"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
V návaznosti na prezentace Evropské komise a Evropské centrální banky (ECB) proběhla v Euroskupině výměna názorů na nejnovější hospodářský vývoj v eurozóně a na jeho další výhled.
Fiskální politika v eurozóně: aktuální informace týkající se návrhů rozpočtových plánů
Po prezentaci ze strany Komise si ministři vyměnili názory na celkový obraz, který vyplývá z návrhů rozpočtových plánů předložených členskými státy. K tomuto tématu se ministři hodlají vrátit na prosincovém zasedání Euroskupiny.
Rozpočtová opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen energií
V návaznosti na prohlášení Euroskupiny z 3. října 2022 o reakci fiskální politiky na vysoké ceny energií a inflační tlaky a s přispěním Komise ministři pokračovali v diskusi o problémech, s nimiž se potýkají, pokud jde o vnitrostátní opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen energií na zranitelné domácnosti a podniky.
S pomocí Komise jsme opatření zhodnotili a analyzovali jejich dopad, neboť tato opatření byla zavedena s cílem udržet naše občany přes zimu v teple. Podle odhadů Komise vlády zemí eurozóny letos na energetickou podporu dosud společně vynaložily přibližně 1,25 % HDP eurozóny, tedy přibližně 200 miliard eur. Ministři poukázali na to, že tato významná podpora s sebou přináší výzvu, jak účinně řešit situaci, kdy je třeba snižovat inflaci a zároveň podporovat jako zranitelné domácnosti, tak mezinárodní konkurenceschopnost eurozóny. Rovněž jsme konstatovali, že klíčovou otázkou pro celkový soubor politik a pro rozpočtový výhled na příští rok je, co se stane, pokud budou opatření prodloužena na jaro a na další období. Bude to tedy velmi důležitý okamžik pro rozpočtovou politiku v nadcházejícím období.
Paschal Donohoe, předseda Euroskupiny
Na základě informací od předsedy Euroskupiny a příslušných institucí a také od předsednictví skupiny G7 a Mezinárodního měnového a finančního výboru Euroskupina zhodnotila výsledky výročních zasedání, která se uskutečnila ve Washingtonu.
Různé
Politické priority italské vlády
Nový italský ministr hospodářství a financí Giancarlo Giorgetti představil politické priority nové italské vlády. Jedná se o standardní postup v rámci Euroskupiny při nástupu nové vlády.
Volba předsedy Euroskupiny
Euroskupina zahájila proces volby svého předsedy.
Na našem dnešním zasedání jsme se dohodli, že se tato volba uskuteční na příštím zasedání Euroskupiny dne 5. prosince. Ministři, kteří se chtějí ucházet o tuto pozici, byli vyzváni, aby o svém záměru informovali do 24. listopadu.
Paschal Donohoe, předseda Euroskupiny
Zasedání ve formátu pro bankovní unii:
Aktuální informace o bankovní unii
16. slyšení předsedy Rady dohledu ECB
Zpráva o nedávné činnosti Jednotného výboru pro řešení krizí
Ve formátu pro bankovní unii vedli ministři pravidelnou výměnu názorů s předsedou Rady dohledu ECB Andreou Enriou a s předsedkyní Jednotného výboru pro řešení krizí Elke Königovou. Diskutovali o vývoji, výzvách a příležitostech v bankovním sektoru v současném hospodářském, geopolitickém a finančním prostředí.
Čelíme nyní skutečně zásadním výzvám. Naše banky řadu let fungovaly v prostředí s nízkou úrokovou sazbou a nízkou inflací, což se nyní mění tempem, které málokdo očekával. Širší kontext inflace, narušení ekonomiky a geopolitických otřesů bude mít rovněž dopad na naše banky a finanční sektor obecně. Proto musíme zachovat zdravé politiky a pokračovat v pečlivém monitorování.
Paschal Donohoe, předseda Euroskupiny
S pomocí Komise jsme opatření zhodnotili a analyzovali jejich dopad, neboť tato opatření byla zavedena s cílem udržet naše občany přes zimu v teple. Podle odhadů Komise vlády zemí eurozóny letos na energetickou podporu dosud společně vynaložily přibližně 1,25 % HDP eurozóny, tedy přibližně 200 miliard eur. Ministři poukázali na to, že tato významná podpora s sebou přináší výzvu, jak účinně řešit situaci, kdy je třeba snižovat inflaci a zároveň podporovat jako zranitelné domácnosti, tak mezinárodní konkurenceschopnost eurozóny. Rovněž jsme konstatovali, že klíčovou otázkou pro celkový soubor politik a pro rozpočtový výhled na příští rok je, co se stane, pokud budou opatření prodloužena na jaro a na další období. Bude to tedy velmi důležitý okamžik pro rozpočtovou politiku v nadcházejícím období.
