Jak EU přistupuje k ekologizaci energetiky

Proč je ekologizace energetiky důležitá?

Výroba a spotřeba energie jsou jednou z hlavních příčin změny klimatu. Při spalování fosilních paliv – uhlí, ropy a plynu – se do ovzduší uvolňuje oxid uhličitý, což přispívá ke globálnímu oteplování.

Spotřeba a výroba energie představují 75 % celkových emisí skleníkových plynů v EU. Snížení těchto emisí je nezbytným krokem k tomu, aby bylo možno bojovat proti změně klimatu a do roku 2050 dosáhnout v EU cíle klimatické neutrality.

Investice do obnovitelných zdrojů a čistších forem energie mají klíčový význam i pro zvýšení energetické nezávislosti. Energii z obnovitelných zdrojů – ať už solárních, větrných nebo vodních – lze vyrábět v EU, což přispívá ke snížení závislosti na dovozu energie a k vytváření nových pracovních míst a podnikatelských příležitostí na místní úrovni.

Jaké kroky EU v zájmu ekologizace energetiky podniká?

Opatření zaměřená na ekologizaci energetiky jsou v EU zavedena již více než 15 let.

Díky Zelené dohodě pro Evropu, která začala být uplatňována v roce 2019, zvýšily EU a její členské státy své ambice řešit problematiku globálního oteplování a přejít na čistší energii v souladu se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody.

Zelená dohoda a její balíček „Fit for 55“ zahrnují soubor právních předpisů, které jsou zaměřeny na snížení emisí skleníkových plynů v EU, a to i v odvětví energetiky. Celkovým cílem je snížit do roku 2030 emise alespoň o 55 %.

Vzhledem k vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině bylo naléhavě zapotřebí, aby země EU transformaci energetiky urychlily. V plánu REPowerEU, který byl zaveden v důsledku vypuknutí války Ruska proti Ukrajině a pandemie covidu-19, jsou stanovena opatření zaměřená na urychlení přechodu na čistou energii, diverzifikaci dodávek a úspory energie.

Hlavní cíle EU v oblasti transformace energetiky jsou:

• zvýšit nezávislost na dovozu energie, zejména z Ruska
• omezit využívání fosilních paliv a podporovat zavádění obnovitelných zdrojů energie
• zvýšit energetickou účinnost
• zlepšit energetickou infrastrukturu a její integraci ve všech zemích EU

Jaká jsou hlavní opatření EU v oblasti ekologizace energetiky?

Energie z obnovitelných zdrojů

Cílem směrnice o obnovitelných zdrojích energie je zvýšit podíl energie, která se v rámci unijní ekonomiky vyrábí z obnovitelných zdrojů. V souladu s cíli stanovenými v této směrnici bude do roku 2030 pocházet 42,5 % energie spotřebované v EU z obnovitelných zdrojů.

V zájmu prosazování obnovitelných zdrojů energie v rámci celé ekonomiky a dosažení celkového cíle EU byly stanoveny dílčí cíle pro jednotlivá odvětví, například:

• budovy: z obnovitelných zdrojů by mělo pocházet 42 % energie
• průmysl: využívání obnovitelných zdrojů by se mělo každoročně zvyšovat o 1,6 %
• doprava: z obnovitelných zdrojů by mělo pocházet alespoň 29 % energie nebo by se měla intenzita emisí z paliv snížit o 14,5 %

Kromě toho by další orientační navýšení uvedeného podílu o 2,5 % mohlo umožnit, aby EU dosáhla 45% cíle.

Kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů v EU se v posledních letech zvýšila. Aby se zavádění energie z obnovitelných zdrojů urychlilo, byla přijata opatření k omezení byrokracie a byly zavedeny zrychlené postupy, pokud jde o udělování povolení pro projekty v oblasti energie z těchto zdrojů.

• Rada formálně přijala nařízení s cílem urychlit povolování projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (tisková zpráva, 22. prosince 2022)

Energetická účinnost

Zásadní význam pro zajištění transformace energetiky mají energetické úspory dosažené snížením její spotřeby. Výsledkem snížení spotřeby energie je:

• méně emisí skleníkových plynů
• menší znečištění
• cenově dostupnější energie pro občany
• snížení závislosti na dovozu fosilních paliv

EU si jako cíl stanovila, že ve srovnání s prognózami spotřeby z roku 2020 sníží do roku 2030 spotřebu energie na úrovni EU o 11,7 %.

