Sankce EU vůči Rusku: otázky a odpovědi
Všechny odpovědi na vaše otázky týkající se sankcí přijatých Evropskou unií v reakci na válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině.
Jaké sankce EU dosud přijala?
Od 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu, uvalila EU na Rusko rozsáhlé a bezprecedentní sankce.
Uvedené sankce jsou uplatňovány souběžně s těmi, jež jsou vůči Rusku zaváděny již od roku 2014 v reakci na anexi Krymu a neprovedení minských dohod.
Zahrnují hospodářské sankce, individuální sankce, diplomatická a vízová opatření.
Sankce jsou koncipovány tak, aby bylo dosaženo cíle politiky EU, kterým je ukončení válečné agrese Ruska vůči Ukrajině, a to maximalizací tlaku na Rusko a využitím všech dostupných nástrojů k oslabení jeho schopnosti vést protiprávní válečnou agresi.
Sankce EU jsou rovněž pečlivě cílené a navržené tak, aby byly přiměřené. Mají dočasnou povahu, což znamená, že jsou pravidelně přezkoumávány a EU je může upravit, zmírnit nebo ukončit, pokud bude cílů EU dosaženo nebo budou realizovány smysluplné kroky k jejich dosažení.
EU rovněž přijala sankce vůči Bělorusku, Íránu a Severní Koreji v reakci na jejich podporu Ruska při válečné agresi vůči Ukrajině.
Kromě toho EU uvalila sankce na jednotlivce a subjekty s ohledem na hybridní hrozby pocházející z Ruska a na soustavně se zhoršující situaci v oblasti lidských práv v Rusku, a zejména ve spojitosti se smrtí Alexeje Navalného.
Na koho se sankce vztahují?
Omezující opatření EU vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny se vztahují na více než 2 700 osob a subjektů. Na sankčním seznamu jsou uvedeny mimo jiné tyto osoby:
- ruský prezident Vladimir Putin
- ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov
- bývalý prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč
- Roman Abramovič
- poslanci ruské Státní dumy (dolní komora parlamentu)
- členové Národní bezpečnostní rady
- členové Rady federace Ruské federace
- ministři, gubernátoři a místní politici, například starosta Moskvy
- vysoce postavení úředníci a příslušníci ozbrojených sil
- velitelé Wagnerovy skupiny
- přední podnikatelé a oligarchové
- prokremelští a protiukrajinští propagandisté
Dále jsou na seznamu uvedeny i osoby, které jsou odpovědné za níže uvedené činy nebo se na nich podílely:
- tzv. „referenda“ v roce 2022 a „volby“ na ukrajinských územích v roce 2023
- brutální činy spáchané v Buči a Mariupolu
- raketové útoky na civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu
- deportace a nucená adopce ukrajinských dětí
- vojenská převýchova ukrajinských dětí
- nábor syrských žoldnéřů do bojů na Ukrajině
- výroba a dodávky dronů
- obcházení sankcí
- provozování ruské stínové flotily
- rabování ukrajinského kulturního dědictví
Na seznam byly rovněž zařazeny osoby z Íránu, Běloruska a Korejské lidově demokratické republiky (KLDR).
Na seznamu subjektů jsou mimo jiné uvedeny:
- politické strany
- ozbrojené síly a polovojenské skupiny, včetně Wagnerovy skupiny
- banky a finanční instituce
- mediální organizace odpovědné za propagandu a dezinformace
- společnosti působící v odvětví obrany a zapojené do výroby dronů
- společnosti působící v dopravním a energetickém odvětví
- společnosti působící v leteckém, loďařském a strojírenském odvětví
- společnosti působící v odvětví IT, telekomunikací a pojišťovnictví
- společnosti zapojené do obcházení sankcí
- společnosti spojené s ruskou stínovou flotilou
- PJSC Alrosa, největší společnost zabývající se těžbou diamantů na světě
- hnutí „Všeruská lidová fronta“
- organizace odpovědné za nucenou asimilaci ukrajinských dětí
Sankce se vztahují i na společnosti ze třetích zemí, které podporují válku Ruska.
Sankce vůči jednotlivcům spočívají v zákazu cestování a zmrazení majetku. Sankce vůči subjektům spočívají ve zmrazení majetku.
