Časová osa – opatření Rady týkající se onemocnění COVID-19

Rada přijala doporučení ohledně zajištění bezproblémového přechodu od systému certifikátů týkajících se onemocnění COVID-19 ke globální síti Světové zdravotnické organizace (WHO) pro certifikaci v elektronickém zdravotnictví.

V doporučení se členské státy vyzývají, aby se připojily k dalšímu vývoji globální sítě WHO pro certifikaci v elektronickém zdravotnictví, sledovaly jej a na tomto vývoji se podílely. Členské státy se vyzývají, aby do připojení k uvedené síti, jakož i v období do konce roku 2023, zůstaly připojeny k bráně EU (stávající digitální infrastruktuře EU pro ověřování certifikátů).

• Na cestě ke globálnímu digitálnímu zdravotnímu certifikátu: Rada přijala doporučení (tisková zpráva, 27. června 2023)

Světová zdravotnická organizace (WHO) přešla na systém EU pro digitální certifikaci COVID-19 za účelem vytvoření globálního systému, který pomáhá chránit občany na celém světě před stávajícími i budoucími zdravotními hrozbami, včetně pandemií.

Globální síť WHO pro certifikaci v elektronickém zdravotnictví využívá technologii, která byla vyvinuta pro digitální certifikáty EU COVID.

• Globální síť pro digitální zdravotní certifikáty (Světová zdravotnická organizace)

Dne 2. května 2023 rozhodlo švédské předsednictví v souvislosti s pandemií covidu-19 o deaktivaci mechanismu integrovaných opatření EU pro politickou reakci na krize (IPCR) v plném režimu. Mechanismus IPCR je v souvislosti s covidem-19 ponechán v monitorovacím režimu a záležitostmi týkajícími se tohoto onemocnění se budou nadále zabývat Výbor EU pro zdravotní bezpečnost a Pracovní skupina Rady pro veřejné zdraví.

• Deaktivace mechanismu IPCR v souvislosti s pandemií covidu-19 (tisková zpráva švédského předsednictví, 4. května 2023)

Země EU znovu poukázaly na význam koordinovaného přístupu předběžné opatrnosti k cestujícím přijíždějícím do EU. Nadále budou monitorovat další vývoj v souvislosti s covidem-19.

Vzhledem k současné epidemiologické situaci a s přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro zdravotní bezpečnost se členské státy dohodly, že je třeba přezkoumat některé požadavky vztahující se na osoby přijíždějící do EU z Číny. Jedná se zejména o postupné upouštění od:

• Prohlášení švédského předsednictví o koordinaci cestovních opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 (internetové stránky švédského předsednictví, 16. února 2023)

Země EU se dohodly na koordinovaném přístupu předběžné opatrnosti v reakci na nejnovější vývoj covidu-19 v Číně. Tento přístup zohledňuje

• potřebu dostatečných a spolehlivých údajů
• uvolnění cestovních omezení ze strany Číny od 8. ledna 2023

• Prohlášení o koordinaci cestovních opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 (švédské předsednictví)

Rada přijala aktualizovaná doporučení týkající se cestování do EU a usnadnění volného pohybu v EU během pandemie covidu-19.

Podle nových doporučení by členské státy neměly ukládat žádná omezení cestování z důvodu veřejného zdraví. Doporučení však obsahují řadu záruk v případě zhoršující se epidemiologické situace.

• Pandemie covidu-19: Rada aktualizovala cestovní doporučení za účelem zrušení všech cestovních omezení (tisková zpráva, 13. prosince 2022)

Rada a Evropský parlament se dohodly na prodloužení platnosti nařízení, kterým se zavádí digitální certifikát EU COVID. Rada přijala toto nařízení dne 28. června 2022.

Platnost stávajícího nařízení skončí 30. června 2022, z důvodu prodloužení platnosti certifikátu o jeden rok však bude prodloužena do 30. června 2023.

Prodloužením platnosti nařízení se zajistí, aby cestující mohli i nadále používat svůj digitální certifikát EU COVID pro cestování v rámci EU v zemích, kde jsou tyto cestovní certifikáty stále vyžadovány. Nařízení však členským státům povinnost používat tyto certifikáty neukládá.

• COVID-19: Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné politické dohody o prodloužení platnosti nařízení, kterým se zavádí digitální certifikát EU COVID (tisková zpráva, 13. června 2022)
• COVID-19: Rada prodloužila platnost nařízení, kterým se zavádí digitální certifikát EU COVID (tisková zpráva, 28. června 2022)

Dva roky po vypuknutí pandemie a jeden rok po zahájení očkovacích kampaní v Unii jednaly členské státy o aktualizaci své strategie pro dodávky a dary očkovacích látek s cílem řešit nové výzvy v oblasti očkování proti onemocnění COVID-19.

Epidemiologická situace v Evropě a ve světě se zlepšuje a nabídka očkovacích látek nyní převyšuje poptávku:

• v členských státech;
• v zemích, které jsou příjemci darů ze strany EU.

Sdílení očkovacích látek se zeměmi, které je potřebují, je i nadále ústředním cílem strategie EU pro očkování, ale její provádění se musí v zájmu zvýšení efektivity změnit.

• Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (zdraví), 29. března 2022

Během zasedání Evropské rady dne 25. března jednali vedoucí představitelé EU o dohodě o prevenci pandemií a připravenosti a reakci na ně, která má být přijata v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO).

• Evropská rada, 24. a 25. března 2022

Dne 3. března 2022 přijala Rada rozhodnutí o zmocnění k zahájení jednání o mezinárodní dohodě o prevenci pandemií a připravenosti a reakci na ně.

Mezivládní vyjednávací výbor, jenž byl pověřen vypracováním a sjednáním tohoto mezinárodního nástroje, uspořádá dne 1. srpna 2022 další zasedání, aby projednal pokrok při práci na návrhu. Poté předloží zprávu o pokroku na 76. zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které se uskuteční v roce 2023, přičemž cílem bude přijmout uvedený nástroj nejpozději v roce 2024.

• Rada odsouhlasila zahájení jednání o mezinárodní protipandemické smlouvě (tisková zpráva, 3. března 2022)

Vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 i nadále doléhala na provoz železniční dopravy, prodloužila Rada do 30. června 2022 platnost mimořádných opatření zavedených v říjnu 2020 s cílem zmírnit dopad pandemie na toto odvětví.

Uvedená opatření dávají členským státům možnost poskytnout železničním společnostem úlevu od určitých poplatků za přístup k infrastruktuře a zároveň zajistit poskytovatelům infrastruktury včasnou kompenzaci.

S ohledem na nepředvídatelnost šíření onemocnění COVID-19 bylo rovněž rozhodnuto, že pravomoc dále toto opatření v případě potřeby prodlužovat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, a to vždy nejvýše o šest měsíců, může Komise uplatňovat až do 31. prosince 2023

• COVID-19 a železniční doprava: Rada prodloužila platnost opatření přijatých v roce 2020 (tisková zpráva, 24. února 2022)

Dne 22.února 2022 přijala Rada aktualizované doporučení týkající se dočasného omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné. Zavedené změny reagují na:

• vývoj pandemie,
• rostoucí míru proočkovanosti a podávání posilovacích dávek,
• uznávání stále většího počtu certifikátů vydaných třetími zeměmi za rovnocenné digitálnímu certifikátu EU COVID.

Podle tohoto doporučení by za určitých podmínek měly mít možnost cestovat do EU tyto kategorie osob:

• očkované a zotavené osoby,
• osoby podnikající nezbytně nutnou cestu,
• osoby podnikající cestu, která není nezbytně nutná, ze zemí na seznamu EU.

Toto nové doporučení bude platit od 1. března 2022.

• Rada aktualizovala doporučení týkající se cest ze třetích zemí, jež nejsou nezbytně nutné (tisková zpráva, 22. února 2022)

Rada přijala nové doporučení o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19.

Toto doporučení je reakcí na významné zvýšení proočkovanosti a rychlé zavádění digitálního certifikátu EU COVID. Nahrazuje se jím dřívější doporučení (2020/1475).

Podle nového doporučení by opatření související s COVID-19 měla být uplatňována s ohledem na zdravotní stav dané osoby, a nikoli s ohledem na epidemiologickou situaci na regionální úrovni, s výjimkou oblastí, kde je úroveň výskytu viru velmi vysoká (tmavě červené oblasti). To znamená, že hlavním určujícím faktorem by měl být digitální certifikát EU COVID daného cestujícího.

• COVID-19: Rada přijala revidované doporučení o opatřeních ovlivňujících volný pohyb (tisková zpráva, 25. ledna 2022)

Během zasedání Rady pro obecné záležitosti dne 25. ledna 2022 Rada znovu připomněla, že Evropská unie chce zvýšit podporu nejpotřebnějším zemím, zejména v Africe, a to:

• dalším poskytováním evropské podpory pro nástroj COVAX
• na bilaterálním základě v rámci spolupráce s jednotlivými partnery

• Rada pro obecné záležitosti, 25. ledna 2022

Členské státy se dne 10. ledna 2022 během jednání u kulatého stolu v rámci integrovaných opatření EU pro politickou reakci na krize (IPCR) dohodly na deaktivaci mechanismu „záchranné brzdy“ s cílem umožnit obnovení letecké dopravy s jihoafrickými zeměmi.

Dne 26. listopadu 2021 se členské státy EU zúčastnily jednání u kulatého stolu v rámci integrovaných opatření EU pro politickou reakci na krize (IPCR) s cílem koordinovat reakci EU v souvislosti s novou variantou COVID-19, která byla zjištěna v jižní Africe a která byla označena B.1.1.529 nebo omikron.

V návaznosti na diskusi, včetně příspěvku odborníků Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), se země EU dohodly, že aktivují mechanismus záchranné brzdy v souladu s ustanoveními doporučení Rady (2020/912) o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné.

Členské státy EU se dohodly, že naléhavě zavedou dočasná omezení týkající se všech cest do EU ze zemí daného regionu: Botswana, Svazijsko, Lesotho, Mosambik, Namibie, Jihoafrická republika a Zimbabwe.

Tato dočasná omezení zahrnují rovněž pozastavení letecké přepravy osob z dotčených zemí. Členské státy se rovněž vyzývají, aby občany EU odrazovaly od cestování do těchto zemí.

Země EU budou provádět pravidelný přezkum situace a v nadcházejících dnech budou tuto záležitost nadále monitorovat.

Na zasedání Evropské rady konaném v říjnu 2021 se vedoucí představitelé EU zabývali některými klíčovými aspekty reakce na krizi COVID-19 a vyzvali k dalšímu úsilí, zejména pokud jde o:

• překonání váhavého postoje k očkování, a to i prostřednictvím boje proti dezinformacím,
• usnadnění volného pohybu uvnitř EU a cest do EU a urychlení práce související se vzájemným uznáváním certifikátů se třetími zeměmi,
• uzavření jednání o legislativním balíčku týkajícím se zdravotní unie,
• zajištění rychlého odstranění překážek, které brání celosvětovému zavádění očkovacích látek.

• Evropská rada, 21.– 22. října 2021
• Digitální příběh: Pozoruhodný příběh očkovacích látek proti COVID-19

Rada přijala prováděcí rozhodnutí o schválení maltského národního plánu pro oživení a odolnost.

Malta tedy může využít finanční prostředky EU na podporu oživení a odolnosti, které podpoří její ekonomiku a pomohou jí zotavit se z následků pandemie COVID-19. Malta může nyní podepsat grantovou dohodu s Evropskou komisí a získat předběžné financování ve výši 13 %.

• Rada schválila maltský plán pro oživení (tisková zpráva, 5. října 2021)

Rada přijala třetí soubor prováděcích rozhodnutí o schválení národních plánů pro oživení a odolnost, díky nimž budou moci další dvě země EU – Česko a Irsko – zahájit provádění reforem a uskutečňování investic.

Česko může podepsat grantovou dohodu s Komisí a získat předběžné financování ve výši 13 %. Irsko o předsunutí části přidělených finančních prostředků nepožádalo.

• Fond na podporu oživení: ministři uvítali posouzení plánů Česka a Irska (tisková zpráva, 6. září 2021)

Rada přijala druhý soubor prováděcích rozhodnutí o schválení národních plánů pro oživení a odolnost.

Čtyři další země EU – Chorvatsko, Kypr, Litva a Slovinsko – dostaly zelenou k využívání finančních prostředků EU na podporu oživení a odolnosti, které podpoří jejich ekonomiky a pomohou jim zotavit se z následků pandemie COVID-19.

Přijetí prováděcích rozhodnutí Rady o schválení těchto plánů umožňuje členským státům podepsat grantové dohody a dohody o půjčce a čerpat předběžné financování až do výše 13 %.

• Fond na podporu oživení: ministři přivítali posouzení dalších čtyř národních plánů (tisková zpráva, 26. července 2021)

Ministři hospodářství a financí zemí EU přijali první soubor prováděcích rozhodnutí Rady o schválení národních plánů pro oživení a odolnost.

Celkem 12 zemí EU – Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko a Španělsko – tak může začít čerpat finanční prostředky EU na podporu oživení a odolnosti, které podpoří jejich ekonomiky a pomohou jim zotavit se z dopadů pandemie COVID-19.

Přijetí prováděcích rozhodnutí Rady o schválení těchto plánů umožňuje členským státům podepsat grantové dohody a dohody o půjčce a čerpat předběžné financování až do výše 13 %.

• Council gives green light to first recovery disbursements (press release, 13 July 2021)

Vedoucí představitelé EU jednali o zlepšení současné epidemiologické situace v Evropě a uvítali pozitivní pokrok v očkování, přičemž zdůraznili, že je třeba v úsilí v oblasti očkování nepolevovat, stejně jako je zapotřebí obezřetnosti a koordinovanosti s ohledem na vývoj situace, a zejména na vznik a šíření variant, jež vzbuzují obavy.

Uvítali dohody ohledně digitálního certifikátu EU COVID a doporučení Rady, jak o cestování v rámci EU, tak o cestách do EU, jež nejsou nezbytně nutné.

