Obnova přírody: Rada a Parlament dosáhly dohody o nových pravidlech pro obnovu a zachování poškozených přírodních stanovišť v EU

Tato tisková zpráva byla 22. listopadu 2023 aktualizována a nyní zahrnuje znění předběžné dohody.

Předsednictví Rady a zástupci Evropského parlamentu dnes dosáhli předběžné politické dohody o nařízení o obnově přírody. Cílem návrhu je zavést opatření na obnovu alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí v EU do roku 2030 a všech ekosystémů, které potřebují obnovit, do roku 2050. V návrhu jsou stanoveny konkrétní právně závazné cíle a povinnosti pro obnovu přírody v každém z uvedených ekosystémů – od zemědělské půdy a lesů až po mořské, sladkovodní a městské ekosystémy.

Nařízení je nedílnou součástí Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a pomůže EU splnit mezinárodní závazky, zejména celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu dohodnutý na konferenci OSN o biologické rozmanitosti v roce 2022 (COP15).

Předběžnou dohodu budou muset spolunormotvůrci potvrdit a formálně přijmout, než vstoupí v platnost.

Čelíme stále dramatičtější realitě: příroda a biologická rozmanitost v EU jsou ohroženy a je třeba je chránit. Jsem hrdá na dnešní nepostradatelnou dohodu mezi Radou a Parlamentem o právním předpisu o obnově přírody, který je první svého druhu. Pomůže nám obnovit zdravou úroveň biologické rozmanitosti ve všech členských státech a zachovat přírodu pro budoucí generace a zároveň bojovat proti změně klimatu a zachovat naše cíle v oblasti klimatu.

Teresa Ribera Rodríguezová, úřadující třetí místopředsedkyně vlády a ministryně pro ekologickou transformaci a demografickou výzvu Španělska

Oblast působnosti a cíle nařízení

Nová pravidla pomohou obnovit poškozené ekosystémy napříč pevninskými a mořskými stanovišti členských států, dosáhnout zastřešujících cílů EU v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a posílit potravinové zabezpečení. Nařízení požaduje od členských států, aby vytvořily a zavedly opatření na obnovu alespoň 20 % pevninskýcha mořskýchoblastí v EU do roku 2030.

Vztahuje se na řadu suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů včetně mokřadů, travinných porostů, lesů, řek a jezer, jakož i mořských ekosystémů, včetně mořských řas, hub a korálů (uvedených v přílohách I a II). Vyžaduje, aby členské státy do roku 2030 zavedly opatření na obnovu alespoň 30 % typů stanovišť uvedených v obou přílohách, které jsou ve špatném stavu. Spolunormotvůrci se shodli na tom, že do roku 2030 musí členské státy při provádění opatření na obnovu stanovených v nařízení upřednostňovat lokality sítě Natura 2000.

Členské státy musí rovněž zavést opatření na obnovu alespoň 60 % stanovišť ve špatném stavu do roku 2040 a alespoň 90 % do roku 2050. Byla přidána dodatečná flexibilita pro velmi běžná a rozšířená stanoviště.

Požadavek týkající se zabránění zhoršování stavu

Znění obsahuje požadavek, aby se zabránilo významnému zhoršení stavu oblastí určených k obnově, které již dosáhly dobrého stavu, a oblastí, v nichž se vyskytují suchozemská a mořská stanoviště uvedená v přílohách I a II. Spolunormotvůrci se dohodli, že tento požadavek bude založen na úsilí. Bude měřen na úrovni typu stanoviště.

Obnova opylovačů

V posledních desetiletích se počet a rozmanitost volně žijících hmyzích opylovačů v Evropě dramaticky snížily. Za účelem řešení tohoto problému nařízení zavádí zvláštní požadavky, aby členské státy stanovily opatření ke zvrácení úbytku populací opylovačů nejpozději do roku 2030. Na základě aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí s cílem zavést vědecky podloženou metodu monitorování rozmanitosti a populací opylovačů budou muset členské státy po roce 2030 alespoň každých šest let sledovat pokrok v tomto ohledu.

Povinnosti specifické pro jednotlivé ekosystémy

Nařízení stanoví zvláštní požadavky pro různé typy ekosystémů.

Zemědělské ekosystémy

Znění nařízení vyžaduje, aby členské státy zavedly opatření zaměřená na dosažení rostoucího trendu alespoň u dvou z těchto tří indikátorů:

• indikátor populace motýlů žijících v travních porostech
• podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí
• zásoba organického uhlíku v minerální složce orné půdy

Stanoví rovněž časově vymezené cíle pro zvýšení indikátoru běžných druhů ptáků zemědělské krajiny na vnitrostátní úrovni.

Spolunormotvůrci se dohodli, že členským státům poskytnou flexibilitu při zavodňování rašelinišť, neboť na některé z nich budou mít tyto povinnosti neúměrně velký dopad. Znění nařízení stanoví cíle obnovit 30 % odvodněných rašelinišť využívaných v zemědělství do roku 2030, 40 % do roku 2040 a 50 % do roku 2050, ačkoli silně postižené členské státy budou moci uplatňovat nižší procentní podíl. Opatření na obnovu zahrnují zavodňování organické půdy, která tvoří odvodněná rašeliniště, což pomáhá zvyšovat biologickou rozmanitost a snižovat emise skleníkových plynů. Spolunormotvůrci se rovněž shodli na tom, že dosažení cílů týkajících se zavodňování nepředstavuje povinnost pro zemědělce a soukromé vlastníky půdy.

Lesní ekosystémy

Podle dohodnutého znění budou členské státy muset zavést opatření k posílení biologické rozmanitosti lesních ekosystémů a k dosažení rostoucích trendů na vnitrostátní úrovni u určitých ukazatelů, jako je množství stojícího a ležícího mrtvého dřeva a indikátor běžných druhů lesních ptáků, a zároveň zohlednit riziko lesních požárů.

