Válka Ruska proti Ukrajině: Sankce EU

Cíl sankcí vůči Rusku

Od března 2014 EU postupně zavádí omezující opatření vůči Rusku v reakci na:

• protiprávní anexi Krymu (2014)
• plošnou invazi na Ukrajinu (2022)
• protiprávní anexi Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti Ukrajiny (2022)

Dosud bylo přijato 21 souborů sankcí. Tato opatření zvyšují tlak na Rusko a zaměřují se na jeho válečnou ekonomiku, čímž podporují úsilí o ukončení jeho brutální válečné agrese vůči Ukrajině.

Sankce EU jsou pečlivě cílené a navržené tak, aby byly přiměřené a mají dočasnou povahu. To znamená, že jsou pravidelně přezkoumávány a EU je může upravit, zmírnit nebo ukončit, pokud bude cílů EU dosaženo nebo budou realizovány smysluplné kroky k jejich dosažení.

EU dále přijala sankce vůči Bělorusku, Íránu a Severní Koreji s ohledem na jejich podporu válečné agrese Ruska vůči Ukrajině.

Sankce byly rovněž přijaty v reakci na porušování lidských práv v Rusku a na hybridní hrozby a kampaně Ruska proti EU a jejím členským státům.

Sankce vůči jednotlivým osobám a subjektům

Omezující opatření EU vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny se vztahují na více než 3 000 osob a subjektů.

Mezi osoby, na něž se sankce vztahují, patří:

Dále jsou na seznamu uvedeny i osoby, které jsou odpovědné za níže uvedené činy nebo se na nich podílely:

• tzv. „referenda“ v roce 2022 a „volby“ na ukrajinských územích v roce 2023
• brutální činy spáchané v Buči a Mariupolu
• raketové útoky na civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu
• deportace, násilné přesuny a protiprávní adopce ukrajinských dětí
• vojenská převýchova ukrajinských dětí
• nábor syrských žoldnéřů do bojů na Ukrajině
• výroba a dodávky dronů
• obcházení sankcí
• provoz ruské stínové flotily
• rabování ukrajinského kulturního dědictví

Na seznam byly také zařazeny osoby z Íránu, Běloruska a Korejské lidově demokratické republiky (KLDR).

Mezi subjekty, na něž se sankce vztahují, patří:

• politické strany
• ozbrojené síly a polovojenské skupiny, včetně Wagnerovy skupiny
• banky a finanční instituce
• mediální organizace odpovědné za propagandu a dezinformace
• společnosti působící v odvětví obrany a zapojené do výroby dronů
• společnosti působící v odvětví dopravy a energetiky
• společnosti působící v leteckém, loďařském a strojírenském odvětví
• společnosti působící v odvětví IT, telekomunikací a pojišťovnictví
• společnosti zapojené do obcházení sankcí
• společnosti spojené s ruskou stínovou flotilou
• PJSC Alrosa, největší společnost zabývající se těžbou diamantů na světě
• hnutí „Všeruská lidová fronta“
• organizace odpovědné za indoktrinaci a převýchovu ukrajinských dětí

Sankce se vztahují i na společnosti ze třetích zemí z důvodu jejich podpory ruské války. Uvedená opatření byla poprvé zavedena v březnu 2014 a jejich platnost byla naposledy prodloužena do 15. září 2026.

• Nařízení o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úřední věstník EU)
• Rozhodnutí o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (Úřední věstník EU)

Omezující opatření zahrnují:

Zákaz vstupu na území EU

Osoby, na které se sankce vztahují, nemohou vstupovat na území EU ani přes něj projíždět.

Zmrazení majetku

Veškerý majetek osob a subjektů v EU, na které se sankce vztahují, se zmrazuje.

Nedostupnost finančních prostředků

Osoby a subjekty z EU nemohou sankcionovaným osobám a subjektům zpřístupnit žádné finanční prostředky.