Zákaz cestování brání osobám uvedeným na seznamu vstoupit na území EU nebo cestovat přes něj pozemní, vzdušnou i námořní cestou. Zmrazení majetku znamená, že jsou osobám a subjektům uvedeným na seznamu zmrazeny všechny účty vedené bankami v EU. Rovněž je zakázáno zpřístupňovat jim přímo či nepřímo jakékoli finanční prostředky nebo majetek.
Jaká omezení se vztahují na obchod EU s Ruskem?
V rámci hospodářských sankcí uvalila EU na Rusko řadu omezení dovozu a vývozu. To znamená, že evropské subjekty nemohou (vzhledem k omezení vývozu) prodávat určité výrobky do Ruska a že ruským subjektům není (v důsledku omezení dovozu) dovoleno prodávat určité výrobky do EU.
Seznam zakázaných výrobků má maximalizovat negativní dopad sankcí na ruskou ekonomiku a zároveň omezit důsledky pro podniky a občany EU. Omezení vývozu a dovozu nezahrnují výrobky určené především ke spotřebě a zdravotnické, farmaceutické, potravinářské a zemědělské výrobky s cílem zamezit tomu, aby byla způsobena újma ruskému obyvatelstvu.
Podle informací Evropské komise EU prostřednictvím zákazu zabránila od února 2022 potenciálnímu vývozu zboží a technologií do Ruska v hodnotě přesahující 48 miliard eur a potenciálnímu dovozu zboží z Ruska v hodnotě 91,2 miliardy eur. To znamená, že ve srovnání s objemem vývozu a dovozu v roce 2021 podléhá v současné době zákazu 54 % vývozu a 58 % dovozu.
Uplatňování zákazů je úkolem celních orgánů EU.
EU ve spolupráci s dalšími podobně smýšlejícími partnery přijala prohlášení, v němž si vyhrazuje právo, aby v rámci Světové obchodní organizace (WTO) přestala Rusko považovat za zemi v režimu nejvyšších výhod. EU se v této věci rozhodla jednat nikoli zvýšením dovozních cel, ale přijetím souboru omezujících opatření, která zahrnují zákaz dovozu nebo vývozu určitých druhů zboží. EU a její partneři rovněž pozastavili veškeré práce související s přistoupením Běloruska k WTO.
Od prosince 2023 platí zákaz pro ruské diamanty, který je součástí úsilí skupiny G7 o vypracování mezinárodně koordinovaného zákazu vztahujícího se na diamanty, jehož cílem je připravit Rusko o tento důležitý zdroj příjmů.
Rada navíc zavedla seznam subjektů, které přímo podporují vojensko-průmyslový komplex Ruska. Subjekty uvedené na tomto seznamu podléhají přísnějším vývozním omezením, pokud jde o zboží a technologie dvojího užití.
Jaké zboží nelze z EU do Ruska vyvážet?
Seznam výrobků, na něž se vztahuje zákaz, zahrnuje mimo jiné:
- špičkové technologie (například kvantové počítače a pokročilé polovodiče, elektronické součásti a software)
- specifické zboží a technologie potřebné pro rafinaci ropy
- zařízení, technologie a služby v oblasti energetického průmyslu
- zboží a technologie v oblasti leteckého a kosmického průmyslu (například letadla, letadlové motory, náhradní díly a veškeré vybavení pro letadla a vrtulníky a palivo pro tryskové motory)
- zboží pro námořní plavbu a radiokomunikační technologie
- řadu druhů zboží dvojího užití (zboží, které by mohlo být použito pro civilní i vojenské účely), jako jsou motory a software pro drony nebo šifrovací zařízení
- luxusní zboží (například luxusní automobily, hodinky a šperky)
- zbraně a související materiál všech typů, včetně civilních palných zbraní a jejich součástí
- chemické látky, generátory a termostaty
- komponenty IT, elektronické a optické součásti
- kamery, čočky, drony pro děti, notebooky a pevné disky
- jiné zboží, které by mohlo posílit průmyslové kapacity Ruska
Jaké zboží nelze do EU z Ruska dovážet?
