Reakce EU na válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině
EU a její členské státy jsou jednotné ve své neochvějné podpoře Ukrajiny a ukrajinského lidu a vojenskou agresi Ruska příkře odsuzují.
Aktuálně
EU přijala 15. soubor sankcí vůči Rusku
Dne 16. prosince 2024 přijala Rada 15. soubor sankcí vůči Rusku. Nová opatření oslabují vojensko-průmyslový komplex Ruska a řeší obcházení sankcí tím, že se zaměřují na Putinovu stínovou flotilu.
EU rovněž uložila sankce vůči 54 osobám a 30 subjektům odpovědným za činnosti narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.
Jaký je postoj EU k plošné invazi Ruska na Ukrajinu?
EU a její členské státy důrazně odsuzují brutální válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině a protiprávní anexi ukrajinské Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. Odsuzují i zapojení Běloruska do vojenské agrese Ruska.
Od února 2022 zasedají pravidelně Evropská rada i Rada Evropské unie, aby situaci na Ukrajině projednaly z různých úhlů pohledu.
Evropská rada opakuje, že válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině, jež představuje zjevné porušení Charty OSN, důrazně odsuzuje, a znovu potvrzuje svou trvalou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.
Závěry Evropské rady, 19. prosince 2024
Lídři EU opětovně požadovali, aby Rusko okamžitě ukončilo své vojenské akce, bezpodmínečně z Ukrajiny stáhlo veškeré ozbrojené síly a vojenské vybavení a plně respektovalo územní celistvost Ukrajiny a její svrchovanost a nezávislost.
Zdůraznili právo Ukrajiny rozhodovat o vlastním osudu a ocenili odvahu obyvatel Ukrajiny bránit svou zemi.
V reakci na vojenskou agresi Evropská unie výrazně rozšířila sankce vůči Rusku tím, že na sankční seznam doplnila značný počet osob a subjektů a přijala bezprecedentní omezující opatření.
EU prokázala jednotu a sílu a poskytla Ukrajině humanitární, politickou, finanční a vojenskou podporu.
Evropská rada znovu potvrdila pevné odhodlání Evropské unie poskytovat Ukrajině a jejímu lidu i nadále politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu tak dlouho a tak intenzivně, jak bude třeba. Rusko nesmí zvítězit.
Závěry Evropské rady, 19. prosince 2024
EU se zavázala, že bude i nadále projevovat solidaritu a poskytovat pomoc uprchlíkům, jež z Ukrajiny vyhnala válka, a zemím, které jim poskytují útočiště. Své kroky rovněž koordinuje s partnery a spojenci v rámci OSN, OBSE, NATO a skupiny G7.
Evropská rada několikrát odsoudila nerozlišující útoky Ruska na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu a naléhavě vyzvala Rusko, aby zastavilo systematické raketové útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Lídři EU zdůraznili, že Rusko, Bělorusko a všechny osoby odpovědné za válečné zločiny a ostatní nejzávažnější trestné činy budou v souladu s mezinárodním právem pohnány k odpovědnosti.
Aktuální závěry Evropské rady:
Jaká opatření EU vůči Rusku přijala?
Individuální a hospodářské sankce
V reakci na válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině a na protiprávní anexi ukrajinské Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti přijala EU rozsáhlé a bezprecedentní sankce.
Cílem těchto omezujících opatření je oslabit hospodářskou základnu Ruska, připravit je o kritické technologie a trhy a výrazně omezit jeho schopnost vést válku.
EU úzce koordinuje svou činnost se svými partnery a spojenci, včetně NATO, G7, Spojených států, Spojeného království, Kanady, Norska, Jižní Koreje a Austrálie.
- Časová osa – soubory sankcí vůči Rusku od února 2022
- Sankce vůči Rusku
- Sankce vůči Rusku: souvislosti
V této souvislosti EU rovněž přijala sankce vůči Bělorusku, Íránu a Severní Koreji v reakci na zapojení těchto zemí do agrese Ruska vůči Ukrajině.
Porušování sankcí zařazeno na seznam unijních trestných činů
Členské státy v současné době definují různě, v čem porušení omezujících opatření spočívá a jaké postihy by měly být v případě takového porušení uplatňovány. To by mohlo vést k:
- různým úrovním vymáhání sankcí
- riziku obcházení těchto opatření
Proto Rada 28. listopadu 2022 přijala rozhodnutí o zařazení porušování omezujících opatření na seznam „unijních trestných činů“, který je uveden ve Smlouvě o fungování EU.
Dne 12. dubna 2024 Rada přijala nová pravidla, která mají zajistit, aby porušování omezujících opatření bylo trestně postižitelné.
Právní předpis definuje, jaké jednání představuje trestný čin a příslušné postihy.