Hospodářské sankce

V roce 2014 zavedla EU v reakci na protiprávní anexi Krymu hospodářské sankce zaměřené na obchod s Ruskem v konkrétních hospodářských odvětvích.

V březnu 2015 vedoucí představitelé zemí EU rozhodli, že stávající sankční režim bude vázán na úplné provedení minských dohod, které bylo naplánováno na konec prosince 2015.

Jelikož minské dohody v plné míře provedeny nebyly, prodloužila Rada platnost hospodářských sankcí do 31. července 2016.

Od července 2016 je platnost hospodářských sankcí postupně prodlužována vždy o dalších šest měsíců. V současnosti jsou tyto sankce v platnosti do 31. července 2027.

V reakci na plošnou invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 EU opatření v rámci tohoto sankčního režimu zintenzivnila.

Hospodářské sankce jsou namířeny proti ruskému finančnímu, obchodnímu, energetickému, dopravnímu, technologickému a obrannému odvětví, jakož i proti službám poskytovaným Rusku či ruským státním příslušníkům.

Zavedeny byly i vůči Bělorusku v důsledku jeho spolupráce s Ruskem a vůči Íránu v reakci na výrobu a poskytování dronů.

Financování

Obrana a technologie

Energetika

Obchod

Doprava

Služby

Podívejte se na přehled hospodářských sankcí vůči Rusku.

Financování

Opatření ve finančním sektoru zahrnují omezení přístupu Ruska na kapitálové a finanční trhy EU a zákazy vztahující se na:

• transakce s více než 100 ruskými bankami
• používání „Systému pro přenos finančních zpráv“ (SPFS)
• připojování unijních hospodářských subjektů do Ruského národního karetního platebního systému (Mir) nebo Systému rychlých plateb (SBP)
• velké vklady ruských státních příslušníků v bankách v EU
• investice do projektů spolufinancovaných Ruským fondem přímých investic
• poskytování eurobankovek Rusku
• transakce v některých kryptoměnách a s řadou platforem pro kryptoaktiva
• poskytování kryptoaktiv a poradenství ohledně svěřenských fondů ruským státním příslušníkům

Energetika

Opatření v odvětví energetiky zahrnují cenový strop týkající se námořní přepravy ruské ropy a ropných produktů a oznamovací povinnost v případě prodeje LNG tankerů. Zahrnují rovněž zákazy na:

• dovoz ropy, ropných produktů a uhlí z Ruska
• dovoz rafinovaných ropných produktů vyrobených z ruské ropy a dovážených ze zemí mimo EU
• transakce s řadou obchodníků s ropou
• dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) a zkapalněného ropného plynu (LPG)
• transakce související s plynovody Nord Stream 1 a 2
• poskytování kapacity pro skladování plynu ruským státním příslušníkům
• nové investice do ruských projektů LNG
• vývoz zboží a technologií pro energetický průmysl do Ruska
• nové investice do odvětví energetiky a těžebního odvětví Ruska

Doprava

Opatření v odvětví dopravy zahrnují uzavření vzdušného prostoru EU všem ruským letadlům a uzavření přístavů EU všem ruským plavidlům a dále více než 670 plavidlům ze zemí mimo EU, která jsou součástí ruské stínové flotily. Zahrnují rovněž zákazy vztahující se na:

• vývoz zboží a technologií v odvětví letecké a námořní dopravy a v kosmickém odvětví do Ruska
• vývoz letadel, včetně součástí letadel a paliv pro tryskové motory, do Ruska
• ruské provozovatele silniční dopravy přepravující zboží do EU
• přívěsy a návěsy registrované v Rusku přepravující zboží do EU
• transakce s ruským námořním rejstříkem
• poskytování oprav, údržby a finančních služeb v souvislosti s dopravou

