Propojení energetické infrastruktury v EU
EU chce v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a dosažení svých klimatických cílů posílit svou energetickou infrastrukturu a přeshraniční propojení.
Co dělá EU pro posílení energetické infrastruktury
Aby se ekologická transformace stala realitou, zlepšila se energetická bezpečnost EU a pomohly se zajistit stabilní ceny energie, by energie měla mezi unijními zeměmi snadno proudit díky dobře propojeným energetickým sítím, zejména elektrizačním soustavám.
EU za tímto účelem činí nezbytné kroky prostřednictvím svých transevropských energetických sítí, což je politický rámec na podporu přeshraničních energetických projektů. Řeší také vznikající energetické potřeby přijímáním nových právních předpisů, jako je balíček opatření pro evropské elektrizační soustavy, a zajišťuje financování energetických projektů prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy.
TEN-E: energetické koridory Evropy
Od roku 2013 má EU zaveden politický rámec nazvaný transevropské energetické sítě (TEN-E), jehož cílem je lépe propojit energetickou infrastrukturu zemí EU.
Na základě tohoto rámce rozhoduje o prioritních koridorech a tematických oblastech a podporuje realizaci příslušného seznamu přeshraničních projektů, které s těmito koridory a oblastmi souvisejí.
Ve stávajícím nařízení TEN-E je stanoveno 11 prioritních zeměpisných koridorů a 3 prioritní tematické oblasti. Seznam prioritních koridorů například zahrnuje severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě (NSI West Electricity), propojení sítí vodíku ve střední, východní a jihovýchodní Evropě (HI East) a příbřežní elektrizační soustavy v severní části Atlantského oceánu (Atlantic Offshore). Uvedené tři prioritní tematické oblasti představují inteligentní elektrizační soustavy, inteligentní plynárenské soustavy a sítě CO2.
Projekty TEN-E
Na unijní seznam lze zařadit dva typy projektů TEN-E:
- projekty společného zájmu: projekty přeshraniční infrastruktury v členských státech EU
- projekty ve společném zájmu: projekty realizované ve spolupráci se zeměmi mimo EU
K tomu, aby mohly být projekty na uvedený seznam zařazeny, musí splňovat určitá kritéria. Musí mimo jiné odpovídat parametrům prioritního koridoru nebo tematické oblasti a mít významný dopad na trhy s energií a integraci trhu.
Projekty TEN-E mohou využívat finanční prostředky EU a další výhody, jako je zrychlený povolovací postup a větší viditelnost vůči investorům.
Příklady projektů TEN-E
V současné době je na unijní seznam projektů TEN-E zařazeno více než 200 přeshraničních projektů. Téměř polovina z nich se týká elektrizačních soustav, soustav na moři a inteligentních elektrizačních soustav. Na níže uvedené mapě je zobrazeno několik příkladů těchto projektů.
Mapa Evropy s příklady projektů TEN-E:
- Celtic Interconnector: propojení elektroenergetických soustav mezi Irskem a Francií, realizace probíhá, dokončení se očekává v roce 2028, prioritní koridor/oblast: NSI West Electricity
- Sacoi 3: propojení elektroenergetických soustav mezi Itálií, Korsikou a Sardinií, realizace probíhá, dokončení se očekává v roce 2029, prioritní koridor/oblast: NSI West Electricity
- Estlink 3: propojení elektroenergetických soustav mezi Finskem a Estonskem, plánováno, dokončení se očekává v roce 2035, prioritní koridor/oblast: BEMIP Electricity
- H2Med/CelZa: vodíkové potrubí mezi Portugalskem a Španělskem, povolovací postup probíhá, dokončení se očekává v roce 2030, prioritní koridor/oblast: HI West
- Delta Rhine Corridor: plynovod pro přepravu CO2 z Německa, Nizozemska a případně Belgie do infrastruktury pro ukládání CO2 na moři u nizozemského pobřeží, plánováno, dokončení se očekává v roce 2030, prioritní koridor/oblast: sítě pro přepravu CO2
- EastMed Pipeline: plynovod z ložisek zemního plynu ve východním Středomoří do Řecka přes Kypr a Krétu, povolovací postup probíhá, dokončení se očekává v roce 2028, prioritní koridor/oblast: starší projekt společného zájmu (odchylka podle článku 24)
- Carmen: modernizace elektrizační soustavy v Rumunsku a Bulharsku prostřednictvím inteligentních technologií, povolovací postup probíhá, dokončení se očekává v roce 2030, prioritní koridor/oblast: inteligentní elektrizační soustavy
Balíček opatření pro evropské elektrizační soustavy
Lepší přeshraniční propojení spolu s odolnou a efektivní energetickou infrastrukturou mají klíčový význam pro to, aby se EU stala autonomnější, urychlila elektrifikaci a snížila ceny energie pro evropské občany. EU se zároveň potýká s nedostatečnou kapacitou elektrizační soustavy, která jí neumožňuje reagovat na rostoucí poptávku po (čisté) elektřině, s častými zpožděními při realizaci infrastrukturních projektů a s novými bezpečnostními hrozbami.
