíl žen v rozhodovacích pozicích snižuje přímo úměrně úrovni a délce vykonávané funkce. Totéž platí pro odvětví sportu, kde je zastoupení žen v nejvyšších rozhodovacích pozicích příslušných organizací v rámci členských států i na úrovni EU nadále velice nízké.

15.     Nedostatečné zastoupení žen při rozhodování je velmi širokým a komplexním problémem, který je třeba uvést do souvislosti s mnoha politickými snahami vyvíjenými za účelem zlepšení rovnosti žen a mužů, včetně politik na zvýšení míry zaměstnanosti žen, omezení rozdílů v odměňování žen a mužů, řešení segregace žen a mužů ve vzdělávání a zaměstnání a pro boj proti netransparentním mechanismům jmenování a povyšování. Dále je v této souvislosti nezbytné prosazovat politiky vstřícné vůči rodinám, podporovat vyváženější rozdělení povinností v oblasti péče a domácnosti mezi muži a ženami, dosáhnout zlepšení v oblasti slaďování pracovního, rodinného a soukromého života a pracovat na překonávání tradičních genderových rolí a stereotypů.

16.     Zpráva EIGE vychází z údajů založených na osmnácti ukazatelích týkajících se politického a ekonomického rozhodování, které Rada potvrdila v letech 1999, 2003 a 2008, přičemž EIGE ve své zprávě navrhla řadu změn u stávajících ukazatelů[2] a vypracovala další ukazatele týkající se vedení politických stran, podnikového vedení a oblasti politik.

17.     BEROUC NA VĚDOMÍ tyto tři nové ukazatele, které vypracoval EIGE pro účely měření genderové vyváženosti při rozhodování:

Ukazatel 7:         Podíl žen a mužů mezi předsedy a místopředsedy největších politických stran v členských státech.

Ukazatel 19:       Podíl a počet žen a mužů mezi výkonnými / nevýkonnými členy[3] dvou nejvyšších rozhodovacích orgánů největších vnitrostátně registrovaných společností kotovaných na vnitrostátní burze.

Ukazatel 20:       Politiky prosazování rovné účasti žen a mužů na ekonomickém rozhodování.

Rada Evropské unie vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby v souladu s jejich příslušnými pravomocemi:

18.     Pokračovaly v monitorování kritické oblasti zájmu „Ženy u moci a v procesu rozhodování“ (oblast G) za pomoci ukazatelů, tak jak jsou uvedeny v příloze I, včetně dvou[4] z nových ukazatelů vytvořených EIGE, a jejich dalšího rozvíjení a zdokonalování, s plným využitím činnosti EIGE a Eurostatu.

19.     Na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU zlepšily shromažďování, analýzu a šíření komplexních, srovnatelných, spolehlivých a pravidelně aktualizovaných údajů vztahujících se k problematice rovnosti žen a mužů při rozhodování, a to ve spolupráci s evropským statistickým úřadem a s národními statistickými úřady a s plným využitím činnosti EIGE, a aby věnovaly zvláštní pozornost oblastem, ve kterých chybí dostatek harmonizovaných a srovnatelných údajů, jako jsou výzkum, sdělovací prostředky a sport.

20.     Prosazovaly další výzkum otázek souvisejících s touto kritickou oblastí zájmu, včetně účinných opatření k odstranění rozdílů mezi ženami a muži při rozhodování, jakož i výzkum zaměřený na účast žen na rozhodování v oblasti výzkumu, sdělovacích prostředků a sportu, jakož i v oblasti sociální a dobrovolnické činnosti (včetně nevládních a charitativních organizací), a to s plným využitím činnosti EIGE.

21.     Pravidelným přezkumem posuzovaly pokrok dosažený v kritických oblastech zájmu stanovených v Pekingské akční platformě, pro které již byly vypracovány ukazatele, s cílem zohlednit výsledky těchto přezkumů ve výroční zprávě Komise o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů a v případě potřeby navrhnout ukazatele pro kritické oblasti zájmu, pro které ukazatele dosud vypracovány nebyly, a to s plným využitím činnosti EIGE a Eurostatu.

22.     Zintenzivnily úsilí o prosazování rovného zastoupení žen a mužů při rozhodování, a to přístupem ve dvou rovinách, který je kombinací začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a konkrétních opatření.     Přijaly, zachovaly a posílily cílená opatření ke zvýšení zastoupení žen při rozhodování v politické a ekonomické oblasti a v dalších oblastech, jako jsou akademická obec, výzkum, výzkumné ústavy, sdělovací prostředky a sport.

24.     Zvážily širokou škálu opatření, a to legislativního, nelegislativního, dobrovolného i závazného rázu, jakož i výměnu osvědčených postupů, s cílem zvýšit genderovou vyváženost v rozhodovacích orgánech všech oblastí.