Vzhledem k celosvětové situaci Evropská rada opětovně potvrdila závazek EU ke globální solidaritě v reakci na pandemii. Vedoucí představitelé EU se shodli, že by měly urychleně pokročit probíhající práce, jejichž cílem je napomoci zvýšení celosvětové výroby očkovacích látek proti COVID-19 a zlepšení všeobecného přístupu k nim.

• Evropská rada, 24.–25. června 2021

Na mimořádném zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 24. a 25. května 2021, jednali vedoucí představitelé EU o příspěvku EU ke globální reakci na pandemii COVID-19. Členské státy EU znovu zdůraznily své odhodlání podpořit země v nouzi a zavázaly se, že do konce roku 2021 darují nejméně 100 milionů dávek očkovacích látek proti COVID-19.

Lídři EU rovněž diskutovali o zlepšení současné epidemiologické situaci v Evropě a v této souvislosti uvítali dohodu o digitálním COVID certifikátu EU a vyzvali k tomu, aby do poloviny června proběhla revize doporučení Rady týkajícího se cest v rámci EU.

• Mimořádné zasedání Evropské rady, 24. a 25. května 2021
• Závěry Evropské rady o COVID-19, 25. května 2021

Portugalské předsednictví dosáhlo politické dohody s Evropským parlamentem ohledně digitálního COVID certifikátu EU.

Jeho cílem je usnadnit bezpečný a volný pohyb v průběhu pandemie COVID-19. Bude dokládat, že daná osoba byla proti onemocnění COVID-19 očkována, obdržela negativní výsledek testu, nebo se z onemocnění COVID-19 zotavila. Tento certifikát, který se začne používat do 1. července, bude k dispozici v digitální i tištěné podobě, bude obsahovat QR kód a bude vydáván bezplatně. Není podmínkou výkonu práva na volný pohyb a nejedná se o cestovní doklad.

Velvyslanci při EU dohodu potvrdili dne 21. května 2021.

• Pandemie COVID-19: Výbor stálých zástupců potvrdil politickou dohodu o digitálním COVID certifikátu EU s cílem usnadnit volný pohyb (tisková zpráva, 21. května 2021)

Rada přijala rozhodnutí na podporu zahájení jednání o mezinárodní smlouvě o boji proti pandemiím. Cílem rozhodnutí Rady je zajistit účast EU na jednáních týkajících se záležitostí spadajících do pravomoci EU s ohledem na možné přistoupení EU ke smlouvě.

Návrh na uzavření smlouvy o boji proti pandemiím má projednat Světové zdravotnické shromáždění. Tato smlouva by byla zahrnuta do rámce mezinárodního úsilí o posílení celosvětové zdravotní bezpečnosti, zejména z hlediska připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví, a to na základě zkušeností získaných během současné pandemie.

• EU podpořila zahájení procesu WHO pro vypracování protipandemické smlouvy: rozhodnutí Rady (tisková zpráva, 20. května 2021)

Velvyslanci při EU se dohodli na mandátu pro jednání s Evropským parlamentem o návrhu týkajícím se digitálního zeleného certifikátu.

Tento certifikát usnadní bezpečný a volný pohyb během pandemie COVID-19. Bude dokládat, že daná osoba byla proti onemocnění COVID-19 očkována, obdržela negativní výsledek testu nebo se z onemocnění COVID-19 zotavila.

Právní rámec digitálního zeleného certifikátu tvoří dva legislativní návrhy. První návrh se týká občanů EU a jejich rodinných příslušníků a druhý návrh se týká státních příslušníků třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm na území členských států.

Podle těchto návrhů bude možné certifikát používat ve všech členských státech EU. Bude rovněž zaveden na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku. Digitální zelený certifikát bude také otevřen iniciativám, které jsou vyvíjeny globálně.

Očekává se, že Evropský parlament přijme svůj postoj na plenárním zasedání konaném ve dnech 26. až 29. dubna a jednání s cílem finalizovat právní předpisy budou zahájena ihned poté. Země EU požadují, aby byl tento rámec připraven do léta 2021.

• Pandemie COVID-19: Rada se dohodla na mandátu pro jednání o digitálním zeleném certifikátu (tisková zpráva, 14. dubna 2021)

Velvyslanci při EU se dohodli na návrhu portugalského předsednictví ohledně přidělení 10 milionů dávek očkovací látky BioNTech-Pfizer proti COVID-19 ve druhém čtvrtletí roku 2021. Podle dohody 5 zemí: Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Lotyšsko a Slovensko obdrží poměrný podíl z 10 milionů dávek a dalších 2,85 milionu dávek jako „solidární očkovací látky“.

• Dohoda o návrhu portugalského předsednictví na podporu nejpotřebnějších členských států (tisková zpráva, 1. dubna 2021)

Lídři EU jednali formou videokonference o aktuální situaci v souvislosti s pandemií COVID-19. Zdůraznili, že je naléhavě nutné uspíšit schvalování, výrobu a distribuci vakcín a urychlit také očkovací kampaně.

Vzhledem k tomu, že epidemiologická situace je i nadále vážná, dohodli se vedoucí představitelé EU na zachování stávajících omezení, včetně omezení týkajících se cest, které nejsou nezbytně nutné.

S ohledem na budoucnost se nicméně shodli, že by měly být zahájeny přípravy společného přístupu k postupnému rušení omezujících opatření, tak aby byla zajištěna koordinace úsilí, až bude možné stávající opatření zmírnit. Vyzvali k tomu, aby bezodkladně pokročily legislativní a technické práce na interoperabilních digitálních certifikátech týkajících se onemocnění COVID-19 na základě návrhu Komise.

Vedoucí představitelé rovněž opětovně potvrdili svou podporu mezinárodní solidarity a celosvětového úsilí o všeobecnou přístupnost očkovacích látek proti COVID-19. Dohodli se rovněž na tom, že budou pokračovat ve vytváření mechanismu EU pro sdílení očkovacích látek, který doplní a podpoří nástroj COVAX při distribuci očkovacích látek partnerům na celém světě.

• Videokonference členů Evropské rady, 25. března 2021

EU udělila podmíněnou registraci pro vakcínu proti onemocnění COVID-19 vyvinutou společností Janssen (Johnson & Johnson), která se tak stala čtvrtou vakcínou proti tomuto onemocnění registrovanou k použití v zemích EU. Tato registrace vychází z kladného vědeckého doporučení založeného na důkladném posouzení bezpečnosti, účinnosti a kvality vakcíny Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Vakcína na bázi virového vektoru od společnosti Janssen je první vakcínou proti onemocnění COVID-19, kterou lze aplikovat jedinou dávkou.

• Evropská agentura pro léčivé přípravky doporučila, aby byla vakcína proti onemocnění COVID-19 vyvinutá společností Janssen registrována v EU (EMA, tisková zpráva, 11. března 2021)

Vedoucí představitelé EU jednali o aktuální situaci v souvislosti s pandemií COVID-19 a o připravenosti na mimořádné zdravotní události. Zdůraznili, že je naléhavě nutné uspíšit schvalování, výrobu a distribuci vakcín a urychlit také očkovací kampaně.

S ohledem na nové varianty viru se lídři EU shodli na tom, že cesty, které nejsou nezbytně nutné, zůstanou prozatím i nadále omezeny.

Vedoucí představitelé vyzvali k pokračování v práci na společném přístupu k očkovacím průkazům. Touto záležitostí se budou znovu zabývat.

Dále vyzvali Komisi, aby do června 2021 předložila zprávu o dosavadních poznatcích získaných v souvislosti s pandemií s cílem posílit odolnost EU vůči zdravotním hrozbám.

Vedoucí představitelé rovněž znovu potvrdili solidaritu s třetími zeměmi a jednali o možnostech, jak posílit celosvětovou spolupráci v oblasti zdraví, která má zásadní význam pro řešení současných i budoucích zdravotních hrozeb. Přejí si posílit Světovou zdravotnickou organizaci a v jejím rámci pracovat na mezinárodní smlouvě o boji proti pandemiím.

• Videokonference členů Evropské rady, 25. a 26. února 2021

Rada přijala dva soubory dočasných pravidel s cílem podpořit odvětví dopravy, na které i nadále těžce doléhá současná pandemie.

Úleva z požadavků na využívání letištních časů poskytne leteckým společnostem ochranu a předejde škodám na životním prostředí, jež by byly způsobeny prázdnými lety provozovanými pouze ve snaze o zachování letištních časů na příští rok. Nová pravidla budou zavedena v dostatečném předstihu před začátkem letní sezóny 2021 a budou vycházet z všeobecné výjimky z povinnosti využívat letištní časy, která byla uplatňována v létě 2020 a v zimní sezóně 2020–2021.

Zachování možnosti dočasného prodloužení platnosti řidičských průkazů, technických prohlídek a jiných konkrétních licencí, osvědčení a povolení pomůže provozovatelům dopravy i občanům, kteří kvůli omezením v souvislosti s pandemií COVID-19 nemohou dostát některým správním požadavkům. První soubor pravidel pro prodlužování platnosti dokladů byl přijat v květnu 2020.

• Opatření v dopravě v souvislosti s COVID-19: Rada schválila předpisy týkající se letištních časů a licencí (tisková zpráva, 15. února 2021)

Dne 11. února 2021 přijala Rada nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost. Nástroj ve výši 672,5 miliardy eur, který je jádrem nástroje pro oživení Next Generation EU, pomůže členským státům vyrovnat se s hospodářským a sociálním dopadem pandemie COVID-19.

Nástroj pro oživení a odolnost je navržen tak, aby rovněž zajistil podporu ekologické a digitální transformace, která umožní, aby se ekonomiky zemí EU staly udržitelnějšími a odolnějšími.

Země EU, které žádají o podporu z tohoto nástroje, mají ve svých plánech vymezit ucelený soubor projektů, reforem a investic v šesti oblastech politik:

• ekologická transformace
• digitální transformace
• inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a vytváření pracovních míst
• sociální a územní soudržnost
• zdraví a odolnost
• politiky pro příští generaci, včetně vzdělávání a dovedností.

Své národní plány pro oživení a odolnost, popisující jejich reformní a investiční programy do roku 2026, mají země EU předložit do 30. dubna 2021. Očekává se, že nařízení vstoupí v platnost dne 19. února 2021 po vyhlášení v Úředním věstníku EU.

• Balíček opatření EU na podporu oživení: Rada schválila Nástroj pro oživení a odolnost (tisková zpráva, 11. února 2021)

Velvyslanci členských států se dohodli na mandátu k jednání o prodloužení dočasných opatření na pomoc dopravcům a občanům, kteří nejsou schopni splnit určité administrativní požadavky z důvodu opatření přijatých v členských státech v souvislosti s pandemií COVID-19. Návrh rozšiřuje možnost dočasného prodloužení platnosti specifických osvědčení, licencí a povolení v oblasti silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, jakož i námořní bezpečnosti. Návrh navazuje na podobná pravidla přijatá v květnu 2020.

Předmětem návrhu je prodloužení platnosti osvědčení, licencí a povolení, jejichž platnost by skončila v období od 1. září 2020 do 30. června 2021, o deset měsíců.

• Opatření v dopravě v souvislosti s COVID-19: Coreper schválil mandát k prodloužení dočasné flexibility u licencí (tisková zpráva, 3. února 2021)

Rada aktualizovala své doporučení týkající se dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení těchto omezení.

Na základě nových pravidel pro určování zemí, pro něž by měla být zrušena omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, se zavádějí další kritéria, jako je míra pozitivity testů na COVID-19 a přítomnost variant viru vzbuzujících obavy. Na pracovníky v dopravě a příhraniční pracovníky by se některá cestovní omezení neměla vztahovat.

Doporučení o dočasném omezení cest do EU bylo poprvé přijato dne 30. června 2020.

• Rada aktualizovala doporučení týkající se omezení cest ze třetích zemí do EU (tisková zpráva, 2. února 2021)

Rada přijala aktualizované doporučení o koordinovaném přístupu k cestovním omezením v rámci EU v reakci na pandemii COVID-19 Tato aktualizovaná opatření jsou koordinovanou reakcí na nárůst infekcí a na rizika spojená s nakažlivějšími novými variantami viru v rámci EU i mimo ni.

Na základě aktualizovaného doporučení by se vedle stávajících kategorií v podobě zelené, oranžové, červené a šedé barvy používaných na mapě, kterou každý týden zveřejňuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), měla objevit další, tmavě červená barva.

EU udělila podmíněnou registraci pro vakcínu proti onemocnění COVID-19 vyvinutou společností AstraZeneca, která se tak stala třetí vakcínou proti COVID-19 registrovanou k použití v zemích EU. Tato registrace vychází z kladného vědeckého doporučení založeného na důkladném posouzení bezpečnosti, účinnosti a kvality vakcíny Evropskou agenturou pro léčivé přípravky.

• Evropská agentura pro léčivé přípravky doporučila, aby byla vakcína proti onemocnění COVID-19 vyvinutá společností AstraZeneca registrována v EU (Evropská agentura pro léčivé přípravky, tisková zpráva, 29. ledna 2021)

V návaznosti na přezkum v rámci doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, Rada znovu aktualizovala seznam zemí, pro něž by měla být cestovní omezení zrušena. Jak je stanoveno v doporučení Rady, bude tento seznam i nadále pravidelně přezkoumáván a případně aktualizován.

• Rada aktualizovala seznam zemí, pro které by členské státy měly postupně rušit cestovní omezení (tisková zpráva, 28. ledna 2021)

Velvyslanci členských států se dohodli na mandátu pro jednání o poskytnutí úlev leteckým společnostem z požadavků na využívání letištních časů v létě 2021 a současně přijali počáteční opatření s cílem zahájit oživení odvětví a podpořit hospodářskou soutěž. Novými pravidly bude rovněž zajištěna flexibilita, aby bylo možno přizpůsobit se různým scénářům a přenést daná opatření do plánovacího období na léto 2022.

Podle obecných požadavků EU na používání letištních časů jsou letecké společnosti povinny využít alespoň 80 % svých letištních časů pro vzlety a přistání, aby jim tyto časy byly ponechány i v následujícím roce. Znění připravené Radou leteckým společnostem umožňuje, aby 50 % svých přidělených letištních časů vrátily, avšak předpokládá, že zbývajících 50 % bude využito.

