"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro zemědělství a rybolov, 17. listopadu 2025
Hlavní výsledky
Zemědělství
Společná zemědělská politika po roce 2027 – potravinové zabezpečení a zacílení podpory
Ministři a ministryně vedli širší diskusi o potravinovém zabezpečení, zacílení podpory a také o připravenosti na krize a zásobách. Měli příležitost podělit se o své názory na to, zda by navrhovaná podpora příjmu v rámci společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2027 mohla splnit cíl posílení potravinového zabezpečení, či nikoli. Vyměnili si také názory na to, jaká jsou rizika v oblasti potravinového zabezpečení, k jejichž řešení by při zachování tržní orientace společné zemědělské politiky mohly přispět zásoby zemědělských produktů.
Širokou podporu získalo zajištění flexibility pro členské státy při provádění přímých plateb. Řada delegací se vyjádřila skepticky vůči zavedení zastropování a postupného snižování podpory příjmu na základě plochy. Mnohé delegace byly toho názoru, že přímé platby by měly být zaměřeny na zemědělce, pro něž je produkce potravin hlavním zdrojem příjmů, zatímco jiné se domnívaly, že tuto podporu je třeba poskytovat i zemědělcům na částečný úvazek. Delegace také vyjádřily obecnou podporu v souvislosti se zásobami potravin s cílem zajistit připravenost na krize, přičemž zdůraznily potřebu zajistit řádné fungování trhu.
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ vzala Rada na vědomí informace Itálie podporované Bulharskem, Českem, Maďarskem, Polskem, Portugalskem a Slovenskem o reformě společné zemědělské politiky lépe zaměřené na řešení budoucích výzev.
Delegace dále vzaly na vědomí neoficiální dokument Komise o úpravě návrhu týkajícího se budoucí společné zemědělské politiky a struktury rozpočtu.
Dne 16. července 2025 předložila Komise návrhy společné zemědělské politiky po roce 2027. V září informovalo předsednictví delegace, že na nadcházejících zasedáních Rady uspořádá tematické diskuse o různých aspektech těchto návrhů. První z těchto diskusí, která proběhla na říjnovém zasedání Rady, se zaměřila na strukturu ekologizace. Druhá diskuse, tentokrát v listopadu, se zaměřila na to, jak může zacílení podpory přispět k potravinovému zabezpečení. Tematické diskuse o budoucí společné zemědělské politice budou pokračovat na příštím zasedání Rady konajícím se ve dnech 11. a 12. prosince 2025, jehož tématem by měly být inovace a zjednodušení.
Zemědělské otázky související s obchodem, včetně užších vztahů mezi EU a Ukrajinou
V rámci pravidelného jednání Rady se ministři zemědělství zaměřili na otázky související s obchodem a na nejnovější vývoj. Vzhledem k tomu, že nedávno vstoupila v platnost aktualizovaná „dohoda o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu“ uzavřená s Ukrajinou, navrhlo předsednictví klást zvláštní důraz na otázku užších vztahů mezi EU a Ukrajinou. Od plošné ruské invaze v roce 2022 se tématem obchodu s Ukrajinou Rada zabývá pravidelně.
Rada vzala na vědomí informace Komise a připomínky delegací.
Delegace uvedly, že Ukrajina je významným vývozcem potravin a krmiv do EU, a částečně tak nahrazuje dřívější vývoz z Ruska. Pokud jde o záležitosti typu diverzifikace zdrojů bílkovin, má také potenciál stát se partnerem ještě významnějším.
V Radě také proběhla výměna názorů na nedávný vývoj obchodu EU se zemědělsko-potravinářskými produkty a na obchodní dohody a jednání na dvojstranné i mnohostranné úrovni. Mnozí ministři zdůraznili potřebu vhodných ochranných opatření zaměřených na citlivé produkty.
Delegace se vyjádřily k obchodu s USA s cílem zlepšit přístup na trh pro produkty EU, jako je víno, lihoviny a olivový olej. Pokud jde o Mercosur, delegace poukázaly na potřebu účinného provádění ochranného mechanismu oznámeného Komisí.
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ vzala Rada na vědomí i připomínky Itálie a Belgie k budoucnosti odvětví rýže v EU a k čínskému antidumpingovému šetření týkajícímu se evropského vepřového masa.
V rámci dnešní diskuse byly zdůrazněny tři priority: musíme se zaměřit na potravinové zabezpečení a zacílení podpory, potřebujeme úzké obchodní vztahy s Ukrajinou v oblasti zemědělství a také skutečné zjednodušení právních předpisů EU v oblasti potravin.
Jacob Jensen, dánský ministr pro výživu, zemědělství a rybolov
Ministři si v rámci diskuse u kulatého stolu vyměnili názory na dva návrhy Evropské komise:
1. Nařízení Rady, kterým se pro roky 2026, 2027 a 2028 stanoví rybolovná práva v Atlantiku a v Severním moři
Tento návrh se týká rybolovných práv pro roky 2026, 2027 a 2028 pro některé rybí populace ve vodách EU a rybolovných práv pro plavidla EU v některých vodách mimo EU. Jedná se o každoroční proces stanovování rybolovných práv, tj. množství ryb, které mohou rybáři z Evropské unie odlovit z hlavních komerčně významných rybích populací v nadcházejícím roce (někdy i v následujících letech). Toto množství je označováno také jako celkový přípustný odlov (TAC). Předmětný návrh se vztahuje jak na rybí populace řízené pouze Unií, tak na populace řízené společně se třetími zeměmi, jako je Spojené království a Norsko, nebo na populace řízené prostřednictvím regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO) ve světových oceánech. Stejně jako v loňském roce, kdy Komise navrhla TAC pro roky 2025 i 2026, obsahuje tento návrh TAC nejen pro rok 2026, ale také pro rok 2027 a v některých případech i pro rok 2028, a to pro populace, u nichž jsou pro uvedené období k dispozici vědecká doporučení.
2. Nařízení Rady, kterým se na rok 2026 stanoví rybolovná práva ve Středozemním moři a v Černém moři
Politická diskuse se zaměřila především na opatření týkající se využívání rybolovných zdrojů v rámci víceletého plánu pro západní Středomoří.
Tato výměna názorů vytvořila podmínky pro dosažení vyvážené a náležitě odůvodněné politické dohody o rybolovných právech na prosincovém zasedání Rady pro zemědělství a rybolov. Zároveň nám pomohla lépe porozumět různým vnitrostátním podmínkám.
Jacob Jensen, dánský ministr pro výživu, zemědělství a rybolov
