Předsednictví Rady EU

Rotující předsednictví

Co je to předsednictví Rady a jak pracuje?

Ve výkonu předsednictví v Radě se členské státy EU střídají vždy po 6 měsících. Během tohoto 6měsíčního období řídí předsednictví zasedání na všech úrovních Rady a pomáhá tak zajistit kontinuitu činnosti EU v rámci Rady.

Členské státy vykonávající předsednictví úzce spolupracují v rámci tříčlenných skupin, které jsou označovány jako „trojice“. Tento systém byl zaveden Lisabonskou smlouvou v roce 2009. Trojice předsednictví vymezuje dlouhodobé cíle a připravuje společný program, ve kterém jsou stanovena témata a hlavní otázky, jimiž se bude Rada zabývat v průběhu 18měsíčního období. Na základě tohoto programu pak každá ze tří zemí připravuje vlastní podrobnější 6měsíční program.

Stávající trojici tvoří předsednictví Francie, České republiky a Švédska.

Logo Rady EU a českého předsednictví

České předsednictví Rady EU: 1. července – 31. prosince 2022

Priority českého předsednictví odráží jeho motto: „Evropa jako úkol“.

Toto motto, jehož anglická verze obsahuje vysvětlující dovětek „rethink, rebuild, repower“, je dokladem i připomínkou toho, že hledání cesty k moderní a fungující Evropě je naším trvalým úkolem. Vyjadřuje odhodlání posilovat společnou svobodu, odpovědnost, bezpečnost a prosperitu.

Česká republika se během svého v pořadí již druhého předsednictví Rady EU zaměří na těchto pět úzce provázaných prioritních oblastí:

  • zvládnutí uprchlické krize a a poválečná obnova Ukrajiny;
  • energetická bezpečnost;
  • posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru;
  • strategická odolnost evropské ekonomiky;
  • odolnost demokratických institucí.

Evropa aktuálně čelí mnoha problémům a výzvám, ale pokud budeme jednat jednotně a rozhodně, vyjdeme z těchto krizí silnější a odolnější.

Petr Fiala, z projevu při představování politických priorit českého předsednictví v Hrzánském paláci, Praha, 15. června 2022

Časová osa

1. 7. 2022

Česká republika

1. 1. 2022

Francie

1. 7. 2021

Slovinsko

1. 1. 2021

Portugalsko

1. 7. 2020

Německo

Zobrazit celou časovou osu

Členské státy se v předsednictví Rady střídají

O tom, který členský stát bude Radě předsedat, se nehlasuje – v předsednictví se postupně vystřídají všechny země. Jinými slovy předsednictví Rady zajišťují všechny členské státy bez ohledu na jejich velikost.

Přečtěte si, jaké byly hlavní priority a události několika posledních předsednictví Rady.

Sledujte předsednictví:

Předsednictví Rady do roku 2024

Švédsko: leden–červen 2023
Španělsko: červenec–prosinec 2023
Belgie: leden–červen 2024

Úkoly předsednictví

Úkolem předsednictví je zajistit na úrovni Rady pokrok v práci na právních předpisech EU a současně kontinuitu programu EU a řádný průběh legislativních postupů a spolupráce mezi členskými státy. V zájmu toho musí předsednictví fungovat jako spravedlivý a nestranný prostředník.

Předsednictví má dva hlavní úkoly:

Plánování a řízení zasedání Rady a jejích přípravných orgánů

Předsednictví řídí zasedání Rady v jednotlivých složeních (s výjimkou Rady pro zahraniční věci) a přípravných orgánů Rady, mezi něž patří stálé výbory, jako je Výbor stálých zástupců (Coreper), a pracovní skupiny a výbory zabývající se velmi specifickými tématy.

Předsednictví dohlíží na řádný průběh jednání a správné uplatňování jednacího řádu Rady a jejích pracovních postupů.

Organizuje rovněž formální a neformální zasedání v Bruselu i v zemi, která vykonává rotující předsednictví.

Zastupování Rady ve vztahu k jiným orgánům EU

Předsednictví zastupuje Radu ve styku s jinými orgány EU, zejména s Komisí a Evropským parlamentem. Jeho úkolem je usilovat o dosažení dohody o legislativních návrzích prostřednictvím trialogů, neformálních jednání a zasedání dohodovacího výboru.

Předsednictví úzce spolupracuje:

  • s předsedou Evropské rady,
  • s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Předsednictví je oběma nápomocno v jejich činnosti a může být někdy pověřeno výkonem určitých úkolů jménem vysokého představitele, například zastupováním Rady pro zahraniční věci před Evropským parlamentem nebo řízením zasedání Rady pro zahraniční věci při projednávání otázek týkajících se společné obchodní politiky.