• Nová úleva od pravidel pro letištní časy v souvislosti s COVID-19 pomůže leteckým společnostem a zamezí prázdným letům: Rada přijala mandát (tisková zpráva, 27. ledna 2021)

Hlavy států a předsedové vlád zemí EU jednali dne 21. ledna 2021 formou videokonference o koordinaci reakce na pandemii COVID-19.

Vedoucí představitelé vyjádřili odhodlání urychlit očkování a zdůraznili, že závazky společností týkající se dodávek musejí být dodrženy.

Během videokonference si také vyměnili informace o osvědčených postupech a názory na testování, očkování a detekci nových variant viru.

• Videokonference členů Evropské rady, 21. ledna 2021

EU udělila podmíněnou registraci pro vakcínu proti onemocnění COVID-19 vyvinutou společností Moderna, která se tak stala druhou vakcínu proti onemocnění COVID-19 registrovanou k použití v zemích EU. Tato registrace vychází z kladného vědeckého doporučení založeného na důkladném posouzení bezpečnosti, účinnosti a kvality vakcíny Evropskou agenturou pro léčivé přípravky.

• Evropská agentura pro léčivé přípravky doporučuje, aby byla vakcína proti onemocnění COVID-19 vyvinutá společností Moderna registrována v EU (Evropská agentura pro léčivé přípravky, tisková zpráva, 6. ledna 2021)

Německé předsednictví Rady a vyjednavači Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody o facilitě na podporu oživení a odolnosti. 

Tato facilita, jejíž finanční krytí činí 672,5 miliardy EUR, je ústředním prvkem nástroje na podporu oživení Next Generation EU. Podpoří veřejné investice a reformy v členských státech a pomůže jim řešit hospodářský a sociální dopad pandemie COVID-19, jakož i výzvy, které přináší ekologická a digitální transformace. Přinejmenším 37 % prostředků přidělených v rámci jednotlivých plánů má podporovat ekologickou transformaci a alespoň 20 % digitální transformaci.

Předběžná dohoda bude nyní postoupena Radě a Parlamentu ke schválení.

• Facilita na podporu oživení a odolnosti: předsednictví Rady a Parlament dosáhly předběžné dohody (tisková zpráva, 18. prosince 2020)

Rada schválila závěry, které vycházejí z poznatků získaných během současné pandemie a zahrnují čtyři důležité oblasti:

• lepší řízení krizí v EU
• zajištění zásobování léčivými přípravky
• lepší přístup k údajům o zdravotním stavu a jejich sdílení
• silnější úloha EU v oblasti zdraví na celosvětové úrovni

• Poznatky v oblasti zdraví v souvislosti s pandemií COVID-19: Rada schválila závěry (tisková zpráva, 18. prosince 2020)

V návaznosti na souhlas Evropského parlamentu vyslovený 16. prosince 2020 přijala Rada nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec EU na období 2021–2027.

Nařízení stanoví dlouhodobý rozpočet pro 27 členských států EU ve výši 1 074,3 miliardy eur v cenách roku 2018, včetně začlenění Evropského rozvojového fondu. Spolu s nástrojem na podporu oživení Next Generation EU ve výši 750 miliard eur bude moci EU v nadcházejících letech poskytnout bezprecedentní financování ve výši 1,8 bilionu eur na podporu oživení po pandemii COVID-19 a dlouhodobých priorit EU napříč různými oblastmi politiky, včetně zdravotnictví.

S celkovým rozpočtem ve výši 5,1 miliardy eur představuje nový posílený program „EU pro zdraví“ pevný základ pro činnost Unie v oblasti zdravotnictví na základě zkušeností získaných během pandemie COVID-19.

• Víceletý finanční rámec na období 2021–2027 byl přijat (tisková zpráva, 17. prosince 2020)

V návaznosti na přezkum v rámci doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, Rada znovu aktualizovala seznam třetích zemí, pro něž by měla být cestovní omezení zrušena. Jak je stanoveno v doporučení Rady, bude tento seznam i nadále pravidelně přezkoumáván a případně aktualizován.

• Rada aktualizovala seznam zemí, pro které by členské státy měly postupně rušit cestovní omezení (tisková zpráva, 17. prosince 2020)

Rada přijala závěry, v nichž vyzývá k tomu, aby EU ještě silněji reagovala proti hybridním hrozbám, včetně dezinformací, a posílila svou odolnost. Rada konstatovala, že nové technologie a krize, jako je probíhající pandemie, nabízejí nepřátelským aktérům příležitosti k rozšíření jejich vměšování. Kromě samotné krize představují pro členské státy a instituce EU další výzvu.

Rada uznala, že v důsledku pandemie COVID-19 jsou EU a její členské státy vůči hybridním hrozbám zranitelnější. Mezi tyto hrozby patří větší šíření dezinformací a manipulativní vměšování. Řešení těchto hrozeb, zejména nepřátelských činností v kyberprostoru, dezinformací a hrozeb pro hospodářskou bezpečnost, vyžaduje komplexní přístup s efektivní spoluprací a koordinací.

• Rada vyzývá k posílení odolnosti a boji proti hybridním hrozbám, včetně dezinformací, v souvislosti s pandemií COVID-19 (tisková zpráva, 15. prosince 2020)

Vedoucí představitelé EU varovali na summitu Evropské rady v Bruselu před polevováním v boji proti pandemii COVID-19. „Epidemiologická situace v Evropě je i nadále znepokojivá, ačkoliv všeobecně vyvíjené značné úsilí začíná přinášet výsledky,“ uvedli lídři a vyzvali k dalšímu úsilí jako jedinému způsobu, jak předejít dalším vlnám infekce.

Vedoucí představitelé se rovněž dohodli na posílení koordinace na úrovni EU, zejména pokud jde o strategie testování a postupné rušení omezujících opatření.

Jelikož u prvních očkovacích látek byl již proces registrace v EU zahájen, lídři zdůraznili také význam příprav na jejich včasné zavedení a distribuci v EU.

Vedoucí představitelé v závěrech dále uvedli, že „s očkovacími látkami by se mělo zacházet jako s veřejným statkem“, a znovu připomněli svůj závazek zajistit pro země celého světa rovný přístup k bezpečným a účinným očkovacím látkám, mimo jiné prostřednictvím nástroje COVAX.

• Evropská rada, 10. a 11. prosince 2020

V průběhu neformální videokonference ministrů dopravy EU poskytla Komise rovněž aktuální informace o platformě pro sdílení údajů z formulářů pro trasování cestujících v letecké dopravě, které členským státům pomáhají při posuzování rizik při příletu a umožňují trasování kontaktů v souvislosti s pandemií COVID-19, a vyzvala členské státy, aby se zapojily do pilotního projektu prováděného Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA). Komise ministry rovněž informovala o krizi týkající se střídání posádek v lodní dopravě způsobené pandemií COVID-19.

Předsednictví ministry informovalo o aktuálním stavu, pokud jde o dopad pandemie COVID-19 na práva cestujících v letecké dopravě.

• Videokonference ministrů dopravy, 8. prosince 2020

S cílem usnadnit přístup k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19 a soupravám pro testování na toto onemocnění přijala EU nová pravidla, která členským státům umožní osvobodit nemocnice a lékaře od DPH u očkovacích látek, testovacích souprav a úzce souvisejících služeb. Opatření se týkají pouze očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 schválených Komisí nebo členskými státy a souprav pro testování na toto onemocnění, které jsou v souladu s platnými právními předpisy EU. Toto pravidlo se použije do 31. prosince 2022.

• Rada schválila dočasné osvobození od DPH u očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 a souprav pro testování na toto onemocnění (tisková zpráva, 7. prosince 2020)

Předseda Evropské rady Charles Michel, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Scott Morrison na zasedání vedoucích představitelů konaném prostřednictvím videokonference znovu potvrdili své odhodlání bojovat společnými silami proti pandemii COVID-19 a přijmout účinná opatření na ochranu zdraví a vybudování inovativnějších, udržitelnějších, inkluzivnějších a odolnějších ekonomik.

Vedoucí představitelé znovu potvrdili své odhodlání zajistit všeobecný, spravedlivý a včasný přístup k bezpečným, účinným a cenově dostupným očkovacím látkám, diagnostice a terapeutickým přípravkům proti COVID-19. Zdůraznili, že je důležité pokračovat v mezinárodní podpoře Akcelerátoru přístupu k nástrojům proti COVID-19 (ACT) a jeho nástroje COVAX. Dohodli se rovněž na posílení dvoustranné spolupráce v oblasti výzkumu a inovací a na sdílení údajů z výzkumu za účelem boje proti pandemii.

Vedoucí představitelé uvítali výsledky summitu skupiny G20, který se konal ve dnech 21. a 22. listopadu. EU a Austrálie zintenzivňují spolupráci v oblasti sociálně-ekonomického oživení po skončení pandemie a provádějí akční plán skupiny G20. Budou rovněž nadále spolupracovat na posílení Světové zdravotnické organizace a globální připravenosti a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví.

• Jednání vedoucích představitelů EU a Austrálie formou videokonference, 26. listopadu 2020

Na virtuálním summitu pořádaném Saúdskou Arábií jednali vedoucí představitelé skupiny G20 o možnostech spolupráce v souvislosti se zvládáním probíhající pandemie COVID-19, financování vývoje a zavádění očkovací látky a další podpoře občanů a podniků, které se potýkají s následky pandemie.

EU na summitu zastupovali předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vyzvali skupinu G20, aby do konce roku 2020 poskytla naléhavě potřebné 4,5 miliardy USD na hromadné zadávání veřejných zakázek a dodávky nástrojů proti COVID-19. Předseda Charles Michel také navrhl iniciativu, která má zajistit lepší globální reakci na budoucí pandemie.

Mezinárodní smlouva o pandemii by nám mohla pomoci rychleji a koordinovaněji reagovat v případě pandemie. Měla by být projednána se všemi organizacemi a agenturami OSN, zejména se Světovou zdravotnickou organizací. Světová zdravotnická organizace musí zůstat základním kamenem celosvětové koordinace boje proti mimořádným situacím v souvislosti se zdravím.

předseda Evropské rady Charles Michel

V zájmu podpory zemí, které jsou z hlediska reakce na COVID-19 nejzranitelnější, se lídři skupiny G20 zavázali, že zemím způsobilým v rámci iniciativy skupiny G20 na pozastavení dluhové služby (DSSI) umožní do června 2021 pozastavit oficiální bilaterální splátky dluhové služby. Podpořili rovněž „společný rámec pro zacházení s dluhem mimo DSSI“, který potvrdil i Pařížský klub.

• Prohlášení skupiny G20 z Rijádu
• Summit skupiny G20, 21. a 22. listopadu 2020

Vedoucí představitelé EU se prostřednictvím videokonference dohodli na dalším posílení koordinace činností v reakci na pandemii COVID-19. Zaměřili se zejména na vzájemné uznávání testů, zavádění očkovacích látek a společný přístup k rušení omezujících opatření.

Vedoucí představitelé EU jednali o stanovení společného přístupu EU k používání rychlých testů na detekci antigenu, které doplňují testování metodou PCR. Lídři zdůraznili, že je třeba usilovat o vzájemné uznávání testů a jejich výsledků. Hovořili také o vnitrostátních strategiích testování a vyměnili si osvědčené postupy.

Dohodli se také na urychlení přípravy vnitrostátních plánů očkování, které mají zajistit, aby byly očkovací látky po svém schválení k dispozici a cenově dostupné pro všechny občany EU.

Pokud jde o rušení omezujících opatření, hlavy států a předsedové vlád zemí EU zdůraznili, že by mělo být postupné, aby se předešlo riziku opětovného šíření viru.

COVID-19 má devastující dopad na lidské životy. Za všemi čísly a statistikami jsou rodiny a přátelé. Na to nesmíme zapomínat.

předseda Evropské rady Charles Michel

Vedoucí představitelé EU se budou koordinací opatření v souvislosti s COVID-19 znovu zabývat na zasedání Evropské rady v prosinci 2020.

• Videokonference členů Evropské rady, 19. listopadu 2020

V rámci přípravy diskuse vedoucích představitelů EU o reakci EU na pandemii COVID-19 na videokonferenci dne 19. listopadu 2020 zveřejnilo německé předsednictví dne 12. listopadu 2020 zprávu o aktuálním stavu koordinace EU v reakci na pandemii COVID-19. Tato zpráva poukazuje na probíhající práci v různých oblastech:

• strategie testování a použití rychlých testů na antigeny
• vzájemné uznávání testů
• přeshraniční trasování kontaktů
• karanténní opatření
• vývoj, výroba a zavádění očkovacích látek proti onemocnění COVID-19

• Zpráva o aktuálním stavu koordinace na úrovni EU v reakci na pandemii COVID-19 (německé předsednictví, 12. listopadu 2020)

Rada dosáhla politické dohody s vyjednavači Evropského parlamentu o příštím víceletém finančním rámci, který představuje dlouhodobý rozpočet EU. Dohoda doplňuje finanční balíček v hodnotě 1 824,3 miliardy eur, který v červenci vyjednali vedoucí představitelé EU a který v sobě spojuje příští víceletý finanční rámec – v objemu 1 074,3 miliardy eur – a dočasný nástroj na podporu oživení, označovaný jako Next Generation EU, v hodnotě 750 miliard eur (v cenách roku 2018).

Pokud jde o plán na podporu oživení, balíček dohodnutý s Parlamentem předpokládá větší zapojení rozpočtového orgánu do dohledu nad příjmy v rámci nástroje Next Generation EU.

Dohoda bude předložena k potvrzení členským státům společně s dalšími prvky příštího víceletého finančního rámce a balíčku na podporu oživení.

• Víceletý finanční rámec a balíček na podporu oživení: předsednictví Rady dosáhlo politické dohody s Evropským parlamentem (tisková zpráva, 10. listopadu 2020)

Euroskupina jednala o ekonomickém výhledu vzhledem ke zrychlení šíření viru COVID-19 na podzim 2020 a přijala prohlášení.

