Skip to content

Rada Evropské unie

V Radě EU se konají zasedání ministrů jednotlivých členských států, kteří zde jednají o právních předpisech EU a přijímají je.

Aktuality

Na vysokých bílých stožárech vlaje proti bledě modré obloze pět vlajek. Jedná se – zleva doprava – o vlajky Evropské unie, Albánie, Černé Hory, Moldavska a Ukrajiny.
  • 14. července 2026
Proces rozšíření EU pokračuje čtyřmi přístupovými konferencemi

Proces rozšíření EU pokračuje čtyřmi přístupovými konferencemi

EU uspořádala přístupové konference s Ukrajinou, Černou Horou, Moldavskem a Albánií, které představovaly důležitý milník na cestě každé z těchto zemí k členství v EU a přinesly další pokrok v procesu rozšiřování EU.

V současnosti předsedá Radě Irsko

Irsko vykonává předsednictví Rady do 31. prosince 2026. Je to již poosmé, kdy tato země stojí v čele Rady, tentokrát v rámci trojice předsednictví s Litvou a Řeckem. Motto irského předsednictví zní „V jednotě je síla“.

Zvonek používaný k zahájení zasedání zvednutý z podstavce a po jeho pravé straně logo irského předsednictví.

Co Rada dělá?

V Radě Evropské unie (často označované jen jako „Rada“) zasedají ministři vlád 27 členských států EU. Hlavním úkolem Rady je tvorba právních předpisů.

Rada také přijímá rozpočet EU, koordinuje politiky, uzavírá jménem Unie mezinárodní dohody a utváří zahraniční a bezpečnostní politiku EU.

Rada EU je jedním právním subjektem. Ministři však zasedají v Radě v různých tematických skupinách, které se označují jako „složení Rady“.

Složení Rady

Zasedání Rady

Jak Rada funguje?

Ministři vlád členských států přijímají na zasedáních Rady právní předpisy EU. Před hlasováním ministrů o určitém legislativním návrhu je daný návrh nejprve posouzen a projednán přípravnými orgány Rady. U většiny právních předpisů Rada rozhoduje společně s Evropským parlamentem prostřednictvím řádného legislativního postupu.

Úkolem předsednictví Rady EU, v jehož vykonávání se jednotlivé členské státy EU střídají po šesti měsících, je zajišťovat pokrok v jednáních Rady.

Všechny záležitosti nejprve projednávají přípravné orgány (pracovní skupiny a Coreper) a poté o nich hlasují ministři na zasedáních Rady.

Rada jedná ve většině oblastí jako spolunormotvůrce právních předpisů s Evropským parlamentem. Přijímá také rozhodnutí, kterými se stanovují politické postoje.

V závislosti na tématu se v Radě uplatňují tři různé systémy hlasování: kvalifikovaná většina, prostá většina a jednomyslnost. Ve většině případů se používá hlasování kvalifikovanou většinou.

Předsednictví Rady stanoví agendu na nadcházejících šest měsíců a zajišťuje, aby Rada ve své činnosti dosáhla pokroku. Ve výkonu předsednictví Rady se jednotlivé členské státy EU střídají po šesti měsících.

Každý rok se na různých úrovních Rady koná průměrně více než 4 000 zasedání. Přibližně 70 až 80 z nich jsou zasedání ministrů. Tato zasedání se zpravidla konají v Bruselu, pouze v dubnu, červnu a říjnu probíhají v Lucemburku.

Historie

Klíčové události v historii Rady od jejího vzniku až po současnost:

  • 1958

    25. ledna

    Vznik Rady

    Koná se první zasedání Rady Evropského hospodářského společenství, jemuž předsedá belgický ministr zahraničních věcí.

  • 1993

    1. listopadu

    Maastrichtská smlouva

    Maastrichtská smlouva zavádí nové oblasti společné politiky, jako je společná zahraniční a bezpečnostní politika či spravedlnost a vnitřní věci.

  • 2009

    1. prosince

    Lisabonská smlouva

    Lisabonská smlouva rozšiřuje počet oblastí, v nichž se při rozhodování v Radě hlasuje kvalifikovanou většinou.