Závěry o odstraňování překážek pro investice zjištěných v rámci třetího pilíře investičního plánu

Rada (ECOFIN) přijala tyto závěry:

Řada pozitivních událostí v EU od celosvětové hospodářské a finanční krize naznačuje, že evropské hospodářství je odolné a na cestě k oživení. Ekonomiky všech členských států opět rostou, investice se začaly zvyšovat a od roku 2013 bylo vytvořeno 8 milionů nových pracovních míst. Od celosvětové hospodářské a finanční krize však úroveň investic v EU výrazně poklesla. To je brzdou hospodářského oživení, vytváření pracovních míst, dlouhodobého růstu a konkurenceschopnosti. V této souvislosti je cílem investičního plánu pro Evropu představeného v listopadu roku 2014 řešit tuto nízkou úroveň investic prostřednictvím třech vzájemně se posilujících pilířů: mobilizováním soukromého financování pro investice, cílenými iniciativami k zajištění dopadu investic na reálnou ekonomiku a zlepšením investičního prostředí tím, že se odstraní specificky odvětvové i jiné překážky pro investice.

V rámci prvního pilíře se předpokládá, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) již zmobilizoval celkové investice ve výši 154 miliard EUR. Evropské centrum pro investiční poradenství, které spolu s Evropským portálem investičních projektů představuje druhý pilíř, provozuje svou činnost od září 2015 a poskytuje poradenství pro projekty ve většině členských států. Rada dále POVAŽUJE agregátní poptávku za hnací sílu investic a JE TOHO NÁZORU, že pro uvolnění plného potenciálu příležitostí, které investiční plán představuje, a pro spuštění jeho multiplikačního účinku jsou zásadní relevantní a vhodná opatření, včetně strukturálních reforem k odstranění překážek pro investice v rámci tzv. „třetího pilíře“. To vyžaduje realizaci ambiciózní agendy v zájmu dalšího posílení jednotného trhu, zajištění větší předvídatelnosti regulace a odstranění zbývajících překážek pro investice společnými akcemi na úrovni EU i členských států. S ohledem na výše uvedené Rada VÍTÁ úsilí vynaložené Výborem pro hospodářskou politiku ve spolupráci s útvary Komise a Evropskou investiční bankou s cílem odhalit překážky pro investice.

Rada ZDŮRAZŇUJE, že dokončení jednotného trhu je zásadní pro dosažení cílů a úspěch investičního plánu pro Evropu. Evropa potřebuje právní prostředí, které je předvídatelné, snižuje administrativní zátěž a podněcuje investice, a o dosažení takového prostředí se musí aktivně přičinit. Příznivé rámcové podmínky pro podniky na jednotném trhu mají zásadní význam pro uvolnění plného potenciálu investic. V tomto ohledu Rada VÍTÁ snahu Komise zlepšit evropské investiční prostředí a usnadnit financování reálné ekonomiky a VYZÝVÁ Komisi, aby pokračovala v tomto úsilí v kontextu energetické unie, unie kapitálových trhů, strategie pro vnitřní trh se zbožím a službami, strategie pro jednotný digitální trh, programu zlepšování právní úpravy i balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství. Rada BERE NA VĚDOMÍ legislativní návrh Komise, kterým se mění směrnice 2012/30/EU o insolvenčních řízeních, který bude prioritně posouzen.

Rada ZDŮRAZŇUJE, že další pokrok ohledně zvýšení investování v Evropě a úspěch investičního plánu do značné míry závisí na provedení strukturálních reforem k odstranění překážek pro investice, jak je vymezil třetí pilíř, ovšem v červenci 2016 Rada konstatovala, že pokrok ohledně zlepšení investičního prostředí byl dosud nedostačující.

S ohledem na doposud vykonané práce Rada ZDŮRAZŇUJE tyto konkrétní překážky pro investice:  

