Summit EU–Čína, 7. prosince 2023

Hlavní výsledky

V čínském Pekingu se uskutečnil 24. summit EU–Čína. Jednalo se o první summit EU–Čína od roku 2019, který proběhl za osobní účasti jednajících stran.

EU zastupovali předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, které doprovázel vysoký představitel Josep Borrell. Na dvou samostatných jednáních se setkali s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem.

Summit byl příležitostí ke kontaktům s Čínou na nejvyšší úrovni a k rozvoji konstruktivních a stabilních vztahů mezi EU a Čínou.

EU a Čína mají společný zájem na stabilních a konstruktivních vztazích založených na dodržování mezinárodního řádu založeného na pravidlech. předseda Charles Michel

Jednání na summitu byla zaměřena na aktuální vztahy mezi EU a Čínou, včetně obchodních a hospodářských vztahů, a mezinárodní otázky.

• 24. summit EU–Čína: úsilí o prosazování hodnot a hájení zájmů EU (tisková zpráva, 7. prosince 2023)
• Vyjádření předsedy Charlese Michela na tiskové konferenci po summitu EU–Čína v Pekingu (tisková zpráva, 7. prosince 2023)

Obchod a ekonomika

EU a Čína jsou si navzájem významnými hospodářskými partnery. Obchodní deficit EU s Čínou však činí téměř 400 miliard eur.

EU proto Číně zdůraznila, že je důležité dosáhnout vyváženějších hospodářských vztahů s rovnými podmínkami a reciprocitou.

EU očekává, že Čína přijme konkrétnější opatření ke zlepšení přístupu na trh a investičního prostředí pro investory a vývozce z EU.

Cílem EU je posílit odolnost řešením kritických závislostí v konkrétních odvětvích v plném souladu s pravidly Světové obchodní organizace.

Válečná agrese Ruska vůči Ukrajině

Lídři jednali o válečné agresi Ruska vůči Ukrajině.

Země EU jsou odhodlány nadále významně podporovat ukrajinský lid.

EU během summitu:

• zopakovala, že Čína nese jakožto stálý člen Rady bezpečnosti OSN zvláštní odpovědnost za dodržování základních zásad Charty OSN,
• důrazně vyzvala Čínu, aby se angažovala v otázce mírového plánu pro Ukrajinu,
• trvala na tom, že Čína by se měla zdržet dodávek smrtících zbraní Rusku,
• zopakovala, že je důležité, aby Čína pomohla zabránit obcházení sankcí ze strany Ruska.

• Reakce EU na invazi Ruska na Ukrajinu (souvislosti)
• Omezující opatření EU v reakci na krizi na Ukrajině (souvislosti)

Blízký východ

Vedoucí představitelé EU a Číny rovněž jednali o tragických událostech na Blízkém východě.

EU co nejdůrazněji odsoudila nerozlišující a brutální teroristické útoky Hamásu na Izrael.

EU zopakovala, že Izrael má právo se bránit v souladu s mezinárodním humanitárním právem.

EU a Čína se shodly na tom, že poskytnutí životně důležité pomoci nejzranitelnějším osobám musí být nejvyšší prioritou.

Od začátku války EU čtyřnásobně zvýšila svou humanitární pomoc na více než 100 milionů eur.

Jako globální aktéři jsme se shodli na tom, že Evropská unie a Čína nesou zvláštní odpovědnost za zajištění míru. předseda Charles Michel

EU i Čína podporují oživení politického procesu založeného na dvoustátním řešení.

• Závěry Evropské rady o Blízkém východu, 26. října 2023

Globální výzvy

Vedoucí představitelé EU a Číny jednali o oblastech společného zájmu, jako je změna klimatu a zdraví.

EU ocenila pokrok dosažený v poslední době, pokud jde o rozsáhlejší využívání energie z obnovitelných zdrojů, a záměr Číny zabývat se emisemi metanu.

EU vyzvala Čínu, aby:

• ztrojnásobila kapacitu energie z obnovitelných zdrojů,
• do roku 2030 zdvojnásobila energetickou účinnost,
• připojila se ke Globálnímu metanovému závazku.

• Cíle v oblasti klimatu a vnější politika EU (souvislosti)

EU a Čína spolupracují na zlepšování celosvětového zdraví. Zahrnuje to i práci na mezinárodní smlouvě o boji proti pandemiím.

• Mezinárodní smlouva pro předcházení pandemiím a připravenost na ně (souvislosti)

Lidská práva

EU uvítala obnovení dialogu o lidských právech.

Pro EU mají lidská práva a základní svobody univerzální platnost. Jsou nezpochybnitelná. předseda Charles Michel

EU však během summitu zopakovala, že je hluboce znepokojena situací v oblasti lidských práv v Číně, zejména pokud jde o:

• systematické porušování lidských práv v Sin-ťiangu a Tibetu,
• nucenou práci,
• zacházení s obránci lidských práv a příslušníky menšin.

Asijský region

EU znovu potvrdila svou politiku „jedné Číny“ a vyjádřila znepokojení nad rostoucím napětím v Tchajwanském průlivu a ve Východočínském a Jihočínském moři.

V EU jsme proti jakýmkoli jednostranným pokusům o změnu současného stavu silou nebo nátlakem. předseda Charles Michel

Další informace:

• Vztahy mezi EU a Čínou – informativní přehled (ESVČ)

Souvislosti

Vztahy mezi EU a Čínou

Na červnovém zasedání Evropské rady vedli lídři EU strategickou rozpravu o vztazích mezi EU a Čínou.

Ve svých závěrech znovu potvrdili mnohostranný přístup EU k Číně i pokračující spolupráci s Čínou v zájmu:

• řešení globálních výzev, jako je změna klimatu, připravenost na pandemie a válečná agrese Ruska vůči Ukrajině,
• zajištění rovných podmínek umožňujících vyvážené hospodářské a obchodní vztahy.

• Závěry Evropské rady o Číně, 30. června 2023

Předchozí summit

Předchozí summit EU–Čína se uskutečnil dne 1. dubna 2022 prostřednictvím videokonference.

• Summit EU–Čína (videokonference), 1. dubna 2022