Ochrana klimatu: EU dala zelenou ratifikaci kigalské změny Montrealského protokolu

Rada EU
  • 17. 7. 2017
  • 17:15
  • Tisková zpráva
  • 472/17
  • Zdraví
  • Životní prostředí
17. 7. 2017
Kontakt pro tisk

Ana Crespo Parrondo
tisková referentka
+32 22815612
+32 470884374

Dne 17. července přijala Rada rozhodnutí o uzavření kigalské změny Montrealského protokolu jménem EU, která zajistí ochranu klimatu před plyny se silným skleníkovým efektem, částečně fluorovanými uhlovodíky (HFC). Tímto rozhodnutím je EU připravena na formální ratifikaci a signalizuje své pokračující odhodlání stát v čele celosvětového úsilí v oblasti boje proti změně klimatu.

Cílem kigalské změny, která byla dohodnuta dne 15. října 2016, je dosáhnout celosvětového sníženíspotřeby a výroby částečně fluorovaných uhlovodíků. Ačkoli skleníkové plyny nepoškozují ozonovou vrstvu, jejich vypouštění do atmosféry přispívá ke změně klimatu a tyto látky mají významný dopad na globální oteplování.

Proto je velice důležité přijmout urychleně opatření na snížení emisí HFC. Očekává se, že prováděním této změny se do konce století předejde oteplení až o 0,5° Celsia, což pozitivně přispěje k dosažení cílů Pařížské dohody.

„Částečně fluorované uhlovodíky jsou pro klima tisíckrát škodlivější než oxid uhličitý. Velice vítám dnešní rozhodnutí, že budeme mezi prvními, kdo kigalskou změnu ratifikují, aby se emise těchto skleníkových plynů snížily a my pokračovali v pevném odhodlání řešit změnu klimatu. Mezinárodní spolupráce má v této otázce klíčový význam. EU je stejně jako v případě Montrealského protokolu připravena zajistit, aby i tato změna vedla k úspěchu.“

Siim Kiisler, ministr životního prostředí Estonské republiky

Částečně fluorované uhlovodíky se nacházejí ve vybavení i výrobcích, které používáme v každodenním životě, jako jsou ledničky, klimatizace, pěny a aerosolové spreje. Byly zavedeny jako alternativa k látkám, které poškozují ozonovou vrstvu, zejména k chlorfluoruhlovodíkům.

Provádění na úrovni EU

Kigalská změna stanoví řadu opatření, která mají smluvní strany Montrealského protokolu, s ohledem na svůj hospodářský a sociální vývoj, přijmout v zájmu postupného omezení používání HFC. Členské státy EU jsou podobně jako další rozvinuté země povinny zahájit první omezení v roce 2019.

EU však podnikla včasné kroky a je v zajišťování souladu na předním místě. Nařízení o fluorovaných skleníkových plynech přijaté v roce 2014 EU umožnilo, aby s postupným omezováním používání HFC začala již v roce 2015. Toto nařízení bude muset být přezkoumáno, aby se zajistil soulad se změnou z Kigali po roce 2030.

Až do té doby může stále platit současná legislativa EU. Ta ve skutečnosti nejenže plní závazky vyplývající z Montrealského protokolu, ale rovněž stanovuje přísnější harmonogram postupného omezování ve srovnání s opatřeními, která budou muset být zavedena v rámci nové změny.

Harmonogram a další kroky

Dne 2. února 2017 předložila Komise návrh rozhodnutí Rady o zmocnění k uzavření kigalské změny. Dne 11. května 2017 se Rada dohodla na uzavření změny a zahájení procesu ratifikace. V návaznosti na to vyslovil na plenárním zasedání dne 5. července formální souhlas Evropský parlament.

Dnešní rozhodnutí Rady vstoupí v platnost bezprostředně po přijetí. EU nyní musí formálně uložit prohlášení o rozsahu pravomocí společně s ratifikační listinou kigalské změny u Organizace spojených národů.

Členské státy v současné době postupují podle svých příslušných procesů ratifikace s tím, že rovněž musí získat schválení od svých vnitrostátních parlamentů.

Změna vstoupí v platnost dne 1. ledna 2019, bude-li ratifikována nejméně 20 státy nebo organizacemi regionální hospodářské integrace, které jsou stranami Montrealského protokolu. Pokud nebude této hranice do té doby dosaženo, změna vstoupí v platnost 90. dnem po dni, kdy tato podmínka bude konečně splněna.

Kontext - kigalská změna a Montrealský protokol

EU a její členské státy jsou již dlouhou dobu zastánci ochrany klimatu. Jsou stranami Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy, Montrealského protokolu o postupném ukončování výroby a spotřeby látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a schválily předchozí čtyři změny, jimiž byly do regulačního rámce protokolu zahrnuty další chemické látky nepoškozující ozonovou vrstvu, které vedou ke změně klimatu.

Všech 197 smluvních stran, včetně EU a jejích členských států, se od sjednání Montrealského protokolu v roce 1987 s neobyčejným odhodláním zasazuje o jeho provádění, díky čemuž se obnovuje ozonová vrstva a tento proces by měl být podle předpovědi dokončen do poloviny tohoto století.

S ohledem na tento úspěch byl protokol popáté změněn za účelem omezení HFC. Tato změna byla přijata na 28. zasedání smluvních stran konaném ve dnech 10. až 15. října 2016 v Kigali (Rwanda).

Podle jejích ustanovení začnou s procesem postupného omezování nejprve rozvinuté země, a to v roce 2019. Pro další smluvní strany budou platit flexibilnější opatření. Většina rozvojových zemí zahájí první kroky ke snižování výroby a spotřeby těchto skleníkových plynů v roce 2029; pro zbývající rozvojové smluvní strany byly první kroky stanoveny až na rok 2032.