V reakci na tyto výzvy a s ohledem na cíl 15% propojení do roku 2030 předložila Evropská komise balíček opatření pro evropské elektrizační soustavy, což je soubor návrhů na aktualizaci unijní legislativy týkající se energetických sítí.
Uvedený balíček obsahuje dva legislativní návrhy:
- revizi nařízení o transevropských energetických sítích (TEN-E)
- a směrnici (kterou se mění tři stávající směrnice o obnovitelných zdrojích energie, trhu s elektřinou a trhu s plynem) s cílem urychlit povolovací postupy
Revize nařízení o TEN-E má tři hlavní cíle:
lepší plánování přeshraniční infrastruktury
urychlení povolovacích postupů u projektů přeshraniční infrastruktury
zajištění odolnější a lépe chráněné energetické infrastruktury
Pokud jde o rozvoj energetické infrastruktury, Komise připraví celounijní společný rámec pro identifikaci a řešení dlouhodobých nedostatků a překážek v infrastruktuře, což přispěje k dosažení klimatické neutrality.
Cílem druhé části balíčku, směrnice o povolování, je učinit projektové žádosti a postupy jednodušší, rychlejší a transparentnější a upřednostnit projekty v oblasti infrastruktury pro elektřinu a obnovitelné zdroje energie. Podporuje rovněž účast občanů a sdílení přínosů projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie s místními komunitami.
Členské státy EU balíček projednaly a v červnu 2026 se dohodly na postoji Rady (tzv. „obecném přístupu“). Podle dohodnutého znění budou při plánování rozvoje sítě napříč Unií zohledňovány vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, jakož i regionální specifika. Rada rovněž podporuje posílení ochrany a odolnosti přeshraniční kritické infrastruktury, včetně stávající elektroenergetické infrastruktury. Znění předpisů budou nyní projednána s Evropským parlamentem s cílem dosáhnout dohody později v roce 2026.
Nástroj pro propojení Evropy
Nástroj pro propojení Evropy v oblasti energetiky (CEF Energetika) je program EU, který zajišťuje financování pro provádění rámce politiky v oblasti TEN-E. Prostřednictvím tohoto financování podporuje EU investice do nové i stávající přeshraniční energetické infrastruktury.
Na období 2021–2027 byl vyčleněn rozpočet ve výši 5,84 miliardy eur na podporu přechodu na čistou energii a dokončení energetické unie, čímž se má zajistit, že energetické systémy EU budou propojenější, inteligentnější a digitalizovanější. Důraz je kladen na přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, interoperabilitu sítí a lepší integraci vnitřního trhu s energií.
Program na období 2028–2034
EU v současné době stanoví priority pro program na období 2028–2034. V prosinci 2025 se Rada dohodla na částečném obecném přístupu k operačním aspektům programu. O rozpočtu a některých dalších ustanoveních je ještě třeba rozhodnout, a to v závislosti na výsledku jednání o novém dlouhodobém rozpočtu EU, tzv. víceletém finančním rámci (VFR).
Komise navrhla rozpočet nástroje CEF Energetika na období 2028–2034 pětinásobně navýšit, a to z 5,8 miliardy eur na 29,91 miliardy eur. Navrhla rovněž, aby domácí projekty v oblasti elektrizačních soustav byly způsobilé pro financování v rámci plánů národního a regionálního partnerství a Evropského fondu pro konkurenceschopnost.
Rada chce stávající strukturu nástroje CEF zachovat, ale poskytnout rovněž větší flexibilitu, tak aby bylo možno investiční priority přizpůsobit novému geopolitickému kontextu, v němž se Evropa nachází, a potřebě posílit kritické sítě a integrovat rostoucí podíl energie z obnovitelných zdrojů.
- VFR: Rada přijala částečný mandát pro Nástroj pro propojení Evropy (CEF III) (tisková zpráva, 15. prosince 2025)
- Dlouhodobý rozpočet EU
- CEF Energetika (Evropská komise)
Další informace
Jak EU přistupuje k ekologizaci energetiky
Jak probíhá v EU výroba a prodej elektřiny?
Reforma trhu s elektřinou
Naposledy aktualizováno: 26. června 2026