Schumanova deklarace
Zrození EU
Dne 9. května 1950 byly položeny základy Evropské unie, jak ji známe dnes, a to prostřednictvím mimořádného prohlášení, jehož východiskem byly dvě klíčové zásady: mír a solidarita.
Evropa po válce
V roce 1950 se ekonomiky a společnosti evropských zemí pozvolna zotavovaly z ničivých důsledků druhé světové války, ovšem znovu ve stínu celosvětového napětí, tentokrát vyvolaného studenou válkou.
Dítě v ruinách kostela sv. Kazimíra ve Varšavě, 1945.
Dítě v ruinách kostela sv. Kazimíra ve Varšavě, 1945.
Skupina evropských politiků, z nichž většina zažila následky dvou světových válek, sdílela vizi sjednocené Evropy, která by v budoucnu konfliktům mezi evropskými zeměmi zabránila. Tito politici se do historie zapsali jako otcové zakladatelé Evropské unie.
Jejich vize spočívala v tom, že se sdruží strategické zdroje evropských zemí, aby jakákoli další válka mezi historickými rivaly, jako jsou Francie a Německo, byla „nejen nemyslitelná, ale i prakticky nemožná“.
„Zavedení společné výroby uhlí a oceli ... změní situaci v oblastech, kde se odedávna vyráběly zbraně pro války, jejichž oběťmi byly nejčastěji tyto oblasti samy.“
Mír a solidarita
Ústředním bodem této vize sjednocené Evropy bylo vytvoření unie uhlí a oceli. Těžký průmysl založený na uhlí a oceli byl do té doby výsadou svrchovaných států a pro vedení války měl zásadní význam.
Vlády Francie, západního Německa, Itálie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska byly přesvědčeny o tom, že by sloučení jejich hospodářských zájmů zabránilo vzniku kartelů a monopolů a zvýšilo by životní úroveň, a učinily tak historický krok směrem ke sjednocené Evropě.
Průkopníci EU, od účastníků odboje až po právníky a poslance národních parlamentů, byli různorodou skupinou, všichni však sdíleli stejné ideály: vizi mírové, sjednocené a prosperující Evropy.
Památník „Pocta otcům zakladatelům Evropy“ před domem Roberta Schumana. Tvoří jej sochy čtyř zakladatelů Evropy: Alcida de Gasperiho, Roberta Schumana, Jeana Monneta a Konrada Adenauera.
Památník „Pocta otcům zakladatelům Evropy“ před domem Roberta Schumana. Tvoří jej sochy čtyř zakladatelů Evropy: Alcida de Gasperiho, Roberta Schumana, Jeana Monneta a Konrada Adenauera.
Dne 9. května 1950 vystoupil francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman s projevem, v němž navrhl vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli, které bude podřízeno společnému Vysokému úřadu. Tento projev je nyní známý jako Schumanova deklarace.
„Světový mír by nemohl být zachován bez tvůrčího úsilí, jež je úměrné nebezpečím, která tento mír ohrožují.“
Sjednocená Evropa
V návaznosti na Schumanovu deklaraci byla 18. dubna 1951 v Paříži podepsána Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli. V platnost vstoupila 23. července 1952 poté, co ji ratifikovala tzv. šestka, tedy Belgie, Spolková republika Německo, Francie, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko.
Na základě této smlouvy vznikla první nadnárodní evropská organizace – Evropské společenství uhlí a oceli. Přestože bezprostředním cílem této první smlouvy bylo vytvořit společný trh s uhlím a ocelí, jejím záměrem bylo také položit základy hospodářského společenství, ze kterého by se postupem času vyvinula politická unie.
Smlouvou byly zřízeny Vysoký úřad, Společné shromáždění, Zvláštní rada ministrů a Soudní dvůr, ze kterých později vznikly orgány dnešní Evropské unie: Komise, Parlament, Rada a Soudní dvůr.
Messinská konference za účasti ministrů zahraničních věcí šesti členských států Evropského společenství uhlí a oceli.
Messinská konference za účasti ministrů zahraničních věcí šesti členských států Evropského společenství uhlí a oceli.
Na konferenci, která se konala v italské Messině ve dnech 1. a 2. června 1955, se zrodila koncepce společného evropského trhu.
O dva roky později byla tato koncepce zakotvena v Římských smlouvách, které nesou jméno města, v němž „šestka“ smlouvy 25. března 1957 podepsala. V platnost vstoupily 1. ledna 1958.
Slavnostní podpis smluv v Palazzo dei Conservatori na římském Kapitolu.
Slavnostní podpis smluv v Palazzo dei Conservatori na římském Kapitolu.
„Sjednocená Evropa vytvořena nebyla, zažili jsme válku. Evropa se nevytvoří najednou, nebo podle jednoho plánu. Uskuteční se naplňováním konkrétních cílů, vytvářejíc nejprve skutečnou solidaritu.“
Robert Schuman: otec Evropy
Muž, který stojí za deklarací, je Robert Schuman. Narodil se jako německý občan, ale v roce 1919, po navrácení Alsaska-Lotrinska Francii, získal francouzské občanství.
Na začátku druhé světové války byl Robert Schuman státním tajemníkem ve francouzské vládě.
Během války se stal aktivním členem francouzského odboje a dokonce byl i vězněn. Těsně unikl deportaci do koncentračního tábora v Dachau a následující tři roky se musel skrývat ve Francii.
Po válce se vrátil zpět do francouzské politiky a zastával řadu významných pozic. Nejprve působil jako ministr financí, v roce 1947 jako předseda vlády, v letech 1948–1952 jako ministr zahraničních věcí a poté v letech 1955–56 jako ministr spravedlnosti.
Ve funkci ministra zahraničních věcí dohlížel na přípravu deklarace, kterou v rámci ministerstva vypracovali Paul Reuter, Bernard Clappier, Jean Monnet, Pierre Uri a Étienne Hirsch.
Úsilí Roberta Schumana o vytvoření sjednocené Evropy však neskončilo u Evropského společenství uhlí a oceli.
V roce 1958 se stal prvním předsedou předchůdce dnešního Evropského parlamentu.
Když funkci opustil, Parlament mu udělil titul „otec Evropy“.
Den Evropy
Vzhledem k významu Schumanovy deklarace přednesené 9. května 1950 byl tento den vyhlášen „Dnem Evropy“.
Na počest Schumanovy průkopnické práce při vytváření sjednocené Evropy nese jeho jméno bruselská čtvrť, kde sídlí několik orgánů Evropské unie.
Autorská práva
Německé město za druhé světové války: neznámý autor
Dítě v ruinách kostela sv. Kazimíra: prostřednictvím Wikimedia, neznámý autor, veřejně dostupný obsah
Další snímky: autorské právo Evropské unie
Poslední aktualizace 24 dubna 2025.
Built with Shorthand