Zlepšení kvality ovzduší: přijetí změny Göteborského protokolu ze strany EU se blíží

Rada EU
  • 17. 7. 2017
  • 17:17
  • Tisková zpráva
  • 471/17
  • Zdraví
  • Životní prostředí
17. 7. 2017
Kontakt pro tisk

Ana Crespo Parrondo
tisková referentka
+32 22815612
+32 470884374

Dne 17. července přijala Rada rozhodnutí[1] o přijetí změny Göteborského protokolu z roku 1999 jménem Evropské unie s cílem snížit emise látek znečišťujících ovzduší v celosvětovém měřítku. EU je nyní připravena tuto změnu formálně přijmout.

Tato změna posiluje ustanovení uvedená v původním znění protokolu a jeho přílohách s cílem zlepšit v dlouhodobém horizontu ochranu lidského zdraví a životního prostředí před dálkovým znečišťováním ovzduší přecházejícím hranice států.

„Každý rok v Evropě zemře 700 tisíc lidí v důsledku znečištění ovzduší. Dotýká se to nás všech bez ohledu na hranice. Pomocí revidovaného Göteborskému protokolu dojde ke snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, čímž se zlepší kvalita vzduchu, který denně dýcháme. EU se díky nové ambiciózní směrnici o národních emisních stropech daří tento cíl plnit. S potěšením dnes konstatuji, že znovu stvrzujeme naše mezinárodní závazky.“

Siim Kiisler, ministr životního prostředí Estonské republiky

Změna zavádí přísnější národní závazky ke snížení emisí čtyř hlavních látek znečišťujících ovzduší: síry (zejména oxidu siřičitého), oxidů dusíku, nemethanických těkavých organických sloučenin a amoniaku. Tyto limity emisí jsou stanoveny pro každou zemi a každou znečišťující látku a použijí se od roku 2020.

Pátá znečišťující látka, jíž jsou jemné částice, je regulována poprvé. Revidovaný protokol pro ni rovněž zavádí jasné závazky ke snížení emisí.

Změna protokolu je pozitivním krokem, neboť zahrnuje černý uhlík, který je složkou jemných částic. Tyto částice s krátkou životností významným způsobem přispívají ke globálnímu oteplování v důsledku své schopnosti zachycovat teplo, která je ve srovnání s obdobnou schopností oxidu uhličitého obrovská.

Revidovaný protokol kromě toho aktualizuje mezní hodnoty emisí (emisní normy) pro jednotlivé zdroje znečištění ovzduší: stacionární (např. továrny a zpracovatelská zařízení) a mobilní (např. vozidla, nesilniční pojízdné stroje a zemědělské a lesnické traktory). Zavádějí se nové normy pro obsah nemethanických těkavých organických sloučenin ve výrobcích.

Změna rovněž doplňuje povinnost smluvních stran podávat zprávy o emisích látek znečišťujících ovzduší a o pokroku dosaženém v oblasti technologií a výzkumu.

Závazky EU ke snížení emisí a jejich provádění

EU má podle revidovaného protokolu snížit své emise pro rok 2020 takto: oxid siřičitý – 59 %, oxidy dusíku – 42 %, amoniak – 6 %, těkavé organické sloučeniny – 28 % a jemné částice – 22 %.

Hlavními nástroji, které EU v současné době používá pro provádění Göteborského protokolu, jsou směrnice o národních emisních stropech a směrnice o středních spalovacích zařízeních.

Revidovaná směrnice o národních emisních stropech, přijatá v roce 2016, je již v souladu s pozměněným protokolem, neboť do práva EU začleňuje nová mezinárodní pravidla a přizpůsobuje závazky ke snížení emisí pro každý členský stát od roku 2020 do roku 2029.

V revidované směrnici o národních emisních stropech stanovila EU pro období od roku 2030 ambicióznější cíle snižování. Cíle EU v oblasti snížení emisí jsou tyto: oxid siřičitý – 79 %, oxidy dusíku – 63 %, amoniak – 19 %, těkavé organické sloučeniny – 40 % a jemné částice – 49 %.

Souvislosti a další kroky na úrovni EU

Komise 20. prosince 2013 předložila návrh rozhodnutí Rady o přijetí změny protokolu jako součást programu Čisté ovzduší pro Evropu.

Jednání na úrovni EU byla však od té doby pozastavena s ohledem na revizi směrnice o národních emisních stropech. Po přijetí směrnice 8. prosince 2016 dosáhla Rada 25. dubna 2017 dohody o zmíněném rozhodnutí, s nímž Evropský parlament vyslovil souhlas na plenárním zasedání 5. července 2017.

Dnešní rozhodnutí vstoupí v platnost okamžitě po přijetí. Nyní je třeba, aby EU oficiálně uložila listinu o přijetí změny protokolu u Organizace spojených národů. Členské státy rovněž podnikají kroky nezbytné k získání konečného schválení ze strany vnitrostátních parlamentů za účelem ratifikace změny.

Změna protokolu vstoupí v platnost devadesátý den poté, co ji ratifikují dvě třetiny smluvních stran.

Souvislosti – Göteborský protokol a Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států

Hlavním mezinárodním rámcem pro řešení problematiky znečištění ovzduší je Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států. Smluvními stranami úmluvy je 51 zemí z regionu Evropské hospodářské komise OSN (UNECE) včetně všech členských států EU.

V průběhu posledních 30 let došlo prostřednictvím osmi protokolů k rozšíření oblasti působnosti úmluvy tak, aby zahrnovala přísnější pravidla pro emise látek znečišťující ovzduší; osmým protokolem byl v roce 1999 právě Göteborský protokol. EU protokol schválila v červnu 2003.

V roce 2012, po zdlouhavých jednáních zahájených v roce 2007, bylo na 30. zasedání Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států dosaženo dohody o změně Göteborského protokolu. S výjimkou revidované přílohy I, která vstoupila v platnost 5. června 2013, vyžadovala všechna ostatní pozměněná ustanovení předchozí souhlas smluvních stran.


[1] Dánsko hlasovalo proti tomuto rozhodnutí Rady. Protokol nicméně jménem země přijme, aby zachovalo celkové cíle EU v oblasti kvality ovzduší. Viz prohlášení