Spolunormotvůrci rovněž doplnili ustanovení, v němž se členské státy vyzývají, aby do roku 2030 přispěly k výsadbě nejméně tří miliard dalších stromů na úrovni EU.

Městské ekosystémy a propojení řek

V případě městských ekosystémů se Rada a Parlament shodly na tom, že členské státy by měly zajistit rostoucí trend z hlediska plochy sídelní zeleně, dokud nebude dosaženo uspokojivé úrovně. Shodly se také na tom, že by členské státy měly zajistit, aby mezi rokem vstupu nařízení v platnost a koncem roku 2030 nedošlo k žádné čisté ztrátě plochy sídelní zeleně a korunového zápoje sídelní zeleně s výjimkou případů, kdy podíl plochy sídelní zeleně v rámci městských ekosystémů již přesahuje 45 %.

Uvedená předběžná dohoda ukládá členským státům povinnost určit a odstranit umělé překážky propojení povrchových vod s cílem obnovit do roku 2030 nejméně 25 000 km volně tekoucích řek a zachovat obnovení přirozeného propojení řek.

Národní plány na obnovu přírody

Podle nových pravidel musí členské státy Komisi pravidelně předkládat národní plány na obnovu přírody, v nichž bude uvedeno, jak dané cíle splní. Rovněž musí monitorovat dosažený pokrok a podávat o něm zprávy.

Spolunormotvůrci se rozhodli pro postupný přístup. Členské státy by nejprve předložily národní plány na obnovu přírody na období do června 2032 se strategický přehledem pro období po červnu 2032. Do června 2032 by členské státy předložily plány na obnovu přírody na období deseti let, tedy do roku 2042, spolu se strategickým přehledem pro období do roku 2050 a do června 2042 by předložily plány pro zbývající období do roku 2050.

Znění nařízení umožňuje členským státům, aby při vypracovávání svých plánů zohlednily různé sociální, hospodářské a kulturní požadavky, regionální a místní charakteristiky a hustotu osídlení, včetně specifické situace nejvzdálenějších regionů.

Financování opatření na obnovu přírody

Předběžná dohoda zavádí nové ustanovení, jež Komisi ukládá, aby jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost předložila zprávu obsahující přehled finančních zdrojů dostupných na úrovni EU, posouzení potřeb financování pro provádění a analýzu, která určí případné nedostatky ve financování. Zpráva by v případě potřeby zahrnovala také návrhy na odpovídající financování, aniž by byl dotčen příští víceletý finanční rámec (VFR, 2028–2034).

Spolunormotvůrci se rovněž dohodli na zavedení ustanovení, jímž budou členské státy vybízeny k propagaci stávajících soukromých a veřejných programů na podporu zúčastněných stran provádějících opatření na obnovu, včetně správců a vlastníků půdy, zemědělců, lesníků a rybářů. Znění dohody rovněž objasňuje, že z národních plánů na obnovu přírody nevyplývá pro země povinnost přeprogramovat financování společné zemědělské politiky (SZP) nebo společné rybářské politiky (SRP) v rámci VFR na období 2021–2027 za účelem provedení tohoto nařízení.

Přezkum a mechanismus záchranné brzdy

Předběžná dohoda stanoví datum 2033, ke kterému má Komise přezkoumat a posoudit uplatňování nařízení a jeho dopady na odvětví zemědělství, rybolovu a lesnictví, jakož i jeho širší socioekonomické dopady.

Znění dohody rovněž zavádí možnost pozastavit prostřednictvím prováděcího aktu provádění ustanovení nařízení týkajících se zemědělských ekosystémů až na dobu jednoho roku, a to v případě nepředvídatelných a mimořádných událostí, které by EU nemohla ovlivnit a které by měly závažné důsledky pro potravinové zabezpečení v celé EU.

Další postup

Předběžná dohoda bude nyní předložena zástupcům členských států v Radě (Coreper) a výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí k potvrzení. V případě schválení musí být znění po revizi právníky-lingvisty ještě formálně přijato oběma orgány, než bude moci být zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupit v platnost.

Související informace

Dne 22. června 2022 navrhla Evropská komise v rámci Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, která je součástí Zelené dohody pro Evropu, právní předpis o obnově přírody. Více než 80 % evropských stanovišť je ve špatném stavu. Na základě dosavadního úsilí o ochranu a zachování přírody nebylo možno tento znepokojivý trend zvrátit.

Historicky poprvé je proto účelem tohoto návrhu přijmout opatření, která mají přírodu nejen zachovat, ale i obnovit. Jeho cílem je zlepšit stav přírody stanovením závazných cílů a povinností v rámci široké škály ekosystémů na pevnině a na moři.

Členské státy by v zájmu dosažení cílů specifických pro příslušné ekosystémy musely zavést účinná opatření na obnovu přírody podle jednotlivých oblastí. Za účelem posouzení relevantních opatření by členské státy musely plánovat dopředu, a to tím, že v úzké spolupráci s vědci, zainteresovanými stranami a veřejností vypracují národní plány na obnovu přírody. Návrh by rovněž definoval ukazatele biologické rozmanitosti pro měření dosaženého pokroku.

Rada dosáhla dohody (obecného přístupu) ohledně návrhu dne 20. června 2023 na zasedání Rady pro životní prostředí a Evropský parlament přijal svůj postoj dne 12. července.

• Znění předběžné dohody o nařízení o obnově přírody

  Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

  EN
• Obecný přístup Rady k právnímu předpisu o obnově přírody
• Obnova přírody (souvislosti)
• Biologická rozmanitost: jak EU chrání přírodu (souvislosti)
• Zelená dohoda pro Evropu (souvislosti)