Soubory cookie používáme, abychom zajistili co nejlepší prohlížení našich webových stránek. Další informace naleznete na stránce jak používáme soubory cookies a jak můžete změnit svá nastavení.

Jednání o víceletém finančním rámci EU

Nařízení o víceletém finančním rámci

Nařízení o víceletém finančním rámci stanoví maximální roční částky – stropy, které může EU vynaložit na různé oblasti politiky – okruhy – v průběhu nejméně pětiletého období. Stanoví rovněž obecný roční strop pro celkové výdaje.

Rozpočtový cyklus stávajícího víceletého finančního rámce se týká období 2007–2013. Navrhovaný nový víceletý finanční rámec by pokrýval období 2014–2020.

 

1. Co je cílem nařízení o víceletém finančním rámci?

Cílem nařízení o víceletém finančním rámci je:

  1. promítnout politické priority do číselných údajů pro rozpočtový cyklus 2014–2020;
  2. zajistit rozpočtovou kázeň v rámci EU;
  3. usnadnit přijímání ročního rozpočtu EU prostřednictvím víceletého rámce.


Nařízení o víceletém finančním rámci obecně nastiňuje výdajovou stranu ročního rozpočtu EU, který je podrobnější. V rámci ročního rozpočtového procesu Rada a Evropský parlament na základě návrhu Komise schvalují rozpočet EU v mezích výdajových limitů víceletého finančního rámce. Jelikož stropy víceletého finančního rámce nepředstavují výdajové cíle, roční rozpočet EU je obvykle nižší než výdajové stropy v nařízení o víceletém finančním rámci. Jedinou výjimkou je politika soudržnosti, u níž je strop víceletého finančního rámce skutečně považován za výdajový cíl.

Řada rozpočtových nástrojů je v současnosti vyčleněna mimo víceletý finanční rámec.

Víceletý finanční rámec není totéž jako roční rozpočet EU
Roční rozpočet EU musí být vždy nižší než výdajové stropy stanovené v nařízení o víceletém finančním rámci.

 

2. Co jsou výdajové stropy a okruhy stanovené v nařízení o víceletém finančním rámci?

Nařízení o víceletém finančním rámci stanoví stropy pro 2 druhy ročních výdajů:

  • závazky – právní příslib vynaložit peněžní prostředky, jež nemusejí být nutně vyplaceny v daném roce, nýbrž v průběhu několika rozpočtových roků;
  • platby – skutečné částky k úhradě v daném roce.


Existují 2 druhy výdajových stropů:

  • strop pro každý okruh v závazcích;
  • obecný strop pro celkové výdaje v závazcích a v platbách. Obecný strop v závazcích odpovídá součtu stropů u jednotlivých okruhů.

Bez revize víceletého finančního rámce nemůže být rozpětí dostupné u jednoho okruhu použito na výdaje v rámci jiného okruhu.

ceilings03bis-cs

Kromě toho obsahuje stávající víceletý finanční rámec také podokruhy a dílčí stropy.

 

3. Jaký dopad má Lisabonská smlouva na nařízení o víceletém finančním rámci?

Lisabonská smlouva zavedla požadavek, že víceletý finanční rámec musí být stanoven formou nařízení. Čtyři předcházející víceleté finanční rámce (od roku 1988) byly součástí interinstitucionálních dohod mezi Radou, Evropským parlamentem a Komisí.

Nařízení je právní předpis, který je závazný a přímo použitelný ve všech členských státech, zatímco interinstitucionální dohody jsou závazné pouze pro smluvní strany.

 

Read more:
Výdajové stropy víceletého finančního rámce navržené Komisí na období 2014–2020