Bruselský summit G7, Brusel, 4.–5. 6. 2014, 4.–5. června 2014

Čelní představitelé Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa, Spojeného království, Spojených států amerických a předseda Evropské rady a předseda Evropské komise (lídři G7) se 4. a 5. června 2014 sešli v Bruselu ve formátu G7.

• Prohlášení ze summitu skupiny G7 v Bruselu, 4.–5. června 2014
• Vyjádření předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye po summitu skupiny G7, 5. června 2014
• Závěrečné vyjádření předsedy Barrosa, summit G7, 5. června 2014
• Fotografie a videa ze summitu skupiny G7 konaného ve dnech 4. a 5. června 2014 v Bruselu

Ukrajina a globální zahraničněpolitické otázky

Během pracovní večeře, která se uskutečnila ve středu večer, se lídři G7 věnovali situaci na Ukrajině, vztahům s Ruskem a reakci na ukrajinskou krizi. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy v této souvislosti uvedl: „Od samého počátku ukrajinské krize vystupovali členové G7 a Evropská unie jednotně. Na akty agrese jsme reagovali nejen politicky, ale i ekonomicky, prostřednictvím sankcí.“

Lídři se zabývali také pozitivním programem, jenž má zmírnit napětí ve vztazích s Ruskem a stabilizovat situaci na Ukrajině. Uvítali zvolení Petra Porošenka prezidentem a znovu vyslovili podporu hospodářským a politickým reformám na Ukrajině. Očekávají, že Rusko bude s nově zvoleným ukrajinským prezidentem spolupracovat a že bude seriózním způsobem usilovat o politické řešení. V případě potřeby jsou připraveni sankce vůči Rusku zostřit.

Vedoucí představitelé odsoudili zinscenované prezidentské volby, které 3. června proběhly v Sýrii, a hovořili o situaci v Jihočínském a Východočínském moři, Íránu, Libyi, Mali a Středoafrické republice a o dalších zahraničněpolitických otázkách.

Přijali rovněž prohlášení o nešíření zbraní a odzbrojení pro rok 2014:

• Prohlášení skupiny G7 o nešíření zbraní a odzbrojení pro rok 2014

Globální výzvy týkající se ekonomiky, energetiky, klimatu a rozvoje

Druhý den dopoledne se vedoucí lídři G7 zabývali nejprve globálním růstem a tím, jak řešit problém vysoké nezaměstnanosti. Diskutovali také o otázkách obchodu, mimo jiné o aktivních a ambiciózních jednáních, která mezi členy G7 probíhají.

Druhé pracovní zasedání bylo věnováno změně klimatu a energetické bezpečnosti a zaměřilo se zejména na diverzifikaci energetických tras a zdrojů. Summit potvrdil zásady a opatření obsažené v energetické iniciativě G7 z Říma. Díky tomu budou moci občané i podniky využívat energii, která je čistější a bezpečnější než v minulosti a jejíž dodávky jsou také spolehlivější. Toto téma souvisí i se změnou klimatu.

Předseda Komise José Manuel Barroso k tomu řekl: „Čím méně závislí budeme na fosilních palivech, která se v některých případech nacházejí v problematických částech světa, a čím více se budeme spoléhat na obnovitelné a domácí zdroje energie, tím lépe bude zásobování energií v našich zemích zabezpečeno.“

Lídři zopakovali svůj závazek k omezení účinků globálního oteplování a vyjádřili pevné odhodlání přijmout v roce 2015 celosvětovou dohodu o klimatu.

Během čtvrtečního pracovního oběda se pak zabývali otázkami rozvoje a vytvořením mezinárodního rámce pro období po roce 2015.

U příležitosti summitu měli vedoucí představitelé rovněž možnost projednat řadu témat na bilaterální úrovni a vystoupit na svých individuálních tiskových konferencích.

Evropská unie je plnohodnotným členem skupiny G7/G8 (i G20), v níž ji společně zastupují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.

Je to poprvé, co summit G7/8 pořádala, a poprvé, co se tento summit konal v Bruselu v Radě Evropské unie – v budově Justus Lipsius.

Souvislosti

Od posledního oficiálního summitu skupiny G7 uplynulo více než 15 let. V Bruselu se summit G7 nyní konal poprvé a poprvé byla také jeho organizátorem Evropská unie.

Původně měl začátkem června proběhnout v Soči summit skupiny G8, jemuž mělo předsedat Rusko. Avšak vzhledem k tomu, že Ruská federace narušila svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, rozhodli se vedoucí představitelé skupiny G7 na zasedání 24. března 2014 v nizozemském Haagu, že se místo v Soči setkají 4. a 5. června 2014 v Bruselu ve formátu G7.

EU jako člen skupiny G7/G8

Zástupci Evropského společenství se začali summitů této skupiny účastnit v roce 1977 během vrcholné schůzky v Londýně. První summit skupiny G7 se uskutečnil v městečku Rambouillet ve Francii o dva roky dříve, v roce 1975. Úloha EU byla zpočátku omezena jen na ty oblasti, ve kterých měla výlučné pravomoci, nicméně postupem času se stále rozšiřovala. Evropská komise se na summitech postupně zapojovala do všech politických diskusí a od summitu v Ottawě (1981) se účastnila všech jejich pracovních zasedání. Předseda Komise José Manuel Barroso byl na summitu G8 přítomen poprvé v Gleneagles v roce 2005 a bruselský summit je pro něj již desátým. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy se summitů G8/G7 účastní od roku 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva.

Komise a Evropská rada nesou všechny povinnosti, které z členství ve skupině vyplývají. Prohlášení ze summitu je politicky závazné pro všechny členy G7.

V předsednictví skupiny se budou v následujících letech její členové střídat takto: 2015 – Německo, 2016 – Japonsko, 2017 – Itálie, 2018 – Kanada, 2019 – Francie, 2020 – USA.

• EU a skupina G7/G8