Jdi na obsah stránky
Odběr e-mailů
  • 8. 6. 2017
  • 11:30
  • Tisková zpráva
  • 333/17
  • Institucionální záležitosti
  • Spravedlnost
  • Telekomunikace
Na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce se podílí 20 členských států.

Dne 8. června se členské státy, které se účastní posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, dohodly na právním předpisu, který upravuje podrobnosti ohledně fungování a úlohy tohoto úřadu.

Úřad evropského veřejného žalobce bude mít pravomoc za určitých podmínek vyšetřovat a stíhat podvody v rámci EU a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie. Sdruží úsilí v oblasti vymáhání práva na evropské a vnitrostátní úrovni zaměřené na boj proti podvodům v rámci EU.

Centrální úřad Úřadu evropského veřejného žalobce bude umístěn v Lucemburku. Datum, od kterého se Úřad evropského veřejného žalobce ujme svých úkolů v oblasti vyšetřování a trestního stíhání, bude stanoveno Komisí na základě návrhu evropského nejvyššího žalobce, jakmile bude Úřad evropského veřejného žalobce zřízen. Toto datum nebude dřívější než tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Fungování Úřadu evropského veřejného žalobce

Úřad evropského veřejného žalobce bude fungovat jako kolektivní struktura složená ze dvou úrovní. Ústřední úroveň bude tvořena evropským nejvyšším žalobcem, který bude mít celkovou odpovědnost za úřad. Decentralizovaná úroveň bude tvořena evropskými pověřenými žalobci umístěnými ve členských státech, kteří budou pověřeni každodenním vedením vyšetřování trestných činů a trestních stíhání v souladu s nařízením a právními předpisy daného členského státu.

Ústřední úroveň bude monitorovat, řídit a dohlížet na všechna vyšetřování a trestní stíhání vedená evropskými pověřenými žalobci, čímž zajistí soudržnou politiku vyšetřování a trestních stíhání v celé Evropě.

Přestože je pravomoc Úřadu evropského veřejného žalobce omezena na zúčastněné členské státy, bude tento úřad spolupracovat i s nezúčastněnými členskými státy EU. V tomto ohledu vyzvala Rada Komisi, aby zvážila předložení vhodných návrhů za účelem zajištění efektivity této justiční spolupráce.

Posílená spolupráce

Postup posílené spolupráce byl zahájen dne 3. dubna 2017 v návaznosti na konstatování neexistence jednomyslné dohody ohledně návrhu.

Doposud se k posílené spolupráci připojilo 18 členských států: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Další dva členské státy, Itálie a Rakousko, vyjádřily svůj úmysl se k posílené spolupráci připojit.

Zbývající členské státy se k posílené spolupráci mohou připojit kdykoli.

Souvislosti

Unie a její členské státy někdy čelí složitým případům např. podvodů zaměřených na strukturální fondy EU nebo rozsáhlým přeshraničním podvodům s DPH. V takových případech často vnitrostátním vyšetřovatelům a žalobcům chybí nástroje nezbytné pro rychlý a účinný přeshraniční postup.

Úřad evropského veřejného žalobce bude tyto nedostatky řešit a posílí boj proti trestným činům poškozujícím finanční zájmy Unie, čímž přispěje k silnějšímu a lépe chráněnému rozpočtu Unie.

Úřad evropského veřejného žalobce doplní práci OLAFu a Eurojustu, jež nedisponují prostředky pro vyšetřování nebo stíhání jednotlivých případů trestné činnosti.

Další kroky

Před konečným přijetím nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce je třeba požádat o souhlas Evropského parlamentu. Očekává se, že k tomu by mohlo dojít před letní přestávkou, což by umožnilo konečné přijetí znění v říjnu.

V rámci „postupu souhlasu“ má Evropský parlament pravomoc přijmout či odmítnout legislativní návrh absolutní většinou hlasů, nemůže jej však změnit.