Řádný legislativní postup

Co znamená řádný legislativní postup?

Řádný legislativní postup je nejběžnějším postupem používaným na úrovni EU k přijímání právních předpisů. Používá se v převážné většině oblastí politiky EU.

V rámci tohoto postupu Rada EU a Evropský parlament společně projednávají a přijímají právní předpisy EU. Proto je nazýváme spolunormotvůrci.

Jak se z návrhu stane právní předpis EU?

Řádný legislativní postup krok za krokem

1. 1

   Návrh

   Evropská komise předloží návrh nového právního předpisu EU Radě a Evropskému parlamentu.

2. 2

   Posouzení (čtení)

   Rada i Parlament návrh posoudí a mohou jej měnit. Tento krok se také označuje jako čtení. Postup může zahrnovat až tři čtení.

3. 3

   Přijetí

   Pokud se Rada a Parlament v kterémkoli čtení dohodnou na stejném znění, právní předpis je přijat. Není-li dosaženo dohody, právní předpis není přijat.

Více než 85 % právních předpisů je v rámci řádného legislativního postupu přijato na konci prvního nebo na začátku druhého čtení.

Legislativní návrh

Za navrhování nových právních předpisů EU odpovídá Evropská komise. Jedná se o tzv. právo iniciativy. Při své práci se řídí politickými prioritami, na nichž se dohodla Evropská rada a které jsou stanoveny v pracovním programu Komise.

Komise zašle legislativní návrh Radě a Evropskému parlamentu.

Zároveň návrh předkládá vnitrostátním parlamentům k přezkumu. V příslušných případech je návrh zaslán také dalším orgánům a institucím EU, jako je Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, k vyjádření stanoviska.

Může legislativní návrhy předkládat Rada?

Zatímco Komise obvykle vypracovává legislativní návrhy z vlastní iniciativy, o předložení legislativního návrhu ji mohou požádat i Rada, Parlament nebo občané EU (prostřednictvím evropské občanské iniciativy). Komise poté rozhodne, zda bude jednat, či nikoli, přičemž v obou případech musí své rozhodnutí vysvětlit.

Právo iniciativy Komise má pouze několik výjimek. Například v některých oblastech justiční spolupráce mohou legislativní návrh předložit členské státy EU, pokud tento návrh podpoří alespoň čtvrtina všech členských států.

Posouzení návrhu

Po obdržení návrhu jej Rada a Parlament podrobně posoudí.

V Radě jsou do každého čtení zapojeny dva přípravné orgány:

1. pracovní skupina složená z odborníků z členských států projednává technické aspekty návrhu,
2. Coreper (Výbor stálých zástupců složený z velvyslanců členských států při EU) se zabývá citlivějšími nebo politickými otázkami.

Prostřednictvím přípravných orgánů usiluje Rada o dosažení dohody o společném postoji k návrhu, s nímž souhlasí všechny členské státy.

Evropský parlament připravuje svůj postoj projednáváním návrhu ve svých příslušných výborech.

První čtení

Evropský parlament přijme svůj postoj v prvním čtení, kterým návrh přijme nebo pozmění.

Rada postoj Parlamentu posoudí a může:

• jej schválit, čímž je právní předpis přijat,
• navrhnout změny, čímž se pozměněné znění vrátí Parlamentu ke druhému čtení.

Časová lhůta: pro první čtení neexistuje žádná lhůta.

Rada může rovněž přijmout obecný přístup, v němž zaujme politický postoj, což Parlamentu umožní sledovat směr, kterým se jednání v Radě ubírají, a může přispět k pokroku v jednáních. Obvykle se tak děje předtím, než Evropský parlament přijme svůj postoj v prvním čtení. Obecný přístup však nenahrazuje formální postoj Rady v prvním čtení.

Dokumenty obsahující obecný přístup jsou po zveřejnění k dispozici v oficiálním rejstříku dokumentů Rady.

• Nejnovější dokumenty obsahující obecný přístup (rejstřík dokumentů Rady)

Druhé čtení

Není-li v prvním čtení dosaženo dohody, Parlament i Rada nadále vzájemně posuzují své postoje.

Parlament nejprve posoudí postoj Rady v prvním čtení a může:

• jej schválit: právní předpis je přijat,
• jej odmítnout: právní předpis není přijat a postup je ukončen,
• navrhnout změny: pozměněné znění se vrátí Radě.

Rada posoudí pozměňovací návrhy Parlamentu a může:

• schválit všechny pozměňovací návrhy: právní předpis je přijat,
• neschválit všechny pozměňovací návrhy: je svolán dohodovací výbor.

Časová lhůta: tři měsíce pro každý orgán, s možností prodloužení o jeden měsíc.

• Dohodovací výbor

Jednání o kompromisech prostřednictvím trialogů

Rada a Parlament mohou v kterékoli fázi postupu uspořádat neformální zasedání, označovaná jako trialogy, aby se pokusily sblížit své postoje.

Těchto třístranných jednání se účastní zástupci Rady, Parlamentu a Komise. Mohou sahat od technických diskusí mezi odborníky až po politická jednání mezi velvyslanci nebo ministry a poslanci Evropského parlamentu. Za Radu vedou jednání zástupci země, která vykonává rotující předsednictví Rady.

Každou neformální dohodu dosaženou v rámci trialogu musí každý orgán formálně schválit.

Historie postupu

Společné přijímání právních předpisů EU Radou a Parlamentem bylo zavedeno Maastrichtskou smlouvou (1993) jako postup spolurozhodování. Zpočátku se uplatňoval pouze v omezeném počtu oblastí, jako je jednotný trh, přistěhovalectví, sociální politika a životní prostředí.

Jeho oblast působnosti byla následně rozšířena:

• Amsterodamskou smlouvou (1999) a Niceskou smlouvou (2003) na další oblasti politiky,
• Lisabonskou smlouvou (2009), na jejímž základě se z něj stal hlavní rozhodovací postup pro většinu právních předpisů EU a byl přejmenován na řádný legislativní postup.

Právní základ

Řádný legislativní postup je vymezen v článcích 289 a 294 Smlouvy o fungování Evropské unie.

• Smlouva o fungování Evropské unie

Další informace

• Druhy právních předpisů EU
• EU Law Tracker
• Společná rukověť pro prezentaci a redakci aktů přijímaných řádným legislativním postupem
• Návrhy legislativních aktů podléhajících řádnému legislativnímu postupu, jejichž projednávání bylo dokončeno během dánského předsednictví (červenec až prosinec  2025)