Ministři v prohlášení zhodnotili dosud přijatá opatření, zejména zavedení tří záchranných sítí dohodnutých v dubnu 2020 pro pracovníky, podniky a členské státy. Rovněž potvrdili svůj závazek pokračovat ve spolupráci, pokud jde o plán na podporu oživení Next Generation EU.

• Prohlášení Euroskupiny o vývoji v souvislosti s COVID-19 (tisková zpráva, 3. listopadu 2020)
• Vyjádření Paschala Donohoea po skončení videokonference Euroskupiny dne 3. listopadu 2020

Vedoucí představitelé EU jednali prostřednictvím videokonference o tom, že je třeba zintenzivnit společné úsilí v boji proti pandemii COVID-19. Zaměřili se na politiky testování a trasování kontaktů a na očkovací látky.

Vedoucí představitelé se shodli na tom, že testování a trasování kontaktů mají klíčový význam, má-li být šíření viru omezeno, a že přispějí k lepšímu zvládání situace. Dále hovořili o možnostech prosazování společného přístupu, pokud jde o vzájemné uznávání, zavádění a využívání rychlých testů. Budou postupovat na základě doporučení Komise o strategiích testování, které bylo předloženo dne 28. října 2020.

Pokud jde o trasování kontaktů, jednali lídři EU o iniciativě týkající se interoperability aplikací, kterou předložila Komise, a o práci na společném formuláři pro lokalizaci cestujících, který by trasování kontaktů rovněž usnadnil. Jednali také o možnosti harmonizace délky karantény.

Pokud jde o očkovací látky, zdůraznili čtyři hlavní oblasti pro rozvoj spolupráce:

• spravedlivá distribuce vakcín mezi členské státy,
• kritéria pro určení prioritních skupin,
• logistické výzvy a překážky,
• komunikace týkající se vakcín.

• Videokonference členů Evropské rady, 29. října 2020

V návaznosti na přezkum v rámci doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, Rada opět aktualizovala seznam třetích zemí, pro něž by měla být cestovní omezení zrušena. Jak je stanoveno v doporučení Rady, bude tento seznam i nadále pravidelně přezkoumáván a případně aktualizován.

• Rada aktualizovala seznam zemí, pro které by členské státy měly postupně rušit cestovní omezení (tisková zpráva, 22. října 2020)

Velvyslanci členských států při EU se jednomyslně dohodli na postoji Rady k programu „EU pro zdraví“ (2021–2027). Tento program je důraznou reakcí na pandemii COVID-19, avšak i nadále se zaměřuje na dlouhodobá opatření EU v oblasti zdraví.

Program je součástí návrhu dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027. Dohoda, jíž bylo v Radě dosaženo, bude sloužit jako základ pro jednání s Evropským parlamentem.

• Program „EU pro zdraví“: Rada se dohodla na vyjednávacím postoji (tisková zpráva, 21. října 2020)

Evropská rada posoudila současnou epidemiologickou situaci, která nemá obdoby a vzbuzuje velmi vážné obavy. Vedoucí představitelé uvítali pokrok, jehož bylo dosud dosaženo při celkové koordinaci boje proti COVID-19 na úrovni EU, a dohodli se, že budou v koordinačním úsilí pokračovat, zejména pokud jde o:

• karanténní opatření,
• přeshraniční vysledování kontaktů,
• strategie testování,
• společné posuzování metod testování,
• dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné.

Vedoucí představitelé EU také jednali o dalších krocích k zajištění vývoje a distribuce očkovacích látek proti COVID-19 v EU a vybídli rovněž ke spolupráci na celosvětové úrovni.

Tato situace je bezprecedentní a musíme zintenzivnit úsilí o koordinaci a spolupráci mezi členskými státy, zejména pokud jde o testování a sledování kontaktů, karanténu a očkovací látky.

Charles Michel, předseda Evropské rady

• Evropská rada, 15. a 16. října 2020

Rada přijala doporučení, kterým se zavádí společná kritéria a společný rámec pro cestovní opatření v reakci na pandemii COVID-19. Toto doporučení má členským státům usnadnit přijímání rozhodnutí vycházejících z epidemiologické situace v jednotlivých regionech.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí každý týden na základě společného barevného kódu vypracuje mapu rozdělenou podle regionů. Vychází při tom z údajů poskytovaných členskými státy pomocí těchto ukazatelů:

• počet případů na 100 000 obyvatel za posledních 14 dnů,
• počet testů na 100 000 obyvatel provedených během posledního týdne (míra testování),
• procentní podíl pozitivních testů provedených během posledního týdne (míra pozitivity testů).

Členské státy se rovněž dohodly, že budou veřejnosti poskytovat jasné, komplexní a včasné informace o veškerých nových opatřeních či požadavcích, a to alespoň 24 hodin před tím, než začnou být daná opatření uplatňována.

• COVID-19: Rada přijala doporučení ke koordinaci opatření ovlivňujících volný pohyb (tisková zpráva, 13. října 2020)

Rada přijala mimořádná opatření na pomoc odvětví železniční dopravy v obtížné situaci způsobené koronavirovou pandemií. Tato opatření dávají členským státům možnost poskytnout železničním společnostem úlevu od určitých poplatků za přístup k infrastruktuře a zároveň zajistit poskytovatelům infrastruktury včasnou kompenzaci.

Tato dočasná odchylka od stávajících pravidel pro zpoplatnění použití železniční infrastruktury platí zpětně od 1. března 2020 do 31. prosince 2020 a může být v případě potřeby prodloužena.

• COVID-19 – opatření v oblasti železniční dopravy přijatá Radou (tisková zpráva, 2. října 2020)

V Evropské radě proběhla zevrubná debata o otázce řešení pandemie COVID-19. Evropská rada vyzvala Radu a Komisi, aby dále zvýšily celkové koordinační úsilí a práci na vyvinutí a distribuci vakcíny na úrovni EU. Evropská rada se k této otázce bude pravidelně vracet.

• Zasedání Evropské rady, 1. a 2. října 2020

Rada schválila finanční podporu ve výši 87,4 miliardy EUR pro 16 členských států v podobě půjček EU z nástroje SURE, což je dočasný nástroj EU pro zmírnění rizik nezaměstnanosti během krize COVID-19.

Tato podpora pomůže členským státům financovat veřejné výdaje vzniklé od 1. února 2020 v důsledku využívání vnitrostátních režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření.

Finanční podpora v rámci nástroje SURE je členským státům poskytnuta takto:

• Belgie: 7,8 miliardy EUR
• Bulharsko: 511 milionů EUR
• Chorvatsko: 1 miliarda EUR
• Kypr: 479 milionů EUR
• Česká republika: 2 miliardy EUR
• Řecko: 2,7 miliardy EUR
• Itálie: 27,4 miliardy EUR
• Lotyšsko: 192 milionů EUR
• Litva: 602 milionů EUR
• Malta: 244 milionů EUR
• Polsko: 11,2 miliardy EUR
• Portugalsko: 5,9 miliardy EUR
• Rumunsko: 4,1 miliardy EUR
• Slovensko: 631 milionů EUR
• Slovinsko: 1,1 miliardy EUR
• Španělsko: 21,3 miliardy EUR

• COVID-19: Rada pro členské státy schválila finanční podporu ve výši 87,4 miliardy eur z nástroje SURE (tisková zpráva, 25. září 2020)
• COVID-19: reakce EU na ekonomické důsledky pandemie (souvislosti)

Rada se dohodla, že v zájmu řešení dopadu krize COVID-19 navýší rozpočet EU na rok 2020 o 6,2 miliardy eur.

V revidovaném rozpočtu se zvyšují platby na:

• vývoj a zavádění vakcíny proti COVID-19: Evropská komise tyto prostředky použije na předběžné objednání dávek očkovací látky (1,09 miliardy eur),
• investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII a CRII+): přesměrování finančních prostředků z rozpočtu EU na řešení krize COVID-19 (5,1 miliardy eur).

• Řešení dopadu krize COVID-19: Rada schválila navýšení rozpočtu na rok 2020 o 6,2 miliardy eur (tisková zpráva, 11. září 2020)
• COVID-19: reakce EU na ekonomické důsledky (souvislosti)
• Rozpočet EU na rok 2020 (souvislosti)

Velvyslanci při EU se dnes dohodli na mandátu týkajícím se návrhu, jehož cílem je umožnit členským státům napomoci odvětví železniční dopravy tím, že se železničním společnostem poskytne úleva od určitých poplatků za infrastrukturu a zároveň se pro poskytovatele infrastruktury zajistí včasná kompenzace. Tato dodatečná dočasná pravidla po přijetí pomohou zmírnit závažné dopady koronavirové pandemie na odvětví železniční dopravy.

• Opatření v dopravě v souvislosti s COVID-19: Rada se dohodla na postoji k dočasným odchylkám na podporu odvětví železniční dopravy (tisková zpráva, 9. září 2020)

V návaznosti na přezkum v rámci doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, aktualizovala Rada seznam zemí, pro něž by měla být cestovní omezení zrušena. Jak je stanoveno v doporučení Rady, bude tento seznam i nadále pravidelně přezkoumáván a případně aktualizován.

• Rušení cestovních omezení: Rada provedla přezkum seznamu třetích zemí (tisková zpráva, 7. srpna 2020)

V návaznosti na přezkum v rámci doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, aktualizovala Rada seznam zemí, pro něž by měla být cestovní omezení zrušena.Kritéria pro určení třetích zemí, ve vztahu k nimž by mělo být současné omezení cestování zrušeno, se týkají zejména epidemiologické situace a opatření proti šíření nákazy, včetně omezení fyzického kontaktu, jakož i ekonomických a sociálních hledisek.

• Cestovní omezení: Rada provedla přezkum seznamu zemí, pro které by členské státy měly postupně rušit cestovní omezení na vnější hranici (tisková zpráva, 30. července 2020)

Vedoucí představitelé EU se osobně sešli v Bruselu a dohodli se na balíčku ozdravných opatření v hodnotě 750 miliard eur, který má EU pomoci překonat krizi způsobenou pandemií COVID-19. Celkem 390 miliard eur z balíčku bude členským státům rozděleno ve formě grantů a 360 miliard eur ve formě půjček.

Kromě fondu na podporu oživení se rovněž dohodli na dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027 ve výši 1074 miliard eur.

Jednalo se o první summit od vypuknutí pandemie, jehož se vedoucí představitelé EU zúčastnili fyzicky.

Dosáhli jsme dohody o balíčku ozdravných opatření a o evropském rozpočtu. Jednání byla samozřejmě obtížná, navíc se odehrávala v situaci, která je rovněž velmi obtížná, a to pro všechny Evropany. Byl to maraton, který skončil úspěchem všech 27 členských států, ale zejména úspěchem občanů. Je to dobrá dohoda. Je to robustní dohoda. A především je to v tuto chvíli ta správná dohoda pro Evropu.

předseda Evropské rady Charles Michel

• Mimořádné zasedání Evropské rady, 17.–21. července 2020

Rada přijala nařízení, jehož cílem je urychlit vývoj a zavedení očkovací látky proti onemocnění COVID-19 v EU. Uvedený akt stanoví dočasnou odchylku od některých ustanovení právních předpisů EU o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů (GMO) do životního prostředí a o uzavřeném nakládání s nimi. Jeho cílem je rovněž u léčivých přípravků, které obsahují GMO nebo z nich sestávají a jsou určeny k léčbě nebo prevenci onemocnění COVID-19, zjednodušit podávání žádostí o jejich registraci.

Toto nařízení se použije, dokud bude onemocnění COVID-19 prohlášeno Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za pandemii, nebo dokud se použije prováděcí akt, kterým Komise uznává situaci ohrožení veřejného zdraví v důsledku onemocnění COVID-19.

• Očkovací látka proti onemocnění COVID-19: Rada přijala opatření za účelem usnadnění rychlého vývoje (tisková zpráva 14. července 2020)

Rada přijala nařízení, kterým se v důsledku pandemie COVID-19 prodlužují některé lhůty související s evropskou občanskou iniciativou. Dočasná opatření, která budou platit do konce roku 2022, poskytnou organizátorům iniciativ více času na shromáždění prohlášení o podpoře, aby mohlo být dosaženo požadovaného milionu podpisů z celé EU.

• Rada přijala dočasná opatření týkající se evropské občanské iniciativy (tisková zpráva, 14. července 2020)

Předseda Evropské rady Charles Michel představil svůj nový návrh dlouhodobého rozpočtu EU a balíčku na podporu oživení, tzv. jednací osnovu. Tento návrh poslouží jako základ pro jednání vedoucích představitelů na mimořádném zasedání Evropské rady ve dnech 17. a 18. července 2020.

Cíle oživení lze shrnout třemi slovy: prvním je konvergence, druhým odolnost a třetím transformace. Konkrétně jde o nápravu škod způsobených krizí COVID-19, reformu našich ekonomik a transformaci našich společností.

Předseda Evropské rady Charles Michel

• Předseda Charles Michel představil svůj návrh týkající se víceletého finančního rámce a balíčku na podporu oživení, 10. července 2020

Rada přijala doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné. Členské státy by měly od 1. července 2020 začít rušit cestovní omezení na vnějších hranicích pro rezidenty třetích zemí uvedených v doporučení. Seznam zemí je založen na kritériích a podmínkách stanovených v doporučení. Tento seznam bude každé dva týdny přezkoumán a případně aktualizován.

• Rada se dohodla, že začne rušit cestovní omezení pro rezidenty některých třetích zemí (tisková zpráva, 30. června 2020)

Rada přijala závěry o reakci na pandemii COVID-19 v odvětví energetiky EU. Rada v první řadě vyjádřila uznání lidem pracujícím v odvětví energetiky za jejich profesionální a efektivní nasazení s cílem zajistit nepřetržitý provoz evropské energetické soustavy v průběhu pandemie COVID-19.

Rada zdůraznila zásadní úlohu odvětví energetiky při hospodářském oživení EU a konstatovala, že evropské hospodářství musí být ekologičtější, oběhovější a digitálnější a zároveň si musí zachovat globální konkurenceschopnost.

