Potravinové zabezpečení a cenová dostupnost potravin

Jak EU řeší potravinovou krizi?

EU a její členské státy se jednotně staví proti vojenské agresi Ruska na Ukrajině a jsou pevně odhodlány celosvětovou potravinovou krizi řešit.

Trasy solidarity a dohoda o přepravě obilovin přes Černé moře

Jednou z hlavních priorit zemí EU při řešení rostoucího nedostatku potravin je pomoci Ukrajině s vývozem její zemědělsko-potravinářské produkce, který ruská invaze vážně ohrožuje.

Ukrajina je klíčovým producentem a vývozcem základních potravin, jako je pšenice a kukuřice. V letech 2016 až 2021 směřovalo přibližně 90 % vývozu pšenice do Afriky a Asie, což podpořilo potravinové zabezpečení v některých z nejvíce znevýhodněných regionů světa.

V důsledku blokády ukrajinských přístavů ze strany Ruska zůstalo od počátku války přibližně 20 milionů tun obilí ve skladovacích silech na pobřeží Černého moře.

V květnu 2022 předložila Evropská komise akční plán na zřízení tras solidarity mezi EU a Ukrajinou. Cílem bylo vytvořit alternativní pozemní trasy, a pomoci tak Ukrajině vyvážet zemědělské produkty:

• poskytnutím nákladních kolejových vozidel, plavidel a nákladních automobilů
• účinnějším využíváním stávajících kapacit dopravních sítí a překládkových terminálů
• zjednodušením a urychlením celních operací a jiných kontrol
• poskytnutím možnosti uskladnit zboží na území EU

Od zahájení fungování tras solidarity v květnu 2022 bylo jejich prostřednictvím vyvezeno více než 48 milionů tun zemědělských produktů, včetně obilovin a olejnin.

V červenci 2022 souhlasilo Rusko s ukončením blokády ukrajinských černomořských přístavů na základě dohody s Ukrajinou zprostředkované Organizací spojených národů a Tureckem. Následně byla vytvořena Černomořská obilná iniciativa, jejímž cílem je usnadnit vývoz obilí a jiných potravin z Ukrajiny po moři.

Do července 2023 bylo díky uvedené iniciativě z Ukrajiny přepraveno téměř 33 milionů tun zemědělského zboží. 65 % pšenice přepravené prostřednictvím této iniciativy se dostalo do rozvojových zemí, mimo jiné i prostřednictvím humanitárních operací v rámci Světového potravinového programu Organizace spojených národů (WFP). Ukrajina byla v roce 2022 největším dodavatelem pšenice pro program WFP, přičemž v rámci tohoto programu dodala více než polovinu celosvětových zakázek na pšeničná zrna.

Před válkou se 90 % ukrajinského obilí vyváželo přes Černé moře. Od ruské invaze se přes moře přepravuje pouze polovina obilí, přičemž 55 % se vyváží prostřednictvím tras solidarity.

Na konci listopadu 2022 zahájila Ukrajina program „Obilí z Ukrajiny“, který také přispívá ke globálnímu potravinovému zabezpečení. Díky této iniciativě mohou subjekty, které se projektu účastní, kupovat zemědělské produkty od ukrajinských pěstitelů a přepravovat je do zemí, jejichž obyvatelé jsou na pokraji hladovění.

V červenci 2023 se Rusko rozhodlo Černomořskou obilnou iniciativu ukončit. EU rozhodnutí Ruska jednoznačně odsoudila.

Rusko nadále zneužívá potraviny jako zbraň. Za to, že kvůli ukončení dohod došlo k narušení dodávek obilovin po celém světě, a za celosvětový růst cen potravin nese odpovědnost pouze Rusko. Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

• Černomořská obilná iniciativa: prohlášení vysokého představitele jménem Evropské unie k rozhodnutí Ruska ukončit svou účast na Černomořské obilné iniciativě (tisková zpráva, 17. července 2023)

Koordinovaná reakce na potravinovou krizi

Koordinovaná činnost zemí EU, jejímž cílem je řešit celosvětovou potravinovou krizi, se v návaznosti na závěry Rady dohodnuté v červnu 2022 zaměřuje na tyto čtyři oblasti:

• solidarita
• udržitelná produkce
• obchod
• multilateralismus

• Celosvětový nedostatek potravin: Rada schválila závěry o reakci „týmu Evropa“ (tisková zpráva, 20. června 2022)

Solidarita

Země EU poskytují po celém světě naléhavou pomoc těm, kteří to nejvíce potřebují.

