Rada pro zemědělství a rybolov, 20. listopadu 2023

Hlavní výsledky

Zemědělství

Závěry o dlouhodobé vizi pro venkovské oblasti EU

Rada dnes schválila závěry o dlouhodobé vizi pro venkovské oblasti EU.

Závěry jednomyslně potvrdili ministři zemědělství zemí EU. Poskytují Komisi a členským státům politické pokyny ohledně jejich budoucích opatření na podporu těchto oblastí, které pokrývají více než 80 % území EU.

V závěrech je konstatováno, že venkovské oblasti klíčovým způsobem přispívají k hospodářské síle EU, ekologické a digitální transformaci, k opatřením v oblasti klimatu a k zachování kulturního dědictví místních komunit.

Závěry věnují zvláštní pozornost potřebě posílit sociální a hospodářskou strukturu venkovských oblastí využitím příslušných nástrojů ve všech politikách. Rada rovněž zdůraznila několik relevantních otázek, jako je podněcování účasti občanů a příslušných místních aktérů, zlepšení konektivity a rozvoje digitálních kompetencí ve venkovských oblastech a podpora investic.

V této souvislosti by měly být zapojeny všechny příslušné politiky a nástroje EU a k podpoře venkovských oblastí by měly přispět odpovídajícími zdroji. V tomto smyslu by měla být posílena soudržnost a součinnost politik a nástrojů.

Znění rovněž zdůrazňuje úlohu mladých lidí a žen. Ministři dále konstatovali, že je třeba zjednodušit postupy v zájmu minimalizace administrativních nákladů, a podpořit tak venkovské subjekty, aby navrhovaly a prováděly nové projekty rozvoje venkovských oblastí.

V závěrech Rada vyzývá členské státy, aby dále rozvíjely strategie ve prospěch venkovských oblastí a komunit.

Závěry vycházejí ze sdělení zveřejněného Komisí v červnu 2021 s názvem „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU“, jehož cílem je vybudovat do roku 2040 posílený, propojený, odolný a prosperující venkov. Sdělení popisuje výzvy, jimž venkovské oblasti čelí, a vyzdvihuje některé příležitosti, které mají k dispozici.

Závěry schválili ministři zemědělství EU po dlouhém procesu konzultací se všemi zúčastněnými stranami, během nichž měli příležitost vyjádřit své priority a obavy ohledně budoucího rozvoje venkovských oblastí EU.

Tento proces byl zahájen v roce 2021 první politickou diskusí o vizi pro venkov, kterou uspořádalo slovinské předsednictví. Následně v dubnu 2023 uspořádalo švédské předsednictví konferenci o Paktu pro venkov a na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov v září 2023 proběhla diskuse ministrů. Španělské předsednictví uspořádalo na konci září v Sigüenze fórum na vysoké úrovni věnované formování budoucnosti venkovských oblastí.

• Závěry Rady o dlouhodobé vizi pro venkovské oblasti EU

  Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

  EN
• Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU (internetové stránky Komise)
• Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040 (sdělení Komise)

Rybolov

Rybolovná práva pro Atlantik a Severní moře a pro Středozemní a Černé moře

Ministři pro rybolov uspořádali první výměnu názorů na dva návrhy Komise týkající se rybolovných práv, a to na návrh rybolovných práv v Atlantiku a Severním moři na rok 2024 a v případě některých populací i na roky 2025 a 2026, jakož i na návrh týkající se rybolovných práv ve Středozemním a Černém moři na rok 2024.

V obou návrzích se jedná o populace, které EU řídí buď samostatně, nebo společně se sousedními třetími zeměmi, případně prostřednictvím dohod uzavřených v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu.

Jednání ministrů pomohlo položit základ pro prosincové zasedání Rady pro zemědělství a rybolov, na němž se očekává, že ministři dosáhnou politické dohody o obou návrzích.

Prosincové rozhodnutí si klade za cíl stanovit na příští rok omezení odlovu a intenzity rybolovu pro většinu komerčních rybích populací spolu s vnitrostátními kvótami pro každý druh.

Namísto každoročního přehodnocování Komise v případě devíti populací poprvé navrhuje stanovit omezení odlovu na dva až tři roky, tzv. „víceleté celkové přípustné odlovy (TAC)“. Vychází přitom z víceletého doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES). Cílem víceletého přístupu je přispět k zajištění jistoty a stability odvětví a zlepšit účinnost rozhodovacího procesu.

