Vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany podniků: Rada se dohodla na postoji k pravidlům proti vyhýbání se daňovým povinnostem

Rada se 21. června 2016 dohodla na návrhu směrnice proti praktikám, které velké společnosti běžně používají k tomu, aby se vyhnuly placení daní.

Tato směrnice je součástí balíčku návrhů, který předložila Komise v lednu 2016 s cílem posílit pravidla namířená proti vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany podniků. Tento balíček vychází z doporučení, jež v roce 2015 schválila OECD s cílem řešit problematiku eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS).

Směrnice se zabývá situacemi, ve kterých skupiny společností využívají rozdílů mezi daňovými systémy jednotlivých zemí ke snížení své celkové daňové povinnosti. Daňoví poplatníci z řad právnických osob mohou využívat nízkých daňových sazeb a dvojitých daňových odpočtů. Nebo mohou dosáhnout toho, že některé kategorie příjmů nebudou vůbec zdaněny, díky tomu, že si zajistí jejich odpočitatelnost v jedné jurisdikci, přičemž nebudou zahrnuty do základu daně ani v jiném státě. Výsledkem je, že dochází k deformaci podnikatelských rozhodnutí a mohou vznikat situace nekalé daňové soutěže.

Nová ustanovení v pěti oblastech

Návrh směrnice se vztahuje na všechny daňové poplatníky, kteří v některém členském státě podléhají dani z příjmů právnických osob, včetně dceřiných podniků společností se sídlem ve třetích zemích. Stanovuje pravidla proti vyhýbání se daňovým povinnostem v pěti konkrétních oblastech:

Pravidla pro omezení odpočitatelnosti úroků. Nadnárodní skupiny mohou subjekty ve své skupině usazené v jurisdikcích s vysokým zdaněním financovat prostřednictvím dluhových nástrojů a zařídit, aby tyto subjekty následně hradily zvýšené úroky dceřiným společnostem v jurisdikcích, v nichž je zdanění nízké. Výsledkem je snížení daňové povinnosti skupiny jako celku. Cílem navrhované směrnice je od těchto praktik odradit omezením výše úroků, na jejichž odpočet má daňový poplatník v jednom zdaňovacím období nárok.
Pravidla zdanění při odchodu. Daňoví poplatníci z řad právnických osob se mohou snažit o snížení svých daňových odvodů přesunutím svého daňového domicilu nebo aktiv do jurisdikce s nízkým zdaněním. Účelem zdanění při odchodu je zabránit erozi základu daně ve státě původu, když jsou aktiva zahrnující nerealizované podkladové zisky beze změny vlastnictví přesunuta mimo daňovou pravomoc uvedeného státu.
Obecné pravidlo proti zneužívání. Obecné pravidlo proti zneužívání je určeno k vyplnění mezer, které mohou existovat ve zvláštních pravidlech, jež daná země v rámci boje proti zneužívání stanoví. Systémy daňového plánování společností mohou být velmi důmyslné a daňové právní předpisy se obvykle nevyvíjejí dostatečně rychle na to, aby obsahovaly veškeré nezbytné obranné prvky. Obecné pravidlo proti zneužívání proto umožňuje příslušným orgánům odepřít daňovým poplatníkům výhody plynoucí z nekorektních daňových praktik.
Pravidlo pro ovládané zahraniční společnosti. S cílem snížit svoji celkovou daňovou povinnost mohou skupiny společností přesouvat velké objemy zisků do ovládaných dceřiných společností v jurisdikcích, v nichž je zdanění nízké. Obvykle tento systém spočívá v tom, že nejprve je do ovládané zahraniční společnosti převedeno vlastnictví nehmotných aktiv (např. duševního vlastnictví) a poté dochází k odpovídajícímu přesměrování licenčních poplatků. Pravidla týkající se ovládaných zahraničních společností přiřazují příjmy nízce zdaněného ovládaného zahraničního podniku zpět jeho mateřské společnosti, jejíž zdanění je obvykle vyšší.
Pravidla týkající se hybridních nesouladů. Daňoví poplatníci z řad právnických osob mohou využívat rozdílů mezi daňovými systémy jednotlivých zemí ke snížení své celkové daňové povinnosti. Tento nesoulad často vede ke dvojímu odpočtu (tj. odpočtu v obou zemích) nebo k odpočtu příjmů v jedné zemi, aniž jsou zahrnuty do základu daně ve druhé zemi.

Společný přístup EU

Nová směrnice zajistí koordinované provádění opatření OECD pro boji proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS) v celé EU, tedy i v 7 členských státech, které nejsou členy OECD. Do doby, než Komise předloží revidovaný návrh týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, tato směrnice zohledňuje rovněž diskuse o stávajícím návrhu společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob probíhající v rámci Rady již od roku 2011.

Ve třech z pěti oblastí, na něž se směrnice vztahuje, jsou prováděny osvědčené postupy OECD, konkrétně v případě pravidel pro omezení odpočitatelnosti úroků, pravidel týkajících se ovládaných zahraničních společností a pravidel týkajících se hybridních nesouladů. Ve dvou zbývajících oblastech, tedy v případě obecného pravidla proti zneužívání a pravidel zdanění při odchodu, se směrnice zabývá aspekty souvisejícími s erozí základu daně a přesouváním zisku podle návrhu týkajícího se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob.

Schválení a provádění

Dohody bylo dosaženo v návaznosti na jednání Rady pro hospodářské a finanční věci. Dne 17. června 2016 dosáhla Rada široké dohody, jejíž potvrzení ještě podléhalo zjednodušenému písemnému postupu.

Jelikož do konce tohoto postupu nebyly vyjádřeny žádné námitky, směrnice bude předložena k přijetí na jednom z nadcházejících zasedání Rady.

Na provedení směrnice do svých vnitrostátních právních předpisů mají členské státy čas do 31. prosince 2018, s výjimkou pravidel zdanění při odchodu, která mají členské státy provést do 31. prosince 2019. Členské státy, které již zavedly stejně účinná cílená pravidla ohledně pravidel pro omezení odpočitatelnosti úroků, mohou tato pravidla uplatňovat až do chvíle, kdy se OECD dohodne na minimálním standardu nebo nejdéle do 1. ledna 2024.

Další iniciativy

Pokud jde o práci na zbývajících návrzích balíčku proti vyhýbání se daňovým povinnostem z ledna 2016, stanovilo předsednictví ambiciózní harmonogram. Rada dne 25. května schválila:

směrnici o výměně informací v daňové oblasti týkajících se nadnárodních společností;
závěry o aspektech týkajících se třetích zemí, pokud jde o daňovou transparentnost.

Balíček proti vyhýbání se daňovým povinnostem navazuje na řadu iniciativ EU uskutečněných v roce 2015. Jednou z nich je směrnice o daňových rozhodnutích s přeshraničním prvkem přijatá v prosinci 2015.

V prosinci 2014 Evropská rada uvedla, že „na celosvětové úrovni i na úrovni EU je naléhavě nutné pokročit v úsilí v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování“.