"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro konkurenceschopnost (výzkum a vesmír), 9. prosince 2025
Hlavní výsledky
Výzkum
Nařízení Rady o společném podniku pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC)
Ministři podtrhli význam evropských investic do klíčových technologických oblastí a jednomyslně se shodli na změně nařízení, kterým se stanoví rámec pro činnosti společného podniku pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku (společný podnik EuroHPC). Touto změnou se v Evropě zřizují gigatovárny na umělou inteligenci a vytváří specializovaný kvantový pilíř v rámci činností společného podniku EuroHPC. Gigatovárny na umělou inteligenci využijí podpory z veřejných i soukromých prostředků prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, do nichž budou zapojeny mimo jiné členské státy a zúčastněné strany z odvětví.
Dnes jsme podnikli velmi důležité kroky k založení až pěti nových gigatováren na umělou inteligenci v Evropě. Umělá inteligence je podle mého názoru jednou z nejdůležitějších kritických technologií zítřka a má klíčový význam pro odolnost, konkurenceschopnost a bezpečnost Evropy. Evropanům dlužíme výraznou odpověď na silné stránky USA a Číny v této oblasti.
Christina Egelundová, dánská ministryně pro vysoké školství a vědu
Balíček Horizont Evropa: rámcový program pro výzkum a inovace 2028–2034
Ministři vedli politickou rozpravu o návrhu programu Horizont Evropa se zaměřením na priority v oblasti výzkumu a inovací, včetně budoucích partnerství. Všechny delegace rovněž uvítaly zprávu o pokroku vypracovanou předsednictvím a pokrok v jednáních o programu Horizont Evropa.
Mnoho delegací požadovalo zjednodušující opatření, která by účastníkům usnadnila přístup k financování. Většina zdůraznila, že je důležité dále vyjasnit a definovat vzájemné vazby mezi programem Horizont Evropa a Evropským fondem pro konkurenceschopnost (ECF). Panovala rovněž široká shoda na tom, že je třeba mobilizovat soukromé investice, podporovat partnerství veřejného a soukromého sektoru a zlepšit přenos výsledků výzkumu do inovací a jejich zavádění. Ministři zdůraznili význam partnerství s podobně smýšlejícími třetími zeměmi při současném zajištění vedoucího postavení a svrchovanosti Evropy v oblasti technologií, jakož i bezpečnosti výzkumu. Většina delegací rovněž zdůraznila zásadní úlohu členských států jak při určování a stanovování výzkumných priorit, tak při účinném řízení programu s cílem naplnit společné evropské ambice a sdílenou odpovědnost.
Několik ministrů poukázalo na konkrétní oblasti výzkumu a technologií, kterým by měla být v příštím rámcovém programu Horizont Evropa věnována zvláštní pozornost, včetně umělé inteligence, kvantových technologií, polovodičů, pokročilých materiálů, biotechnologií a věd o živé přírodě, robotiky a čisté energie, zejména jaderné fúze.
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ byli ministři informováni o těchto otázkách:
Příspěvek aliance Evropských univerzit k Evropskému výzkumnému prostoru
Francouzská delegace informovala o dopadu aliance Evropských univerzit na konkurenceschopnost a zdůraznila její úlohu při podpoře organizační, vzdělávací a vědecké transformace při současném řešení výzev, jako je složitost regulace, financování a zdroje.
Prezentace Komise týkající se informací o Evropském fondu pro scaleupy
Komise ministry informovala o Evropském fondu pro scaleupy, což je tržně orientovaná iniciativa, jejímž cílem je investovat do rychle rostoucích technologických společností a řešit mezery ve financování v evropském inovačním cyklu. Mnoho členských států iniciativu uvítalo.
Vytvoření evropského prostoru pro spolupráci v oblasti bezpečnosti výzkumu
Komise ministry informovala o nejnovějším vývoji v oblasti bezpečnosti výzkumu.
Priority nastupujícího kyperského předsednictví v oblasti výzkumu
Kyperská delegace informovala ministry o prioritách nadcházejícího předsednictví.
Ministři uvítali zprávu o pokroku týkající se aktu EU o kosmu, kterou vypracovalo předsednictví, a vedli politickou rozpravu s cílem určit v návrhu výzvy, které je třeba řešit. Rovněž vyzdvihli oblasti, které vyžadují další vyjasnění.
Většina delegací sice hlavní cíle aktu EU o kosmu – bezpečnost, odolnost a udržitelnost – podpořila, avšak měly za to, že mnohé části navrhovaného znění je zapotřebí vyjasnit a zjednodušit. Někteří ministři vyjádřili obavy ohledně možných nákladů na dodržování a rizika administrativní zátěže, která by mohla snížit konkurenceschopnost evropských provozovatelů.
Klíčovým bodem diskuse byla volba právního nástroje a jeho právního základu, neboť nutným předpokladem pro další pokrok je právní jasnost. Několik delegací varovalo, že navrhované znění by mohlo vést k další zátěži a zdvojování. Některé delegace mají za to, že navrhovaná opatření mohou zkomplikovat spolupráci s důvěryhodnými partnery ve třetích zemích. Členské státy rozpravu uvítaly a vyjádřily přání pokračovat v práci na aktu EU o kosmu během nadcházejícího kyperského předsednictví.
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ byli ministři informováni o těchto otázkách:
Prezentace Komise týkající se dialogu o provádění politiky pro oblast vesmíru
Komise informovala ministry o dialogu o provádění politiky pro oblast vesmíru, který komisař Andrius Kubilius dne 5. listopadu 2025 vedl se 23 zúčastněnými subjekty z kosmického odvětví EU.
Priority nastupujícího kyperského předsednictví v oblasti vesmíru
Kyperská delegace informovala ministry o prioritách nadcházejícího předsednictví.
Prezentace k zasedání Evropské kosmické agentury na úrovni ministrů
Generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA) Josef Aschbacher informoval ministry o zasedání ESA na úrovni ministrů, které se konalo v Brémách ve dnech 26. a 27. listopadu 2025.