Mezivládní konference
Konference zástupců vlád členských států jsou svolávány, je-li třeba projednat a schválit změny Smluv EU. Těmto zasedáním se říká také „mezivládní konference“.
Předtím, než v roce 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, se jednalo o jediný možný postup pro provedení revize Smluv. Nyní se tento postup nazývá „řádný postup pro přijímání změn“.
Poslední mezivládní konference
Novinky zavedené Lisabonskou smlouvou
Mezivládní konference 2007
Úkolem mezivládní konference zahájené Evropskou radou v červnu 2007 bylo navrhnout reformu Smlouvy, která měla přispět k „posílení účinnosti a demokratické legitimity rozšířené Unie, jakož i soudržnosti její vnější činnosti“.
Tato konference vedla k přijetí Lisabonské smlouvy, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009.
Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost byla provedena konsolidace znění Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Mezivládní konference 2004
Na mezivládní konferenci zahájené v říjnu 2003 se jednalo o „návrhu Smlouvy o Ústavě pro Evropu“, který vypracoval Evropský konvent.
Ústava, kterou vedoucí představitelé EU podepsali v říjnu 2004, měla nahradit všechny stávající Smlouvy jediným textem.
Nebyla však ratifikována všemi zeměmi EU a nevstoupila v platnost.
Revize Smluv EU
Řádný postup pro přijímání změn
Umožňuje vládě kteréhokoli členského státu, Komisi nebo Evropskému parlamentu předkládat Radě návrhy na změnu Smluv; tyto návrhy Rada následně předá Evropské radě a jsou také oznámeny národním parlamentům.
Vysloví-li se většina členských států v Evropské radě pro posouzení navrhovaných změn Smluv, svolá předseda Evropské rady „konvent“. Předtím jsou ještě konzultovány Evropský parlament a Komise. Změny v měnové oblasti jsou konzultovány s Evropskou centrální bankou.
O návrhu změn Smluv jedná konvent, který se skládá ze zástupců národních parlamentů, hlav států nebo předsedů vlád členských států, poslanců Evropského parlamentu a zástupců Evropské komise. Doporučení konventu, jež jsou přijímána konsensem, jsou následně předložena mezivládní konferenci.
V případě, že navrhované změny neodůvodňují svolání konventu, může Evropská rada – se souhlasem Evropského parlamentu – prostou většinou rozhodnout, že konvent nesvolá, a vymezit vlastní mandát pro mezivládní konferenci.
Mezivládní konference, svolaná předsedou Evropské rady, rozhoduje o změnách Smluv jednomyslně.
Zjednodušený postup pro přijímání změn
Lisabonskou smlouvou byl zaveden zrychlený postup pro změnu politik a vnitřních činností EU, tzv. „zjednodušený postup pro přijímání změn“. V tomto případě není třeba svolávat konvent ani mezivládní konferenci.
O změnách rozhoduje Evropská rada jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí. Změny v měnové oblasti jsou konzultovány s Evropskou centrální bankou.
Rozhodnutí vstupuje v platnost až po schválení všemi členskými státy.
Tento postup se nesmí použít pro rozšíření pravomocí EU.
Řádný legislativní postup
Tento rozhodovací postup se používá přibližně u 85 oblastí politiky EU.Zvláštní legislativní postupy
Existují 2 „zvláštní legislativní postupy“: souhlas a konzultace.Překlenovací ustanovení
Tzv. překlenovací ustanovení umožňují Evropské radě v některých oblastech politiky nahradit jednomyslnost při hlasování v Radě Evropské unie hlasováním kvalifikovanou většinou.
Evropská rada může také rozhodnout, že v některých oblastech politiky použije namísto zvláštního legislativního postupu řádný legislativní postup, tzv. postup spolurozhodování, v jehož rámci Rada sdílí legislativní pravomoci s Evropským parlamentem.
Evropská rada v obou případech rozhoduje jednomyslně se souhlasem Evropského parlamentu. Ve lhůtě 6 měsíců mohou rozhodnutí vetovat národní parlamenty, čímž zabrání vstupu daných rozhodnutí v platnost.
Určitá ustanovení Smluv mohou být také pozměněna jinými postupy.