Skip to content

Boj proti dezinformacím

Očkovací látky proti onemocnění COVID-19

Opatření EU v boji proti dezinformacím ohledně COVID-19

EU je odhodlána chránit společnosti, občany a svobody před hybridními hrozbami, včetně zavádějících informací a dezinformací, jak je zdůrazněno ve strategické agendě na období 2019–2024. Cílem je posílit spolupráci při odhalování útoků, jejich prevenci a boji proti nim a zároveň posílit odolnost vůči těmto hrozbám.

V prosinci 2020 Rada přijala závěry, v nichž vyzývá k tomu, aby EU ještě důrazněji reagovala proti hybridním hrozbám, včetně dezinformací. Uznala, že v důsledku pandemie COVID-19 jsou EU a její členské státy vůči hybridním hrozbám zranitelnější.

Pandemie COVID-19 jasně ukázala, že je třeba zintenzivnit úsilí při ochraně Evropské unie, jejích členských států a jejich společností, jakož i institucí EU, před hybridními hrozbami a jejich škodlivými účinky. Naše demokratické společnosti a instituce musíme před takovými hrozbami chránit, zejména zvýšením naší odolnosti a dalším posílením našich nástrojů na úrovni EU a členských států. Markus Kerber, německé předsednictví Rady

Rada ve svých závěrech zdůraznila, že přístup EU k řešení problematiky dezinformací je multidisciplinární a zahrnuje velký počet zúčastněných stran. Vyzvala k dalšímu posílení pracovních skupin pro strategickou komunikaci působících v rámci Evropské služby pro vnější činnost a systému včasného varování s cílem vytvořit pro členské státy a instituce EU komplexní platformu.

Ministři vyzvali Komisi, aby vypracovala a provedla dodatečné požadavky na transparentnost pro online platformy. Cílem těchto požadavků by bylo podporovat dobře fungující digitální veřejnou sféru, dosáhnout větší odpovědnosti a posílit transparentnost při řešení dezinformací.

Jaký je mezi nimi rozdíl?

Zavádějící informace jsou nepravdivé informace, které byly vytvořeny nebo šířeny neúmyslně. Dezinformace jsou rovněž nepravdivé informace, jsou však vytvořeny se záměrem způsobit újmu.

V kontextu rostoucí dezinformační činnosti ohledně šíření onemocnění COVID-19 usilovaly orgány EU o zvyšování povědomí o nebezpečí dezinformací a prosazovaly používání věrohodných zdrojů.

Evropská komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vydali dne 10. června 2020 společné sdělení s názvem „Boj proti dezinformacím o COVID-19 – pravda a mýty“, jehož cílem bylo navrhnout konkrétní opatření ke zvýšení odolnosti EU v reakci na dezinformace. Mezi tato opatření patří zvýšení podpory EU proověřovatele faktů a výzkumné pracovníky, posílení kapacit EU v oblasti strategické komunikace a zlepšení spolupráce s mezinárodními partnery při současném zajištění svobody projevu a plurality.

Během pandemie EU vybídla internetové platformy, aby pomáhaly v boji proti falešným zprávám a dalším snahám o šíření dezinformací odstraňováním nelegálního nebo nepravdivého obsahu. Se zahájením očkovacích kampaní v celé EU se zintenzivnilo úsilí v boji proti dezinformacím o očkovacích látkách proti COVID-19. Online platformy, které jsou signatáři kodexu zásad boje proti dezinformacím, pravidelně informují Evropskou komisi o svých krocích a opatřeních k omezení dezinformací.

Spolupráce s online platformami vedla mimo jiné k tomu, že na sociální síti TikTok došlo ke spuštění banneru „zjišťujte si fakta“, který varuje uživatele před obsahem, jenž může být neověřený. Společnost Google oznámila, že odstranila čtyři kanály YouTube a jeden reklamní účet a že na všechny členské státy EU rozšířila funkce vyhledávání, jež uživatelům umožňují zobrazení spolehlivých informací.