Evropská unie a její členské státy jsou na celém světě největšími poskytovateli rozvojové pomoci. EU vyvíjí značné úsilí, aby svou podporu přizpůsobila rostoucím a naléhavým potřebám. V červnu 2022 podpořily země EU závazek ve výši 8 miliard eur na potravinové zabezpečení na období let 2020–2024.

V roce 2022 vzrostlo financování humanitární pomoci ze strany EU ve srovnání s rokem 2021 o 32 % a dosáhlo výše 770 milionů eur. Tyto finanční prostředky byly použity na zajištění přístupu nejzranitelnějších skupin obyvatelstva k potravinám a na podporu místní produkce potravin prostřednictvím peněžité pomoci a jiných prostředků. EU a její členské státy jsou hlavními dárci rovněž v rámci Světového potravinového programu (WFP).

Kromě toho bylo z nástroje pro potravinové zabezpečení a odolnost poskytnuto 225 milionů eur partnerským zemím jižního sousedství v regionu Blízkého východu a severní Afriky.

Země EU rovněž významně přispívají k celosvětovému potravinovému zabezpečení tím, že vyvážejí velkou část své zemědělské produkce do rozvojových zemí. Více než polovina vývozu pšenice z EU směřuje do Afriky (Alžírsko, Maroko, Egypt, Nigérie) a do Asie (Pákistán).

Udržitelná produkce

Zajišťování celosvětového potravinového zabezpečení by nemělo probíhat na úkor životního prostředí a mělo by být založeno na modelu udržitelného potravinového systému.

V červnu 2022 se vedoucí představitelé EU dohodli na tom, že:

• pomohou rozvojovým zemím v případě potřeby přeorientovat jejich dodavatelské řetězce
• urychlí práci na iniciativách EU zaměřených na posílení kapacit udržitelné zemědělsko-potravinářské produkce na africkém kontinentu
• podpoří rozvoj výrobních kapacit rozvojových zemí v oblasti vstupů, zejména udržitelných hnojiv

Úsilí o zajištění udržitelných potravinových systémů na celém světě bude mít pozitivní dopad na odolnost zemí vůči krizím, jako je ta současná.

• Evropská rada, 23. a 24. června 2022

Obchod

Země EU spolupracují se svými mezinárodními partnery, aby se zasadily o otevřené a předvídatelné obchodní prostředí pro zemědělské zboží.

Na mimořádném zasedání Evropské rady v květnu 2022 vedoucí představitelé EU znovu potvrdili svůj závazek zachovat celosvětový obchod s potravinovými komoditami bez neopodstatněných obchodních překážek.

Na odvětví zemědělství a potravinářství nejsou se sankce EU vůči Rusku nevztahují. Nezakazují totiž dovoz ani přepravu ruského zemědělského zboží.

• Mimořádné zasedání Evropské rady, 30.–31. května 2022
• Sankce EU vůči Rusku: otázky a odpovědi

Multilateralismus

Klíčový význam pro zajištění komplexní celosvětové reakce na globální krizi má účinná mezinárodní koordinace.

Země EU spolupracují se svými mezinárodními partnery s cílem zajistit celosvětovou reakci na potravinovou krizi, mimo jiné prostřednictvím iniciativ, jako jsou Globální aliance pro potravinové zabezpečení v rámci skupiny G7 (GAFS) a mezinárodní mise na posílení odolnosti v oblasti potravin a zemědělství (FARM).