Seznam výrobků, na něž se vztahuje zákaz, zahrnuje mimo jiné:
- surovou ropu a rafinované ropné produkty
- zkapalněný zemní plyn (LNG) a zkapalněný ropný plyn (LPG)
- uhlí a jiná pevná fosilní paliva
- ocel, železo, surové železo, hliník a jiné kovy
- měděné a hliníkové dráty, trouby a fólie
- cement, přírodní živici (bitumen) a asfalt
- dřevo, papír, syntetický kaučuk a plasty
- helium a další chemické látky
- mořské plody, alkohol, cigarety a kosmetické výrobky
- diamanty a zlato, včetně šperků
- další zboží přispívající k posílení ruských schopností
Pokud jde o diamanty, zákaz se vztahuje na:
- diamanty pocházející z Ruska
- diamanty vyvážené z Ruska
- diamanty přepravované přes Rusko
- ruské diamanty zpracované v zemích mimo EU
Jaké praktické důsledky má zákaz ropy?
V červnu 2022 přijala Rada šestý soubor sankcí, jímž se mimo jiné zakazuje nákup, dovoz a transfer surové ropy a některých ropných produktů přepravovaných po moři z Ruska do EU. Omezení se uplatňují od 5. prosince 2022 pro surovou ropu a od 5. února 2023 pro ostatní rafinované ropné produkty.
Dočasná výjimka platí pro dovoz surové ropy ropovodem do členských států EU, které jsou vzhledem ke své zeměpisné poloze obzvlášť závislé na dodávkách z Ruska a nemají k dispozici žádné schůdné alternativní možnosti. Výjimka týkající se ropovodů přestala pro Polsko a Německo platit 23. června 2023 a pro Česko 1. července 2025.
Chorvatsko kromě toho využívá dočasnou odchylku týkající se dovozu ruského vakuového plynového oleje.
Dopad zákazu dovozu ropy je značný vzhledem k tomu, že přibližně polovina celkového ruského vývozu ropy směřuje do EU.
Zákaz se vztahuje na 90 % dovozu ropy z Ruska do EU. Ztráta tohoto předního lukrativního trhu má na Rusko významný strukturální dopad, jelikož jeho rozpočet je na těchto příjmech z ropy do značné míry závislý.
V čem spočívá cenový strop pro ropu?
EU zavedla výjimku ze zákazu námořní přepravy ruské ropy a ropných produktů do třetích zemí a ze zákazu poskytovat související služby, pokud je toto zboží zakoupeno za ceny ve výši cenového stropu nebo nižší.
Cenové stropy se vztahují na surovou ropu přepravovanou po moři, minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, které z Ruska pocházejí nebo jsou z Ruska vyváženy. Stávající cenové stropy jsou stanoveny na:
- 47,6 USD za barel surové ropy
- 45 USD za barel ropných produktů obchodovaných se slevou oproti surové ropě
- 100 USD za barel ropných produktů obchodovaných s prémií oproti surové ropě
EU stanovila výši stropů v úzké spolupráci s koalicí pro zastropování cen. Cenové stropy se uplatňují od 5. prosince 2022 na surovou ropu a od 5. února 2023 na ropné produkty. Původní hodnota cenového stropu pro surovou ropu činila 60 USD za barel, avšak EU se v červenci 2025 rozhodla jej snížit na 47,6 USD za barel.
Jejich současnou výši bude možné upravit s ohledem na vývoj na trzích a technické změny.
Toto rozhodnutí omezuje prudký nárůst cen způsobený mimořádnými podmínkami na trhu a zásadně snižuje příjmy Ruska z ropy poté, co rozpoutalo protiprávní válečnou agresi vůči Ukrajině. Vede též ke stabilizaci světových cen energie a zároveň zmírňuje nepříznivé důsledky pro dodávky energie do dalších zemí.
Od doby, kdy EU zavedla cenový strop pro ropu a další sankce související s energetikou, klesly příjmy Ruska z ropy a zemního plynu ve srovnání s obdobím před válkou téměř o 80 %.
Jaké služby nesmějí společnosti z EU Rusku poskytovat?
EU zakázala poskytování některých obchodních služeb ruské vládě a veškerým právnickým osobám, například společnostem a dalším subjektům a orgánům usazeným v Rusku; cílem tohoto opatření je zasáhnout ruskou ekonomiku, která je na dovozu těchto služeb evropských společností do značné míry závislá.