Projekt EUvsDisinfo, realizovaný Evropskou službou pro vnější činnost, má za cíl zvyšovat informovanost a povědomí veřejnosti o dezinformačních kampaních ze strany Kremlu.

Fakty proti strachu

Spolu s onemocněním COVID-19 se šíří i informační pandemie, „infodemie“, jak ji nazývá Světová zdravotnická organizace (WHO). Vzhledem k záplavě informací – mnohdy nepravdivých nebo nepřesných – o koronaviru, o jeho původu a účincích, jakož i o opatřeních, která různé orgány v reakci na pandemii přijímají, je stále obtížnější nacházet spolehlivé zdroje a potřebné instrukce.

S cílem vyvrátit mýty o pandemii koronaviru a o reakci EU a s cílem pomoci občanům odlišit fakta od nepravdivých zpráv sestavila Komise přehled faktů. Internetové stránky rovněž obsahují návodné informace umožňující rozpoznat internetové roboty (boty) a konspirační teorie.

Zjišťujte si původ informací. Zjišťujte si fakta.

Světová zdravotnická organizace shromáždila informace týkající se některých obecně rozšířených mýtů o koronavirové pandemii.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která koordinuje schvalování léčivých přípravků v EU a dohled nad nimi, sestavila přehled některých klíčových fakt týkajících se vývoje a schvalování očkovacích látek proti COVID-19. Evropský informační portál o očkování rovněž poskytuje fakta a informace o strategii EU pro očkovací látky proti COVID-19 a o přínosech očkování pro jednotlivce a společenství.

Podle nedávného průzkumu Eurobarometru se více než 50 % Evropanů domnívá, že byli vystaveni dezinformacím na internetu.

(březen 2021)

Oficiální zdroje informací o COVID-19

Níže uvádíme seznam vybraných zdrojů informací z EU i ze světa a od příslušných unijních i mezinárodních organizací.

Oficiální a aktualizované informace o vnitrostátních opatřeních v zemích EU, v Norsku, na Islandu a ve Spojeném království:

Mezinárodní organizace:

Orgány a subjekty EU:

Rada nabízí zasílání nejnovějších informací o šíření COVID-19. Knihovna Rady poskytuje přístup ke spolehlivým zdrojům uvedeným v katalogu Eureka.

Vnitrostátní informační zdroje o COVID-19

Pokud jde o nejnovější informace a pokyny týkající se pandemie COVID-19, seznam oficiálních internetových stránek vnitrostátních orgánů a agentur v oblasti veřejného zdraví v Evropě je k dispozici na internetových stránkách Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.

COVID-19 a kyberkriminalita

Pachatelé trestné činnosti zneužívají pandemie k různým podvodům a útokům. Využívají poptávku po informacích a dodávkách nedostatkového zboží, zaměřují se na slabá místa v digitální infrastruktuře.

Trestná činnost má mimo jiné formu:

  • kybernetických útoků na organizace i jednotlivce, včetně phishingových kampaní, které prostřednictvím škodlivých odkazů a příloh šíří malware;
  • telefonických podvodů, podvodných nabídek zboží či dekontaminace;
  • prodeje padělaných zdravotnických prostředků a hygienického zboží nebo distribuce falešných domácích testovacích sad na koronavirus;
  • návštěv v domácnosti, kdy podvodníci předstírají, že jsou příslušníky donucovacích orgánů nebo zdravotnickými pracovníky, kteří nabízejí testování na COVID-19, ale ve skutečnosti se jen snaží vniknout do domu či bytu a odcizit cenné věci;
  • zintenzivnění aktivit souvisejících s převáděním migrantů nebo pohlavním vykořisťováním, včetně dětí.

Unijní agentura pro prosazování práva Europol shromažďuje informace od členských států EU a pravidelně zveřejňuje zprávy o tom, jak pachatelé trestné činnosti své aktivity přizpůsobují podmínkám koronavirové pandemie.

Témata