Tyto iniciativy se vzájemně doplňují a zaměřují se na tři oblasti činnosti:

• krátkodobá solidární opatření na podporu globálních dodávek potravin a zajištění přístupu pro zranitelné země
• opatření související s obchodem k zajištění účinného fungování globálních trhů
• opatření na posílení dlouhodobých odpovědných investic s cílem zajistit udržitelnou a spolehlivou produkci potravin ve zranitelných zemích

EU svou reakci úzce koordinuje s Africkou unií s cílem zajistit, aby opatření a iniciativy byly účinně začleněny do širšího strategického partnerství mezi EU a AU.

V září 2022 spolupředsedal předseda Evropské rady Charles Michel summitu o globálním potravinovém zabezpečení, který se konal v rámci týdenního zasedání Valného shromáždění OSN. Společně s ostatními vedoucími představiteli vydali krátké prohlášení, v němž se všechny strany zavázaly prohloubit mezinárodní spolupráci a posílit iniciativy v oblasti partnerství.

• Summit vedoucích představitelů o globálním potravinovém zabezpečení

Podpora zemědělsko-potravinářské produkce EU

Dostatečné množství potravin pro celé generace Evropanů, a to i v dobách nejrůznějších krizí, zajišťuje v posledních 60 letech společná zemědělská politika EU (SZP).

Díky této společné politice dnes obyvatelé EU nejsou ohroženi nedostatkem potravin. SZP podporuje zemědělce s cílem zajistit kontinuitu produkce.

V březnu 2022 poskytla EU podporu v hodnotě 500 milionů eur zemědělcům, kteří byli nejvíce postiženi vyššími vstupními náklady způsobenými energetickou krizí. Zemědělci by navíc mohli využívat:

• zálohové platby v zájmu řešení problémů týkajících se peněžních toků
• dočasné výjimky z některých požadavků SZP, jako je půda vyňatá z produkce
• krizový rámec pro získání další podpory

S cílem řešit vyšší ceny potravin přijaly členské státy EU rovněž vnitrostátní opatření, včetně:

• snížení sazby DPH
• podpory maloobchodníků, aby udržovali ceny na nízké úrovni
• využití zvláštních finančních prostředků EU na pomoc nejchudším osobám

S cílem reagovat na narušení místního trhu v souvislosti s dovozem zemědělských produktů z Ukrajiny poskytla Evropská komise na jaře 2023 zasaženým členským státům finanční podporu. Tato podpora byla poskytnuta v reakci na žádost některých zemí a byla uvolněna z krizové rezervy v rámci SZP.

Co způsobuje potravinovou krizi?

Nedostatek potravin se od roku 2016 celosvětově zvýšil. V kontextu nárůstu světových cen komodit má na trhy s potravinami značný dopad válka Ruska proti Ukrajině a skutečnost, že Rusko používá potraviny jako válečnou zbraň.

Za celosvětovou krizi v oblasti potravinového zabezpečení, nese ve válce Ruska proti Ukrajině, kterou vyprovokovalo, výlučnou odpovědnost Rusko. Závěry Evropské rady, 23. června 2022

Vojenská agrese Ruska způsobila:

• nedostatek potravin
• historicky nejvyšší nárůst cen potravin a hnojiv

Světové ceny zemědělských komodit neustále rostou již od poloviny roku 2020 v souvislosti s rušivým dopadem pandemie covidu-19, prudkým nárůstem cen hnojiv a energií a celosvětovým zhoršováním makroekonomických podmínek.

Ruská vojenská agrese vůči Ukrajině zhoršuje na celém světě situaci na trhu, stále více zvyšuje ceny komodit a snižuje dostupnost potravin.

Mezi kroky Ruska, které způsobily prudký pokles vývozu a produkce potravin na Ukrajině a měly rušivý dopad na trhy, patří:

• blokáda ukrajinských černomořských přístavů
• útoky na ukrajinskou infrastrukturu v oblasti produkce a vývozu potravin
• bombardování a zábor ukrajinské orné půdy
• záměrné omezení ruského vývozu potravin a hnojiv

V březnu 2022 oznámilo Rusko dočasný zákaz vývozu obilovin a hnojiv, což vedlo k destabilizaci trhu. Rusko je významným výrobcem a vývozcem hnojiv, například dusíkatých hnojiv, která mají zásadní význam pro zajištění zemědělsko-potravinářské produkce.