Zákaz se týká těchto služeb pro Rusko nebo ruské osoby:
- peněženky na kryptoaktiva, účty s kryptoaktivy nebo úschovy kryptoaktiv
- účetnické a auditorské služby a daňové poradenství
- stavební, architektonické a inženýrské služby
- poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti, IT a právní poradenství
- služby v oblasti reklamy a průzkumu trhu a veřejného mínění
- technická pomoc, zprostředkovatelské služby a finanční pomoc (v souvislosti s námořní přepravou ruské ropy)
- práva duševního vlastnictví a obchodní tajemství (týkající se zboží a technologií, na něž se vztahují jiné sankce)
- software pro řízení podniků
- software pro průmyslové vzory a výrobu
- software pro určité použití v bankovním a finančním sektoru
- údržba ruských LNG tankerů a ledoborců
Od října 2025 je navíc u všech služeb poskytovaných ruské vládě povinné předchozí povolení.
Podle Evropské komise činí celková hodnota omezení vývozu podnikatelských služeb 3,28 miliardy eur (16 % vývozu EU do Ruska před invazí).
Jaké sankce se vztahují na dopravu?
Silniční doprava
EU zakázala přepravu zboží do EU ruskými a běloruskými provozovateli silniční dopravy, přívěsy a návěsy, a to i v režimu tranzitu.
Cílem tohoto zákazu je jednak omezit schopnost ruského průmyslu získávat klíčové druhy zboží a rovněž narušit obchod provozovaný po silničních komunikacích, který směřuje do Ruska i z něj. Země EU však mohou udělit výjimky pro:
- přepravu energetických, farmaceutických, lékařských, zemědělských a potravinářských výrobků
- účely humanitární pomoci
- přepravu související s fungováním diplomatických a konzulárních zastoupení EU a jejích členských států v Rusku nebo mezinárodních organizací v Rusku požívajících výsad podle mezinárodního práva
- převoz nebo vývoz kulturního vlastnictví vypůjčeného v rámci formální kulturní spolupráce s Ruskem do Ruska
- vstup do EU pro automobily, které mají diplomatickou registrační značku nebo které jsou používány pro humanitární účely
- automobily vlastněné občany EU, kteří mají bydliště v Rusku a cestují do EU
Zákaz se netýká poštovních služeb a zboží v tranzitu mezi Kaliningradskou oblastí a Ruskem.
Letecká doprava
EU zakázala vstup na letiště v EU a přelety vzdušného prostoru EU všem ruským dopravcům. To znamená, že letadla registrovaná v Rusku i letadla, jež jsou registrována mimo Rusko, avšak jsou pronajata nebo poskytnuta formou leasingu ruským občanům či subjektům, nemohou přistávat na letištích EU ani létat nad zeměmi EU. Zákaz se vztahuje také na soukromá letadla, např. soukromá obchodní letadla.
Kromě toho EU zakázala vývoz zboží a technologií leteckého a kosmického průmyslu do Ruska. Ruské letecké společnosti tak nyní nemohou pro svůj letecký park nakupovat žádná letadla, náhradní díly nebo vybavení a nemohou ani provádět nezbytné opravy nebo technické prohlídky.
Zakázány jsou rovněž pojišťovací služby, údržba a technická pomoc, jež s tímto zbožím a technologiemi souvisejí.
Vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny v současnosti provozovaných dopravních letadel byly vyrobeny v EU, v USA nebo v Kanadě, bude mít tento zákaz časem pravděpodobně za následek uzemnění významné části ruského civilního leteckého parku, a to i pro vnitrostátní lety.
Námořní doprava
EU uzavřela své přístavy pro veškeré ruské obchodní loďstvo, které tvoří více než 2 800 plavidel. Opatření se však netýká plavidel přepravujících energetické, farmaceutické, zdravotnické, zemědělské a potravinářské produkty, humanitární pomoc, uhlí, jaderné palivo a další zboží nezbytné pro fungování civilních jaderných kapacit.
