Obnova přírody

Jaký je současný stav přírody?

Stav přírody v EU se dramaticky zhoršuje. Populace druhů a přírodní oblasti, které obývají, se zmenšují a jejich stav se zhoršuje, což má pro lidi a planetu závažné důsledky.

EU již desítky let ochraňuje přírodu prostřednictvím směrnic o ptácích a přírodních stanovištích, které chrání více než 1 200 vzácných a ohrožených druhů a přes 27 000 přírodních oblastí.

Navzdory tomuto úsilí a určitým dílčím zlepšením však z posouzení stavu přírody v EU které provedla v roce 2025 Evropská agentura pro životní prostředí, vyplývají znepokojující závěry.

Na ekosystémy a populace druhů vyvíjí tlak řada faktorů, mimo jiné:

• úbytek přírodních stanovišť
• nadměrné využívání přírodních zdrojů
• změna klimatu
• znečištění
• invazní druhy

Proč je obnova přírody klíčová?

Příroda závisí na zásadních vzájemných vztazích mezi jednotlivými druhy a přírodními stanovišti, která obývají. Jedná se o křehkou rovnováhu, která zajišťuje zdravé a dobře fungující přírodní prostředí.

Pokud je tato rovnováha v přírodě narušena, ekosystémy upadají a ztrácejí schopnost poskytovat klíčové služby nepostradatelné pro lidský život, jako jsou:

• poskytování výživné potravy
• produkce kyslíku
• poskytování přírodních zdrojů
• pohlcování CO₂ a zmírňování změny klimatu

Co nám příroda poskytuje zdarma

potrava pro lidi a zvířata

úrodná půda

suroviny

přínosy v oblasti duševního zdraví

pitná voda

léčivé přípravky

Příroda je základem světového hospodářství. Více než polovina celosvětového HDP závisí na materiálech a službách, které poskytují ekosystémy. Suroviny jsou například klíčové pro průmysl a stavebnictví a v zemědělství a lékařství jsou zapotřebí genetické zdroje.

Obnovou přírody se rozumí podpora obnovy poškozených nebo zničených ekosystémů zlepšením jejich struktury a funkcí s celkovým cílem zlepšit odolnost a biologickou rozmanitost v přírodě.

Zdravé ekosystémy mohou mimo jiné zajistit:

• vyšší produktivitu zemědělství
• větší odolnost vůči změně klimatu
• lepší biologickou rozmanitost
• nižší riziko povodní, sucha a vln veder

Jak budou země EU pracovat na obnově přírody?

Země EU přijaly v rámci Rady právní rámec pro obnovu přírody, jehož cílem je vrátit přírodu a ekosystémy z hlediska ochrany přírody do příznivého stavu.

Tato pravidla se vůbec poprvé zaměřují konkrétně na obnovu přírody v členských státech EU.

Jejich účelem je stanovit na úrovni EU závazný cíl, na jehož základě musí členské státy zavést účinná opatření pro obnovu, která by do roku 2030 pokryla nejméně 20 % pevninských a mořských oblastí EU. Do roku 2050 bude třeba zavést opatření pro všechny ekosystémy, které potřebují obnovu.

Tento cíl vychází z mezinárodního závazku, který přijala EU a její členské státy jako smluvní strana celosvětové Úmluvy o biologické rozmanitosti. Na summitu OSN o biologické rozmanitosti v prosinci 2022 bylo dosaženo přelomové dohody týkající se obnovy suchozemských a mořských ekosystémů do roku 2030.

• Rada schválila závěry pro summit OSN o biologické rozmanitosti v Montrealu (COP 15) (tisková zpráva, 24. října 2022)

Právní rámec pro obnovu přírody se týká:

• poškozených suchozemských a mořských přírodních stanovišť
• opylovačů
• zemědělských ekosystémů
• městských oblastí
• řek a záplavových území
• lesů

Na oblasti využívané pro účely národní obrany a na projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů se vztahují určité výjimky z pravidel pro obnovu přírody.

Poškozená suchozemská a mořská přírodní stanoviště

Cílem nových pravidel je obnovit stanoviště v zemích EU, která jsou ve špatném stavu. To se týká ekosystémů na suchozemských, pobřežních, mořských a sladkovodních stanovištích.

Cílem je zavést do roku 2030 v celé EU u alespoň 30 % těchto stanovišť opatření pro obnovu. V tomto úsilí by se poté mělo pokračovat, aby bylo do roku 2040 zahrnuto 60 % stanovišť a do roku 2050 již 90 % stanovišť.

Opatření, která mají členské státy zavést a provádět, by měla podporovat propojení mezi stanovišti, tj. zajistit, aby byla stanoviště v co největší možné míře propojena, aby se mohli volně žijící živočichové mezi nimi volně pohybovat.

Opylovači

Nejznámějšími opylovači jsou divoké včely. K opylování květů, které má zásadní význam pro zajištění toho, aby plodiny mohly růst, však přispívají i jiné druhy hmyzu. Roční zemědělská produkce EU v hodnotě téměř 5 miliard eur přímo závisí na hmyzích opylovačích.

Cílem nových pravidel je zvrátit úbytek opylovačů a do roku 2030 zvýšit jejich populace.