Obrana a technologie

Opatření v odvětví obrany a technologií zahrnují vývozní omezení pro řadu subjektů, které přímo podporují ruský vojensko-průmyslový komplex – z nichž mnohé se nacházejí ve třetích zemích. Zahrnují rovněž zákaz vývozu do Ruska pro tyto položky:

• zboží dvojího užití a technologie pro vojenské použití
• motory dronů a součásti pro výrobu dronů
• zbraně a civilní palné zbraně a jejich součásti
• munici, vojenská vozidla a polovojenské vybavení
• IT, elektronické a optické součásti
• chemické látky, navigační přístroje, generátory a termostaty
• kamery, čočky, drony pro děti, notebooky a pevné disky
• jiné zboží a technologie, které by mohly posílit odvětví obrany a bezpečnosti Ruska

Obchod se surovinami a dalším zbožím

Opatření v odvětví obchodu zahrnují zákaz vývozu luxusního zboží do Ruska, kvóty na dovoz chloridu draselného a zákaz dovážet z Ruska:

• ocel, železo, surové železo, hliník a jiné kovy
• měděné a hliníkové dráty, trouby a fólie
• cement, bitumen a asfalt
• dřevo, papír, kaučuk a plasty
• helium a jiné chemické látky
• mořské plody, alkohol, cigarety a kosmetické výrobky
• diamanty a zlato, včetně šperků
• jiné zboží, které by mohlo posílit průmyslové kapacity Ruska

Služby

Opatření v odvětví služeb zahrnují povinné předchozí povolení pro všechny služby poskytované ruské vládě a zákaz poskytování těchto služeb Rusku nebo ruským státním příslušníkům:

• účetní a auditorské služby a služby daňového poradenství
• stavební, architektonické a inženýrské služby
• poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti, IT a právní poradenství
• služby v oblasti reklamy a průzkumu trhu a veřejného mínění
• technická pomoc, zprostředkování nebo finanční pomoc týkající se zboží a technologií, na něž se vztahují jiné sankce
• práva duševního vlastnictví nebo obchodní tajemství týkající se zboží a technologií, na něž se vztahují jiné sankce
• software pro řízení podniků, pro průmyslový design a výrobu a pro určitá použití v bankovním a finančním sektoru
• služby související s kryptoaktivy
• údržba LNG tankerů a ledoborců a služby terminálů LNG

Výše uvedené seznamy nejsou vyčerpávající. Úplný seznam sankcí je k dispozici na internetových stránkách Úředního věstníku EU:

• Nařízení o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úřední věstník EU)
• Rozhodnutí o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úřední věstník EU)

Imobilizovaná ruská aktiva

Přijetím třetího souboru sankcí vůči Rusku dne 28. února 2022 byla v EU imobilizována aktiva Ruské centrální banky ve výši přibližně 210 miliard eur.

V květnu 2024 Rada upravila právní rámec s cílem zajistit, aby mimořádné příjmy plynoucí z imobilizace aktiv Ruské centrální banky v EU mohly být použity na podporu Ukrajiny.

Pravidla EU přijatá dne 25. října 2024 stanoví, že 95 % mimořádných příjmů poplyne do rozpočtu EU a bude distribuováno prostřednictvím mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu, což je nástroj, který EU vytvořila s cílem pomoci Ukrajině splatit úvěry EU-G7 ve výši přibližně 45 miliard eur. Zbývajících 5 % bude přiděleno do Evropského mírového nástroje.

V prosinci 2025 Rada rozhodla, že budou dočasně zakázány veškeré převody aktiv Centrální banky Ruska imobilizovaných v EU zpět do Ruska.

• Jak se využívají imobilizovaná ruská aktiva?

Zákaz týkající se sdělovacích prostředků

Od roku 2022 EU pozastavila vysílání a licence několika Kremlem podporovaných sdělovacích prostředků šířících dezinformace.

Tyto sdělovací prostředky využívá ruská vláda jako nástroje k manipulaci s informacemi a k šíření dezinformací o vojenské agresi vůči Ukrajině, včetně propagandy, s cílem destabilizovat země sousedící s Ruskem a EU a její členské státy.