Toto opatření se nevztahuje ani na plavidla, která potřebují pomoc a hledají útočiště, ani na plavidla, která provádějí nouzovou zastávku v přístavu z důvodů námořní bezpečnosti nebo kvůli záchraně lidských životů na moři.
Zákaz se ale vztahuje na plavidla, která:
- se pokoušejí vyhnout sankcím tím, že změnila svou ruskou vlajku nebo registraci na vlajku jiného státu,
- jsou součástí ruské stínové flotily,
- jsou odpovědná za přepravu vojenského vybavení pro Rusko nebo přepravu odcizeného ukrajinského obilí,
- se podílí na překládkách z lodě na loď a jsou podezřelá z porušení sankcí,
- nebo u nichž existuje podezření, že při přepravě ruské ropy se protiprávně zasahuje do jejich lodního automatického systému identifikace lodí nebo se znemožňuje jeho fungování.
Přístavní orgány mohou pokus o změnu vlajky nebo změnu registrace odhalit tím, že zkontrolují číslo IMO daného plavidla (jedinečné identifikační číslo přidělené jménem Mezinárodní námořní organizace).
EU zakázala námořní přepravu ruské surové ropy (od 5. prosince 2022) a ropných produktů (od 5. února 2023) do zemí mimo EU, jakož i poskytování související technické pomoci, zprostředkovatelských služeb a finanční pomoci.
Tento zákaz neplatí, pokud jsou surová ropa nebo ropné produkty nakupovány za cenu na úrovni cenového stropu pro ropu nebo levněji.
Jsou zakázány transakce s ruskými bankami?
Od začátku války Ruska proti Ukrajině platí úplný zákaz transakcí s Centrální bankou Ruska, Ruskou regionální rozvojovou bankou a Centrální bankou Běloruska.
V letech 2022 až 2025 EU rovněž uložila zákaz využívání systému SWIFT několika dalším ruským a běloruským bankám. SWIFT je služba zasílání zpráv, která významně usnadňuje výměnu informací mezi bankami a dalšími finančními institucemi. V důsledku tohoto zákazu nemohou dotčené banky získat cizí měnu ani převádět aktiva do zahraničí.
V červenci 2025 se EU rozhodla stávající zákaz využívání systému SWIFT rozšířit a stanovila úplný zákaz transakcí. To znamená, že žádný hospodářský subjekt EU nesmí přímo či nepřímo uzavírat žádné transakce s bankami uvedenými na seznamu. EU následně rozšířila zákaz transakcí na finanční subjekty ze třetích zemí, včetně poskytovatelů kryptoaktiv, kteří pomáhají obcházet sankce, podporují válku Ruska nebo jsou napojeni na ruskou službu přenosu finančních zpráv.
Tento zákaz se v současné době vztahuje na 70 ruských bank, čtyři běloruské banky a pět bank či finančních subjektů z jiných zemí mimo EU.
Systém pro přenos finančních zpráv
EU od června 2024 zakázala používat „Systém pro přenos finančních zpráv“ (SPFS), což je specializovaná služba přenosu finančních zpráv vyvinutá Centrální bankou Ruska, jejímž cílem je neutralizovat dopad stávajících sankcí EU.
To znamená, že subjekty EU působící mimo Rusko mají zakázáno připojit se k SPFS nebo k obdobným specializovaným službám přenosu finančních zpráv. EU navíc zavedla zákaz vztahující se na úvěrové nebo finanční instituce usazené mimo Rusko, které používají SPFS.
Jak se využívají imobilizovaná ruská aktiva?
V únoru 2022 EU v rámci svého třetího souboru sankcí vůči Rusku zakázala veškeré transakce související se správou rezerv a aktiv Centrální banky Ruska.
V důsledku toho byly aktiva a rezervy Centrální banky Ruska, které drží centrální banky a finanční instituce v EU, imobilizovány.
Dne 21. května 2024 Rada upravila právní rámec s cílem zajistit, aby mimořádné příjmy plynoucí z imobilizace aktiv Centrální banky Ruska mohly být použity na podporu Ukrajiny a její obnovy a rekonstrukce, jakož i její sebeobrany proti ruské agresi.
