"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.

Více informací, včetně možnosti upravit své nastavení, najdete na našich internetových stránkách věnovaných souborům cookies.

български español čeština dansk Deutsch eesti Ελληνικά English français Gaeilge hrvatski italiano latviešu lietuvių magyar Malti Nederlands polski português română slovenčina slovenščina suomi svenska
Skip to content

Balíček opatření pro čisté ovzduší: zlepšení kvality ovzduší v Evropě

Co je balíček opatření pro čisté ovzduší?

Balíček opatření pro čisté ovzduší si klade za cíl podstatně snížit znečištění ovzduší v celé EU. Navrhovaná strategie stanoví cíle pro snížení zdravotních a environmentálních dopadů znečištění ovzduší do roku 2030 a obsahuje legislativní návrhy na provádění přísnějších norem pro emise a znečištění ovzduší.

Balíček zveřejnila Komise dne 18. prosince 2013. Skládá se ze sdělení o programu Čisté ovzduší pro Evropu a z tří legislativních návrhů o emisích a znečištění ovzduší. 

Balíček opatření pro čisté ovzduší v číslech

Očekává se, že opatření v rámci balíčku pro čisté ovzduší do roku 2030 v porovnání se současným stavem:

  • zabrání 58 000 předčasných úmrtí,
  • zachrání 123 000 km2 ekosystémů před znečištěním v důsledku dusíku,
  • zachrání 56 000 km2 chráněných oblastí Natura 2000,
  • zachrání 19 000 km2 lesních ekosystémů před acidifikací.

Proč jej potřebujeme?

Špatná kvalita ovzduší má negativní dopad na naši kvalitu života. Způsobuje mnohé zdravotní potíže, například astma a kardiovaskulární problémy. To pak vede ke zmeškaným pracovním dnům v důsledku zdravotních potíží a k vyšším nákladům na služby zdravotní péče, zejména u dětí a starších osob.

Zdravotní problémy spojené se špatnou kvalitou ovzduší jsou obzvláště závažné v zastavěných městských oblastech, v nichž je kvalita ovzduší obecně nižší. Špatná kvalita ovzduší je také nejčastější příčinou předčasných úmrtí v EU, ve skutečnosti jsou její důsledky horší než v případě dopravních nehod. Špatná kvalita ovzduší má ničivé účinky na lidské zdraví, ale poškozuje i ekosystémy.

Provedení balíčku opatření pro čisté ovzduší by vedlo k lepší kvalitě ovzduší pro všechny občany EU a k nižším nákladům na zdravotní péči pro vlády. Z návrhů by těžil i průmysl, neboť opatření pro snížení znečištění ovzduší by měla podpořit inovace a posílit konkurenceschopnost EU v oblasti zelených technologií.

Podrobněji

Balíček opatření pro čisté ovzduší tvoří několik prvků:

  • program Čisté ovzduší pro Evropu – strategie Komise obsahující opatření, která mají zajistit splnění stávajících cílů, a uvádějící nové cíle v oblasti kvality ovzduší pro období do roku 2030,
  • revidovaná směrnice o národních emisních stropech obsahující pevně stanovené stropy pro šest hlavních znečišťujících látek,
  • navrhovaná směrnice o snížení znečištění ze středních spalovacích zařízení,
  • návrh na schválení pozměněných mezinárodních pravidel o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Göteborský protokol) na úrovni EU.

Činnost Rady

Sdělení Komise o programu Čisté ovzduší pro Evropu bylo předloženo Radě dne 20. prosince 2013. Komise předložila Radě i samotný program spolu se souvisejícími legislativními návrhy, a to na zasedání Rady pro životní prostředí dne 3. března 2014.

Dva prvky balíčku opatření pro čisté ovzduší spadají do oblasti řádného legislativního postupu – návrh na změnu národních emisních stropů a návrh o středních spalovacích zařízeních. U těchto dvou návrhů tedy Rada sdílí legislativní pravomoci s Evropským parlamentem.

V nedávné době, v prosinci 2015, Rada přijala směrnici o středních spalovacích zařízeních. Pokud jde o směrnici o národních emisních stropech, bylo ve věci těchto stropů dosaženo obecného přístupu a čeká se na rozhodnutí Parlamentu.

Návrh o Göteborském protokolu vyžaduje rozhodnutí Rady. Přeje-li si tedy Rada legislativní návrh přijmout, musí s tím Evropský parlament vyslovit souhlas.