V současnosti se zákaz vysílání vztahuje na 27 sdělovacích prostředků:

• EADaily / Eurasia Daily
• Fondsk
• Izvěstija
• Katehon
• Krasnaja Zvezda / Tvzvezda
• Lenta
• New Eastern Outlook
• NewsFront
• NTV / NTV Mir

• Oriental Review
• Pěrvyj Kanal
• REN TV
• RIA Novosti
• RuBaltic
• Russia Today a jeho dceřiné společnosti
• Rossija RTR / RTR Planeta
• Rossija 24 / Russia 24
• Rossija 1

• Rossijskaja Gazeta
• SouthFront
• Televizní stanice Spas
• Sputnik a jeho dceřiné společnosti
• Strategic Culture Foundation
• Cargrad TV
• TV Centre International
• Voice of Europe

Financování politických stran v EU

Rusko se neustále snaží zasahovat do demokratických procesů v EU a oslabovat její demokratické základy, mimo jiné prostřednictvím ovlivňovaných kampaní a podpory dezinformací.

EU proto rozhodla, že politické strany a nadace, nevládní organizace, think tanky a poskytovatelé mediálních služeb v EU již nebudou moci přijímat finanční prostředky pocházející od ruského státu a jeho zástupných subjektů.

V souladu s Listinou základních práv EU nebudou tato opatření bránit sdělovacím prostředkům a jejich zaměstnancům, aby v Unii vykonávali jiné činnosti, jako je například výzkum a vedení rozhovorů.

Jiná hospodářská omezení

Omezení hospodářských vztahů s konkrétními oblastmi

Rada přijala cílená hospodářská opatření pro konkrétní oblasti v reakci na:

• protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu Ruskem
• uznání částí Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti Ukrajiny, které nejsou pod kontrolou vlády, ze strany Ruska

Tato opatření zahrnují omezení v těchto oblastech:

Dovoz

Vývoz

Služby

Omezující opatření v reakci na protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu byla zavedena v roce 2014 a nejnověji byla prodloužena do 23. června 2027.

Omezující opatření v reakci na rozhodnutí Ruska přistoupit k uznání částí Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, které nejsou pod kontrolou vlády, za nezávislé subjekty a na následné rozhodnutí vyslat do těchto částí ruské jednotky, byla přijata v únoru 2022.

V říjnu 2022 byla uvedená opatření rozšířena na části Záporožské a Chersonské oblasti, které nejsou pod kontrolou vlády. Jejich platnost byla nejnověji prodloužena do 24. února 2027.

• Nařízení o omezujících opatřeních v reakci na protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu (Úřední věstník EU)
• Rozhodnutí o omezujících opatřeních v reakci na protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu (Úřední věstník EU)
• Nařízení o omezujících opatřeních v reakci na nezákonné uznání nezávislosti, okupaci či anexi určitých území Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou vlády, Ruskem (Úřední věstník EU)
• Rozhodnutí o omezujících opatřeních v reakci na nezákonné uznání nezávislosti, okupaci či anexi určitých území Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou vlády, Ruskem (Úřední věstník EU)

Opatření týkající se hospodářské spolupráce

V roce 2014 Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) rozhodla, že Rusko již nebude přijímající zemí, a přestala v této zemi schvalovat investice.

V témže roce pozastavila Evropská investiční banka (EIB) podpis nových finančních operací v Rusku. Byly znovu posouzeny a poté pozastaveny dvoustranné a regionální programy spolupráce EU s Ruskem.

Kromě toho se EU spolu s dalšími členy Světové obchodní organizace dohodla na odepření doložky nejvyšších výhod pro ruské výrobky a služby na trzích EU.