V důsledku imobilizace aktiv a rezerv Centrální banky Ruska se mimořádné peněžní zůstatky akumulují v rozvahách centrálních depozitářů cenných papírů, což vede k mimořádným příjmům. Tyto příjmy nemusí být podle platných pravidel poskytnuty Centrální bance Ruska, a to ani po ukončení imobilizace.
Pravidla EU stanoví, že povinnost vyčlenit tyto částky mají pouze centrální depozitáři cenných papírů, kteří drží rezervy a aktiva Centrální banky Ruska v celkové hodnotě vyšší než 1 milion eur.
Dne 26. července 2024 obdržela EU první platbu ve výši 1,5 miliardy eur, která byla přidělena na poskytování vojenské podpory ukrajinským ozbrojeným silám prostřednictvím Evropského mírového nástroje (90 %) a Nástroje pro Ukrajinu (10 %). Druhá platba ve výši 2,1 miliardy eur byla uvolněna v dubnu 2025.
Pravidla EU přijatá dne 25. října 2024 stanoví, že 95 % mimořádných příjmů plynoucích z imobilizace aktiv Centrální banky Ruska bude směřovat do rozpočtu EU a bude distribuováno prostřednictvím mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu, což je nástroj, který EU vytvořila s cílem pomoci Ukrajině splatit úvěry EU–G7 ve výši přibližně 45 miliard eur. Zbývajících 5 % bude přiděleno do Evropského mírového nástroje.
Dne 12. prosince 2025 Rada rozhodla, že budou dočasně zakázány veškeré převody aktiv Centrální banky Ruska imobilizovaných v EU zpět do Ruska.
Proč EU zakázala některé sdělovací prostředky?
Ruská federace vede systematickou mezinárodní kampaň obnášející dezinformace, manipulaci s informacemi a zkreslování faktů s cílem posílit svou strategii destabilizace sousedních zemí, jakož i EU a jejích členských států.
Aby Evropská unie této destabilizaci zabránila, pozastavila v EU vysílání a licence 27 Kremlem podporovaných sdělovacích prostředků šířících dezinformace:
- EADaily / Eurasia Daily
- Fondsk
- Izvěstija
- Katehon
- Krasnaja Zvezda / Tvzvezda
- Lenta
- New Eastern Outlook
- NewsFront
- NTV / NTV Mir
- Oriental Review
- Pěrvyj Kanal
- REN TV
- RIA Novosti
- RuBaltic
- Russia Today a její dceřiné společnosti
- Rossija RTR / RTR Planeta
- Rossija 24 / Russia 24
- Rossija 1
- Rossijskaja Gazeta
- SouthFront
- televizní stanice Spas
- Sputnik a její dceřiné společnosti
- Strategic Culture Foundation
- televizní stanice Cargrad
- TV Centre International
- Voice of Europe
Rusko využívá všechny tyto sdělovací prostředky k úmyslnému šíření propagandy a k vedení dezinformačních kampaní, mimo jiné ohledně své vojenské agrese vůči Ukrajině.
Zákaz se vztahuje na všechny způsoby přenosu a distribuce v členských státech EU nebo na ně zaměřené, včetně kabelové a satelitní televize, televize přes internetový protokol, online platforem, internetových stránek a aplikací.
V souladu s Listinou základních práv EU tato opatření nebrání v tom, aby uvedené sdělovací prostředky a jejich zaměstnanci vykonávali v EU činnosti, které nesouvisí s vysíláním, např. výzkum a rozhovory.
EU rovněž uvalila sankce na mediální organizace a jednotlivce odpovědné za propagandu a dezinformace.
Jak EU řeší obcházení sankcí?
Vzhledem k rozsahu unijních sankcí využívají ruské cíle různé techniky k jejich obcházení, například používají složité finanční systémy, falšují informace o povaze nebo původu obchodovaného zboží nebo využívají jurisdikce zemí mimo EU.