EU nikdy nebránila vyvážet z Ruska zásoby potravin, hnojiva a další zemědělské produkty. Tyto produkty nepodléhají sankcím EU.

• Sankce EU vůči Rusku: otázky a odpovědi

Podle Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhly ceny potravin vrcholu v březnu 2022, přičemž se ve srovnání se stejným měsícem v roce 2020 jedná o nárůst o více než 60 %. Ceny i nadále kolísají.

• Jak ruská invaze na Ukrajinu prohlubuje celosvětovou potravinovou krizi (infografika)
• Index cen potravin (internetové stránky FAO)

Proč mají ukrajinské plodiny zásadní význam pro celosvětové zabezpečení potravin?

Ukrajina je považovaná za obilnici Evropy a je jedním z největších světových producentů a vývozců zemědělsko-potravinářských produktů. Je pátým největším světovým vývozcem pšenice a v případě kukuřice zaujímá mezi světovými vývozci čtvrté místo.

Společně s Ruskem, dalším významným vývozcem, pokrývá Ukrajina přibližně třetinu světových dodávek kukuřice a pšenice a více než polovinu světových dodávek slunečnicového oleje.

Hlavními příjemci ukrajinské zemědělské produkce jsou Afrika a Asie. V letech 2016 až 2021 byla více než polovina (58 %) veškerého vývozu pšenice určena Asii a 34 % Africe. Ukrajina hraje klíčovou úlohu při zajišťování potravin v některých nejchudších zemích světa.

Útoky Ruska na dopravní infrastrukturu Ukrajiny a faktická blokáda jejích černomořských přístavů, z nichž se za normálních okolností vyváží až 90 % ukrajinských zemědělských produktů, vedly k dramatickému propadu vývozu.

Na produkci a vývozní kapacitu Ukrajiny mají zásadní význam škody na ukrajinských plodinách, skladech potravin a zemědělských strojích způsobené ruskými silami.

Koho nejvíce zasáhne nedostatek potravin a vyšší ceny?

Nedostatek potravin představuje stále větší problém pro miliony lidí, především v Africe a Asii, a zejména v zemích, které jsou již sužovány hladem, jako je Somálsko, Jemen a Afghánistán.

Vysoké ceny potravin vedou k tomu, že se zhoršuje jejich cenová dostupnost, a dále zatěžuje domácnosti s nízkými příjmy, a to i v EU.

Dopady krize se budou pravděpodobně projevovat dlouhodobě, zejména v rozvojových zemích.

Podle programu WFP dosáhly potřeby v roce 2022 nebývale vysoké úrovně. Rekordní počet 349 milionů lidí na světě zažil akutní hlad (každoroční přezkum za rok 2022 vypracovaný v rámci programu WFP).

Důsledkem nedostatku potravin a vyšších cen se zvýšila míra akutní podvýživy, jíž jsou ohroženy zejména děti v rozvojových zemích.

V EU není nedostatek potravin

Země EU nejsou ohroženy nedostatkem potravin.

EU je jedním z největších producentů zemědělsko-potravinářských produktů (v roce 2022 byla největším světovým obchodníkem), a přestože mají na produkci vliv válka Ruska proti Ukrajině a změna klimatu, potravinářský systém EU je nadále pevný a spolehlivý.

Občané v zemích EU se však potýkají s inflaci a vyššími cenami potravin. Lídrům unijních zemí působí největší starost cenová dostupnost, zejména ve vztahu k nízkopříjmovým a ohroženým skupinám obyvatelstva, které jsou tímto problémem nejvíce postiženy.

Podle nástroje Eurostatu pro sledování cen potravin byly ceny potravin v EU v březnu 2023 o 19 % vyšší než v březnu 2022.

• Nástroj pro sledování cen potravin (internetové stránky Eurostatu)