Rada dále uznala, že jsou zapotřebí iniciativy na podporu kvalitního plánu oživení, který povede k cenově dostupné, bezpečné, konkurenceschopné, zabezpečené a udržitelné energetické soustavě.

• Reakce na pandemii COVID-19 v odvětví energetiky EU: Rada přijala závěry (tisková zpráva, 25. června 2020)

Dne 24. června 2020 přijala Rada nařízení, které zavádí výjimečné opatření umožňující členským státům vyplatit až 7 000 eur zemědělcům a až 50 000 eur malým a středním podnikům působícím v oblasti zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů nebo bavlny, s výjimkou produktů rybolovu.

Díky tomuto opatření by mělo být možné využít dostupné finanční prostředky v rámci stávajících programů pro rozvoj venkova s cílem podpořit zemědělce a malé a střední podniky, kteří jsou krizí COVID-19 nejvíce postiženi, a řešit problémy v oblasti likvidity a peněžních toků vyplývající z uzavření obchodů, trhů a restaurací.

• Zvýšená podpora pro zemědělce v EU, kteří byli postiženi krizí COVID-19: Rada přijala výjimečná opatření (tisková zpráva, 24. června 2020)

Vedoucí představitelé EU jednali prostřednictvím videokonference o rozpočtu EU na období 2021–2027 a o plánu na podporu oživení v reakci na krizi COVID-19. Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že má v úmyslu uspořádat v polovině července summit za osobní účasti lídrů zaměřený na konkrétní návrhy.

• Videokonference členů Evropské rady, 19. června 2020

Rada přijala závěry, v nichž vzala na vědomí výzvy, které pandemie COVID-19 přinesla systémům vzdělávání a odborné přípravy. V závěrech se členské státy vyzývají, aby prozkoumaly možnosti inovací a rychlejší digitální transformace, jakož i možnosti dalšího rozvoje digitálních dovedností a kompetencí učitelů a školitelů.

V závěrech se rovněž uznává, že je nutné zajistit začlenění a rovné příležitosti, jakož i přístup všech osob k vysoce kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě.

• Boj proti krizi COVID-19 v oblasti vzdělávání a odborné přípravy: Rada přijala závěry (tisková zpráva, 17. června 2020)

Ministři zdravotnictví EU vedli první výměnu názorů na návrh nařízení, kterým se zavádí čtvrtý program v oblasti zdraví (program „EU pro zdraví“) na období 2021–2027, předložený Evropskou komisí.

Ministři nový program „EU pro zdraví“ a jeho cíle obecně uvítali. Tento program má významně přispět k oživení po pandemii COVID-19, přičemž bude zaměřen na posílení odolnosti zdravotnických systémů a na podporu inovací ve zdravotnictví.

Počítá se s tím, že rozpočet nového programu bude přibližně 25krát vyšší než rozpočet stávajícího programu pro zdraví (v hodnotě přibližně 450 milionů EUR na období 2014–2020).

• Videokonference ministrů zdravotnictví, 12. června 2020

Rada přijala závěry věnované široké škále otázek souvisejících s prováděním digitální strategie EU. V textu je rovněž vyzdvižen dopad digitální transformace na boj proti pandemii a její zásadní úloha při oživení po krizi způsobené COVID-19.

Pandemie COVID-19 a její důsledky pro naše životy a ekonomiky jasně ukázaly význam digitalizace ve všech oblastech hospodářství a společnosti v EU. Nové technologie nám pomáhají udržovat spojení a pracovat z našich domovů a umožňují našim dětem učit se a studovat na dálku. Plní rovněž zásadní úlohu pro zachování činnosti našich podniků a veřejných služeb. Oleg Butković, chorvatský ministr pro námořní záležitosti, dopravu a infrastrukturu, předsednictví Rady

• Utváření digitální budoucnosti Evropy – Rada přijala závěry (tisková zpráva, 9. června 2020)

Ministři EU pro zaměstnanost a sociální věci se zaměřili na otázku hospodářského oživení a vyměnili si názory na to, jak posílit vnitrostátní politiky zaměstnanosti a sociální politiky a jak zvýšit odolnost trhů práce s cílem překonat důsledky pandemie COVID-19. Na pořadu jednání byly zejména tyto otázky:

• flexibilní uspořádání práce, jako je práce na dálku, flexibilní pracovní doba a inovativní informační a komunikační technologie
• prohlubování dovedností a změny kvalifikace jako reakce na měnící se svět práce v důsledku pandemie COVID-19 a také s ohledem na současnou digitální a ekologickou transformaci
• jak se v souvislosti s pandemií COVID-19 přistupovalo k ochraně a prosazování rovnosti žen a mužů, zejména pokud jde o zranitelné skupiny

• Videokonference ministrů pro zaměstnanost a sociální věci, 9. června 2020

Ministři obchodu se zabývali negativním dopadem, který má pandemie COVID-19 na celosvětový obchod, a úlohou globálních dodavatelských řetězců v procesu oživení. V této souvislosti se očekává, že Evropská komise provede do konce roku 2020 přezkum obchodní politiky EU s cílem zajistit, aby tato politika přispěla k hospodářskému oživení po skončení koronavirové krize.

• Videokonference ministrů obchodu, 9. června 2020

Částka mobilizovaná „týmem Evropa“ nyní dosahuje téměř 36 miliard eur, včetně příspěvků od Evropské komise, členských států EU, Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Tyto zdroje budou použity na podporu partnerských zemí EU při řešení pandemie, se zvláštním zaměřením na:

• posílení systémů zdravotní péče;
• usnadnění socioekonomického oživení;
• zajištění toku zboží;
• investice do výzkumu v oblasti léčby a očkovacích látek.

• Videokonference ministrů pro rozvoj, 8. června 2020

Vzhledem k tomu, že celková zdravotní situace se zlepšuje, jsou všechny členské státy v procesu postupného rušení hraničních kontrol a úplného obnovení volného pohybu osob, který byl z důvodu pandemie omezen. Během videokonference se ministři odpovědní za vnitřní věci dohodli, že:

• většina členských států zruší kontroly na hranicích do 15. června 2020 a ostatní členské státy je budou následovat do konce měsíce;
• zbývající omezení budou založená na objektivních zdravotních kritériích, přiměřená a nediskriminační;
• budou nadále postupovat v úzké koordinaci a pod vedením Evropské komise;
• budou jednotní v přístupu k postupnému rušení omezení cest do EU, jež nejsou nezbytné, k němuž by mělo dojít nejdříve 1. července 2020

• Videokonference ministrů vnitra, 5. června 2020

V rámci své druhé neformální videokonference uspořádali ministři EU pro telekomunikace politickou rozpravu o digitálních prioritách EU v období po pandemii COVID-19.

V diskusi byli ministři vyzváni, aby se zamysleli nad:

• hlavními poznatky získanými z krize způsobené onemocněním COVID-19 v digitálním odvětví;
• tím, jak zajistit konkurenceschopnost a digitální svrchovanost EU v celosvětovém měřítku;
• tím, jak stanovit priority a zvýšit investice do konektivity, dat a digitálních technologií, jako je umělá inteligence.

• Videokonference ministrů pro telekomunikace, 5. června 2020

Ministři dopravy EU jednali na své třetí neformální videokonferenci o udržitelném a digitálním oživení v odvětví dopravy po pandemii COVID-19.

V rámci diskuse byli ministři vyzváni, aby se vyjádřili k těmto otázkám:

• iniciativy a investice, jichž je pro ekologické a inteligentní oživení nejnaléhavěji zapotřebí a jež mohou zajistit větší odolnost odvětví;
• nejlepší krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé nástroje pro dosažení těchto cílů.

Ministři znovu potvrdili, že pro řešení pandemie, uplatňování strategie pro ukončování mimořádných opatření a zajištění oživení je důležitý koordinovaný přístup.

• Videokonference ministrů dopravy, 4. června 2020

Ministři si vyměnili názory na další kroky při řešení dopadu pandemie COVID-19 na odvětví sportu. Jednali o tom, jak přispět k oživení tohoto odvětví a jak rozvíjet jeho odolnost s ohledem na nepředvídatelný budoucí vývoj. Ministři se shodli na tom, že všechny sportovní aktivity by měly být za bezpečných podmínek obnoveny, a zdůraznili hospodářský a sociální význam odvětví sportu.

• Videokonference ministrů sportu, 2. června 2020

Ministři si vyměnili názory na to, jakým způsobem je možné zvýšit ekonomické, environmentální a sociální přínosy kosmických aplikací. Jednali o tom, jak se kosmická data, služby a technologie podílejí na udržitelném rozvoji EU a na oživení po krizi COVID-19.

• Videokonference ministrů odpovědných za politiku v oblasti vesmíru, 29. května 2020

Ministři si vyměnili názory na to, jakým způsobem by se měla oblast výzkumu a inovací podílet na posílení odolnosti našich společností vůči krizím, jakou byla například krize vyvolaná pandemií COVID-19.

Pokud jde o zkušenosti získané z krize COVID-19, ministři obecně zdůraznili, že je třeba zintenzivnit koordinaci výzkumných činností a zajistit sdílení dat a poznatků.

• Videokonference ministrů pro výzkum, 29. května 2020

Dne 27. května 2020 představila Evropská komise svůj návrh, který se týká jednak vytvoření fondu na podporu oživení a jednak dlouhodobého rozpočtu EU – víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

Předseda Evropské rady vydal prohlášení, v němž uvedl, že před nadcházejícím zasedáním Evropské rady, které je plánováno na 19. června, povede konzultace s členskými státy. Souběžně s tím bude návrh analyzovat a posuzovat Rada.

Dne 23. dubna 2020 rozhodla Evropská rada o tom, že je třeba pracovat na vytvoření fondu na podporu oživení s cílem reagovat na krizi COVID-19. Pověřila Evropskou komisi, aby urychleně předložila návrh, který by rovněž vyjasnil vztah mezi tímto fondem a dlouhodobým rozpočtem EU.

• Charles Michel o fondu na podporu oživení (tisková zpráva, 27. května 2020)

Předseda Euroskupiny Mário Centeno uvítal dohodu správní rady Evropské investiční banky (EIB) o novém celoevropském záručním fondu na podporu podniků, které se potýkají s ekonomickými dopady pandemie COVID-19.

Nový fond EIB je jednou ze tří záchranných sítí v celkové hodnotě 540 miliard eur, které jsou zaměřeny na pracovní místa a pracovníky, podniky a členské státy. Tyto tři sítě byly navrženy ve zprávě, na které se 9. dubna 2020 dohodla Euroskupina. Vedoucí představitelé EU zprávu potvrdili 23. dubna a vyzvali k tomu, aby tento balíček začal fungovat nejpozději od 1. června 2020.

Nařízení týkající se záchranné sítě pro pracovníky – SURE (Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency neboli podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci) – přijala Rada 19. května 2020.

Záchrannou síť pro členské státy – podporu v krizi způsobené pandemií poskytovanou v rámci Evropského mechanismu stability (ESM) – schválila Rada guvernérů ESM 15. května 2020.

• Zpráva o komplexní reakci hospodářské politiky na pandemii COVID-19 (tisková zpráva, 9. dubna 2020)
• Rada přijala nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) (tisková zpráva, 19. května 2020)

Rada přijala dočasnou změnu pravidel pro provozování leteckých služeb, aby podpořila letecké společnosti a letiště čelící v důsledku koronavirové pandemie prudkému poklesu letecké dopravy. Rada přijala rovněž prodloužení lhůty pro provedení směrnic o bezpečnosti a interoperabilitě železnic obsažených ve čtvrtém železničním balíčku s cílem poskytnout železničnímu odvětví a příslušným orgánům za současných okolností potřebnou flexibilitu a právní jistotu. Oba tyto právní akty jsou součástí balíčku nouzových opatření v oblasti dopravy, který předložila Komise dne 29. dubna 2020.

• COVID-19: Rada přijala podpůrná opatření pro leteckou a železniční dopravu (tisková zpráva, 25. května 2020)

Ministři si vyměnili názory na to, jak nejlépe provádět doporučení Evropské komise ohledně bezpečného obnovení cestování a oživení cestovního ruchu v Evropě v roce 2020. Cílem je pomoci členským státům při koordinaci postupného rušení cestovních omezení a umožnit podnikům v oblasti cestovního ruchu obnovit činnost při současném dodržení nezbytných preventivních hygienických opatření.

Ministři jednoznačně podpořili několik zásad, jimiž by se oživení mělo řídit, k nimž patří:

• úzká koordinace na úrovni EU
• přístup na bázi dílčích kroků
• rozhodnutí na základě důvěryhodných epidemiologických údajů
• zákaz diskriminace

• Videokonference ministrů pro cestovní ruch, 20. května 2020
• Cestovní ruch a doprava: Pokyny Komise, jak bezpečným způsobem znovu začít cestovat a jak oživit cestovní ruch v Evropě v roce 2020 a v dalších letech (tisková zpráva, 13. května 2020, Evropská komise)

Rada přijala balíček ve výši 3 miliard eur za účelem finanční pomoci 10 partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství. Finanční prostředky budou poskytnuty ve formě půjček za velmi výhodných podmínek s cílem pomoci těmto zemím vyrovnat se s ekonomickými důsledky pandemie COVID-19 a budou přiděleny takto:

• Albánie: 180 milionů eur,
• Bosna a Hercegovina: 250 milionů eur,
• Gruzie: 150 milionů eur,
• Jordánsko: 200 milionů eur,
• Kosovo*: 100 milionů eur,
• Moldavsko: 100 milionů eur,
• Černá Hora: 60 milionů eur,
• Republika Severní Makedonie: 160 milionů eur,
• Tunisko: 600 milionů eur,
• Ukrajina: 1,2 miliardy eur.
  