EU přijala několik opatření s cílem zabránit obcházení sankcím, mimo jiné:
- sankce vůči osobám a subjektům, které se na obcházení podílejí,
- zákaz přístupu do přístavů EU a omezení poskytování široké škály služeb souvisejících s námořní dopravou plavidlům ze třetích zemí podezřelým z porušování sankcí EU, včetně obcházení cenového stropu pro ropu (ruská stínová flotila),
- omezení vývozu zboží dvojího užití a pokročilých technologií uplatňované na stovky subjektů, včetně mnoha subjektů, které se nacházejí mimo Rusko a které válku vedenou Ruskem přímo podporují,
- zákaz tranzitu v případě zboží a technologií dvojího užití a zboží využívaného k bojovým účelům vyvážených z EU do zemí mimo EU přes ruské území,
- mateřské společnosti v EU musí zajistit, aby se jejich dceřiné společnosti v zemích mimo EU nepodílely na žádné činnosti vedoucí k výsledku, kterému se sankce snaží zabránit,
- hospodářské subjekty z EU musí zavést mechanismy náležité péče pro prodej zboží využívaného na bojišti do zemí mimo EU,
- rozšíření zákazu transakcí na hospodářské subjekty ze třetích zemí se sídlem mimo Rusko, které usnadňují obcházení omezení souvisejících s ropou,
S cílem omezit obcházení zákazu poskytování služeb peněženek na kryptoaktiva, účtů s kryptoaktivy nebo úschovy kryptoaktiv ruským osobám a rezidentům zavedla EU pro ruské státní příslušníky nebo fyzické osoby s bydlištěm v Rusku zákaz vlastnit nebo ovládat právnické osoby, subjekty nebo orgány poskytující tyto služby nebo zastávat jakékoli funkce v jejich řídících orgánech. EU rovněž přijala sankce namířené proti poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy.
Kromě toho jsou nyní vyžadována oznámení o převodech finančních prostředků přesahujících 100 000 eur mimo EU jakýmkoli subjektem usazeným v EU, který je vlastněn nebo ovládán Ruskem.
V prosinci 2022 jmenovala Evropská komise zvláštního mezinárodního vyslance pro uplatňování sankcí EU, jímž se stal David O'Sullivan. Jeho úkolem je zajišťovat neustálou komunikaci na vysoké úrovni a diskuse se zeměmi mimo EU s cílem zabránit vyhýbání se sankcím vůči Rusku nebo jejich obcházení a zajistit, aby se do Ruska nedostalo citlivé zboží evropského původu využívané k bojovým účelům.
V čem spočívá zákaz zpětného vývozu do Ruska?
Zákaz zpětného vývozu do Ruska je smluvní požadavek, který ukládá unijním vývozcům citlivého zboží (jako jsou pokročilé technologie, součásti používané v leteckém průmyslu, zbraně a zboží dvojího užití) povinnost zakázat odběratelům ve třetích zemích zpětný vývoz tohoto zboží do Ruska nebo pro použití v Rusku.
Uvedený zákaz byl zaveden jako součást opatření proti obcházení sankcí a vyžaduje, aby vývozci do příslušných obchodních smluv začlenili doložky se sankcemi za porušení zákazu i monitorovací mechanismy s cílem zabránit tomu, aby se určité zboží, které přispívá k pokračování ruské války, dostalo do Ruska „oklikou“.
Jaká opatření EU přijímá proti ruské stínové flotile?
Ruská stínová flotila je rozsáhlá, nelegálně provozovaná síť dosluhujících tankerů, které přepravují ruskou surovou ropu nebo produkty z této ropy, čímž obchází sankce a cenový strop pro ropu. Rusko jejich prostřednictvím i nadále získává značnou část příjmů pro svou válečnou ekonomiku.
Tato plavidla používají úhybné taktiky, jako je vypínání systémů pro identifikaci a sledování lodí, „falešné“ vlajky a složité vlastnické struktury s cílem zatajit totožnost, původ a náklad plavidel. Kromě toho, že obchází cenový strop pro ropu, může ruská stínová flotila přepravovat i další zboží, například vojenské vybavení, na něž se vztahují sankce, nebo odcizené ukrajinské obilí.
První opatření k řešení rizik obcházení sankcí, které představuje Putinova stínová flotila, Rada přijala v rámci v 11. a 12. souboru sankcí.
V rámci 14. souboru sankcí, přijatého v červnu 2024, zavedla EU pro plavidla ruské stínové flotily zákaz vstupu do přístavů EU a zákaz poskytování služeb souvisejících s námořní dopravou. Ke dni 23. října 2025 zařadila EU na tento seznam více než 630 plavidel.
