Skip to content

Biologická rozmanitost

Je alarmující, jakou rychlostí se biologická rozmanitost snižuje. Mezi priority zemí EU proto patří obnova přírody a zachování její biologické rozmanitosti.

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, kterou představila Evropská komise v květnu 2020, je klíčovým prvkem Zelené dohody pro Evropu.

Rada přijala o této strategii závěry a potvrdila její cíle v říjnu 2020. Zdůraznila, že je třeba zintenzivnit úsilí o řešení přímých a nepřímých příčin úbytku biologické rozmanitosti a přírody. Znovu vyzvala k tomu, aby byly cíle v oblasti biologické rozmanitosti plně začleněny i do dalších odvětví, jako je zemědělství, rybolov a lesnictví, a aby byla opatření EU v těchto oblastech prováděna koherentně.

Ministři vyzvali k tomu, aby se do biologické rozmanitosti a přírodě blízkých řešení podporujících biologickou rozmanitost investovala významná část (30 %) unijního rozpočtu a výdajů v rámci nástroje Next Generation EU určených na opatření v oblasti klimatu.

Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, které Komise představila společně v roce 2020, sdílí řadu cílů a záměrů, například pokud jde o omezování používání pesticidů a hnojiv, obnovu zemědělské půdy a hospodaření s vodou.

Právní rámec pro obnovu přírody

Cílem právního rámce EU pro obnovu přírody je obnovit biologickou rozmanitost a ekosystémy v souladu s cíli Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Cílem tohoto právního rámce je zavést opatření, která se budou do roku 2030 týkat alespoň 20 % pevninských a 20 % mořských oblastí EU a do roku 2050 všech ekosystémů, které potřebují obnovu.

Tato pravidla jsou vůbec poprvé zaměřena konkrétně na obnovu přírody v členských státech EU a na úrovni EU stanoví závazné cíle, pokud jde o opatření týkající se obnovy:

  • degradovaných pevninských a mořských stanovišť
  • opylovačů
  • zemědělských ekosystémů
  • městských oblastí
  • řek a záplavových území
  • lesů

Rada se v červnu 2023 dohodla na svém postoji (obecném přístupu) k právnímu rámci pro obnovu přírody. V listopadu 2023 bylo v návaznosti na jednání v rámci tzv. trialogů dosaženo dohody s Evropským parlamentem.

Rada přijala právní rámec pro obnovu přírody v červnu 2024.

Illustration of a restored natural landscape with dense green trees, birds flying by a bright sun, and fish swimming in clear water beneath a rocky shoreline
Obnova přírody

Obnova přírody

Další politiky EU na ochranu biologické rozmanitosti

Úsilí EU o zastavení úbytku biologické rozmanitosti a ekosystémů vychází z právních předpisů. Mezi ně patří například:

  • směrnice o ochraně ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť
  • rámcová směrnice o vodě
  • rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí

K zachování biologické rozmanitosti přispívají také právní předpisy týkající se oblastí, jako je znečištění, invazní nepůvodní druhy a změna klimatu, které se zabývají příčinami tohoto úbytku.

Za účelem financování opatření na ochranu a obnovu přírody zřídila EU program LIFE. Tento program byl spuštěn v roce 1992 a je jediným finančním programem EU určeným výhradně pro cíle v oblasti životního prostředí a klimatu. Od svého vzniku bylo z programu LIFE spolufinancováno více než 5 000 projektů.

Two cupped hands gently surround a small wooded scene with a deer and flying birds, symbolising humans protecting nature and wildlife.
Ochrana přírody

Ochrana přírody

Proč jsou pro vás mloci důležití

Za udržování fascinující sítě života nesou obrovskou odpovědnost nejmenší tvorové, i tvorové mnohem menší než mloci.

Směrnicí o ochraně přírodních stanovišť EU chrání mloky a stovky dalších živočišných druhů, jakož i rostliny a přírodní rezervace. Od Finska až po Maltu, od Rumunska až po Portugalsko pomáhají právní předpisy EU chránit přírodní stanoviště a druhy, které v nich žijí.

Fotografie mloka

Globální cíle v oblasti biologické rozmanitosti

EU aktivně působí na mezinárodní úrovni, kde pomáhá zajišťovat dodržování globálních závazků týkajících se ochrany přírody a biologické rozmanitosti podle mnohostranných úmluv, jako jsou Úmluva o biologické rozmanitosti a Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

V říjnu 2024 schválila Rada závěry, které posloužily jako obecný vyjednávací postoj EU pro 16. konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP16), jež se konala na přelomu října a listopadu 2024 v Kolumbii. V návaznosti na tuto konferenci se v únoru 2025 uskutečnilo v Itálii zasedání, na němž se země dohodly na financování a monitorování opatření, která slouží k provádění globálních cílů a úkolů v oblasti biologické rozmanitosti.

Proč je biologická rozmanitost důležitá?

Biologická rozmanitost je pro život naprosto zásadní. Má stejný význam pro člověka i pro ochranu životního prostředí a klimatu.

Je nezbytná k tomu, aby lidé měli co jíst, co pít a aby mohli dýchat čistý vzduch, a také hraje důležitou úlohu pro zachování rovnováhy v přírodě. Pomáhá v boji proti změně klimatu a zabraňuje šíření infekčních nemocí.

Podle Světového ekonomického fóra je na přirozeném životním prostředí a jeho zdrojích závislá téměř polovina celosvětového HDP (přibližně 40 bilionů eur). Všechna největší hospodářská odvětví (stavebnictví, zemědělství a potravinářský a nápojový průmysl) do značné míry závisejí na přírodě a v rámci celosvětové ekonomiky společně generují téměř 7,3 bilionu eur.

Pro rostlinné a živočišné druhy a ekosystémy představuje zátěž lidská činnost, která způsobuje znečištění a změny přírodních stanovišť a změnu klimatu. Vědci odhadují, že v současné době je na celém světě vyhynutímohrožen jeden milion druhů rostlin, hmyzu, ptáků a savců.

Naposledy aktualizováno: 12. března 2025