"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Vize pro zemědělství a potraviny: jeden rok provádění (v rámci veřejné části zasedání)
Ministři jednali o aktuálním stavu jeden rok po zahájení realizace Vize pro zemědělství a potraviny, kterou vypracovala Evropská komise. Posoudili dosavadní pokrok a vyměnili si názory na adekvátnost probíhajících a plánovaných iniciativ, zejména s ohledem na vývoj geopolitické situace, pokračující konflikt na Blízkém východě, volatilitu trhu a výzvy související s klimatem. Z dosud provedených opatření mnozí uvítali zaměření na generační obměnu a pokrok dosažený v oblasti zjednodušení, přičemž zdůraznili, že jsou v tomto ohledu zapotřebí další opatření. Diskutovali rovněž o dalších krocích potřebných k tomu, aby byla v rámci celého zemědělsko-potravinářského odvětví EU posílena odolnost, konkurenceschopnost a potravinové zabezpečení.
Ve výše uvedené vizi, jež byla představena v únoru 2025, se stanoví dlouhodobý rámec umožňující, aby bylo do roku 2040 dosaženo atraktivního, konkurenceschopného, odolného a udržitelného zemědělsko-potravinářského odvětví. V prvním roce její realizace Komise zahájila a uskutečnila řadu iniciativ v rámci všech čtyř vzájemně propojených priorit vize, včetně opatření ke zlepšení postavení zemědělců v potravinovém řetězci (zejména v oblasti nekalých obchodních praktik a společné organizace trhů), zjednodušení pravidel souvisejících se SZP, zdokonalení nástrojů pro připravenost na krize a opatření týkajících se generační obměny a zapojení zúčastněných stran.
V obecnější rovině je cílem vize zajistit za podpory prostřednictvím inovací, výzkumu a zjednodušení, aby existovala rovnováha mezi ekonomickou životaschopností na jedné straně a environmentální udržitelností a rozvojem venkova na straně druhé. Plánují se nebo se připravují další iniciativy, jako je strategie týkající se hospodářských zvířat, plán pro zásobování bílkovinami a akční plán pro hnojiva, jakož i nástroje na podporu udržitelnosti a digitalizace.
Zemědělské otázky související s obchodem
Na základě informací Evropské komise poskytla Rada další politické pokyny týkající se řešení zemědělských otázek souvisejících s obchodem.
Obtížná geopolitická situace, jíž Unie čelila v roce 2025, pokračuje i v roce 2026 a dále se stupňuje, což bude mít pro zemědělsko-potravinový řetězec, včetně obchodu, dosud nepředvídatelné důsledky. Dopad na náklady na produkci, přepravu a distribuci potravin a následně na ceny pro spotřebitele může být poměrně závažný. Situaci dále komplikuje zhoršující se zdravotní stav zvířat v mnoha částech Unie.
Členské státy vyjádřily podporu ochranným opatřením přijatým v dohodě s Mercosurem a některé z nich vyzvaly k tomu, aby bylo využívání těchto opatření rozšířeno na všechny obchodní dohody. Uvítaly rovněž plán Evropské komise týkající se recipročních opatření, který zahrnuje snížení maximálních limitů reziduí pro nejškodlivější látky na nulu. Kromě toho ocenily, že Komise zahájila posuzování dopadů a vypracovávání akčního plánu, který může vést k úplnému zákazu výrobků obsahujících látky, jež jsou v Evropské unii zakázány. Požádaly rovněž o předložení aktualizované zprávy, která se bude s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji zabývat tím, jak dohody o volném obchodu ovlivňují zemědělsko-potravinářské odvětví EU.
Členské státy rovněž uvítaly závazek Komise posílit hraniční kontroly v rámci EU a zintenzivnit audity prováděné ve třetích zemích. Zároveň zdůraznily, že je na základě zkušeností z poslední doby zapotřebí, aby se v nadcházejícím finančním období objem prostředků ve fondu pro řešení krizí zvýšil.
V neposlední řadě členské státy s ohledem na současnou geopolitickou situaci naléhavě vyzvaly Komisi, aby urychleně vypracovala komplexní plán na snížení výrobních nákladů, a to zejména v případě, že energetická krize bude trvat delší dobu. Tento plán by měl zahrnovat opatření k řešení rostoucích nákladů na hnojiva a jiné zemědělské vstupy.