- trestné činy: zahrnují napomáhání při obcházení zákazu cestování do EU, obchodování se zbožím, na které byly uvaleny sankce, provádění transakcí, na které se vztahují omezující opatření EU
- odrazující sankce: měly by se lišit v závislosti na daném trestném činu, ale být účinné, přiměřené a odrazující
- přísnější prosazování: od členských států bude požadováno, aby zesílily své úsilí o to, aby byla omezující opatření EU dodržována
Pozastavení zjednodušeného vízového režimu
Rada přijala rozhodnutí, kterým se plně pozastavuje platnost dohody o zjednodušení vízového režimu mezi EU a Ruskem. V důsledku toho se na ruské občany použijí obecná pravidla vízového kodexu. To bude mít za následek:
- zvýšení poplatku za žádost o vízum z 35 eur na 80 eur
- potřebu předložit další doklady
- prodloužení doby vyřizování víz
- přísnější pravidla pro vydávání víz pro více vstupů
Toto rozhodnutí vstoupilo v platnost dnem přijetí a použije se od 12. září 2022.
Neuznávání ruských cestovních dokladů vydaných na Ukrajině
Dne 8. prosince 2022 Rada přijala rozhodnutí neakceptovat ruské cestovní doklady vydané na Ukrajině a v Gruzii.
Toto rozhodnutí je reakcí na praxi Ruska vydávat ruské mezinárodní pasy obyvatelům okupovaných oblastí. Reaguje rovněž na jednostranné rozhodnutí Ruska uznat nezávislost gruzínských území Abcházie a Jižní Osetie z roku 2008.
Ruské cestovní doklady vydané na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem či na separatistických územích v Gruzii, nebo cestovní doklady vydané osobám, které tam žijí, nebudou považovány za platné cestovní doklady pro získání víz nebo pro překročení hranic schengenského prostoru.
Jak EU podporuje Ukrajinu a její obyvatele?
EU a její občané vyjadřují Ukrajině a jejím obyvatelům solidaritu. EU přijala bezprecedentní opatření na podporu Ukrajiny a jejího lidu. Tato opatření zahrnují:
- hospodářskou a finanční pomoc
- humanitární pomoc
- podporu v oblasti civilní ochrany
- vojenskou podporu
- přijímání uprchlíků prostřednictvím unijního mechanismu dočasné ochrany
- podporu při vyšetřování a stíhání válečných zločinů
- podporu při obnově demokratické Ukrajiny
Jak EU reagovala na dopad války na trhy?
Invaze Ruska na Ukrajinu má nepříznivý dopad na světové trhy. Ceny klíčových komodit, jako jsou paliva a hnojiva, v roce 2022 celosvětově závratně vzrostly.
Válka vyvolala nejistotu ohledně bezpečnosti dodávek energie v EU. Ruské útoky zaměřené na zemědělské plodiny a dopravní infrastrukturu narušily schopnost Ukrajiny vyvážet své zemědělské a potravinářské produkty, což dále zhoršilo celosvětovou potravinovou krizi.
Energetická krize
Země EU reagovaly jednotně na rostoucí ceny energie a hrozby pro energetickou bezpečnost EU. Mimořádná opatření přijatá Radou v zájmu zajištění dostatečných a cenově dostupných dodávek energie pomohla zklidnit trhy. Cena plynu, která v srpnu 2022 dosáhla bezprecedentní výše, se relativně stabilizovala.
Koordinovaná opatření EU se zaměřila na:
- diverzifikaci dodávek energie a souvisejících tras
- zajištění plynu ve vnitrostátních zásobách
- snížení účtů za energii pro občany a podniky
- posílení solidarity mezi zeměmi EU
- zabránění prudkému nárůstu cen
- rychlejší přechod k čistší energii
Země EU se přesouvají od ruských fosilních paliv, přičemž dovoz plynu z Ruska klesl ze 40 % celkového dovozu v roce 2021 na 15 % v roce 2023. EU rychle směřuje k čistší energii a autonomii.
Odkud přichází do EU plyn? (Infografika)
Potravinové zabezpečení
Země EU reagují na celosvětovou potravinovou krizi tím, že:
- poskytují naléhavou pomoc těm, kteří to nejvíce potřebují
- pomáhají rozvojovým zemím při zvyšování udržitelnosti jejich produkce potravin
- podporují otevřený a bezbariérový obchod
- úzce spolupracují s globálními partnery
Díky tzv. trasám solidarity zprostředkovaným Evropskou unií byly od května 2022 z Ukrajiny vyvezeny miliony tun obilí a olejnin. Potraviny se dostávají do zemí v Africe, na Blízkém východě a v Asii, které ji potřebují.
Jak ruská invaze na Ukrajinu prohlubuje celosvětovou potravinovou krizi (Infografika)