Mezi opylovače v Evropě patří motýli, brouci, včely, pestřenky, můry a vosy.

Zemědělské ekosystémy

Stejně jako na opylovačích závisí produktivita zemědělství na zdravých ekosystémech.

Vyčerpaná půda a poškozené zemědělské ekosystémy mají menší schopnost produkovat potraviny. V současné době dochází až u 73 % zemědělské půdy k degradaci.

Právní rámec pro obnovu přírody má za cíl posílit biologickou rozmanitost v zemědělských ekosystémech. Má přispívat zejména k obnově a zvýšení populací:

• lučních motýlů
• polních ptáků

Od roku 1991 vymizelo více než 50 % lučních motýlů.

Kromě toho musí členské státy EU přijmout opatření s cílem:

• do roku 2030 obnovit 30 % zemědělsky využívaných odvodněných rašelinišť a 50 % do roku 2050 (země, na něž by tato opatření měla silné dopady, mohou uplatnit nižší procentní podíl)
• posílit zásobu uhlíku v minerálních půdách
• zvýšit na zemědělské půdě rozmanitost krajinných prvků (např. živé ploty, pásy květin, půda ležící ladem, rybníky a ovocné stromy)

Opatření na obnovu přírody jsou nezbytná k tomu, aby bylo možné čelit hrozbám pro potravinové zabezpečení. Je nezbytné posílit biologickou rozmanitost a zvýšit udržitelnost zemědělství s cílem zajistit produkci potravin ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Například používání přírodní ochrany proti škůdcům a snižování závislosti na chemických hnojivech zvyšuje bohatost půdy na živiny a zlepšuje zdraví ekosystémů.

Městské oblasti

Městské ekosystémy tvoří 22 % rozlohy EU. Parky, zahrady, stromy a louky jsou důležitými stanovišti pro rostliny, ptáky a hmyz.

Prostřednictvím nových pravidel EU usiluje o rozšíření zelených ploch ve velkoměstech, v menších městech a na předměstích. Tyto cíle zajišťují:

• aby do roku 2030 nedošlo k žádné čisté ztrátě zelené plochy ve srovnání s rokem, kdy pravidla pro obnovu přírody vstoupí v platnost (ledaže dotčené městské prostředí již má 45 % zelené plochy)
• zvětšení plochy stromového porostu ve městech

Řeky a záplavová území

V evropských řekách je více než milion umělých překážek, jako jsou přehrady, jezy a stupně.

Volně tekoucí řeky umožňují pohyb vody, sedimentu, ryb a dalších organismů a jsou klíčové pro zlepšení stavu vod EU a zvýšení biologické rozmanitosti.

Cílem nových pravidel je řadu stávajících překážek v řekách EU odstranit, aby se v říčních sítích zajistila větší kontinuita.

Vzhledem k tomu, že údaje o říčních překážkách jsou stále nedostatečné, je jedním z cílů nových pravidel vypracování soupisu těchto překážek v celé EU.

Usiluje se o odstraňování zastaralých a nevyužívaných překážek.

Lesy

Téměř 40 % území EU pokrývají lesy a mají zásadní význam pro zmírňování změny klimatu, neboť působí jako úložiště uhlíku a nachází se v nich také velká část evropské biologické rozmanitosti.

Cílem nových pravidel pro obnovu přírody je posílit biologickou rozmanitost v lesích.

Za tímto účelem musí země EU zlepšit stav lesů prostřednictvím specifických ukazatelů, které pomohou měřit zdraví lesních ekosystémů. Měřily by se mimo jiné tyto aspekty:

• množství mrtvého dřeva, které poskytuje stanoviště mnoha lesním organismům a přispívá k tvorbě půdy
• počet druhů ptáků

Kromě toho musí členské státy na úrovni EU přispět do roku 2030 k výsadbě nejméně tří miliard stromů.

Pravidla pro obnovu přírody v praxi

Právní rámec pro obnovu přírody vyžaduje, aby země EU vypracovaly národní plány na obnovu přírody. Tyto plány by měly definovat opatření pro obnovu, která jsou nezbytná ke splnění závazných cílů stanovených v daném právním rámci, a upřesnit celkovou plochu, která má být obnovena, jakož i časový rámec.

Plány obnovy by se měly vztahovat na období do roku 2050. Opatření by měla být sladěna s dalšími příslušnými právními předpisy, jako jsou pravidla týkající se ochrany přírody, energie z obnovitelných zdrojů a zemědělství.

Mezi opatření pro obnovu patří:

• odstranění nepůvodních rostlin v travních porostech, mokřadech a v lesích
• zavodňování odvodněných rašelinišť
• zlepšení propojení mezi stanovišti
• zastavení nebo omezení používání chemických pesticidů a hnojiv
• podpora ochrany divoké přírody

Nařízení vyžaduje, aby Komise v roce 2033 přezkoumala a posoudila uplatňování pravidel a jejich dopady na odvětví zemědělství, rybolovu a lesnictví, jakož i jeho širší socioekonomické dopady.

Rada přijala právní rámec pro obnovu přírody v červnu 2024 poté, co jej Evropský parlament přijal v únoru téhož roku.

• Právní rámec pro obnovu přírody: Rada nařízení s konečnou platností schválila (tisková zpráva, 17. června 2024)

Další informace