Kromě toho EU zavedla zákaz transakcí s ruskými přístavy, plavebními komorami a letišti využívanými k obcházení cenového stropu pro ropu a dalších sankcí EU a uvalila sankce (zmrazení majetku a zákaz cestování) na subjekty a osoby odpovědné za provoz ruské stínové flotily nebo zapojené do jejího provozu.
Se státy vlajky z řad třetích zemí navazuje kontakt zvláštní vyslanec pro uplatňování sankcí EU, jmenovaný v prosinci 2022, jenž na tyto země apeluje, aby sankce uplatňovaly a neumožňovaly tankerům uvedeným na seznamu plavbu pod jejich vlajkou, neboť se jedná o způsob obcházení sankcí EU.
Stínová flotila představuje závažná rizika, včetně možných škod na životním prostředí, jakož i rizika pro námořní bezpečnost a ochranu, integritu mezinárodního námořního obchodu, kritickou podmořskou infrastrukturu a dodržování mezinárodních námořních pravidel a norem. Rada v tomto ohledu v prosinci 2025 přijala prohlášení.
Mají sankce EU vliv na celosvětový obchod s potravinami a zemědělskými produkty?
Ne, sankce EU proti Rusku se nikdy nezaměřovaly na mezinárodní obchod s potravinami a zemědělskými produkty. Nezaměřují se na vývoz zemědělských nebo potravinářských produktů z Ruska do zbytku světa a tento vývoz neomezují. Týkají se pouze dvoustranného obchodu mezi EU a Ruskem.
Za narušení celosvětového potravinového zabezpečení nese výlučnou odpovědnost Rusko. Před ruskou agresí procházelo 90 % ukrajinského vývozu zemědělských produktů do různých částí světa přes ukrajinské černomořské přístavy. Když Rusko zahájilo válku, zahájilo i blokádu ukrajinského vývozu.
Potravinové zabezpečení a cenová dostupnost potravin jsou pro EU a její členské státy klíčovou prioritou. Evropská unie soustavně podporuje úsilí o posílení celosvětového potravinového zabezpečení, například prostřednictvím tras solidarity mezi EU a Ukrajinou a Černomořské obilné iniciativy OSN.
V červenci 2023 se Rusko rozhodlo provádění Černomořské obilné iniciativy, která vznikla v červenci 2022, jednostranně ukončit.
Koordinuje EU své sankce s dalšími partnery?
Sankce jsou účinnější, pokud je do nich zapojeno široké spektrum mezinárodních partnerů. EU v posledních několika letech sankce úzce koordinuje s podobně smýšlejícími partnery.
EU spolupracuje se Skupinou Světové banky, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD), Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a dalšími mezinárodními partnery, aby Rusku zabránila získat od těchto institucí finanční prostředky.
Pracovní skupina zaměřená na ruské elity, prostředníky a oligarchy umožňuje EU toto mezinárodní úsilí koordinovat a spolupracovat v zájmu uplatňování sankcí se zeměmi G7 – Francií, Itálií, Japonskem, Kanadou, Německem, Spojeným královstvím a Spojenými státy, jakož i s Austrálií.
EU úzce spolupracuje s mnoha partnery, nicméně každá z těchto zemí mimo EU rozhoduje o zavedení konkrétních sankcí samostatně.
Vztahuje se na sankce EU mezinárodní právo?
Ano. Všechny sankce EU jsou plně v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva a respektují lidská práva a základní svobody.
Poté, co členské státy EU dosáhnou politické dohody, Evropská služba pro vnější činnost nebo Evropská komise připraví nezbytné právní akty a předloží je Radě k přijetí.
Nařízení a rozhodnutí Rady jsou jakožto právní akty s obecnou působností závazná pro všechny osoby nebo subjekty spadající do jurisdikce EU. Do jurisdikce EU spadají všechny osoby a subjekty nacházející se v EU, státní příslušníci členských států EU, ať se nacházejí kdekoli, a veškeré společnosti a organizace založené podle práva některého členského státu EU.
Viz také:
Russia's war against Ukraine: EU sanctions
Porušování lidských práv v Rusku: sankce EU
Hybridní aktivity Ruska: sankce EU
Naposledy aktualizováno: 23. července 2026