Zneužití ukrajinských státních prostředků

Rada v březnu 2014 rozhodla o zmrazení majetku osob odpovědných za zneužití ukrajinských státních prostředků. Platnost těchto opatření byla nejnověji prodloužena do 6. března 2027.

• Nařízení o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úřední věstník EU)
• Rozhodnutí o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (Úřední věstník EU)

EU rovněž uvalila sankce na mediální organizace a jednotlivce, kteří znečišťují veřejný prostor dezinformacemi.

Cla na zemědělské produkty a hnojiva

Dne 12. června 2025 přijala Rada nařízení, kterým se ukládají cla na zemědělské produkty a některá dusíkatá hnojiva z Ruska a Běloruska, na něž se dosud nevztahovala dodatečná cla.

Dovoz hnojiv, na něž se vztahují nová cla, z Ruska představuje více než 25 % celkového dovozu hnojiv do EU, v celkovém objemu téměř 3,6 milionu tun.

Očekává se, že se díky těmto clům sníží ruské příjmy z vývozu, čímž se omezí schopnost Ruska financovat válečnou agresi vůči Ukrajině. Dané nařízení se bude týkat pouze dovozu do EU. Ruský vývoz zemědělských produktů a hnojiv do třetích zemí zůstává nedotčen.

• Obchod: EU přijala nová cla na ruské a běloruské zemědělské produkty a hnojiva (tisková zpráva, 12. června 2025)

Diplomatická opatření

Pozastavení dvoustranných summitů

V roce 2014 byl zrušen summit EU–Rusko a členské státy EU se rozhodly, že s Ruskem již nebudou pořádat pravidelné dvoustranné summity. Rovněž byla pozastavena dvoustranná jednání s Ruskem o vízových otázkách.

Namísto summitu skupiny G8 v Soči se 4. a 5. června 2014 uskutečnilo v Bruselu zasedání skupiny G7, tedy bez Ruska. Od té doby pokračují zasedání ve formátu G7.

Země EU dále podpořily pozastavení jednání o přistoupení Ruska k Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a k Mezinárodní energetické agentuře (IEA).

Při cestách v schengenském prostoru mimo svou zemi akreditace budou ruští diplomaté od října 2025 povinni předem informovat příslušný členský stát EU.

Pozastavení uplatňování vízové dohody

EU v únoru 2022 rozhodla, že ruští diplomaté, další ruští úředníci a podnikatelé již nebudou moct využívat výhod plynoucích z ustanovení o zjednodušení vízového režimu, která umožňují privilegovaný přístup do EU.

V září 2022 Rada přijala rozhodnutí, kterým se plně pozastavuje platnost dohody o zjednodušení vízového režimu mezi EU a Ruskem. V důsledku toho se na ruské občany vztahují obecná pravidla vízového kodexu.

V prosinci 2022 Rada přijala rozhodnutí neakceptovat ruské cestovní doklady vydané na Ukrajině a v Gruzii.

Toto rozhodnutí reagovalo na praxi Ruska vydávat ruské mezinárodní pasy obyvatelům okupovaných oblastí. Reagovalo rovněž na jednostranné rozhodnutí Ruska uznat nezávislost gruzínských území Abcházie a Jižní Osetie z roku 2008.

Ruské cestovní doklady vydané na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem či na separatistických územích v Gruzii, nebo cestovní doklady vydané osobám, které tam žijí, nejsou považovány za platné cestovní doklady pro získání víz nebo pro překročení hranic schengenského prostoru.

• Rada přijala úplné pozastavení zjednodušeného vízového režimu s Ruskem (tisková zpráva, 9. září 2022)
• Rada přijala rozhodnutí neakceptovat ruské doklady vydané na Ukrajině a v Gruzii (tisková zpráva, 8. prosince 2022)

Opatření namířená proti obcházení pravidel

Vzhledem k rozsahu sankcí EU využívají ruské osoby a subjekty, proti nimž jsou sankce namířeny, nejrůznější techniky k jejich obcházení, například používání složitých finančních systémů, falšování povahy nebo původu obchodovaného zboží nebo spoléhání se na jurisdikce třetích zemí.