Na dnešním zasedání ministři uvítali příležitost zahájit jednání o rybolovných právech na listopadovém zasedání Rady.

Během jednání ministři zdůraznili, že je třeba vyvážit tři pilíře společné rybářské politiky, a to sociální, hospodářskou a environmentální udržitelnost odvětví rybolovu.

Mezi dalšími tématy projednávanými na zasedání byla potřeba zajistit rovné podmínky s rybářskými loďstvy třetích zemí a dosáhnout pozitivních a uspokojivých výsledků konzultací EU se třetími zeměmi, zejména se Spojeným královstvím a Norskem.

• Rybolovná práva v Atlantiku a v Severním moři (návrh Komise)
• Rybolovná práva ve Středozemním a v Černém moři (návrh Komise)
• Řízení rybích populací EU (souvislosti)

Jiné záležitosti

Během dne ministři obdrželi informace o několika různých tématech.

Předsednictví informovalo Radu o aktuálním stavu probíhající práce na návrhu o nových genomických technikách. Ministři byli informováni zejména o technické práci, která byla dosud vykonána v rámci Pracovní skupiny pro genetické zdroje a inovace v zemědělství (inovace v zemědělství). Kladně byl zdůrazněn pokrok, jehož bylo dosud dosaženo při posuzování návrhu na technické úrovni, a ministři byli informováni o tom, že bude pokračovat práce s cílem dohodnout se na postoji Rady. Chorvatská delegace rovněž poskytla Radě informace o tomto tématu.

Komise Radě rovněž poskytla aktuální informace o provádění Lesní strategie EU do roku 2030.

Rakouská delegace následně poskytla informace o skupině „Pro lesy“ a německá delegace informovala ministry o podpůrných opatřeních pro partnerské země v souvislosti s odlesňováním.

V neposlední řadě poskytla italská delegace Radě informace o úloze zemědělců v oblasti udržitelnosti venkovských oblastí a francouzská delegace informovala ministry o částečném uplatňování standardu dobrého zemědělského a environmentálního stavu DZES 8 pro kampaň v roce 2024.

• Nové genomické techniky (informace předsednictví o aktuálním stavu)

  Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

  EN
• Nové genomické techniky (informace chorvatské delegace)

  Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

  EN
• Provádění Lesní strategie EU do roku 2030 (informace Komise)

  Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

  EN
• Lesní strategie EU do roku 2030 (sdělení Komise)
• Neformální zasedání ministrů lesnictví v rámci skupiny „Pro lesy“ (informace rakouské delegace)

  Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

  EN
• Provádění nařízení o odlesňování (informace německé delegace)

  Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

  EN
• Nová úloha zemědělců pro životně důležité a udržitelné venkovské oblasti (informace italské delegace)

  Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

  EN
• Částečné uplatňování DZES 8 pro rok 2024 (informace francouzské delegace)

Body „A“

Rada rovněž přijala bez rozpravy body uvedené na seznamu legislativních i nelegislativních bodů „A“.

Rada zejména zmocnila Komisi k podpisu prohlášení COP28 o „udržitelném zemědělství, odolných potravinových systémech a opatřeních v oblasti klimatu“ jménem EU na světovém summitu o opatřeních v oblasti klimatu (COP28).

Prohlášení vyzývá hlavy států a předsedy vlád, aby přijali opatření v několika oblastech souvisejících s adaptací na změnu klimatu a jejím zmírňováním. Dále znovu potvrzuje jejich pevné odhodlání plnit Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížskou dohodu. Toto politické prohlášení vyzývá k začlenění zemědělství a potravinových systémů do našich opatření v oblasti klimatu a k zajištění potravinového zabezpečení.

Mimoto Rada schválila společný návrh souhrnného rozpočtu EU na rok 2024. Rozpočet na rok 2024 předpokládá 40 517,3 milionu EUR v prostředcích na závazky a 40 505,5 milionu EUR v prostředcích na platby pro Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) a 13 155,8 milionu EUR v prostředcích na závazky a 11 991,9 milionu EUR v prostředcích na platby pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV).

Rada rovněž formálně přijala nařízení o rybolovných právech v Baltském moři na rok 2024.

• Prohlášení vedoucích představitelů z konference COP28 o udržitelném zemědělství, odolných potravinových systémech a opatřeních v oblasti klimatu
• Nařízení Rady o rybolovných právech v Baltském moři na rok 2024