25.     Bojovaly proti genderovým stereotypům ve všech příslušných oblastech politiky, mimo jiné pomocí osvětových kampaní, vzdělávacích opatření a případně pozitivní činnosti, a vybízely pracovníky sdělovacích prostředků, aby bořili stereotypní představy o úloze žen a mužů, mimo jiné ve vedoucích pozicích a povinností v oblasti péče a domácnosti.

26.     Přijaly případně opatření k překonávání individuálních, organizačních a společenských překážek, jež vedou ženy k rozhodnutí nevstupovat do politiky nebo neucházet se o nejvyšší rozhodovací pozice ve společnostech a dalších veřejných a soukromých organizacích.

27.     Přijaly vhodná opatření vybízející k vyváženějšímu rozdělení povinností v oblasti péče a domácnosti mezi muži a ženami a urychlily pokrok směrem k lepšímu sladění pracovního, rodinného a soukromého života pro ženy a muže, mimo jiné s cílem umožnit ženám a mužům rovné podmínky pro účast na trhu práce, politickém životě a na dalších oblastech života, a zajistit, aby přerušení profesní dráhy vynucené potřebou ujmout se pečovatelských povinností nebránila ženám a mužům s dětmi nebo dalšími závislými osobami v postupu do vysokých pozic. V tomto ohledu je hlavním úkolem zajistit přístup k péči o děti a ke službám v péči o závislé osoby a jejich dostupnost a kvalitu.

28.     Podporovaly veřejnou diskusi o genderové vyváženosti při rozhodování a posilovaly opatření pro budování kapacit, jako jsou odborné vedení, sponzorování, mediální školení a zvyšování povědomí, a iniciovaly výměnu osvědčených postupů.

29.     Prosazovaly změnu institucionálního a kulturního nastavení společností a soukromých a veřejných organizací s cílem zajistit pro ženy i muže rovné příležitosti k postupu do rozhodovacích pozic na všech úrovních.

30.     Podporovaly programy zaměřené na zlepšení genderové vyváženosti při rozhodování zaváděné v různých oblastech nevládními organizacemi, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami činnými v oblasti rovnosti žen a mužů.

VYZÝVÁ:

31.     Členské státy, aby uznaly, že je prospěšné nadále prosazovat vyrovnané zastoupení[5] žen a mužů v oblasti politického rozhodování, a aby proto vyzývaly k stanovení ambiciózních cílů a harmonogramů v souladu s vnitrostátními podmínkami a s ohledem na úlohu jednotlivých politických stran.

32.     Evropskou Komisi, vlády, politické strany a Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty, aby prosazovaly vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice, se zaměřením zejména na jejich postavení na stranických listinách, a aby za tímto účelem například zavedly „zipový“ systém, podle něhož budou na kandidátních listinách uvedeni střídavě kandidáti z řad žen a mužů, a to i pokud jde o volby do Evropského parlamentu v roce 2019, jmenování nové Evropské komise v roce 2019 a jmenování do vysokých pozic v orgánech EU.

33.     Vlády a sociální partnery, přičemž zcela respektuje jejich samostatnost, jakož i společnosti v soukromém a veřejném sektoru, aby zavedly rozsáhlé politiky rovných příležitostí a stanovily cíle a harmonogramy pro další rozvoj a provádění účinných opatření zaměřených na zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů v rozhodování a vedení, včetně programů školení, odborného vedení a sponzorování a jiných iniciativ.

34.     Soukromé a veřejné společnosti a jiné organizace, aby usilovaly o podnikovou kulturu, která více posiluje rovnost žen a mužů, včetně flexibilní organizace práce a transparentních postupů náboru a povyšování, a podporovaly zapojení nejvyššího vedení do tohoto úsilí.

VYZÝVÁ EVROPSKOU KOMISI, aby:

35.     Přijala jakožto sdělení novou strategii pro rovnost žen a mužů po roce 2015, která by měla být úzce navázána na strategii Evropa 2020 a měla by rovněž zohledňovat Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030.

36.     Ve výše uvedené strategii a v ročních zprávách o rovnosti žen a mužů věnovala prostor otázce rovnosti při rozhodování.

37.     Sledovala pokrok na úrovni EU a prosazovala výměnu zkušeností a osvědčených postupů týkajících se opatření na odstranění rozdílů mezi ženami a muži při rozhodování na všech úrovních a ve všech oblastech.

38.     Aktivně usilovala o dosažení genderové vyváženosti při rozhodování ve vlastních řadách.

_______________________________________

[1]        Viz dokument 13532/15 ADD 1.
[2]        Viz příloha I. Změny zaměřené na zlepšení slučitelnosti ukazatelů s dostupnými údaji v databázi Komise o ženách a mužích v rozhodovacím procesu (databáze WMID). Viz zpráva EIGE v dokumentu 13532/15 ADD 1.
[3]        Případně včetně zástupců zaměstnanců.
[4]        Ukazatele 7 a 19.
[5]        Podle definice používané Radou Evropy by zastoupení žen ani mužů nemělo být nižší než 40%.