EU přijala několik opatření s cílem bojovat proti obcházení sankcí, a to včetně:

• sankcí vůči osobám a subjektům zapojeným do obcházení sankcí, včetně osob a subjektů spojených s ruskou stínovou flotilou
• omezení vývozu zboží dvojího užití a pokročilých technologií pro stovky subjektů, včetně mnoha subjektů, které se nacházejí mimo Rusko a které válku vedenou Ruskem přímo podporují
• rozšíření zákazu transakcí na hospodářské subjekty ze třetích zemí se sídlem mimo Rusko, které usnadňují obcházení omezení souvisejících s ropou

EU zakázala přístup do přístavů EU v případě plavidel, která:

• jsou součástí ruské stínové flotily přepravující ruskou surovou ropu nebo produkty, které jsou vyrobeny z ruské surové ropy, a jsou odpovědná za obcházení cenového stropu pro ropu (dosud se jedná o více než 670 plavidel)
• se podílejí na překládkách z lodě na loď a jsou podezřelá z porušení sankcí
• u nichž existuje podezření, že při přepravě ruské ropy se protiprávně zasahuje do jejich lodního automatického systému identifikace lodí nebo se znemožňuje jeho fungování

Kromě toho jsou zakázány rovněž transakce s ruskými přístavy, plavebními komorami a letišti používanými k obcházení cenového stropu pro ropu.

EU zavedla zákaz tranzitu v případě zboží a technologií dvojího užití a zboží využívaného na bojišti, které jsou vyváženy z EU do třetích zemí přes ruské území, a zákaz zpětného vývozu obzvláště citlivého zboží a technologií do Ruska a pro použití v Rusku (zákaz zpětného vývozu do Ruska).

EU stanovila následující povinnosti:

• mateřské společnosti v EU musí zajistit, že se jejich dceřiné společnosti ve třetích zemích nebudou podílet na žádné činnosti, která by vedla k výsledku, jemuž mají sankce zabránit
• hospodářské subjekty EU zavedou mechanismy náležité péče zaměřené na prodej zboží využívaného na bojišti do třetích zemí
• hospodářské subjekty z EU, které převádějí průmyslové know-how pro výrobu zboží využívaného na bojišti do třetích zemí, musí zahrnout do smluv ustanovení, jimiž se zajistí, že toto know-how nebude používáno pro zboží určené pro Rusko

S cílem omezit obcházení zákazu poskytování služeb peněženek na kryptoaktiva, účtů s kryptoaktivy nebo úschovy kryptoaktiv ruským osobám a rezidentům EU stanovila zákaz pro ruské státní příslušníky nebo fyzické osoby s bydlištěm v Rusku vlastnit nebo ovládat právnické osoby, subjekty nebo orgány poskytující tyto služby nebo zastávat jakékoli funkce v jejich řídících orgánech. EU rovněž přijala sankce namířené proti poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Kromě toho jsou vyžadována oznámení o převodech finančních prostředků přesahujících 100 000 eur mimo EU jakýmkoli subjektem usazeným v EU, který je vlastněn nebo ovládán Ruskem.

Další sankce EU proti Rusku

Kromě sankcí v reakci na válku Ruska proti Ukrajině EU dále zavedla sankce namířené proti osobám, které jsou odpovědné za závažné porušování lidských práv, za represe vůči občanské společnosti a demokratické opozici a za oslabování demokracie a právního státu v Rusku.

Byly rovněž přijaty sankce v reakci na hybridní hrozby a kampaně Ruska proti EU.

Další informace

• Sankce EU vůči Rusku: otázky a odpovědi
• Sankce přijaté v reakci na vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině (Evropská komise)
• Sankce EU vůči Bělorusku
• Sankce EU proti Íránu
• Sankce EU vůči Severní Koreji