• Nejčastější překážky pro investice souvisí mimo jiné s nepříznivým podnikatelským prostředím, neefektivností veřejné správy, častými regulačními změnami, velikostí a strukturou trhu, jakož i vysokou administrativní a regulační zátěží v jednotlivých odvětvích. V některých zemích může investování bránit i přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům, složité daňové systémy nebo vysoké zdanění kapitálu, narušení výrobkového či pracovního trhu a slabá místa v rámcích pro výzkum a inovace.
• Investice do síťových odvětví: Investice do odvětví dopravy, energetiky a telekomunikací v součtu představují v průměru 3 % HDP EU-28. Mezi sítěmi jednotlivých odvětví existuje podstatné a rostoucí synergické působení, které – byť je často specifické pro dané odvětví – formuje dynamiku trhu novými způsoby využívání infrastruktury a vynucuje si změny v obchodních modelech. V energetice se nové služby spoléhají na rychlé, přesné telekomunikace, které provozovatele vedou k investování do širokopásmové infrastruktury. V odvětví dopravy se vytvářejí nové služby a spoléhá se při tom na kvalitní elektrickou infrastrukturu a pokročilé telekomunikační služby.
• I když se situace napříč EU různí, mezi významné překážky bránící investicím patří nedostatečná propojenost sítí v celé EU, složitost a velká zátěž regulačního rámce, zdlouhavé schvalovací postupy, nedostatek výběrových řízení nezřídka ztěžující plné využití výhod veřejných zakázek a nedodržování lhůt v důsledku zbytečně vleklých právních a správních postupů.
• Na trzích s energií jsou konzistentní cenové signály důležité pro tržní a účinné alokace investic. Jakákoli opatření veřejné intervence by se měla zaměřit na minimalizaci narušení regulačního rámce a řešení nesprávně zacílených pobídek. Nástroje na podporu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství je třeba koncipovat tak, aby zajistily dlouhodobou environmentální, sociální a fiskální udržitelnost.
• Investování do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů v oblasti bydlení:domácnosti mohou čelit specifickým omezením, které vedou k neoptimálním dlouhodobým investičním rozhodnutím. Mezi ně lze zahrnout nedostatek povědomí o skutečných nákladech a návratnosti investic, jelikož se v průběhu času mění. Domácnosti také nemusí mít dostatečný přístup k finančním prostředkům a mohou potřebovat dostupné finanční produkty k motivaci zákazníků, zejména z nízkopříjmových domácností, kupříkladu řešeními ve velkém měřítku či sdílením zdrojů, a to s ohledem na jejich rizikové profily. Investice jsou obvykle drobné a často se pouze považují za součást pravidelných projektů obnovy. V případě trhů s nájmy lze pobídky rozdělit mezi vlastníky budov a nájemníky.
• Investice do digitální ekonomiky: Investice do digitální fyzické infrastruktury jsou klíčové, aby EU mohla těžit z vlny inovace, již vyvolala expanze digitální ekonomiky, a aby byla i nadále konkurenceschopná. Významné překážky však investice brzdí. Náklady na zavádění velmi vysokokapacitních širokopásmových sítí jsou vysoké a někdy nejsou v méně osídlených oblastech hospodářsky rentabilní. Směrnice 2014/61/EU, jejímž cílem je pomoci snížit tyto náklady, dosud není plně provedena do vnitrostátního práva a uplatňována ve většině členských států. Snížit náklady by rovněž pomohly rychlejší a účinnější správní postupy. Trhy jsou převážně vnitrostátní, což nevede ke snížení nákladů a může bránit využití úspor z rozsahu. Nejistota ohledně krátkodobého využívání velmi vysokokapacitních širokopásmových sítí vede k nízkým očekávaným ziskům v porovnání s investičními náklady a brzdí investování. V některých zemích existují i jiné překážky než ty, které souvisí s fyzickou infrastrukturou, kupříkladu nedostatek důvěry v bezpečnost digitálních systémů či nedostatečné digitální dovednosti napříč vrstvami obyvatelstva.
• Využití partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP): Partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou při vhodném využití představovat zjednodušení určitých druhů investic a nabízet alternativní způsob poskytování veřejných statků a služeb. Vzhledem k jejich dlouhodobým smluvním závazkům však vyžadují pevné a stabilní odhodlání partnerů veřejného a soukromého sektoru a jsou potenciálním zdrojem rizika pro veřejné finance. Jejich využití nezřídka brání nepříznivé rámcové podmínky, včetně nedostatku administrativních zdrojů, nestabilního a neúčinného regulačního rámce a nedostatku politického odhodlání pro dlouhodobé investování. Za některých okolností mohou fondy EU přispět k financování PPP a nedávné změny předpisů by měly usnadnit kombinování finančního krytí z fondů EU a partnerství veřejného a soukromého sektoru.
• Insolvenční rámce: Dobře fungující insolvenční rámce jsou prospěšné pro hospodářský růst i finanční stabilitu. Jasná pravidla pro přeshraniční postupy mohou přispět k přeshraničnímu investování a snížit rozdíly ve vnitrostátních systémech pro případ platební neschopnosti. Insolvenční režimy se napříč EU výrazně liší, pokud jde o délku a náklady na postupy, jejich předvídatelnost a průhlednost, druhé šance pro podnikatele a zákazníky a možnost restrukturalizace dluhu.
• Mezi významné překážky způsobené neúčinnými insolvenčními rámci lze zahrnout nízkou míru výtěžnosti pro osoby uplatňující nárok, včetně zajištěných věřitelů, možné využití pořadí věřitelů podle priorit a nedostatek účinných a účelných restrukturalizačních postupů. Mezi odpovídající doprovodné politiky, které by pomohly těžit z výhod účinných insolvenčních rámců, patří řešení úvěrů v selhání mimo jiné vytvořením sekundárního trhu na vnitrostátní úrovni a přiměřenými daňovými a obezřetnostními politikami s cílem zajistit účinné převedení nedobytných pohledávek.
• Je stále patrný výrazný potenciál, pokud jde o další podnícení součinnosti a doplňkovosti mezi finančními nástroji EU, aby se podpořilo kombinování finančního pokrytí pro projekty infrastruktury. Složitosti předpisů a překážky v oblasti správy pro využití fondů EU lze zmírnit prostřednictvím klíčových zásad zjednodušení a standardizace postupů, kombinováním nástrojů a sdružováním zdrojů bez ohledu na jejich původ.

Rada BERE NA VĚDOMÍ překážky pro investice, které byly při této práci odhaleny, a VYBÍZÍ Komisi, aby tyto poznatky promítla do dalších návrhů doporučení v rámci evropského semestru, a VYZÝVÁ členské státy, aby plně provedly doporučení Rady pro jednotlivé země na rok 2016, jež byla v rámci evropského semestru vydána, a to zejména pokud jde o odhalování překážek pro investice.

Rada ZDŮRAZŇUJE, že je zapotřebí pokračovat v práci na odhalování překážek pro investice, a VYZÝVÁ Výbor pro hospodářskou politiku, aby pokračoval ve své tematické činnosti za účelem odhalování dalších překážek pro investice a osvědčených politických postupů k jejich řešení. Rada dále VYZÝVÁ Evropskou investiční banku, aby doplnila činnost Výboru pro hospodářskou politiku prostřednictvím svých zjištění ohledně zábran a překážek pro investice, které odhalila při vykonávání svých tržních činností, zejména v rámci investičního plánu pro Evropu.