Zasedání Rady v kostce

Jedna Rada, ale v deseti různých složeních

Rada EU je jedním právním subjektem. Ministři však v Radě zasedají v různých tematických skupinách, které se označují jako „složení Rady“.

Jednotlivá složení Rady odpovídají příslušným oblastem politiky. Ministři členských států, jejichž portfolio koresponduje s agendou určitého složení Rady, se pravidelně scházejí, aby v dané oblasti projednávali politiky a přijímali právní předpisy.

V Radě se tak konají zasedání zaměřená na hospodářské a finanční věci, životní prostředí, energetiku, spravedlnost atd., kterých se vždy účastní ministři členských států EU odpovědní za danou oblast politiky.

Kdo se zasedání Rady účastní

Ministři ze všech členských států EU

Zasedání Rady se účastní zástupci vlád jednotlivých členských států EU na ministerské úrovni, tedy ministři nebo jejich náměstci.

Ministři spravedlnosti se například účastní zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, ministři financí pak zasedání Rady pro hospodářství a finanční věci.

Jako zástupci vlád členských států mohou jménem své vlády přijímat závazky a hlasovat na zasedáních Rady.

Rotující předsednictví Rady v roli předsedy

Zasedáním jednotlivých složení Rady předsedá ministr či ministryně členského státu, který vykonává šestiměsíční rotující předsednictví Rady.

Toto pravidlo se vztahuje na všechna zasedání Rady s výjimkou Rady pro zahraniční věci. Pouze toto složení Rady má stálého předsedu, jímž je vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Předsednictví dále stanovuje celkový pracovní program jednotlivých složení Rady a v rámci své činnosti organizuje i neformální zasedání ministrů.

• Předsednictví Rady EU
• Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropští komisaři a další hosté

Na zasedání Rady jsou zváni také evropští komisaři odpovědní za ty oblasti politiky, jemuž se dané složení Rady věnuje.

Dále se zasedání Rady mohou zúčastnit i zástupci jiných orgánů, institucí a subjektů Unie (např. Evropské centrální banky nebo agentur EU), zástupci ze zemí mimo EU nebo mezinárodních organizací či jiní hosté.

Co se na zasedáních Rady děje

Na zasedáních Rady ministři jednotlivých členských států projednávají a přijímají právní předpisy EU, koordinují politiky a rozvíjejí zahraniční politiku.

Jejich úkolem je hledat celounijní řešení společných problémů, která zohlední konkrétní zájmy jednotlivých zemí. To se zpravidla neobejde bez flexibility a kompromisů.

Proces rozhodování v Radě

Pro každé zasedání Rady je připraven pořad jednání, který obsahuje body, o nichž se má jednat nebo rozhodovat.

Rada je jeden právní subjekt, a proto může v kterémkoli ze svých deseti složení přijímat akty Rady z kterékoli oblasti její působnosti.

Rozhodnutí se v Radě přijímají na základě hlasování. Výsledkem hlasování mohou být legislativní a administrativní rozhodnutí nebo rozhodnutí týkající se politik EU.

Přijímání právních předpisů EU

Rozprava nebo hlasování o návrhu legislativního aktu, včetně stanovení tzv. „obecného přístupu“ (neboli postoje Rady)

Závěry a usnesení

Závěry, doporučení, prohlášení, usnesení stanovující politické závazky nebo postoje

Další akty

Nominace a jmenování do různých funkcí v rámci EU, interinstitucionální dohody

Informace o hlavních výsledcích uskutečněných zasedání Rady naleznete v kalendáři zasedání. Přijímá-li Rada právní předpisy EU, výsledky hlasování se zveřejňují automaticky.

• Kalendář zasedání Rady
• Výsledky veřejných hlasování

Jak jsou zasedání Rady připravována

Zasedání Rady připravují velvyslanci všech členských států při EU v rámci Výboru stálých zástupců (tzv. Coreperu), ale i další úředníci a odborníci z členských států, kteří působí v různých pracovních skupinách a výborech. Jejich úkolem je připravit podklady pro všechna rozhodnutí Rady.

1. 1

   Pracovní skupiny

   Každý legislativní návrh nebo politický závazek nejprve posoudí na tzv. technické úrovni odborníci ze všech členských států v úzce zaměřených pracovních skupinách.

2. 2

   Coreper

   Velvyslanci při EU posuzují – na základě pokynů svých vlád – program zasedání Rady a hledají možné kompromisy.

   Jde se o velmi důležitou závěrečnou fázi, jejímž cílem je zajistit hladký průběh zasedání Rady.

3. 3

   Rada

   Příslušná rozhodnutí následně přijímají ministři na zasedáních Rady. V rámci Rady také mohou ministři jednat o vysoce citlivých politických otázkách a dosáhnout o nich dohody.

Díky této víceúrovňové struktuře, do níž jsou v různých funkcích zapojeni zástupci všech členských států EU, je možné důkladně prodiskutovat a přezkoumat legislativní návrhy. Prvořadým cílem je usnadnit Radě přijímání rozhodnutí a právních předpisů EU.

• Jak je činnost Rady organizována

Jak vypadá pořad jednání pro zasedání Rady?

Pořad jednání Rady je rozdělen na dvě části, neboli body „A“ a body „B“. V obou částech („A“ i „B“) může být zahrnuto projednávání legislativních aktů i nelegislativní činnosti.

Záležitosti zahrnuté v bodech „A“ nevyžadují projednání na zasedání Rady.

Přibližně dvě třetiny bodů na pořadu jednání Rady jsou zpravidla body „A“. Podaří-li se Coreperu uzavřít jednání o určitém návrhu, objeví se tento návrh na pořadu jednání Rady jako bod „A“. To znamená, že by měl být přijat bez rozpravy. Jednání o těchto bodech ale mohou být znovu otevřena, pokud o to požádá jeden nebo více členských států.

Bod „A“ může přijmout kterékoli složení Rady bez ohledu na oblast, které se daný bod týká.

Záležitosti zahrnuté v bodech „B“ vyžadují projednání na zasedání Rady. Do bodů „B“ pořadu jednání Rady jsou tedy zařazeny otázky:

• které nebyly vyřešeny na předchozích zasedáních Rady
• o nichž nebylo dosaženo dohody na úrovni Coreperu nebo pracovní skupiny
• které jsou z politického hlediska příliš citlivé, a nelze je proto řešit na nižší úrovni

Pořady jednání pro zasedání Rady jsou zveřejňovány v předstihu. Lze je také nalézt v kalendáři zasedání na internetových stránkách Rady.

• Zasedání Rady Evropské unie – pořady jednání

Kdy a kde se zasedání Rady konají

Zasedání Rady se konají pravidelně. Některá složení Rady zasedají každý měsíc, jiná zhruba třikrát až čtyřikrát do roka nebo podle potřeby. Každoročně se uskuteční přibližně 70 až 80 zasedání Rady.

Většina zasedání je jednodenních, mohou však být jen půldenní, nebo naopak dvoudenní.

Rada zasedá v Bruselu, pouze v dubnu, červnu a říjnu probíhají její zasedání v Lucemburku.

Další informace