  

*Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

• COVID-19: Rada přijala balíček pomoci v hodnotě 3 miliard eur na podporu partnerských zemí evropského sousedství (tisková zpráva, 20. května 2020)

Rada přijala dočasná opatření, která umožňují prodloužení platnosti některých osvědčení a licencí v silniční, železniční a vodní dopravě a zmírnění pravidel pro účtování poplatků lodím za používání přístavní infrastruktury. Cílem těchto opatření je pomoci společnostem a orgánům vyrovnat se s mimořádnými okolnostmi způsobenými koronavirovou krizí.

• Opatření v dopravě v souvislosti s COVID-19: Rada přijala dočasnou flexibilitu pro licence a přístavní služby (tisková zpráva, 20. května 2020)

Ministři EU odpovědní za otázky mládeže uspořádali první videokonferenci, na níž jednali o dopadu onemocnění COVID-19 na mladé lidi a o důsledcích pro odvětví mládeže, přičemž se zaměřili na zaměstnanost, mobilitu, duševní zdraví a dobré životní podmínky mládeže a další oblasti. Dále si vyměnili názory na opatření dosud přijatá s cílem pomoci mladým lidem zotavit se z krize a na to, jakým způsobem využít odolnost a solidaritu mladých lidí v kontextu strategie oživení a jak spolupracovat s mladými lidmi a organizacemi mládeže při přípravě na případnou budoucí krizi způsobenou pandemií.

• Videokonference ministrů pro mládež, 19. května 2020

Ministři kultury EU se sešli prostřednictvím videokonference, aby si vyměnili názory na dopad onemocnění COVID-19 na kulturní a kreativní odvětví. Jednání se soustředila na poznatky získané od začátku pandemie. Ministři se zaměřili rovněž na možné přístupy k obnovení kulturních programů a činností v kontextu postupného rušení omezení.

• Videokonference ministrů kultury

Jako součást balíčku pro mimořádnou podporu, jehož cílem je řešit ekonomické dopady krize COVID-19, zavedla EU dočasný nástroj, který má pracovníkům pomoci udržet si během krize zaměstnání.

Členské státy budou mít možnost požádat za zvýhodněných podmínek o půjčky až do výše 100 miliard EUR na pomoc s financováním náhlého a významného navýšení vnitrostátních veřejných výdajů v reakci na krizi v konkrétních oblastech.

Evropská komise bude jménem EU získávat finanční prostředky na mezinárodních kapitálových trzích. Půjčky získané prostřednictvím nástroje SURE budou zaštítěny rozpočtem EU a zárukami poskytnutými členskými státy podle jejich podílu na hrubém národním důchodu EU. Celková výše těchto záruk bude činit 25 miliard EUR. Finanční pomoc bude poskytnuta na základě rozhodnutí přijatého Radou na návrh Komise.

Půjčky začnou být k dispozici, jakmile všechny členské státy poskytnou své záruky. Nástroj bude dostupný do 31. prosince 2022.

Nástroj SURE (Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency – podpora ke zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci) je jednou ze tří záchranných sítí v hodnotě 540 miliard EUR se zaměřením na pracovní místa a pracovníky, podniky a členské státy, které schválila Euroskupina a potvrdili vedoucí představitelé EU.

• Rada přijala nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (tisková zpráva, 19. května 2020)
• Video conference of economics and finance ministers, 19 May 2020

Ministři školství se sešli prostřednictvím videokonference, aby jednali o dopadu šíření onemocnění COVID-19 na vzdělávání a odbornou přípravu v EU, a to zejména v kontextu postupného rušení omezujících opatření. Sdíleli informace o vnitrostátních přístupech k:

• znovuotevření institucí vzdělávání a odborné přípravy (včetně hygienických, sanitárních a organizačních opatření)
• organizaci závěrečných zkoušek a přijímání studentů k vysokoškolskému studiu
• přijímání uchazečů a podmínkám pro obnovení studia v příštím školním roce
• pokračování v mobilitě ve vzdělávání napříč EU

• Videokonference ministrů školství, 18. května 2020

Členské státy EU spojily své síly při poskytování konzulární podpory a repatriaci občanů EU ze třetích zemí. Do poloviny května 2020 bylo v rámci úsilí o repatriaci koordinovaného s podporou EU kontaktováno více než 625 000 Evropanů v zahraničí a téměř 600 000 občanů EU bylo dopraveno domů.

Chtěl bych poblahopřát této pracovní skupině a jejím členům za neobyčejně účinný a profesionální postup. Díky vaší jasné vizi, pokud jde o plnění této mise, pečlivému plánování a neúnavnému úsilí, které jste doslova dnem i nocí vyvíjeli v mimořádně náročných pracovních podmínkách, se mohlo více než 580 000 občanů EU bezpečně vrátit do svých domovů v Evropě.

Předseda Evropské rady Charles Michel

• „EU repatriovala více než půl milionu svých občanů uvázlých v zahraničí – byla to bezprecedentní výzva!“ (tisková zpráva, 15. května 2020)

Euroskupina jednala prostřednictvím videokonference o plánech na oživení ekonomiky EU. Ministři také zhodnotili pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s ekonomickými záchrannými sítěmi, které byly zavedeny pro řešení důsledků koronavirové pandemie.

Přelomová politická rozhodnutí, která Euroskupina přijala před měsícem, jsou v rekordním čase převáděna do právní reality. Dosáhli jsme značného pokroku ohledně všech tří záchranných sítí: podpora v krizi způsobené pandemií, kterou nabízí Evropský mechanismus stability, je ode dneška funkční, Rada dosáhla dohody o nástroji SURE (podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci) a připravili jsme půdu pro dohodu o záručním fondu Evropské investiční banky pro podniky.

předseda Euroskupiny Mário Centeno

• Videokonference Euroskupiny, 15. května 2020
• Vyjádření Mária Centena po videokonferenci Euroskupiny konané 15. května 2020

Ministři zahraničních věcí jednali o jižním sousedství a situaci v širším regionu Blízkého východu s ohledem na pandemii COVID-19. V této souvislosti vyjádřili znepokojení nad socioekonomickými důsledky pandemie a shodli se na tom, že současná krize je příležitostí k reflexi o vztazích EU s tímto regionem ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

• Videokonference ministrů zahraničních věcí, 15. května 2020

Velvyslanci při EU dosáhli dne 15. května 2020 politické dohody o dočasném nástroji SURE, který má pracovníkům pomoci udržet zaměstnání během krize. K formálnímu přijetí tohoto nástroje by mělo dojít 19. května.

Členské státy budou mít možnost požádat za zvýhodněných podmínek o půjčky až do výše 100 miliard EUR na pomoc s financováním náhlého a významného navýšení vnitrostátních veřejných výdajů v reakci na krizi v konkrétních oblastech.

Nástroj SURE (Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency – podpora ke zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci) je jednou ze tří záchranných sítí v hodnotě 540 miliard EUR se zaměřením na pracovní místa a pracovníky, podniky a členské státy, které schválila Euroskupina a potvrdili vedoucí představitelé EU.

Chorvatské předsednictví uspořádalo druhou videokonferenci ministrů odpovědných za zemědělství a rybolov v EU ke zhodnocení dosavadních opatření, která byla přijata s cílem bránit negativnímu dopadu pandemie COVID-19 v jednotlivých odvětvích.

Ministři určili další oblasti, v nichž je podpory zapotřebí. Mnozí z nich vyzvali k zajištění dostatečného objemu rozpočtových prostředků na společnou zemědělskou politiku po roce 2020.

• Videokonference ministrů zemědělství a rybolovu, 13. května 2020

Ministři obrany se zaměřili na klíčovou úlohu ozbrojených sil z hlediska podpory civilních aktérů a poskytování přeshraniční pomoci. Zdůraznili rovněž nutnost nadále zlepšovat připravenost a odolnost prostřednictvím cvičení, zintenzivněním práce týkající se kybernetické bezpečnosti a bojem proti hybridním hrozbám včetně zvýšeného úsilí o boj proti dezinformacím.

• Videokonference ministrů obrany, 12. května 2020

Ministři zdravotnictví zemí EU jednali prostřednictvím videokonference o dostupnosti léčivých přípravků napříč EU v souvislosti s pandemií COVID-19. Toto jednání pro ně bylo rovněž příležitostí vyjádřit se k vypracování farmaceutické strategie pro Evropu.

• Videokonference ministrů zdravotnictví, 12. května 2020

Ministři financí se dohodli na hlavních prvcích a standardizovaných podmínkách pro přístup zemí eurozóny k podpoře v krizi způsobené pandemií, která bude poskytována z Evropského mechanismu stability (ESM). Členské státy si nyní mohou půjčit až 2 % svého HDP na financování nákladů souvisejících s přímou a nepřímou zdravotní péčí, léčbou a prevencí v důsledku pandemie COVID-19.

• Prohlášení Euroskupiny týkající se podpory v krizi způsobené pandemií (tisková zpráva, 8. května 2020)
• Vyjádření Mária Centena po videokonferenci Euroskupiny konané 8. května 2020
• Videokonference Euroskupiny, 8. května 2020

EU pracuje na souboru naléhavých opatření, která mají podnikům a orgánům v odvětví letecké, železniční, silniční a lodní dopravy pomoci zmírnit dopad krize způsobené koronavirem.

Velvyslanci členských států při EU se dnes dohodli na postoji Rady ke čtyřem legislativním návrhům, jejichž cílem je poskytnout flexibilitu, zmírnit administrativní zátěž a snížit finanční náklady podniků v oblasti dopravy v souvislosti s krizí COVID-19.

• COVID-19: Rada se dohodla na postojích k podpůrným opatřením v odvětví dopravy (tisková zpráva, 8. května 2020)

V rámci záhřebského summitu spolu jednali hlavy států a předsedové vlád členských států EU a vedoucí představitelé šesti partnerů ze západního Balkánu: Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory, Republiky Severní Makedonie a Kosova*. Přijali Záhřebské prohlášení, jehož součástí je potvrzení závazku spolupracovat v boji s pandemií COVID-19. Tato spolupráce se zaměří na tři oblasti:

• finanční pomoc v podobě balíčku přesahujícího 3,3 miliard eur ve prospěch partnerů ze západního Balkánu na podporu zdravotnictví, sociálního a hospodářského oživení a v podobě balíčku pomoci Evropské investiční banky, jakož i poskytování mikrofinanční pomoci;
• spolupráce a koordinace při společném pořizování a neomezeném obchodním toku osobních ochranných prostředků;
• boj proti dezinformacím a dalším hybridním činnostem.

* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

• Záhřebský summit EU – západní Balkán, 6. května 2020
• Záhřebské prohlášení, 6. května 2020

Unijní ministři pro telekomunikace se poprvé během současné krize spojili prostřednictvím videokonference, aby projednali tyto otázky:

• používání aplikací pro vysledování kontaktů v boji proti pandemii;
• úloha digitálního odvětví v rámci hospodářského oživení po pandemii COVID-19, včetně opatření na podporu investic do zavádění nových digitálních infrastruktur s velmi vysokou kapacitou.

• Videokonference ministrů pro telekomunikace, 5. května 2020

Ministři EU odpovědní za zaměstnanost a sociální věci se setkali prostřednictvím videokonference a projednali:

• dopad demografických výzev s ohledem na pandemii COVID-19 a způsob, jak pomoci regionům v EU, které jsou nejvíce postiženy úbytkem obyvatelstva;
• opatření v oblasti trhu práce a sociální politiky na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni jako součást úsilí o hospodářské oživení.

• Videokonference ministrů pro zaměstnanost a sociální věci, 5. května 2020

Rada přijala balíček ve výši 3 miliard eur za účelem finanční pomoci 10 partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství. Finanční prostředky budou poskytnuty ve formě půjček za velmi výhodných podmínek s cílem pomoci těmto zemím vyrovnat se s ekonomickými důsledky pandemie COVID-19 a budou přiděleny takto:

• Albánie: 180 milionů eur,
• Bosna a Hercegovina: 250 milionů eur,
• Gruzie: 150 milionů eur,
• Jordánsko: 200 milionů eur,
• Kosovo*: 100 milionů eur,
• Moldavsko: 100 milionů eur,
• Černá Hora: 60 milionů eur,
• Republika Severní Makedonie: 160 milionů eur,
• Tunisko: 600 milionů eur,
• Ukrajina: 1,2 miliardy eur.
  
  

*Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

• COVID-19: Rada schválila balíček pomoci v hodnotě 3 miliard eur na podporu zemí evropského sousedství (tisková zpráva, 5. května 2020)

Ministři dopravy EU uspořádali druhou neformální videokonferenci o dopadech pandemie COVID-19 na dopravu. Jednali o opatřeních, která byla v souvislosti s pandemií zatím přijata, a shodli se na tom, že ke strategii pro ukončování mimořádných opatření je zapotřebí koordinovaný přístup EU. Ministři uvítali nový balíček dalších opatření Evropské komise, jejichž cílem je zmírnit dopady krize na odvětví dopravy.

• Videokonference ministrů dopravy, 29. dubna 2020
• Koronavirus: balíček opatření na podporu odvětví dopravy (Evropská komise)

Předseda Charles Michel na závěr videokonference EU – G5 Sahel opětovně potvrdil, že v souladu se společným prohlášením členů Evropské rady ze dne 26. března 2020 je EU odhodlána pomoci zemím a společenstvím na celém světě při zvládání krize způsobené COVID-19.

• Videokonference EU – G5 Sahel, 28. dubna 2020

Ministři zemí EU odpovědní za vnitřní věci prostřednictvím videokonference jednali o aktuální situaci a dalším postupu v otázce reakce na COVID-19 v oblasti vnitřních věcí. Diskutovali rovněž o těchto tématech:

• zlepšení provozu na vnitřních hranicích s cílem zajistit fungování vnitřního trhu a volný pohyb zboží,
• koordinované zmírnění nebo zrušení kontrol na vnitřních hranicích,
• spolupráce za účelem boje proti nárůstu kyberkriminality, a to zejména proti prodeji padělaného zboží a šíření falešných zpráv,
• úloha aplikací pro sledování kontaktů v rámci tlumení šíření viru.

