Dopis předsedy Donalda Tuska adresovaný vedoucím představitelům EU před jejich neformální večeří v Tallinu

Evropská rada
  • 21. 9. 2017
  • 18:25
  • Tisková zpráva
  • 529/17
  • Jednotný trh
  • Vnitřní věci
  • Zahraniční věci a mezinárodní vztahy
  • Eurozóna
  • Institucionální záležitosti
  • Rozpočet
21. 9. 2017
Kontakt pro tisk

Preben Aamann
mluvčí předsedy Evropské rady
+32 22815150
+32 476850543

Obracím se na Vás, neboť mě premiér Ratas požádal, abych předsedal naší pracovní večeři, která se uskuteční před summitem k digitální problematice v Tallinu.

Dne 29. června 2016, tedy několik dní po hlasování o brexitu ve Spojeném království, jsme se rozhodli zahájit reflexi o budoucnosti Evropské unie sestávající z 27 členských států. První zasedání věnované tomuto tématu se konalo v září 2016 a jeho výsledkem byl Bratislavský plán. Shodli jsme se tom, že pozornost zaměříme na otázky, které naši občané v současnosti považují za nejnaléhavější: na migraci, bezpečnost a hospodářské a sociální otázky. V letošním roce jsme se touto agendou podrobněji zabývali na zasedáních na Maltě a v Bruselu, která byla východiskem pro následné Římské prohlášení, v němž je nastíněna komplexnější vize pro nadcházející roky.

Souběžně s tím jsme si vytkli za cíl naplňovat tuto agendu také během pravidelných zasedání Evropské rady. Podařilo se nám vyřešit řadu otázek; díky tomu se situace v Evropě zlepšila a do budoucnosti můžeme hledět s větším optimismem. V oblasti migrace jsme se nejprve zaměřili na trasu přes východní Středomoří a poté na trasu přes centrální Středomoří, čímž jsme znovu získali kontrolu nad našimi vnějšími hranicemi a dosáhli snížení počtu nelegálních migrantů a úmrtí na moři. V oblasti bezpečnosti jsme nadále posilovali naše nástroje pro boj proti terorismu a dosáhli jsme významného pokroku v souvislosti s evropskou obranou, mimo jiné i ve spolupráci s NATO. V hospodářské sféře jsme přistoupili k reorientaci naší obchodní politiky s cílem zmírnit negativní dopady globalizace. Máme i nadále vysoké ambice, pokud jde o otevírání trhu (obchodní dohody s Kanadou a Japonskem) a současně usilujeme o důslednější reakci na nekalé obchodní praktiky.

V každé z těchto oblastí nás stále ještě čeká mnoho tvrdé práce. Musíme konsolidovat naši vnější migrační politiku, zlepšit naši kapacitu v oblasti navracení a nalézt trvalá řešení, pokud jde o reformu azylového systému. Musíme nadále posilovat evropskou obranu, v první řadě zahájením stálé strukturované spolupráce v prosinci letošního roku. Stejně tak musíme nadále zdokonalovat naši hospodářskou základnu, mimo jiné prostřednictvím jednotného digitálního trhu (summit v Tallinu), a současně zajistit, aby byla vyvážená ze sociálního hlediska (listopadový summit v Göteborgu).

Musíme také rozhodnout o dalším vývoji eura. Neexistuje žádné zázračné řešení, které by jednou provždy vedlo k dotvoření hospodářské a měnové unie. Jsem však přesvědčen, že je naší povinností postupně zlepšovat její fungování a posilovat ji. Naší prioritou by mělo být dotvoření bankovní unie v souladu s dohodnutým plánem, a dosáhnout tak strukturálního posílení eurozóny. To znamená, že musíme připravit společné jištění pro bankovní unii, pokročit v dalším snižování rizik a připravit půdu pro vytvoření evropského systému pojištění vkladů. Měli bychom také posilovat akceschopnost Evropy, což by mohlo zahrnovat přetvoření Evropského mechanismu stability v Evropský měnový fond. Byla předložena řada návrhů týkajících se správy a rozpočtových zdrojů eurozóny, o nichž bude třeba podrobněji diskutovat. V zájmu dosažení pokroku v této agendě hodlám v prosinci svolat eurosummit v inkluzivním formátu. Konkrétní rozhodnutí o těchto otázkách by měla být přijata nejpozději na zasedání Evropské rady v červnu příštího roku.

Současně bychom měli nadále rozvíjet mezinárodní úlohu Unie – v našem sousedství i na celosvětové úrovni. Navrhuji, abychom na říjnovém zasedání Evropské rady jednali o naší reakci na vývoj ve vztazích s Tureckem a abychom se v květnu příštího roku se souhlasem premiéra Borisova setkali v Bulharsku na summitu věnovaném západnímu Balkánu. Významnou prioritu naší práce bude nadále představovat rovněž obchod.

Kromě těchto bezprostředních priorit před sebou máme náročný úkol v podobě příštího víceletého rozpočtu EU. Tato diskuse, která bude utvářet naše politiky pro nadcházející roky, bude doopravdy zahájena až poté, co dospějeme k dohodě o vystoupení Spojeného království. Půjde o důležitý bod našeho programu, dokud nedosáhneme konsensu, který umožní, aby v roce 2021 vstoupil v platnost nový víceletý finanční rámec.

V Tallinu se nemůžeme zabývat všemi těmito otázkami, natož o nich rozhodnout. Domnívám se však, že toto zasedání bude vhodnou příležitostí k jednání o tom, jaký přístup k této diskusi zvolíme, zejména s ohledem na řadu zajímavých názorů, jež byly v poslední době vyjádřeny v souvislosti s obsahem, metodami a cíli. Přivítám Vaše stanoviska, na jejichž základě bude možné po našem jednání rozhodnout, jak zorganizovat v tomto ohledu činnost Evropské rady. Aby byla zajištěna otevřená, upřímná a neformální výměna názorů na tyto otázky, nebudou u jednacího stolu k dispozici žádné písemné podklady a z našeho jednání nebudou vyvozeny žádné písemné závěry.

A v neposlední řadě bychom neměli zapomínat, že jedním z hlavních úkolů pro nás zůstává brexit. Ten bude předmětem našeho dalšího, říjnového zasedání ve formátu 27 na základě článku 50.