Reakce na krize

EU a její členské státy mají v případě krize k dispozici několik mechanismů pro poskytování pomoci a podpory v zájmu vyřešení nebo zlepšení situace.

V případě mimořádných událostí, jako jsou přírodní rizika, zdravotní krize nebo konflikty, poskytuje EU rychlou, účinnou a koordinovanou pomoc v Evropě i v zahraničí.

Osoba podávající zásilku humanitární pomoci jiné osobě.

Jak Rada koordinuje reakci EU na krize

Rada EU koordinuje reakci na závažné a složité krize v Evropě i ve světě na politické úrovni prostřednictvím mechanismu integrovaných opatření pro politickou reakci na krize (IPCR).

IPCR sdružuje členské státy EU, orgány EU a další klíčové aktéry, které krize zasáhla nebo kterých se týká, s cílem podpořit společné chápání situace a navrhnout opatření v rámci reakce. IPCR je v současné době plně aktivován v souvislosti se situací na Blízkém východě, válkou Ruska proti Ukrajině a migrační a uprchlickou krizí.

Integrovaná opatření pro politickou reakci na krize (IPCR)

Humanitární pomoc

EU a její členské státy patří k předním dárcům humanitární pomoci na světě. EU pomáhá prostřednictvím humanitární pomoci nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva tím, že jim během krizí poskytuje základní a životně důležitou podporu.

Hlavní oblasti pomoci

Potravinové zabezpečení

Výživa

Neodkladná zdravotní péče

Ruce zachycující vodu z tekoucího kohoutku.

Voda a hygienická zařízení

Přístřeší

Služby ochrany

Klíčová pomoc zahrnuje rovněž převody peněžních prostředků na naléhavé potřeby, vzdělávání v mimořádných situacích a připravenost na katastrofy s cílem posílit odolnost vůči katastrofám souvisejícím s klimatem.

Humanitární pomoc EU financuje EU a její členské státy, přičemž na místě ji poskytují partnerské organizace. Tato pomoc je založena na humanitárních zásadách, jimiž jsou neutralita, lidskost, nezávislost a nestrannost.

Humanitární pomoc

Civilní ochrana

Kterákoli země v Evropě i mimo ni může požádat o pomoc mechanismus civilní ochrany EU (EUCPM), pokud mimořádná událost přesahuje její schopnosti reakce. V takovém případě může EU aktivovat EUCPM s cílem koordinovat nasazení specializovaných týmů a poskytnutí vybavení, jako například hasičských letounů, pátracích a záchranných týmů, léků a zdravotnického personálu.

Mezi nejčastější mimořádné události vedoucí ke spuštění EUCPM patří propuknutí nákazy, přírodní požáry, povodně, tropické cyklóny, zemětřesení a konflikty. Mechanismus byl od roku 2001 aktivován ve více než 800 případech, z toho v 64 případech v roce 2025.

Civilní ochrana v EU

Konzulární ochrana

V případě krize mají občané EU právo požádat o pomoc velvyslanectví nebo konzulát kteréhokoli jiného členského státu EU v zemi mimo EU, pokud tam jejich vlastní členský stát nemá diplomatické zastoupení.

Pomoc se poskytuje v případě ztráty nebo odcizení cestovního pasu nebo průkaz totožnosti, zatčení nebo zadržení, v případě, že se občan stane obětí trestného činu, v případě vážné nehody nebo nemoci, repatriace nebo úmrtí.