• Videokonference ministrů vnitra, 28. dubna 2020

Ministři zemí EU odpovědní za energetiku prostřednictvím videokonference posoudili opatření, která byla již přijata v zájmu posílení připravenosti tohoto odvětví a zajištění bezpečnosti dodávek. Diskutovali rovněž o možném příspěvku odvětví energetiky k udržitelnému oživení po pandemii.

Ministři konstatovali, že evropský energetický systém je odolný a že v současnosti nehrozí v rámci systémů dodávek energie žádné riziko jejich narušení, a to zejména pro ty, kdo ji nejvíce potřebují.

• Videokonference ministrů energetiky, 28. dubna 2020

Ministři pro cestovního ruch si vyměnili informace a osvědčené postupy v oblasti podpůrných opatření přijatých do dnešního dne na vnitrostátní úrovni na podporu cestovního ruchu, který patří k těm odvětvím hospodářství, jež byla krizí způsobenou koronavirem zasažena nejvíce a jako první. Diskutovali také o možných budoucích opatřeních na úrovni členských států i EU, která by byla zaměřena na rychlé oživení tohoto odvětví.

• Videokonference ministrů pro cestovní ruch, 27. dubna 2020

Vedoucí představitelé EU na zasedání, jež se uskutečnilo formou videokonference, potvrdili balíček dohodnutý Euroskupinou. Balíček se skládá ze tří záchranných sítí – pro pracovníky, podniky a členské státy – v hodnotě 540 miliard eur.

Vedoucí představitelé rovněž pověřili Komisi, aby urychleně předložila návrh na vytvoření fondu na podporu oživení. „Tento fond by měl by být dostatečně velký a měl by být zaměřen na odvětví a zeměpisné části Evropy, které jsou zasaženy nejvíce,“ uvedl předseda Charles Michel.

Hlavy států a předsedové vlád uvítali evropský plán rušení opatření proti šíření COVID-19, který dne 15. dubna představili předseda Charles Michel a předsedkyně Ursula von der Leyenová.

Uvítali rovněž společný plán cesty k oživení, v němž jsou vymezeny čtyři klíčové oblasti činnosti: jednotný trh, masivní investice, působení EU na světové scéně a lepší systém správy. Dále je v něm stanoveno několik důležitých zásad, jako je solidarita, soudržnost a konvergence.

• Videokonference členů Evropské rady, 23. dubna 2020
• Závěry předsedy Charlese Michela zveřejněné po videokonferenci se členy Evropské rady, 23. dubna 2020

Rada přijala balíček opatření, který má zajistit větší flexibilitu při využívání strukturálních fondů, tak aby členské státy mohly rychle a efektivně reagovat na ekonomické a sociální důsledky pandemie COVID-19. Díky tzv. Investiční iniciativě pro reakci na koronavirus Plus:

• mohou členské státy v zájmu pokrytí svých potřeb převádět peníze mezi jednotlivými fondy;
• zdroje je možno přesměrovat do nejvíce postižených regionů, a to díky pozastavení platnosti podmínek, za nichž mají regiony nárok na získání finančních prostředků;
• členské státy mohou v období od 1. července 2020 do 30. června 2021 požádat až o 100 % financování z rozpočtu EU na programy zabývající se dopadem pandemie.

Jedná se již o druhý legislativní akt za méně než měsíc, kterým se v zájmu zajištění reakce na krizi mění pravidla pro využívání strukturálních fondů EU.

• Onemocnění COVID-19: Větší flexibilita při vynakládání prostředků z rozpočtu EU, tisková zpráva, 22. dubna 2020

Rada přijala nová pravidla, která mají zmírnit dopad pandemie COVID-19 na odvětví rybolovu a akvakultury. Uvedená nová pravidla pozmění nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu (ENRF) a nařízení o společné organizaci trhů v rámci stávajícího režimu financování na období 2014–2020.

K opatřením přijatým na základě pozměňujícího nařízení patří:

• podpora v souvislosti s dočasným zastavením nebo omezením rybolovných činnosti a činností v oblasti akvakultury
• flexibilita při využívání rozpočtových prostředků
• podpora skladování produktů rybolovu a akvakultury

• Onemocnění COVID-19: Rada přijala pravidla na pomoc rybářům EU (tisková zpráva, 22. dubna 2020)

Ministři sportu EU dnes jednali o tom, jak podpořit odvětví sportu, sportovce a federace v celé Evropě, aby se podařilo překonat složité problémy způsobené pandemií COVID-19.

• Videokonference ministrů sportu, 21. dubna 2020

Ministři hospodářství a financí EU jednali o urychleném provádění dohodnutých opatření k řešení socioekonomických dopadů COVID-19. Chorvatské předsednictví se zejména zavázalo k zajištění rychlého projednání návrhu Komise, který se týká dočasného nástroje ke zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE).

Ministři potvrdili prohlášení na podporu flexibilního uplatňování pravidel EU v bankovním sektoru a vyzývají banky, aby upustily od vyplácení dividend. Dohodli se také na zjednodušení požadavků na informace pro letošní evropský semestr.

• Videokonference ministrů hospodářství a financí, 16. dubna 2020

Ministři EU odpovědní za obchodní záležitosti si vyměnili názory na dopad pandemie COVID-19 na obchodní vztahy a globální hodnotové a dodavatelské řetězce. Ministři se také zabývali:

• návrhem Evropské komise týkajícím se nového opatření v podobě vývozního povolení pro některé osobní ochranné prostředky,
• pokyny Evropské komise týkajícími se prověřování přímých zahraničních investic.

• Videokonference ministrů odpovědných za obchod, 16. dubna 2020

Ministři zdravotnictví EU uspořádali videokonferenci, během níž zhodnotili současnou situaci a opatření, která byla v EU již přijata v reakci na šíření onemocnění COVID-19. Vyměnili si rovněž názory na společnou strategii pro ukončování mimořádných opatření proti šíření nákazy.

• Videokonference ministrů zdravotnictví, 15. dubna 2020

Předseda Charles Michel a předsedkyně Ursula von der Leyenová představili evropský plán rušení opatření proti šíření COVID-19 a zdůraznili, že během videokonference vedoucích představitelů dne 23. dubna 2020 je třeba zahájit strategickou diskusi o plánu oživení.

• Vyjádření předsedy Charlese Michela na tiskové konferenci o reakci EU na krizi způsobenou koronavirem
• Společný evropský plán rušení opatření proti šíření COVID-19

Ministři školství jednali prostřednictvím videokonference o dopadu pandemie COVID-19 na vzdělávání. Zaměřili se zejména na výzvy a příležitosti související s elektronickým učením, na to, jak zajistit hodnocení, zkoušky a přijímání uchazečů, jakož i na opatření, jejichž cílem je bezpečné postupné otevření škol a vzdělávacích institucí.

• Videokonference ministrů školství, 14. dubna 2020

Velvyslanci při EU se dohodli na postoji Rady k návrhu na změnu nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu (ENRF) a nařízení o společné organizaci trhů.

Návrh zavádí řadu opatření s cílem poskytnout finanční podporu rybářům a chovatelům v oblasti akvakultury v EU, aby jim pomohl překonat ekonomické problémy způsobené šířením onemocnění COVID-19.

• Šíření onemocnění COVID-19: Rada schválila finanční pomoc rybářům EU (tisková zpráva, 14. dubna 2020)

Rada přijala písemným postupem dvě změny rozpočtu EU na rok 2020 s cílem uvolnit dalších 3,1 miliardy eur pro reakci na krizi COVID-19.

Tyto dodatečné prostředky budou použity na:

• nákup a distribuci zdravotnických potřeb včetně ochranných prostředků a ventilátorů;
• podporu výroby testovacích sad;
• budování polních nemocnic;
• převoz pacientů na léčbu v jiných členských státech;
• repatriaci občanů EU, kteří uvízli v zahraničí.

• Boj s pandemií COVID-19: Rada přijala pozměněný rozpočet EU na rok 2020, tisková zpráva, 14. dubna 2020

Na jednání konaném prostřednictvím videokonference Euroskupina vypracovala balíček opatření k řešení ekonomických důsledků pandemie COVID-19, který předloží vedoucím představitelům EU.

Zpráva navrhuje tři bezprostřední záchranné sítě – pro pracovníky, podniky a členské státy. Rovněž připravuje půdu pro vytvoření fondu na podporu oživení s cílem znovu nastartovat ekonomiku a zajistit solidaritu EU s členskými státy, které pandemie COVID-19 zasáhla nejvíce.

Dnes jsme se dohodli na třech záchranných sítích a plánu oživení, abychom zajistili, že až koronavirová krize pomine, budeme růst všichni společně, nikoliv izolovaně. Tyto návrhy se opírají o naši kolektivní finanční sílu a evropskou solidaritu.

předseda Euroskupiny Mário Centeno

• Zpráva o komplexní reakci hospodářské politiky na pandemii COVID-19
• Vyjádření Mária Centena po videokonferenci Euroskupiny konané 9. dubna 2020
• Videokonference Euroskupiny, 7.–9. dubna 2020

Unijní ministři pro rozvoj schválili balíček opatření na podporu partnerských zemí v boji proti pandemii COVID-19 a jejím důsledkům; celková výše finanční podpory činí více než 20 miliard eur ze stávajících prostředků na vnější činnost.

• Videokonference ministrů zahraničních věcí (rozvoj), 8. dubna 2020

Rada se dohodla na svém postoji k druhému balíčku opatření, Investiční iniciativě pro reakci na koronavirus Plus, s cílem uvolnit více finančních prostředků ze strukturálních fondů EU na operace související se stávající krizí.

Návrh nabízí větší flexibilitu při využívání strukturálních fondů. Členské státy budou moci převádět peníze mezi fondy tak, aby rychle reagovaly na hospodářské a sociální důsledky šíření onemocnění COVID-19.

• COVID-19: Rada schválila další využití prostředků z oblasti soudržnosti (tisková zpráva, 8. dubna 2020)

Ministři EU pro výzkum a inovace se sešli prostřednictvím videokonference, aby jednali o koordinované reakci na krizi související s COVID-19.

Zaměřili se na tyto otázky:

• financování evropských projektů v oblasti výzkumu a inovací,
• sdílení vědeckých údajů a vědecké infrastruktury mezi výzkumnými a inovačními centry.

• Videokonference ministrů pro výzkum, 7. dubna 2020

Ministři obrany zemí EU jednali formou videokonference především o pomoci, kterou během krize způsobené onemocněním COVID-19 poskytují vojenské síly, jakož i o situaci v souvislosti s vojenskými a civilními misemi a operacemi EU prováděnými ve třetích zemích. Vzájemně se informovali o tom, jak jejich ozbrojené síly přispívají k úsilí o zdolání pandemie, například poskytováním dopravní a logistické podpory, budováním nemocnic v rekordním čase, nasazováním svého zdravotnického personálu a zajišťováním podpory pro policii a další vnitrostátní služby.

• Videokonference ministrů obrany, 6. dubna 2020

Ministři EU odpovědní za otázky spravedlnosti si prostřednictvím videokonference vyměnili informace o opatřeních zavedených členskými státy v oblasti justice v reakci na pandemii COVID-19. Shodli se na tom, že veškerá přijatá mimořádná opatření by měla být v souladu se základními hodnotami Unie.

• Videokonference ministrů spravedlnosti, 6. dubna 2020

Ministři zahraničních věcí EU se při videokonferenci, jíž předsedal vysoký představitel EU Josep Borrell, zaměřili na mezinárodní reakci na pandemii COVID-19 a repatriaci občanů EU. Shodli se na tom, že je důležité pomáhat třetím zemím a bojovat proti dezinformacím.

• Videokonference ministrů zahraničních věcí, 3. dubna 2020

EU přijala právní předpisy, na jejichž základě budou z rozpočtu EU urychleně uvolněny finanční prostředky na řešení krize způsobené onemocněním COVID-19.

Těmito právními předpisy se mění pravidla strukturálních a investičních fondů za účelem zvýšení jejich flexibility a uvolnění částky 37 miliard eur na investiční iniciativu pro reakci na koronavirus.

EU kromě toho pozměnila oblast působnosti Fondu solidarity EU tak, aby vedle přírodních katastrof zahrnovala i ohrožení veřejného zdraví.

• COVID-19 – Rada přijala opatření k okamžitému uvolnění finančních prostředků (tisková zpráva, 30. března 2020)

EU pozastavila uplatňování požadavků na letištní časy, podle nichž jsou letecké společnosti povinny využít alespoň 80 % svých letištních časů pro vzlety a přistání, aby jim byly ponechány i v následujícím roce. Výjimka z povinnosti využívat letištní časy má leteckým dopravcům pomoci se vyrovnat s drastickým poklesem objemu letecké dopravy v důsledku šíření onemocnění COVID-19.

Výjimka je v platnosti od 1. března do 24. října 2020. Se zpětnou působností se vztahuje rovněž na období od 23. ledna do 29. února 2020 na lety mezi EU a Čínou nebo Hongkongem. Počáteční datum 23. ledna 2020 je den, kdy čínské orgány uzavřely první letiště.

• COVID-19: jako pomoc leteckým společnostem přijala EU výjimku z povinnosti využívat letištní časy (tisková zpráva, 30. března)

Na zasedání konaném prostřednictvím videokonference členové Evropské rady posoudili dosavadní reakci EU na pandemii COVID-19. Pokud jde o reakci na ekonomické důsledky pandemie, vyzvali Euroskupinu, aby do dvou týdnů předložila návrhy.

• Videokonference členů Evropské rady, 26. března 2020
• Společné prohlášení členů Evropské rady, 26. března 2020

Předseda Michel a předsedkyně von der Leyenová se zúčastnili mimořádné videokonference skupiny G20 věnované celosvětové reakci na pandemii COVID-19.

• Prohlášení předsedy Michela a předsedkyně von der Leyenové po skončení mimořádné videokonference skupiny G20 na téma COVID-19, 26. března 2020

V zájmu sdílení informací mezi členskými státy a orgány EU uspořádalo chorvatské předsednictví videokonferenci ministrů EU odpovědných za zemědělství a rybolov. Ministři také diskutovali o opatřeních na podporu odvětví zemědělství a rybolovu a opatřeních, která mají zabránit narušení výroby a dodávek.