Hlavními odvětvími, v nichž by se měla spotřeba snížit, jsou:

• budovy
• průmysl
• doprava

Vodík a dekarbonizovaný plyn

Aby se omezilo využívání fosilních paliv a postupně přešlo na čistší energii, přijala EU opatření, která podporují využívání plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů.

Cílem balíčku opatření týkajících se vodíku a dekarbonizovaného plynu, který byl přijat v květnu 2024, je:

• vytvořit trh s vodíkem a do roku 2030 dosáhnout 40 gigawattů výkonu elektrolyzérů pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů
• zajistit lepší integraci plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů do plynárenské sítě
• zlepšit ochranu spotřebitele v rámci smluv o energii
• zvýšit bezpečnost dodávek a spolupráci mezi zeměmi EU

Uvedená pravidla zahrnují rovněž omezení dodávek plynu z Ruska a Běloruska ve snaze snížit závislost na dovážených fosilních palivech.

Geotermální energie

Geotermální energie dnes pokrývá méně než 1 % celosvětové poptávky po energii. V roce 2024 pocházelo z geotermálních zdrojů pouze 2,5 % obnovitelných zdrojů energie používaných k výrobě primární energie v EU.

Rada ve svých závěrech schválených v prosinci 2024 vyzvala k rychlejšímu zavádění geotermální energie.

Tento zdroj energie je možné využít k cenově dostupnému a bezpečnému vytápění a chlazení a může zajistit stabilní dodávky elektřiny, pomoci dekarbonizovat budovy a zvýšit konkurenceschopnost a udržitelnost průmyslu.

• Geotermální energie: Rada vyzvala k jejímu rychlejšímu zavádění (tisková zpráva, 16. prosince 2024)

Budovy

Více než třetina emisí skleníkových plynů v EU pochází z odvětví budov.

Směrnice o energetické náročnosti budov má dosáhnout toho, aby se do roku 2030 a v dalších letech energetická účinnost budov v EU zvýšila.

Konečným cílem je, aby do roku 2050 byly všechny budovy v EU budovami s nulovými emisemi.

V zájmu naplnění těchto ambicí stanoví směrnice cíl snížit průměrnou spotřebu energie u obytných budov:

• do roku 2030 alespoň o 16 %
• do roku 2035 alespoň o 20 až 22 %

Kromě toho by měla být v rámci budov vybudována další infrastruktura určená pro jízdní kola a elektromobily.

Sítě a integrace energetického systému

Má-li se EU do roku 2050 stát klimaticky neutrální a vybudovat si energetickou suverenitu, musí svůj energetický systém zásadním způsobem přetransformovat na propojený energetický systém.

Energetický systém by v budoucnosti měl:

• být více oběhový, přičemž jeho ústředním prvkem by měla být energetická účinnost
• poskytovat odvětvím, jako je doprava a průmysl, více elektřiny a z ekologičtějších zdrojů
• podporovat nízkouhlíková paliva, včetně vodíku, v odvětvích, která je obtížnější dekarbonizovat

V květnu 2024 přijala Rada závěry o infrastruktuře elektrizační soustavy. V závěrech se zdůrazňuje, že je třeba pokročit v práci na vybudování lépe propojené a integrované elektrizační soustavy v EU.

V červnu 2026 dosáhla Rada obecného přístupu k balíčku opatření pro evropské elektrizační soustavy, který zahrnuje revidované nařízení o transevropských energetických sítích (nařízeni o TEN-E) a směrnici o urychlení povolovacích postupů.

Politika transevropských energetických sítí, jejíž uplatňování bylo zahájeno v roce 2013, podporuje přeshraniční projekty s cílem propojit energetické sítě členských států a podpořit integraci obnovitelných zdrojů energie. Nařízení o TEN-E zmodernizuje, dekarbonizuje a propojí přeshraniční energetickou infrastrukturu EU, a pomůže tak EU dosáhnout jejích cílů v oblasti klimatické neutrality do roku 2050.

• Balíček opatření pro evropské elektrizační soustavy: Rada podpořila modernizovanou energetickou síť pro účely dekarbonizace (tisková zpráva, 26. června 2026)
• Udržitelná infrastruktura elektrizační soustavy: Rada schválila závěry (tisková zpráva, 30. května 2024)

Další informace