Rada dnes rovněž přijala jako bod „A“ aktualizované pokyny týkající se postoje EU a jejích členských států pro účely jednání na fórech skupin G20/G7 ohledně otázek souvisejících se zemědělstvím. Obecným cílem je prosazovat udržitelné zemědělství a potravinové zabezpečení prostřednictvím mnohostranné spolupráce s důrazem na odolnost, klimatická opatření a podporu drobného zemědělství. Mezi klíčové priority patří posílení globálních hodnotových řetězců, prosazování udržitelnosti a sladění zemědělských obchodních politik s mezinárodními dohodami.
Energetická transformace v odvětví rybolovu a akvakultury v EU (v rámci veřejné části zasedání)
Z podnětu kyperského předsednictví vedli ministři výměnu názorů ohledně pokroku, pokud jde o energetickou transformaci v odvětví rybolovu a akvakultury v EU. Diskuse se zaměřila na to, jak urychlit odklon od fosilních paliv a zároveň zachovat ekonomickou životaschopnost a konkurenceschopnost tohoto odvětví. Ministři diskutovali o možných reformách a zjednodušení právních předpisů, mobilizaci veřejných a soukromých investic a rozvoji vhodné infrastruktury a technologií. Rozprava se zabývala rovněž budoucími obchodními modely a úlohou členských států při podpoře odolného, udržitelného a klimaticky neutrálního odvětví, jehož má být dosaženo do roku 2050, s přihlédnutím k rozmanitosti systémů rybolovu a akvakultury v celé EU.
Diskuse probíhala v širším politickém kontextu, v němž je energetická transformace jedním z ústředních prvků agendy EU v oblasti udržitelnosti a Vize pro rybolov a akvakulturu do roku 2040. Toto odvětví je i nadále vysoce závislé na fosilních palivech, což jej činí zranitelným vůči volatilitě cen energií a ohrožuje jeho dlouhodobou životaschopnost. I když je vyvíjeno úsilí na podporu přechodu na obnovitelné a nízkouhlíkové zdroje energie, přetrvávají v této souvislosti značné problémy, mezi něž patří stárnoucí loďstvo, nízká ziskovost, obtížné pracovní podmínky a omezená generační obměna. Tyto strukturální problémy spolu s geopolitickými tlaky a soupeřením o námořní prostor transformaci komplikují a podtrhují potřebu koordinovaných opatření.
S ohledem na dosavadní pokrok je zřejmé, že jsou zapotřebí investice do infrastruktury, technologií a inovací spolu s lepším přístupem k financování. Zavádění nízkoemisních řešení však i nadále omezují vysoké náklady a omezená finanční kapacita, a to zejména v případě malých hospodářských subjektů, což podtrhuje význam koordinované podpory na unijní a vnitrostátní úrovni.
Členské státy obzvláště uvítaly oznámení Evropské komise, že má v úmyslu urychleně aktivovat relevantní ustanovení Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF), tak aby odvětví rybolovu bylo v reakci na rostoucí ceny paliv možno poskytnout významnou podporu.
Rada přijala změnu nařízení o rybolovných právech
Rada přijala rozhodnutí o změně nařízení o rybolovných právech. Celkový přípustný odlov pro makrelu obecnou v severovýchodním Atlantiku byl stanoven na 299 010 tun, což je v souladu s ujednáním uplatňovaným příslušnými čtyřmi pobřežními státy.
V návaznosti na výsledek prosincového zasedání Rady jsme vedli důkladná jednání se všemi dotčenými členskými státy. Snížení o přibližně 49 % odráží pozvolnější trajektorii obnovy této populace. Toto rozhodnutí zajišťuje rovnováhu mezi potřebami z hlediska dané populace makrely obecné i z hlediska obživy pro rybářská loďstva a zároveň dodržuje vědecká doporučení.
Maria Panayiotou, kyperská ministryně zemědělství, rozvoje venkova a životního prostředí
Pod vedením kyperského předsednictví, které se zabývalo doporučeními Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES), se Rada rozhodla pro vyvážený přístup, který je nezbytný pro zachování ekologické, sociální a ekonomické udržitelnosti v souladu se zásadami společné rybářské politiky (SRP).
Uvedené rozhodnutí získalo podporu členských států, neboť se má za to, že dosažený kompromis zachovává udržitelnost populace makrely obecné a zajišťuje dlouhodobou životaschopnost odvětví rybolovu v EU.
Další záležitosti
Rada se zabývala několika body spadajícími do části „Jiné záležitosti“, přičemž všechny byly projednány v rámci veřejné části zasedání.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