• Výstupy z videokonference ministrů zemědělství a rybolovu (internetové stránky chorvatského předsednictví, 25. března 2020)

Euroskupina posoudila všechna opatření přijatá v reakci na onemocnění COVID-19 na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Ministři rovněž jednali o dalších možnostech reakce na politické úrovni, které orgány EU v současné době přezkoumávají, včetně využití Evropského mechanismu stability (ESM).

Vlády a instituce v EU přijímají rozhodná opatření. [...] naše reakce na fiskální úrovni jednoznačně posiluje. Za pouhý týden se celkový objem fiskálních opatření na vnitrostátní úrovni zdvojnásobil a v současné době se odhaduje na 2 % HDP. Režimy na podporu likvidity pro podniky i pracující byly posíleny z 10 % HDP na více než 13 % HDP.

Mário Centeno, předseda Euroskupiny

• Videokonference Euroskupiny, 24. března 2020

Unijní ministři hospodářství a financí se shodli na tom, že fiskální rámec EU bude uplatňován s maximální flexibilitou. Toto opatření členským státům umožní přijímat veškerá nezbytná opatření na podporu systémů zdravotní péče a systémů civilní ochrany i na podporu ekonomiky.

• Prohlášení ministrů financí EU k Paktu o stabilitě a růstu s ohledem na krizi související s COVID-19 (tisková zpráva, 23. března 2020)

Ministři si vyměnili názory na mezinárodní reakci na pandemii COVID-19, přičemž se zaměřili zejména na repatriaci občanů EU, kteří uvízli v zahraničí.

Ministři rovněž jednali o tom, jak posílit mezinárodní spolupráci a solidaritu s cílem podpořit nejzranitelnější země. Odsoudili pokusy zdiskreditovat v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 Evropskou unii prostřednictvím dezinformací a stigmatizace občanů EU v zahraničí.

• Videokonference ministrů zahraničních věcí, 23. března 2020

Rada schválila postoj k návrhu, jehož cílem je pomoci leteckým dopravcům vyrovnat se s prudkým poklesem poptávky, k němuž došlo v důsledku šíření onemocnění COVID-19 a přijatých protiopatření.

Díky příslušné výjimce bude dočasně pozastaveno uplatňování požadavků souvisejících s letištními časy, podle nichž jsou letecké společnosti povinny využít alespoň 80 % svých letištních časů pro vzlety a přistání, aby jim byly ponechány i v následujícím roce.

• COVID-19: Rada se dohodla na postoji k pozastavení požadavků souvisejících s letištními časy s cílem pomoci leteckým společnostem (tisková zpráva, 20. března 2020)

EU udělila podmíněnou registraci pro vakcínu proti onemocnění COVID-19 vyvinutou společnostmi BioNTech a Pfizer, která se tak stala první vakcínou proti onemocnění COVID-19 registrovanou v EU. Tato registrace vychází z kladného vědeckého doporučení založeného na důkladném posouzení bezpečnosti, účinnosti a kvality vakcíny Evropskou agenturou pro léčivé přípravky.

• Evropská agentura pro léčivé přípravky doporučuje první vakcínu proti onemocnění COVID-19 k registraci v EU (Evropská agentura pro léčivé přípravky, tisková zpráva, 21. prosince 2020)

Ministři EU jednali o výzvách v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti, jimž čelí EU a celý svět v důsledku šíření nákazy COVID-19. Vyměnili si názory a podělili se o zkušenosti o způsobech zvládání důsledků nastalé krize. Ministři také představili své postoje a plány, pokud jde o případné přerozdělení finančních prostředků EU ve prospěch nových iniciativ, a to v souvislosti s návrhem investiční iniciativy pro reakci na koronavirus, který předložila Komise.

• Výsledky videokonference na vysoké úrovni za účasti ministrů práce a sociálních věcí (internetové stránky chorvatského předsednictví, 19. března 2020)

Rada schválila svůj postoj k legislativním návrhům, jimiž se uvolní finanční prostředky z rozpočtu EU na rok 2020 na řešení dopadů šíření nákazy COVID-19. Vzhledem k naléhavosti situace byly oba návrhy schváleny beze změn.

Nová opatření mají pomoci malým a středním podnikům a posílit investice do výrobků a služeb, které jsou potřebné na podporu krizové reakce ve zdravotnictví.

• COVID-19: Rada schválila podporu z rozpočtu EU (tisková zpráva, 18. března 2020)

Ministři dopravy EU se společně s Evropskou komisí dohodli, že budou úzce spolupracovat s cílem minimalizovat narušení dopravy, zejména pokud jde o nezbytně nutnou nákladní dopravu. Shodli se na tom, že je třeba zaujmout koordinovaný přístup, který co nejlépe zajistí hospodářskou kontinuitu, ochranu zdraví a bezpečnost pracovníků v dopravě a jejich volný pohyb přes hranice, přičemž je nezbytné zabránit šíření nárazy COVID-19.

• Výsledky videokonference na vysoké úrovni za účasti ministrů dopravy (internetové stránky chorvatského předsednictví, 18. března 2020)

Členové Evropské rady se prostřednictvím videokonference podrobně zabývali opatřeními EU v reakci na šíření nákazy COVID-19, přičemž se zaměřili na:

• omezení šíření viru,
• zajištění zdravotnického vybavení, zejména ochranných roušek a respirátorů,
• podporu výzkumu, včetně výzkumu zaměřeného na vakcínu,
• řešení socioekonomických důsledků,
• pomoc občanům EU, kteří uvízli ve třetích zemích.

Vedoucí představitelé se dohodli na posílení vnějších hranic tím, že budou koordinovaným způsobem po dobu 30 dnů dočasně omezeny cesty do EU, které nejsou nezbytné.

Opětovně jsme potvrdili, že je třeba spolupracovat a učinit vše, co je nezbytné pro řešení současné krize a jejích dopadů. Prioritou je zdraví našich občanů.

Charles Michel, předseda Evropské rady

• Závěry předsedy Evropské rady v návaznosti na videokonferenci se členy Evropské rady ohledně nákazy COVID-19, 17. března 2020
• Videokonference členů Evropské rady, 17. března 2020

Euroskupina vyhodnotila hospodářskou situaci a přijala prohlášení o reakci hospodářské politiky na šíření nákazy COVID-19.

Budeme chránit naše občany a naši měnu za všech okolností a všemi prostředky. Naše odhodlání poskytovat v této obtížné době podporu je neomezené.

Mário Centeno, předseda Euroskupiny

• Prohlášení Euroskupiny o reakci hospodářské politiky na COVID-19, 16. března 2020
• Vyjádření Mária Centena po jednání Euroskupiny, 16. března 2020

Vedoucí představitelé skupiny G7 uspořádali videokonferenci za účelem koordinace globální reakce na šíření nákazy COVID-19. Zavázali se, že budou spolupracovat s cílem:

• koordinovat nezbytná opatření v oblasti veřejného zdraví v zájmu ochrany ohrožených osob před COVID-19,
• obnovit důvěru a růst a chránit pracovní místa,
• podpořit světový obchod a investice,
• podnítit spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a technologií.

• Prohlášení vedoucích představitelů skupiny G7 o nákaze COVID-19, 16. března 2020

Prioritou je zabránit v maximální míře kontaminaci a zajistit, aby zdravotnické systémy členských států byly schopny se připravit na to, co nás čeká v příštích dnech a týdnech. Charles Michel, předseda Evropské rady

Předseda Charles Michel a předsedkyně Ursula von der Leyenová vyzvali po videokonferenci k omezení cest do EU, které nejsou nezbytné.

• Vyjádření předsedy Charlese Michela po videokonferenci lídrů skupiny G7 věnované COVID-19, 16. března 2020

Ministři školství EU posoudili situaci a shodli se na tom, že prioritou je bezpečnost žáků, studentů a zaměstnanců škol. Vyměnili si informace o opatřeních přijatých v jednotlivých členských státech, a to jak z hlediska bezpečnosti, tak pokud jde o zajištění dalšího pokračování výuky.

• Výsledky videokonference na vysoké úrovni za účasti ministrů školství (chorvatské předsednictví, 12. března 2020)

Předseda Evropské rady uspořádal videokonferenci s ostatními členy Evropské rady s cílem koordinovat reakci EU na šíření nákazy COVID-19. Jednání se zúčastnili také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, předseda Euroskupiny Mario Centeno a vysoký představitel Josep Borrell.

Během jednání lídři vymezili čtyři priority:

• omezení šíření viru;
• zajištění zásobování zdravotnickým vybavením;
• podpora výzkumu, včetně výzkumu zaměřeného na vakcínu;
• řešení socioekonomických důsledků.

Členské státy se shodly na tom, že prvořadou prioritou je zdraví našich občanů a že opatření by měla vycházet z vědeckých a lékařských doporučení. Opatření musí být přiměřená, aby neměla neopodstatněné důsledky pro společnost jako celek.

Charles Michel, předseda Evropské rady

• Jednání členů Evropské rady, 10. března 2020
• Závěry předsedy Evropské rady v návaznosti na videokonferenci ohledně nákazy COVID-19, 10. března 2020

Euroskupina uspořádala společně se zástupci zemí mimo eurozónu konferenční hovor s cílem zhodnotit nejnovější vývoj a dopad šíření onemocnění COVID-19 na finanční trhy a hospodářství v širším slova smyslu.

Ministři znovu potvrdili, že jsou připraveni koordinovat reakce a že využijí všech náležitých nástrojů politiky k dosažení silného a udržitelného růstu.

Uděláme vše pro to, abychom šíření tohoto onemocnění zastavili, abychom zajistili zdravotní služby a systémy civilní ochrany na podporu obyvatel v nejvíce zasažených oblastech a abychom ochránili naše hospodářství před dalšími škodami. Mário Centeno, předseda Euroskupiny, 4. března 2020

• Prohlášení k situaci v souvislosti s onemocněním COVID-19 (tisková zpráva, 4. března 2020)
• Vyjádření Mária Centena po konferenčním hovoru Euroskupiny 4. března 2020
• Písemné shrnutí Mária Centena vypracované v návaznosti na konferenční hovor Euroskupiny ze dne 4. března 2020

Ministři EU si vyměnili názory na to, jak co nejlépe zajistit koordinovanou reakci na současné šíření nákazy COVID-19 v EU, které rychle postupuje.

Ministři se shodli na tom, že v zájmu boje proti šíření nákazy COVID-19 je důležité:

• dále zvyšovat informovanost o této nákaze
• posilovat ochranu ohrožených osob
• stanovit opatření, která by šíření nákazy omezila, včetně fakticky podloženého poradenství ohledně cestování do rizikových oblastí a z nich.

Ochrana veřejného zdraví je naší nejvyšší prioritou. Reakce EU na šíření nákazy a spolupráce mezi všemi stranami je velmi dobrá, avšak situace se změnila. Z dnešní rozpravy vyplynulo, že jsou členské státy připraveny své reakce upravit, posílit svou spolupráci a přijmout vhodná opatření zaměřená na prevenci i léčbu. Vili Beroš, chorvatský ministr zdravotnictví

• Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (zdraví), 6. března 2020
• EU zajistí koordinovanou reakci na nákazu COVID-19 (tisková zpráva chorvatského předsednictví, 6. března 2020)

S ohledem na zhoršující se situaci a dopady na různá odvětví (zdravotnictví, konzulární služby, civilní ochrana, hospodářství) předsednictví přistoupilo k režimu plné aktivace mechanismu IPCR.

Režim plné aktivace umožňuje pořádat krizová zasedání u kulatého stolu za účasti

• zasažených členských států,
• Evropské komise,
• Evropské služby pro vnější činnost,
• kanceláře předsedy Evropské rady,
• relevantních agentur a odborníků EU.

• Šíření nákazy koronavirem COVID-19: reakce EU posílena, předsednictví spustilo režim plné aktivace IPCR (tisková zpráva, 2. února 2020)

Evropská komise sdílela s Radou první posouzení možného dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 na průmysl EU. Komise upozornila členské státy, že je důležité sdílení zásadních informací a koordinace veškerých opatření přijatých na úrovni EU.

• Rada pro konkurenceschopnost, 27. a 28. února 2020

V severní Itálii byl zaznamenán výrazný nárůst počtu případů onemocnění COVID-19. Ve stejné době začala hlásit případy nakažených osob řada dalších členských států.

Ministři zdravotnictví EU přijali závěry o nákaze COVID-19, v nichž vyzvali Evropskou komisi, aby:

• nadále koordinovala posuzování rizik a pokyny pro poradenství ohledně cestování;
• zvýšila připravenost pro případ, že by šíření nákazy postoupilo do další fáze;
• aktivovala dostupné mechanismy financování na podporu připravenosti členských států;
• posílila podporu Výboru pro zdravotní bezpečnost.

• Mimořádné zasedání Rady EPSCO (zdraví), 13. února 2020

Chorvatské předsednictví uspořádalo neformální videokonferenci na vysoké úrovni. Členské státy spolu se zástupci Evropské komise a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zhodnotili současný stav šíření nákazy.

Chorvatské předsednictví rozhodlo o aktivaci mechanismu integrovaných opatření pro politickou reakci na krize (IPCR) v režimu sdílení informací.

IPCR představuje rámec EU pro koordinaci v případě meziodvětvových krizí. Prostřednictvím tohoto mechanismu koordinuje předsednictví Rady politickou reakci na krize na nejvyšší úrovni.

Komise a Evropská služba pro vnější činnost připravují pravidelné zprávy o situaci a analytické zprávy, které jsou s členskými státy sdíleny prostřednictvím specializované internetové platformy.

• V souvislosti s koronavirem aktivovalo chorvatské předsednictví mechanismus integrovaných opatření pro reakci na krize (tisková zpráva, 28. ledna 2020)

V čínském městě Wu-chanu byl zaznamenán hromadný výskyt nákazy způsobené novým typem koronaviru, která se začala rychle šířit do dalších regionů v Číně i ve světě. Později Světová zdravotnická organizace nový koronavirus oficiálně uznala jako SARS-CoV-2 a onemocnění bylo pojmenováno COVID-19.